Na severu Manitoby žil asi po tisíc let zhruba na jednou místě asi třistačlenný kmen (tlupa) Indiánů Dené ("dené" znamená prostě "lidi"), který se živil od nepaměti lovem jelenů karibú a od nikoho nic nechtěl. V padesátých letech se v těch místech stádo karibú z jakýchsi důvodů začalo zmenšovat (nejspíš se jednalo o nějaký přirozený cyklus) a kanadské úřady se usnesly, že za to může tato tlupa Indiánů. A tak byli v r. 1956 všichni pochytáni, posazeni do vojenských letadel, nesměli si sebou vzít nic kromě toho co měli na sobě a co unesli v ruce, a byli dopraveni do města Churchill na pobřeží Hudsonova zálivu. Trvalo jim to pak více než dvacet let než se z toho šoku dostali. Celá jedna třetina jich po tomto násilném převezení brzo zemřela, zbytek neměl tušení jak se ve městě živit a po nějakou dobu na tom byli tak špatně, že hlavním zdrojem obživy pro ně byly odpadky z městké skládky, takže se jim všichni ostatní obyvatelé vysmívali. Hodně z nich propadlo alkoholismu. Teprve v r. 1977 se vzpamatovali natolik, že odešli z Churchillu a vybudovali si novou osadu u nějakého jezera. A teprve letos se dostali do stádia, že si opatřili právníka, jehož prostřednictvím vymáhají od kanadské federální vlády omluvu a odškodnění. Díky tomu se tento příběh dostal do dnešních rozhlasových zpráv. Jak bývalo doposud obvyklé, vyřizování jejich žádosti může vláda protahovat i celá desetiletí. Ale časy se přece jen pomalu mění, takže je prý naděje, že to tentokrát bude snad vyřízeno rychleji.

Ve světle tohoto případu je opravdu mírně ironické, že se čeští Rómové snaží tolik dostat do země, kde se ještě celkem nedávno s takzvanými méně civilizovanými spoluobčany také moc nepárali.