Mozna vas prekvapi, ze prvnim pocitacovym programatorem byla zena - Ada Byronova, pozdeji znama jako Lady Lovelace (po snatku s Williamem Kingem, Earlem z Lovelace), dcera basnika lorda Byrona. Narodila se 10. 12. 1815. Jeji matka byla Annabella Milbanke, amaterska matematicka. Nekolik tydnu po jejim narozeni se jeji rodice rozesli, otec musel brzo nato opustit Anglii kvuli pomluvam o jeho drivejsim pomeru se svou nevlastni sestrou a umrel ve veku 36 let, kdyz bylo Ade osm let aniz ji opet videl. Matka nechtela aby se Ada zabyvala poesii jako jeji otec a vedla ji ke studiu matematiky a prirodnich ved. Nechtela ji dokonce ani ukazat portret jejiho otce, poprve ho spatrila az kdyz ji bylo 24 let. Od svych 14 do 17 let nebyla Ada schopna chuze kvuli jakesi blize neurcene nemoci, coz vyuzila ke studiu matematiky, hudby a jazyku. V 18 letech se seznamila s vynalezcem Charlesem Babbagem na obede pri nemz Babbage predvadel svuj diferencialni mechanicky kalkulator. Ada tim byla natolik uchvacena, ze s nim navazala dlouhotrvajici spolupraci, ktera trvala temer az do jejiho predcasneho umrti (na rakovinu) take ve 36 letech.

S Babbagem pracovala na jeho projektu Analytickeho stroje, jejz nekteri lide nazyvaji prvnim pocitacem (mel "pamet" pro instrukce a data). Dalsi podrobnosti je mozno najit napr v clanku v Educom Review. Nikdy se ho nepodarilo zcela dokoncit pro nedostatek penez a kvuli cetnym technickym potizim, protoze proste predbehl dobu - vyroba mnoha jeho dilu byla nad technicke moznosti tehdejsi doby). V r. 1841 Babbage prednasel o svych planech v Italii. Souhrn jeho myslenek byl pozdeji sepsan ve francouzstine. Babbage pozadal Adu, aby tento clanek prelozila do anglictiny a pridala k nemu vlastni poznamky. Jeji poznamky byly nakonec trikrat delsi nez puvodni clanek! Krome popisu funkce jejich pristroje, Ada predpovidala, ze pristroj by mohl byt vyuzivan k vytvareni zvuku a grafiky a ke skladani hudby. Napsala take detailni program jak Analyticky stroj muze byt pouzit k vypoctu Bernulliho cisel - to byl ten prvni pocitacovy program na svete. Byl to program pro strojovy vypocet jiste funkci, aniz byla tato funkce predtim spocitana manualne. Jeji preklad a poznamky vysly v r. 1843 v Scientific Memoirs Richarda Taylora. Svoji praci podepsala pouze inicialami takze nebylo videt, ze slo o zenu - zila prece jen ve viktorianske Anglii.

V poslednich letech sveho zivota trpela Ada zdravotnimi potizemi, jejichz leceni vedlo k zavislosti na koktejlu z alkoholu a opia. Tuto zavislost se ji sice podarilo prekonat, jenze ji vystridala hazardnim sazenim na konske dostihy a stacila jeste udelat obrovsky dluh a stat se tercem vyderacu.

V dopise Babbageovi napsala, ze pokud bude nekdy ocenena, stane se to asi az po jeji smrti. To se ji vyplnilo kdyz se v roce 1979 americke ministerstvo obrany rozhodlo po ni pojmenovat svuj nejnovejsi programovaci jazyk - Ada.