Dnes navečer jsem si zašel na borůvky asi 20 km od mého pracoviště na místo blízko naší podzemní laboratoře (kde se testují různé metody ražení tunelů, studuje proudění podzemní vody - ta teče i skrz jakkoliv nepropustně vypadající skálu, ovšem rychlostí třeba jen několik milimetrů za století, atd.). Je to nejbližší mně známé místo, kde je hodně borůvek. Když jsem se tam už dost napásl, na zpáteční cestě z lesa ven jsem za zatáčkou uviděl najednou sedět dost velkého medvěda. Vypadal jako by tam na mě snad čekal, ale myslím, že si mě vůbec nevšiml - medvědi jsou prý skoro slepí a vítr foukal od něj ke mně. Byl jsem docela rád, že jsem si nezapomněl vzít sebou pepřový sprej na medvědy (o němž mi v obchodě, kde jsem si ho vloni kupoval samozřejmě tvrdili, že je naprosto spolehlivý, ale zlí jazykové tvrdí, že bych jím medvěda akorát tak ještě víc rozčílil, kdyby na mě zaútočil - doufám, že to nebudu muset nikdy ověřovat, všichni medvědi, které jsem zatím potkal, byli hodní). O černých medvědech je totiž známo, že za normálních podmínek zaútočí na člověka jen když se dostane mezi medvědici a její mladé a nebo někdy, když člověka přistihne jak mu krade v lese jeho oblíbené bobule, což byl málem můj případ. Raději jsem se medvěda s cesty voláním zahnat nepokoušel a obešel jsem ho lesem. Teprve když jsem se zase objevil na cestě kus za ním, zmizel v lese když mě asi konečně ucítil.

Přestože letos tu prý je více medvědů než jelenů, z nichž polovina zahynula během letošní dlouhé zimy, tohle byl letos teprve můj druhý medvěd, kterého jsem potkal. Toho předchozího jsem viděl také tento týden, někdy v úterý. Bylo to ještě roztomilé medvídě, které za příkopem u cesty objímalo dřevěný sloup vyššiho napětí a zasekávalo do něj přední drápy. Zmizelo ale rychle v lese ještě než jsem u něj zcela zastavil.