- častečně (sněží, ale je pořád teplo), zato se vrací s nečekanou zuřivostí:

Včera odpoledne sem od jihu z Coloráda, přesně tak jak to meteorologové předpověděli, dorazila tlaková níže, která na nás vysypala nebývalé množství srážek. V západní Manitobě napadlo včera odpoledne a večer celkem půl metru nebývale mokrého sněhu, ve kterém nejde jezdit ani kolovými vozidly ani na snowmobilech (sněžných skútrech). Transkanadská silnice byla v důsledku toho ještě dnes po celý den uzavřena od saskatchewanských hranic až skoro k Winnipegu. Dnes tam padání sněhu pokračovalo, očekává se dalších 15 až 30 cm. Asi tisíci venkovských zákazníků byla přerušena dodávka elektřiny, dnes odpoledne jich 300 bylo stále ještě bez proudu. Dnes tam bylo kolem -2°C. Město Brandon bylo včera večer tou čvachtavou nabídkou zcela paralyzováno.

Ve Winnipegu včera navečer napadlo jen asi 10 až 15 cm. Dnes tu celý den lilo (teplota +2°C), takže skoro všechen včerejší sníh už stačil zase roztát a všude jsou spousty docela čisté vody.

Mě ten včerejší blizzard zastihl na silnici. Byl to další zážitek, který mi hned tak z paměti nevymizí. Obrovské sněhové vločky se z nebe řinuly v nepřetržitých proudech a z rádia se skoro pořád ozývaly silné projevy blízké bleskové aktivity. V blízkosti Winnipegu pak bylo i možno vidět dlouhou řadu záblesků, které se prodraly až k zemi tou bílou nadílkou. Velice rychle se na silnici vytvořila silná vrstva sněhové břečky, která byla velice kluzká. Vidět bylo jen na několik málo desítek metrů. Navíc mi brzo přestaly fungovat stěrače - ve 20 km dlouhém lese, kde moc nešlo nikde zastavit mimo silnici. Naštěstí se ty velké vločky zhlukovaly na skle do izolovaných ostrůvků kolem nichž bylo dost vidět. Navíc bylo stále mírně nad nulou, takže jsem mohl vystrčit levou ruku otevřeným oknem a čistit pravidelně okno dlouhým smetákem na sníh. Když jsem se po hodně pomalé jízdě dostal do jediného městečka na té silnici, byl jsem pod světlem pouliční lucerny schopen stěrače opravit - stačilo (po demontáži příslušného krytu) namáčknout "vykloubené" ramínko, které stěrače pohání, zpět na kulový čep klikové hřídelky motorku. Pak už jsem pokračoval celkem bez problému, až na to, že jsem musel být stále připraven vyrovnávat četné smyky.

Zítra má údajně trochu přituhnout i ve Winnipegu. To bude zase na silnicích pěkné kluziště!