Volby — Turisté — Prasata — Gangsteři 4. 6. 1997

Včera i dnes tu byla samozřejmě média plná úvah a komentářů týkajících se pondělních voleb. Vesměs se shodly na tom, že všech pět velkých stran může v jistém smyslu považovat volby za svoje vítězství: liberálům se podařilo zajištění alespoň těsné nadpoloviční většiny v parlamentě, Reformní strana se stala oficiální opozicí, o což velice stála, quebečtí suverenisté (separatisté) vůbec nebyli zdecimováni, jak se o nich předpovídalo a konservativcům a NDP se podařilo alespoň "vstát z mrtvých". Výsledkem voleb je, že v parlamentu bude přítomno pět dost silných stran. Dále se vesměs všichni shodli na tom, že ve volbách se doposud nejvýrazněji projevila regionalizace Kanady - stále se prohlubující rozdíly mezi zájmy různých částí Kanady vyjádřené tím, že žádná z pěti stran přítomných v parlamentě nebude mít skutečně celostátní reprezentaci (ani vítězní liberálové ne, neuspěli v atlantické Kanadě) - všechny se v podstatě staly regionálními stranami pokud jde o podporu voličů vyjádřenou počtem zvolených kandidátů v jednotlivých oblastech Kanady. Poněkud se zlepšila reprezentace žen v parlamentu - z 301 poslanců je 64 žen (v r. 1993 bylo zvoleno 53 žen ze 295 poslanců - počet míst v parlamentu byl od té doby zvětšen o 6).

V čem se komentátoři nemohli shodnout bylo, jaký vlastně mandát nová vláda dostala - znamenají výsledky voleb, že si voliči přejí, aby federální vláda pokračovala v drastických úsporných programech dokud nebude deficit zcela zlikvidován, nebo naopak, má už začít uvolňovat trochu víc peněz na zdravotnictví, školství a podobné programy? To se mi osobně zdá být příznačným rysem zastupitelské demokracie - možnost nově zvolené vlády interpretovat svůj mandát celkem libovolně a v období mezi volbami vládnout téměř diktátorsky. S tím jak roste všeobecná úroveň vzdělanosti a informovanosti masy občanů, roste i v Kanadě jejich zklamání z toho, že mají nepatrnou možnost ovlivňovat věci veřejné kromě občasné účasti ve volbách, při nichž mají výběr mezi stranami, které se navzájem stále meně liší. Podle mne jediným možným řešením je pozvolný přechod na přímou demokracii, kterou bude v nadcházejícím věku globální komunikace stále snadněji možno realizovat i ve velkých státech.

Návštěvníci Kanady zde v minulém roce utratili rekordní sumu 9,6 miliard dolarů, z toho téměř polovina pochází z jiných zemí než ze sousedních Spojených států. Celkem sem ze zámoří dorazilo 4,4 miliónu turistů, kteří tu strávili alespoň jednu noc (tj. nepokračovali hned týž den do USA). Většina z nich byla z Asie. Je to o 11,5% více než v roce 1995. Každý z nich utratil v Kanadě v růměru 1030 dolarů (všechny údaje jsou v kanadských dolarech).

V roce 1995 zrušila kanadská federální vláda subvenci na dopravu obilí po železnici odsud z prérii do přístavů na pobřeží všech tří oceanů, které Kanadu obklopují (Atlantický, Tichý a Severní). Vedlo to k uzavírání nebo prodeji některých železnic, zvýšenému provozu velkých náklaďáků na silnicích a dlouhodobě hlavně ke změně skladby zemědělské výroby na prériích a také tvářnosti krajiny. Všechny tři prérijní provincie (Alberta, Saskatchewan a Manitoba) totiž přecházejí od exportu obilí (pšenice) k exportu vepřového masa. Přitom v Manitobě je tento trend nejsilnější - všude rostou jako houby po dešti velkovýkrmy prasat (vloni bylo v Manitobě vyprodukováno 3,2 miliónu vepřů) a závody na výrobu masných produktů.

Téměř před dvěma měsíci jsem psal o webovské stránce indiánského gangu Manitoba Warriors. Teď se právě ve Winnipegu koná soudní proces se třemi muži, z nichž jeden (R. Sanderson) je uveden jako vicepresident Manitoba Warriors na výše zmíněné stránce. Jsou obžalováni z vraždy jiných tří mužů, která se stala vloni v srpnu. Alepoň jeden ze zavražděných patřil k motocyklovému gangu, který se prý snažil převzít provozování prostituce v části města, kterou prý považují za svoje teritorium (i pokud jde o řízení a výnos z prostituce) Manitoba Warriors. Všichni tři obžalovaní tvrdí, že jsou nevinni. Policie nemá přímé důkazy o jejich účasti na vraždě, pouze výpovědi svědků, které to naznačují. Též se podařilo rozborem genetického materiálu (DNA) z místa vraždy dokázat, že jeden z obžalovaných (jiný než vicepresident Warriors) se v místě vraždy musel vyskytovat (zanechal tam krvavý otisk své dlaně, přičemž zaschlá krev z tohoto otisku patří dvěma ze tří zavražděných).

Zřejmě Manitoba Warriors nebudou tak nevinní jak se snaží naznačit jejich sympatická webovská stránka. Moc velkou službu takhle svým soukmenovcům asi neudělají ...

Katolická diecéze v Hamiltonu v Ontariu odmítla konat úplné pohřební obřady (zádušní mši v kostele) za gangstéra italského původu zastřeleného o minulém vikendu. Pouze se za něj bude modlit kněz při pohřbu, který bude ale proveden na katolickém hřbitově (do posvěcené půdy). Je to první známý případ, že byly úplné obřady v takovém případě odmítnuty, protože metody zastřeleného gangstera byly prý obzvláště nevybíravé, takže by církevní zádušní mše za něj mohla vzbudit pohoršení veřejnosti. Například jeho dva společníci též zastřelení během posledního roku byly pohřbeni se všemi poctami. Prý proto, že byli celkem nenápadní a měli dobré vztahy s církví. Barbara Budd z As It Happens, která interviewovala příslušného pana faráře z Hamiltonu, se ho mírně ironicky ptala, jestli tedy stačí, aby člověk oddělával své odpůrce v tichosti bez veřejného pohoršení a přitom pilně chodil do kostela na to, aby byl považován za dobrého katolíka a dostalo se mu úplných církevních pohřebních obřadů.

Mě na tom nejvíc překvapilo, že je tady (alespoň v Ontariu) italská mafie asi dost aktivní, a že její příslušníci mají zřejmě velkou úmrtnost.