NØkolika vØtami 19. 5. 1997

V r diu CBC v poýadu As it happens byl ned vno zaj¡mavì rozhovor s ŸlovØkem zabìvaj¡c¡m se zkoum n¡m voln‚ho Ÿasu. Byl to AmeriŸan, ale tvrdil, §e jeho vìsledky (a mno§stv¡ voln‚ho Ÿasu, kterì maj¡ lid‚ k dispozici) jsou stejne platn‚ i pro Kanadu. ü¡kal, §e pýesto§e si st le v¡ce stاujeme na to, §e m me st le m‚nØ voln‚ho Ÿasu a §ijeme st le rychlejç¡m tempem, ve skuteŸnosti m me voln‚ho Ÿasu v¡ce. Za posledn¡ch 30 let se pr…mØrn  d‚lka voln‚ho Ÿasu, kterì m  ka§dì jedinec k dispozici jen pro sebe podle nØho prodlou§ila z 35 na 45 hodin tìdne. Tento n r…st ovçem vyu§ili SeveroameriŸan‚ t‚mØý beze zbytku t¡m, §e tr v¡ pýed televiz¡ o 10 hodin tìdnØ d‚le. Pocit uspØchanosti vznik  t¡m, §e je mo§no dØlat st le v¡ce Ÿinnost¡, o kterìch se pýed 30 lety lidem ani nesnilo a t¡m, §e si nyn¡ lid‚ týeba myj¡ hlavu ka§dì den zat¡mco pýed 30 lety si ji myli jen jednou za tìden a v…bec dØlaj¡ spoustu vØc¡, o kterìch si mysli, §e jsou nutn‚, kter‚ ve skuteŸnosti v…bec nutn‚ nejsou.

Zaj¡mav‚ bylo, §e §eny maj¡ zhruba stejnØ voln‚ho Ÿasu jako mu§i (sice st le tr v¡ v¡ce Ÿasu v dom cnosti a vìchovou dØt¡, mu§i ale tr v¡ mnohem v¡ce hodin v pr ci) - tak tomu prì bylo u§ od týic tìch let. S jednotlivìmi dØtmi tr v¡ SeveroameriŸan‚ stejn‚ mno§stv¡ Ÿasu jako pýed 30 lety prostØ proto, §e dØt¡ je teÔ v rodin ch mnohem m‚nØ (v pr…mØru necel‚ dvØ).

Jeden ontarijskì soud rozhodl minulì tìden, §e v r mci rovnopr vnosti s mu§i budou napý¡stØ smØt §eny chodit beztrestnØ v letn¡ch vedrech odhalen‚ do p…l tØla a koupat se nahoýe bez. V purit nsk‚ KanadØ bylo takov‚ "nemravn‚" odhalov n¡ doposud trestn‚. RozhodnØ tady nenajdete neform ln¡ nudistick‚ pl §e u ka§d‚ho rybn¡ku tak jak je to nyn¡ zvykem po cel‚ EvropØ - tedy kromØ nØkolika m lo takovìch dobýe ukrytìch pl §¡ tady nenajdete § dn‚.

Minulì tìden se konala v Torontu konference klimatolog…, na n¡§ se prob¡rala budoucnost Velkìch jezer. Pokud skuteŸnØ bude prob¡hat glob ln¡ ŸlovØkem zp…soben‚ oteplov n¡ ZemØ, hladina vody ve Velkìch kanadskìch (kanadsko-americkìch) jezerech m…§e prì klesnout a§ o 2 metry, co§ by vedlo k £stupu jejich býeh… a§ o nØkolik kilometr…, naruçen¡ lodn¡ dopravy, sn¡§en¡ vìkonu hydroelektr ren, sn¡§en¡ zemØdelsk‚ produkce, zhorçen¡ kvality vody a k zvìçen‚mu vìskytu chorob spojenìch s horkìm podneb¡m (l‚ta v Ontariu jsou i teÔ hork  a vlhk ; klimatick‚ podm¡nky v oblasti Toronta jsou prì u§ teÔ zral‚ pro vìskyt malarie). Hladina vody v jezerech dlouhodobØ fluktuovala i v minulosti, v souŸasn‚ dobØ je t‚mØý na rekordn¡ vìçi, co§ prì ale nebude trvat napoý d.

Na jin‚ konferenci ve Winnipegu vyçlo na jevo, §e zýejmØ nØkdy v ned vn‚ minulosti zemýel v jedn‚ z winnipegskìch nemocnic bØhem operace pacient, pot‚ co pýi t‚to operaci byla vyŸerp na cel  pohotovostn¡ z soba lidsk‚ krve, kter  je norm lnØ k dispozici ve Winnipegu, co§ je asi 20 jednotek (mysl¡m, §e jedna jednotka odpov¡d  zhruba mno§stv¡ poskytnut‚mu jedn¡m d rcem pýi jednom odbØru krve). Operace byla komplikov na t¡m, §e pacient mØl absces - kapsu plnou infekce, kter  se pýi operaci provalila a kontaminovala rychle jeho vlastni krev smrt¡c¡mi bakteriemi. Kdy§ u§ lekaýi nemØli nic jin‚ho k tranf£zi, vr tili mu Ÿ st jeho otr ven‚ krve, co§ ale vedlo k rychl‚mu zhorçen¡ jeho stavu. Pacient by mo§n  stejnØ zemýel i kdyby bylo k dispozici v¡ce krve, na druh‚ stranØ v Torontu v podobn‚ situaci ned vno pacient pýe§il operaci, kdy§ mu pýi transf£zi byla dod na veçker  z soba krve v cel‚m Torontu, co§ bylo 44 jednotek (Toronto je nØkolikan sobnØ vØtç¡ ne§ Winnipeg).

Tato konference se pr vØ zabìvala t¡m jak zlepçit z sobov n¡ kanadskìch nemocnic lidskou krv¡ a celì syst‚m darov n¡ krve. Ten st le jeçtØ proch z¡ v §nou kriz¡ - pr vØ se schyluje ke konci asi dvoulet‚ vyçetýov n¡ jeho§ c¡lem bylo zjistit, kdo vlastnØ nese zodpovØdnost za to, §e jeçtØ dlouho pot‚ co byly k dispozici testy pro HIV (AIDS) viry, bylo v 80. letech nØkolik set pacient… pýi transf£z¡ch krve infikov no touto nemoc¡ a tak‚ r…znymi druhy hepatitidy (teÔ zrovna pokraŸuj¡ pr vn¡ tahanice o to, jestli v z vØreŸn‚ zpr vØ o tomto vyçetýov n¡ bude mo§no uveýejnit jm‚na zodpovØdnìch osob a instituc¡ a naznaŸit jejich pod¡l viny). Nemocnice nemus¡ za pou§itou krev v souŸasn‚ dobØ platit. ¬ervenì ký¡§, kterì zat¡m obhospodaýuje z¡sk van¡ krve od d rc… a jej¡ distribuci nemocnic¡m, pýekl d  celkov‚ £Ÿty jednotlivìm provinŸn¡m vl dam bez ohledu na to, jestli se z¡skan  krev pou§ije nebo ne. ObŸas se, jak je vidØt z vìçe uveden‚ho, krve nedost v , na druh‚ stranØ se ale roŸnØ v KanadØ vyhod¡ nØkolik tis¡c jednotek Ÿerstv‚ krve, dost na proveden¡ trasf£z¡ u 25 tis¡c pacient…, co§ pýedstavuje finanŸn¡ ztr tu asi 250 mili¢n… dolar…, proto§e dneçn¡ syst‚m nikoho nenut¡ k dobr‚mu hospodaýen¡ s krv¡.

KromØ zlepçen¡ hospodaýen¡ s darovanou lidskou krv¡ se konference tak‚ zabìvala vìvojem umØlìch n hrad lidsk‚ krve nebo jejich slo§ek a technikou beztransf£zn¡ch operac¡.

Ned vno jsem se zmiåoval o probl‚mech kriminalogick‚ laboratoýe americk‚ FBI. Podobn  nejvØtç¡ kanadsk  elitn¡ laboratoý m  nyn¡ tak‚ m slo na hlavØ. Pýi vyçetýov n¡ toho jak se mohlo st t, §e nevinnì Guy Paul Morin z Toronta byl v roce 1992 odsouzen za vra§du dev¡tilet‚ dcery svìch soused…, kterou nesp chal (vra§da se stala nØkdy v roce 1984, poprv‚ byl souzen v r. 1986, ale byl osvobozen, v r. 1992 byl pýi opakovan‚m procesu uzn n vinnìm a v r. 1995 byl zcela zproçtØn viny na z kladØ test… DNA). Hlavn¡m argumentem v procesech z let 1986 a 1992 bylo pØt vl ken ze svetru, kter‚ patýily mezi stovky r…znìch vl ken nalezenìch v jeho autØ a bytØ, kter‚ prì byly stejn‚ jako sedm vl ken nalezenìch mezi stovkami vl kem na çatech zavra§dØn‚ holŸiŸky. Nyn¡ se uk zalo, §e tato vl kna poch zela ze svetru laborantky, kter  v t‚ dobØ nosila do pr ce Ÿervenì chlupatì svetr a u§ v roce 1991 se vyskytlo hl çen¡, §e tato vl kna kontaminovala d…kazn¡ materi l z jin‚ho pý¡padu. D le se pýiçlo na to, §e napý. vìcvik a dohled nad pracovn¡ky laboratoýe a veden¡ z znam… byly velice nedostateŸn‚. Oba odborn¡ci, jeji§ analìzy a svØdectv¡ pomohly odsoudit Morina u§ v laboratoýi nepracuj¡. Dalç¡ch týicet starìch zýejmØ nam tkovØ vybranìch pý¡pad…, z nich§ nØkter‚ se datuj¡ zpØt a§ do r. 1979, bude ale pro jistotu provØýov no nez vislìmi odborn¡ky (od t‚ doby laboratoý pracovala asi na 80000 pý¡pad…, nen¡ prì ale d…vodn‚ podezýen¡, §e by doçlo k podobnìm pýehmat…m i v jinìch pý¡padech).

V Torontu je pravdØpodobnØ nejrychleji rostouc¡ rusk  komunita z cel‚ severn¡ Ameriky, rostouc¡ i rychleji ne§ zn m  Brighton Beach v New Yorku. V Torontu u§ §ije v¡ce ne§ sto tis¡c Rus….

Kanadsk  firma Cameco, kter  se zabìv  te§bou uranu v KanadØ (na palivo do kanadskìch jadernìch elektr ren) vyjedn v  s Ruskem o n kupu rusk‚ho uranu, kterì byl p…vodnØ urŸen pro vojensk‚ £Ÿely, kterì bude podle komplikovan‚ rusko-americk‚ dohody z r. 1994 ve "zýedØn‚m" stavu prod v n jako palivo do jadernìch reaktor… na Z pad. Celkem se bude jednat o prodej uranu asi za 8 miliard US dolar… bØhem pý¡çt¡ch 20 let. O toto celkov‚ho mno§stv¡ se spolu s Camecem uch zej¡ i jinì z jemci. Uran by do Kanady nepýich zel pr¡mo z Ruska, ale pýes USA, kde bude prov dØna transformace z vojensk‚ho uranu na jadern‚ palivo.

4. dubna byli pilot kanadsk‚ vojensk‚ helikopt‚ry a styŸnì d…stojn¡k americk‚ho namoýnictva, kterì byl na palubØ t‚to helikopt‚ry, pýi pýeletu rusk‚ obchodn¡ lodØ Kapit n Man v Pacifiku nedaleko pobýe§¡ st tu Washington v americkìch vìsostnìch vod ch oslnØni z bleskem Ÿerven‚ho svØtla, kter‚ se zd lo vych zet z kapit nsk‚ho m…stku rusk‚ lodi. NeutrpØli § dn‚ trval‚ poranØn¡ oŸ¡. AmeriŸan‚ obvinili ruskou loÔ s pou§¡v n¡ laserov‚ zbranØ, je§ je zak z no mezin rodn¡mi £mluvami a d…raznØ protestovali u ruskìch £ýad…. Pýi prohl¡dce lodi ale nebyl § dnì, ani navigaŸn¡, laser nalezen. AmeriŸan‚ si pýesto mysl¡, §e nØjakì laser byl pou§it, jen nen¡ jasno, kde byl vlastnØ umistØn - po pou§it¡ mohl bìt prì schov n nebo vhozen do vody. V t‚ oblasti se nach zi hodnØ z kladen americkìch jadernìch ponorek i jinìch vojenskìch zaý¡zen¡, je§ by st le mohly bìt objektem pozornosti çpion §e. Kanadsk  strana nen¡ pýesvØdŸena o tom, §e se jednalo o laserov‚ svØtlo. LoÔ Kapit n Man je v t‚ oblasti dobýe zn ma - plav¡ se pravidelnØ mezi Vladivostokem, Tacomou ve Washingtonu a Los Angeles v Kalifornii.

V dobØ vrcholu studen‚ v lky prov dØla americk  arm da simulace pou§it¡ chemickìch zbran¡ i tady ve Winnipegu. Celkem 32 americkìch mØst bylo m¡stem tØchto tajnìch pokus…. Z letadel, n kladn¡ch aut a ze stýech byl do vzduchu rozpraçov n sirn¡k zinku a kadmia, kterì je karcinogenn¡, v mal‚m mno§stv¡ se ale vyskytuje i v pý¡rodØ ve vodØ, ve vzduchu a v p…dØ, a bylo zkoum no jeho ç¡ýen¡. Nad Winnipegem bylo t‚to slouŸeniny uvolnØno t‚mØý çest kilogram… celkem ve 36 pokusech v Ÿervenci 1953. Pouze v Dallasu a v Minneapolisu bylo provedeno v¡ce test… ne§ ve Winnipegu.

Tyto testy byly prov dØny brzo po t‚, co SovØtskì svaz ozn mil, § e m  jadern‚ zbranØ, kter‚ jsou schopn‚ zas hnout severn¡ Ameriku. Mnoho lid¡ se tenkr t ob valo, §e takovì £tok m…§e pýij¡t ka§dou chv¡li. Obyvatel‚ Winnipegu se tenkr t pokus…m americk‚ arm dy nebr nili, ochotnØ pýi nich spolupracovali, proto§e jim nebyla zn m pravì c¡l pokus…, bylo jim m¡sto toho sdØleno, §e se jedn  o pokus vytvoýit nad mØstem ochrannì oblak jemnØ rozptìlen‚ho prachu, kterì by mØl mØsto ochr nit v pý¡padØ jadern‚ho £toku.

V ned vn‚ dobØ se tØmito starìmi pokusy zabìvali týi r…zn‚ komise - americk‚ arm dy, kanadsk‚ arm dy a civiln¡ komise americk‚ho kongresu. Vçechny týi se shodly na tom, §e pou§it‚ mno§stv¡ chemik li¡ bylo prì tak mal‚, §e obyvatel‚ nemohli utrpØt § dnou çkodu.

Letos se Ÿek  ve vØtçinØ Kanady opØt velk‚ mno§stv¡ nepý¡jemnìch kom r…, proto§e vçude je dost stojat‚ vody potýebn‚ k jejich l¡hnut¡. V nØkterìch m¡stech napý. v AlbertØ, kde u§ maj¡ teploty kolem 20oC, kom ýi u§ vesele bodaj¡ a jsou prì letos obzvl çtØ velc¡. SouŸasn‚ chladno v ManitobØ m  tak‚ svou vìhodu - zat¡m jsem tady letos nepotkal jedin‚ho kom ra!

Z plavy se nyn¡ konaj¡ na nØkterìch ýek ch v Britsk‚ Kolumbii. Z Manitoby tam prì pos¡l me 2 mili¢ny pytl… s p¡skem, kter‚ tady u§ nejsou potýeba.

Tak nev¡m jestli ty moje dneçn¡ zpr vy nevyzn¡vaj¡ pr¡liç negativnØ. P¡çi ale hlavnØ o tom, co sdØluj¡ m¡stn¡ m‚dia, kter  se asi vçude zamØýuj¡ hlavnØ na negativn¡ vØci. VØtçina lid¡ je pýes nejr…znØjç¡ nepý¡zniv‚ ekonomick‚ zpr vy asi i tady se svìm §ivotem docela spokojena. Sobotn¡ noviny ale vlastnØ pýinesly jednu pozitivn¡ zpr vu - manitobsk  ekonomie je v dobr‚m stavu, vloni zaznamenala druhì nejvØtç¡ pý¡r…stek hrub‚ho n rodn¡ho d…chodu mezi vçemi kanadskìmi provinciemi a letos se Ÿekaj¡ stejnØ dobr‚ nebo jeçtØ lepç¡ vìsledky. Pýitom v hospodaýen¡ provincie nejsou § dn‚ slab‚ Ÿl nky, vçechny sektory ekonomiky prosp¡vaj¡ zhruba stejnØ.

Dvaadvacetilet  australsk  plavkynØ Susie Maroney jako prvn¡ §ena pýeplavala 190 km dlouhou trasu z Havany na KubØ do Key West na FloridØ. Plavala uvnitý 8,5 kr t 2,5 metr… velk‚ klece chr n¡c¡ proti §ralok…m pokryt  vrstvou ochrann‚ho §el‚ proti med£z m. Pýeplav n¡ ji trvalo 24 a p…l hodiny, dorazila sp len  od slunce, pokousan  od med£z a dehydratovan . ¬tyýi a p…l hodiny po ukonŸen¡ pýeplavby jeçtØ omdlela pýi pý¡m‚m televizn¡m interview.

Americkì president se omluvil posledn¡m §ij¡c¡m pokusnìm objekt…m tzv. tuskegeesk‚ho sifilisov‚ho experimentu. U pý¡le§itosti toho jsem vidØl kus televizn¡ho poýadu, ve kter‚m vystupoval advok t obØt¡ pokusu a jakìsi universitn¡ profesor, oba to byli Ÿernoçi. Oba tvrdili, §e se t¡mto experimentem rozs hle zabìvali a §e nenaçli § dn‚ jasn‚ d…kazy pro to, §e by onØch 400 Ÿernoch… bylo l‚kaýi £myslnØ infikov no, jak jsem slyçel v tom pýedchoz¡m rozhlasov‚m poýadu koncem dubna a jak se zýejmØ t‚mØý vçeobecnØ vØý¡. Nezvratnìm faktem ovçem z…st v , §e mØli sifilis, nebyli l‚Ÿeni i kdy§ u§ l‚Ÿba byla zn ma a nebyli informov ni o podstatØ experimentu.

Ned vno se ve winnipegskìch novin ch objevilo varov n¡ pýed n vçtØvou restaurac¡ v Budapeçti, kde prì berou cizince velice na h…l. 2. kvØtna byl napý. jak‚musi d nsk‚mu turistovi na£Ÿtov n ekvivalent 8300 kanadskìch dolar… (asi 187000 KŸ) za obØd pro Ÿtyýi (v tom bylo napý. 1279 dolar… za Ÿtyýi ý¡zky, 460 dolar… za Ÿtyýi koåaky a 4448 dolar… za jednu rundu pro cik nskou kapelu). Nejedn  se prì o izolovanì incident, vyskytly se i pý¡pady n sil¡ a byt¡ z kazn¡k…, kteý¡ odm¡tali zaplatit pýehnan‚ £Ÿty. Americk‚ velvyslanectv¡ dalo zat¡m pØt budapeçtskìch restaurac¡ a noŸn¡ch podnik… na Ÿernou listinu pro neetick‚ obchodn¡ praktiky a varuje pýed jejich n vçtØvou.
Nejsp¡ç jste si vçimli, §e AmeriŸan‚ v posledn¡ dobØ vzn çej¡ st le nov  obvinØn¡ pokud jde o roli ævìcarska ve Druh‚ svØtov‚ v lce a o to, jak ævìcarsko nalo§ilo se zlatem uloupenìm nacisty. Minulì tìden byl na toto t‚ma v As it happens zaj¡mavì rozhovor s AngliŸanem Tomem Bauersem, autorem pr vØ publikovan‚ kn¡§ky "The Nazi Gold" (Nacistick‚ zlato). Tvrdil, §e hned po skonŸen¡ v lky sice v¡tØzn‚ mocnosti naý¡dili ævìcarsku vr tit uloupen‚ zlato §id…m, ale nijak na to netlaŸily, neboœ Brit nie se b la, §e z navr cenìch penØz bude finacov no masov‚ stØhov n¡ §id… do Palestiny, kter  byla tenkr t jeçtØ pod britskou spr vou (Brit nie sl¡bila sice §id…m u§ v roce 1917, §e si tam m…§ou vytvoýit sv…j st t, ale pod podm¡nkou, §e se dohodnout s Araby), v americkìch £ýadech mØli prì v t‚ dobØ pýevahu antisemit‚ a Francie mØla sama çpatn‚ svØdom¡ z kolaborace s nacisty pýi odsunech francouzskìch §id…. Tom Bauers ovçem prohl sil, §e ævìcarsko mØlo samo od zaŸ tku vØdØt, §e je povinno uloupen‚ bohatstv¡ vr tit p…vodn¡m majitel…m. Prohl sil t‚§, §e çvìcarsk  neutralita ve v lce byl mìtus, kterì umo§nil ævìcarsku vydØlat hodnØ penØz a pýitom se vyhnout trestu za spolupr ci s nacisty.