Prof. Mandelbaum tvrdil, že rozšíření NATO tak jak se provádí slouží hlavně vnitřním potřebám americké politiky. Že argument o stabilizaci situace v Evropě je naprostý nesmysl, že ty tři státy, které jsou do NATO zvány jsou už dostatečně stabilní a vstup do NATO je nijak více stabilizovat nebude. Že by stabilizaci potřebovaly naopak státy, které do NATO zvány nejsou, které rozšíření NATO bez jejich účastí můze naopak ještě více destabilizovat. Že Rusko nebude ještě po mnoho dalších let schopno ohrozit Západ a že tedy rozšiřování NATO v současné době může být chápáno jako protiruská iniciativa.

Tvrdil, že rozšíření NATO bude stát 27 až 30 miliard amerických dolarů, z toho USA jsou ochotny zaplatit jen 6% a západní Evropa jako celek ještě méně. Není tedy jasné, kdo bude rozšíření platit, protože Východni Evropa na to zatím moc nemá.

Na dotaz jestli přes to všechno je rozšíření NATO skutečně událostí historických rozměrů, jak mnozí tvrdí, odpověděl, že by to byla chyba historických rozměrů, pokud by se opravdu uskutečnilo, ale že on doufá, že se neuskuteční, protože ho americký senát nebude ratifikovat, hlavně z důvodu obrovských nákladů s ním spojených spojených.

Rozpaky nad tím jak stanovit kritéria pro výběr kandidátů pro vstup do NATO satirickým způsobem kritizuje článek, který argumentuje, že nejlepším kandidátem pro vstup do NATO je ve skutečnosti Čile, např. proto, že Čile je strašně dlouhá země a NATO ještě nemá mezi svými členy žádné dlouhé země a třeba i proto, že Čile, na rozdíl od Česka, Polska a Maďarska má společnou hranici s dnešním Ruskem - na jižním konci země s ruským sektorem v Antarktídě.