David Milgaard z Winnipegu byl v r. 1970 odsouzen na do§ivot¡ za sexu ln¡ vra§du zdravotn¡ sestry Gail Millerov‚, kter  se stala v Saskatoonu v r. 1969. V§dycky tvrdil, §e byl nevinen a to i tehdy, kdy§ mu pro odm¡tnut¡ pýiznat se k vinØ bylo zam¡tnuto pýedŸasn‚ propuçtØn¡ z vØzeni, na kterì m  po jit‚ dobØ ka§dì n rok kdy§ se dobýe chov  a spln¡ jist‚ podm¡nky. Ve vØzen¡ nakonec str vil 23 let. Byl propuçtØn (omilostnØn) pýed nØkolika lety, kdy§ zaŸalo bìt jasn‚, §e s jeho odsouzen¡m nebylo nØco v poý dku. Pý¡sluçn‚ £ýady se ale tvrdoç¡jnØ br nily uznat jeho nevinu ofici lnØ, naý¡dit novì proces. A§ do minul‚ho tìdne, kdy byly uveýejnØny vìsledky DNA analìzy starìch vzork…, kter‚ jednoznaŸnØ prok zaly, §e Milgaard je nevinen, zat¡mco jinì hlavn¡ podezýelì, Larry Fisher, kterì byl u§ v dobØ okolo t‚ vra§dy nØkolikr t usvØdŸen ze zn silnØn¡ (za co§ si tak‚ odsedØl 23 let), ji m  nejsp¡ç na svØdom¡. Teprve v ned vn‚ dobØ byla analìza DNA zkodonalena natolik, §e britsk  laboratoý, kter  ji prov dØla, mohla dospØt ke zcela jednoznaŸnìm vìsledk…m. Srovn vala pýi tom spermie, kter‚ se naçly na spodn¡m pr dle zavra§dØn‚ a vzorky krve, poskytnut‚ Milgardem a Fisherem v r. 1992 (kdy se Fisher nemusel v…bec jeçtØ b t vìsledk…, proto§e v t‚ dobØ nebyla analìza DNA dostateŸnØ pr…kazn ).

Milgard mØl v r. 1969 sm…lu, §e byl 16-tiletì hippie, kterì nedokonŸil stýedn¡ çkolu, sp chal nØjak‚ drobn‚ kr de§e, mØl probl‚my s drogami a pýitom auto, kterìm se dvØma kamar dy cestoval z Winnipegu do Edmontonu v on‚ osudn‚ noci uv zlo ve snØhov‚ z vØji nedalo od m¡sta, kde byla nalezena zavra§dØn .

Je to ji§ týet¡ hodnØ diskutovanì pý¡pad v nØkolika posledn¡ch letech, kdy byla v KanadØ prok z na nevina ŸlovØka, kterì byl odsouzen na dlouhou dobu (do§ivot¡) do vØzen¡. O Guy Paul Morinovi jsem se u§ zmiåoval v kvØtnu. Ten mØl to "çtØst¡", §e si ve vØzen¡ odsedØl celkem jen nØkolik m lo let. Pýed n¡m to byl Donald Marshall, Indi n z kmene Micmac z Nov‚ho Skotska, kterì byl v r. 1971 odsouzen na do§ivot¡ za vra§du, kterou nesp chal a str vil ve vØzen¡ celkem 11 let, ne§ byla prok z na jeho nevina. Pak mu v r. 1990 byla pýizn na kompenzace ve vìçi jednoho mili¢nu dolar…, kter  mu bude postupnØ vypl cena po dobu 30 let.

TeÔ se bude zase dlouho jednat o tom, jak  kompenzace pý¡sluç¡ Morinovi a Milgaardovi za l‚ta str ven  ve vØzen¡. Probl‚m je v tom, §e zýejmØ nelze finanŸnØ vyŸ¡slit ztr tu, kterou utrpØl ŸlovØk, kterì polovinu sv‚ho §ivota (z toho velkou Ÿ st sv‚ho ml d¡) nespravedlivØ str vil ve vØzen¡. Bude se jednat o tom, kdo, kdy a jak‚ chyby udØlal. Winnipegskì novin ý G. Sinclair ve sv‚m vŸerejç¡m Ÿl nku vçak tvrd¡, §e nejde jen o chyby, ale pý¡mo o pýestupky (zanedb n¡ £ýedn¡ch povinnost¡ - misconduct). Hlavn¡ roli ve vçech týech pý¡padech hr ly pýedsudky. V MarshallovØ pýipadØ proti Indi n…m. V MilgaardovØ proti hippiem. Morin se prostØ nel¡bil policii, byl "divnì" a bydlel hned vedle zavra§dØn‚ holŸiŸky. Dalç¡ roli hr ly kýiv‚ pýisahy, neschopn¡ obh jci, falçov n¡ d…kaz…, neprofesi ln¡ chov n¡ prokur tor… (svØdectv¡, kter  byla v rozporu s t¡m, jak vidØla pý¡pad ob§aloba, nebyly obhajc…m d ny k dispozici) a po vyd n¡ nespr vnìch rozsudk… tvrdoç¡jn‚ odm¡t n¡ ze strany ob§aloby, policie a pý¡sluçnìch vl d pýiznat chyby a snaha co nejv¡ce oddalovat projedn v n¡ § dost¡ o revizi rozsudk….

Mysl¡m, §e tyto pý¡pady jsou velice v §nìm argumentem proti trestu smrti, kterì se po vykon n¡ u§ v…bec odŸinit ned . Ukazuj¡, §e v jakk‚mkoliv st tØ, aœ je jakkoliv demokratickì, §ij¡ jen chybuj¡c¡ lid‚ a je mo§no odsoudit nevin‚ho ŸlovØka k tاkìm trest…m. V mnohìch americkìch st tech skuteŸnØ byl na nevinnìch lidech odsouzenìch za podobnìch okolnost¡, jak‚ jsou tu popisov ny, trest smrti vykon n.