Mnohé indiánské kmeny v USA si konečně vymohli plnění starých smluv. Jejich reservace mají status ministátů s vlastními zákony, daněmi, soudy, policií a poznávacími značkami aut. V Minnesotě a okolí snad všechny indiánské reservace (všechny, kterými jsem zatím projel) financují svoji činnost vyděláváním na blbosti bílých lidí v obrovských kasinech, která na svých územích v posledních letech postavily. Poprvé jsem s tímto jevem osobně seznámil v létě 1995, když jsme se Zuzanou vyráželi na výlet kolem Hořejšího jezera. V Kanadě i USA byl zrovna dlouhý víkend, který si banky protáhly snad až na pět dní, takže nebylo kde vyměnit peníze (nebylo to zase žádné velké neštěstí, protože už několik let lze v USA a poslední dobou už i v Kanadě všechno podstatné, včetně potravin v samoobsluhách kupovat na kreditní karty; pár dolarů v hotovosti je vždycky ale dobré mít, např. nikdo se na člověka nekouká moc nadšeně, když chce platit 40 centů třeba za nějaký pohled kreditní kartou). Při průjezdu první indiánskou reservací jsme si všimli velké reklamy na kasino a tak mě napadlo zkusit vyměnit peníze tam. Byl jsem příjemně překvapen, když mi tam peníze vyměnili v mnohem výhodnějším kurzu než v jakékoliv bance. Zřejmě si mysleli, že jim tam všechny ty peníze stejně nechám, což mě ani na okamžik nenapadlo. Od té doby, kdykoliv jedu tím směrem autem, plánovitě provádím výměnu peněz v některém indiánském kasinu. I při poslední cestě do Minneapolis, jsme stále ještě takto vyměnili peníze alespoň v oficiálním kursu bez jakékoliv bankovní přirážky.

Indiánská kasina jsou obrovské budovy, obvykle rozdělené na menší sály, které jsou všechny hustě zaplněné řadami hracích automatů, u nichž sedí bílí lidé, většinou důchodci z USA i Kanady, kteří do oblbnutí cpou do těch mašin žetóny, které si kupují u strategicky rozmístěných pokladen nebo od prodavačů, kteří projíždějí kolem s vozíčky, v nichž se hromadí svazky dolarových bankovek. Pokladníci i ostatní personál (vrátní, bezpečnost) jsou až na malé vyjímky (některé kmeny zaměstnávájí asi jen své příslušníky, jiné i bilé lidi z okolí) blahobytně vyhlížející Indiáni ve fracích a s motýlky. Sem tam se mezi hracími automaty nachází i nějaký ten bar a vedle kasina obvykle stojí velký hotel, aby tam návštěvníci mohli zanechat opravdu úplně všechny svoje peníze.

Jestli je vydělávání peněz tímto způsobem pro dlouhodobou budoucnost Indiánů to nejlepší, co mohli udělat, není jasné. Ne všechny kmeny v USA se dali touto cestou. Vzhledem k jejich komplikované minulosti a malým počtům obyvatel je riskantní snad skoro všechno, ce udělají. Manitobští i jiní kanadští Indiáni by chtěli také stavět taková kasina. Zatím jim to zákon nedovoluje - kanadské provinční vlády se nechtějí vzdát svého monopolu na zisk z hazardních her.