Právě jsem poslouchal na kanadském CBC docela zajímavý pořad o New Yorku, připravený rodilým Newyorčanem, který však už dlouhou dobu žije v Kanadě. I když se z dálky může New York jevit jako šílený blázinec, kde není lehké žít (obzvláště člověku, který má rád co nejméně porušenou přírodu), vím, že lidé, kteří tam žijí, většinou nedají na své město dopustit a život v něm se jim líbí. Dnešní pořad mi tento zdánlivý paradox poněkud vysvětlil tvrzením, že N.Y. se za celou dobu své historii vždycky dost lišil od zbytku USA, nikdy nepředstavoval typickou Ameriku, pro níž byl vždycky trochu cizorodým tělesem.

N.Y. vděčí za svůj character tomu, že ho založili (pod názvem Nový Amsterodam) rozevlátí Holanďané, jejichž čtyřicetiletá správa nového města mu vtiskla svérázný character, který přetrvává dodnes. Mezi ostatními anglickými koloniemi měl i po převzetí vlády nad městem Angličany *) vždy pověst mírně prostopášného města, kde si děti hrají v neděli na ulici, což prý bylo tehdy mezi puritánskými Angličany zcela nepřípustné, a kde se těžko člověk domluvil anglicky, protože si tam lidé dlouho uchovávali svoji rodnou řeč (to se prý dá stále ještě říci i o mnohých dnešních Newyorčanech). N.Y. se brzo po svém založení stal mekkou umělců všeho druhu.

Další zajímavé tvrzeni: N.Y. byl prý úplně od svého počátku zcela kapitalistické město (v době, kdy se ještě sotva kde dalo mluvit o kapitalismu), které vždy žilo především obchodem. Od doby, kdy byl ostrov Manhattam, na němž byl Nový Amsterodam založen, zakoupen od tlupy procházejících Indiánů (kteří tam neměli stálé bydliště, protože nejspíš ještě neměli žádné stálé bydliště a kterým pojem vlastnictví půdy stejně nic neříkal, stejně jako ještě i mnoha současným Indiánům - vůbec je nenapadlo, že by si někdo mohl ohradit kus země a považovat ho jen za svoje vlastnictví), zakoupen za ekvivalent pouhých 24 dolarů, což byl pro ony Holanďany "a really good deal" (opravdu výhodná koupě), zůstává vidina výhodného obchodu zřejmě velice silnou motivací Newyorčanů.
-------
*) Po té co anglický král, kterému Nový Amsterodam vůbec nepatřil, "daroval" město svému bratru (vévodovi z Yorku) , který si pak tento dar přijel "převzít" od Holanďanů v čele velkého loďstva, jemuž se Nový Amsterodam nemohl ubránit. Velitel města se přesto chtěl s Angličany bít do posledního dechu a očekával totéž od ostatních měšťanů. Těm se ale do boje moc nechtělo. Když jim Angličané nabídli výhodné podmínky kapitulace, Novoamsterodamané si řekli, že pod anglickou vládou se jim bude obchodovat ještě lépe v rámci většího anglického impéria. Tak milého velitele odvedli dva kněží jeho holandské presbyteriánské církve z úřadu na jakousi farmu, kde mu bylo dovoleno prožít zbytek života a N.Y. přešel bez boje pod vládu Angličanů.

Mimochodem, byl jsem příjemně překvapen, že při zadání hesla "Manhattan" mi prohledávač Excite vrátil odkaz na můj téměř rok starý článek o srovnání životních nákladů v různých městech světa, na který jsem už málem zapomněl. (Podle té stránky před rokem bylo třeba pro život na Manhattanu vydělávat 1,74 krát více než ve Winnipegu, aby tam měl člověk stejnou životní úroveň. Dnes onen platový kalkulátor tvrdí, že na Manhattanu je nyní už třeba mít 2,72 krát vyšší plat než ve Winnipegu ... Platový kakulátor ale nebere v úvahu rozdílné daně v různých místech, které jsou u nás určitě větší než v N.Y.)