Dnes se tu opět slavil Halloween. Zubaři se z něj přece jen asi vůbec moc neradují, přestože by jim mohl přinést zvýšené výdělky, jak jsem vloni naznačil. Alespoň jeden zubař ve Winnipegu nabídl všem svým dětským pacientům, že od nich vykoupí všechny bonbóny, které při halloweenovém "trikotrítování" vyžebrají. Za každou libru (454 g) bonbonů od něj dostanou jeden dolar. Dělá to po vzoru jednoho amerického kolegy, který vloni při stejné akci zaplatil svým pacientům za halloweenové mlsky celých $400. Prý se to zubařům vyplatí, protože některé oblíbené bonbóny rozpouští lepidlo, kterým tady mají mnohé děti dlouhodobě přilepená k zubům rovnátka a je s tím pak spoustu zbytečné práce. Onen zubař při Halloweenu rozdává dětem kartáčky na zuby místo mlsků (bonbony vykoupené od děti chce ovšem darovat jedné potravinové bance, která rozděluje jídlo chudým lidem, kteří už na zubaře vůbec nemají ...? Snad to tam budou každé rodině vydávat jen v neškodném množství). V rádiu jsem zaslechl výzvu veřejnosti, aby místo bonbonů dávala o Halloweenu dětem něco zdravého, jako jablka nebo sušené ovoce. Dcery mi ovšem říkají, že to je problematické, protože znají hodně dětí, které ovoce vůbec nejí a jablka by zahodila a navíc rodiče striktně přikazují dětem, aby si nebraly nic co není zabaleno v původním obalu (asi aby někdo vyšinutý náhodou nemohl rozdávat něco otráveného - i když jsem neslyšel, že by se při Halloweenu něco podobného kdy stalo).

Modrá chřipka - Problémy Indiánů

31. 10. 1998

Před několika týdny winnipegský policejní náčelník pozastavil (až do projednání před soudem) bez platu zaměstnání policistovi, který byl obviněn ze surového zbití člověka, zatýkaného kvůli nějakému trestnému činu. Mnoha jeho kolegům se rozhodnutí jejich náčelníka nelíbilo a na protest proti němu jich 107 další den ohlásilo, že jsou nemocní a nedostavili se do práce. Médiím se ale mnozí z nich svěřili, že jde o protestní akci, že se jedná o princip. O tomto hromadném "onemocnění" se od té doby mluví jako o modré chřipce. Policejní náčelník jim však oznámil, že nedostanou za svou absenci plat, pokud nepřinesou potvrzení od lékaře o své nemoci. 91 jich opravdu takové potvrzení přineslo. Náčelník by teď rád věděl jak je možné, že tolik lékařů vystavilo potvrzení lidem, kteří evidentně nemocní nebyli. Poslal všechna ta potvrzení o onemocnění policistů Manitobské lékařské komoře, aby zjistila, jestli všechny její pravidla o vydávaní takových potvrzení byla dodržena. Náčelník si myslí, že asi 50 z těch potvrzení je na první pohled podezřelých ...

Arbiter pro pracovní vztahy mezitím rozhodl, že obviněný policista, kvůli kterému to všechno začalo, se má až do rozhodnutí soudu vrátit do práce. Nyní tedy vykonává pomocnou kancelářskou práci.

Není vůbec jasné komu v tomto sporu fandit. Jedná se tu o disciplinu, striktní dodržování předpisů, solidaritu, shovívavost lékařů k pacientům s problémy, vzájemné dělání schválností, nebo o co vlastně? Proto se asi touto miniaférou zabývala i celokanadská media.

Náčelník policie shodou okolností včera odešel předčasně do důchodu (na vlastní žádost, rozhodl se k tomu už dávno před aférou s modrou chřipkou) a tak není jasné jak se aféra bude dále vyvíjet. Den před tím, se s ním winnipegská pobočka rádia CBC loučila v pořadu, do něhož mohli posluchači přispívat po telefónu svými názory. Velká většina volajících děkovala náčelníkovi za jeho práci - zřejmě za dva roky, po něž vykonával svou funkci, přispěl hodně ke zkvalitnění práce winnipegské policie.

Snad jediný kritický hlas (přestože moderátor neustále vyzýval posluchače, aby náčelníka policie vůbec nešetřili) se ozval od nějakého Indiána, který chtěl vědět, proč i dnes je mezi vězni 90% původních obyvatel Manitoby, kteří přitom tvoří jen asi 10% všech obyvatel provincie a obvinil načelníka a celou policii z toho, že málo dělají pro překonání rasových předsudků. Šéf policie mu odpověděl, aby si představil, že je v jeho roli a řekl mu, co by navrhl udělat, aby se situace zlepšila. Plně souhlasil se všemi návrhy volajícího (najmout více policistů indiánského původu, vzdělávat všechny policisty ve znalosti indiánských tradic, zvyků a kultury, závádět tradiční systém indiánské spravedlnosti pro Indiány) a říkal, že pokud to bylo v jeho pravomoci (nemůže třeba sám změnit soudní systém), snažil se dělat právě to, co posluchač navrhuje, že se ale bude jednat o dlouhodobý proces. Přesto volající rozhořčeně prohlásil, že procento Indiánů ve věznicích i po dobu funkce odcházejícího šéfa policie spíše ještě rostlo a přirovnal jeho policii k německé SS a Manitobu k nacistickému Německu pokud jde o nakládání s Indiány. Bylo mi v tu chvíli šéfa policie líto, protože se asi skutečně snažil něco pro Indiány udělat. Na druhé straně, přestože jeho výroky byly hodně přehnané, chápu i rozhořčení toho Indiána způsobené jeho zklamáním z toho, že zlepšování situace jeho soukmenovců probíhá tak pomalu. Celá tahle výměna názorů dobře ilustruje, jak velký problém způsobený mnoha minulými křivdami, které Indiáni utrpěli a hlavně násilným přerušením jejich přirozeného vývoje po ztrátě většiny země na níž žili, nám tu minulost zanechala k vyřešení.