Je zcela jisté, že Kolumbus nebyl první Evropan, který objevil Ameriku. Vinná země, kterou Viking Erik Rudovous objevil někdy kolem roku 1000, byla kdesi na Newfoundlandu. Mnohem spekulativnější jsou však dohady o tom, že původní obyvatelé britských ostrovů prozkoumali a osídlili Island, Grónsko, východní kanadskou Arktidu a možná i Newfoundland už někdy před 15 stoletími, ještě celých 500 let před Erikem Rudovousem, který tak už něco o zemi na druhé straně Atlantiku věděl z dávných legend.

Archeologové v každém případě nejsou zatím schopni vysvětlit původ dobře vybudovaných kamenných struktur - základů budov a majákových věží, které se nacházejí ve východní Arktidě a na pobřeží Hudsonova zálivu, které se velice liší od všeho, co kdy postavili původní obyvatelé Severní Ameriky. Známého kanadského spisovatele Farley Mowata fascinovaly tyto pozůstatky po celých 40 let, během nichž prováděl osobně jejich výzkum a tvrdí, že jsou podobné stavbám, které se nacházejí na severu Britských ostrovů a předpokládá se o nich, že je vybudovali staří obyvatelé Orkenejských a Skotských ostrovů, o nichž je známo, že byli vynikající mořeplavci, kteří obchodovali s mrožími kly a kůžemi. Mroži kdysi žili v Evropě po celém Atlantickém pobřeží až k Biskajskému zálivu na jihu, ale intenzivní lov tam vedl k jejich úplnému vyhubení. Podle Mowatovy teorie staří Orkenejci, které nazýva Albány (což je jméno, které se často používá pro původní obyvatelé Britských ostrovů), putovali za ustupujícími koloniemi mrožů přes ostrovy severního Atlantiku až do Ameriky. Navíc k tomu byli nuceni tlakem Normanů (Vikingů), kteří se drali na Britské ostrovy. Nakonec se podle něj usadili na Newfoundlandu, kde časem splynuli s místními Indiány.

Mowat není schopen dokázat svou teorii nezvratnými důkazy. Napsal o ní ale právě vyšlou knížku nazvanou Farfarers (Dalekoplavci), která prý je velice napínavou a přesvědčivou četbou o tom jak si Mowat představuje putování Albánů přes Atlantik. Jeho vyprávění je zatím nutno považovat za fikci. Jedná se ale o fikci, která v sobě může skrývat zrnko historické pravdy. Je možné, že jeho teorie a kniha bude inspirovat nějakého budoucího historika natolik, že se pokusí záhadu oněch starých staveb a plaveb Albánů rozřešit.

Existují i legendy o odyseji irského mnicha sv. Brendana severním Atlantikem v 6. století. Profesionální historikové jim ovšem nepřikládají mnoho významu, protože se v nich mluví třeba o konání mše na hřbetě přítulné velryby uprostřed Atlantiku. A to přestože plavba sv. Brendana z Irska na Newfoudland byla zopakována v 70. letech tohoto století na replice starého irského člunu curragh, což byl rychlý lehký člun potažený velice pevnými mrožími kůžemi poháněný plachtou vyrobenou také z mroží kůže, který byl schopen plavby oceánem.