V Kanadě máme nevolený senát (u jeho zrodu stála kdysi snaha mít něco co by připomínalo britskou sněmovnu lordů), do něhož ministerský předseda senátory jmenuje na doživotí. A zřejmě není síly, která by je odtamtud vyhnala i když na činnost senátu naprosto kašlou. Mohou jedině odstoupit z vlastní vůle nebo zemřít. Řada senátorů se na jednání senátu opravdu moc nepodílí a jen pobírá dost velký plat. Extrémním případem je senátor Thompson, který trvale žije v teplém Mexiku a za posledních sedm let se v senátu objevil jen dvanáctkrat. Už se na něj za to začala zlobit procedurální komise senátu, která má na starosti i docházku senátorů a dala mu ultimátům, že se musí do dneška objevit, jinak, že na něj vymyslí nějaké sankce. Několik poslanců z opoziční Reformní strany, která chce prosadit volený senát, ho v rámci humorného protestu očekávalo v senátu s mexickou kapelou a mexickými pochoutkami. Navzdory ultimátu pan senátor z Mexika ani dnes nepřiletěl. Skeptikové tvrdí, že i když mu ona komise zastaví plat, soudní cestou si celkem snadno vynutí jeho další vyplácení.