Zhruba pred mësícem byla deportována dalsí necelá stovka ilegálních Çíñanû z lodí z léta 1999, speciálním letadlem v doprovodu asi 20 kanadských strázcû/úredníkû stejným zpûsobem jako predchozí várka (která stále jestë sedí doma v çínském vëzení). Deportace byla opët oznámena az po provedení. V médiích se pak ozvaly hlasy ji schvalující i odsuzující. Zajímavé je, ze mnoho dríve sem pribyvsích Çíñanû je pro to, aby vsichni noví ilegální príchozí z velké Çíny byli automaticky posíláni nazpët. Kanadské imigraçní úrady jsou si vëdomy, ze deportovaným stále hrozí doma az rok vëzení (nebo velká pokuta, nebo vëzení a pokuta) za nelegální opustëní zemë.

Obzvlástë toto oficiální priznání zpûsobilo, ze je mi deportovaných líto, presto, ze bych nikdy nevolil podobný zpûsob emigrace. Kdyz uz ale pretrpëli tu riskantní cestu na rozpadajících se lodích hnáni vidinou ráje, který je çeká v severní Americe (zrejmë jestë pozûstatek pûsobení propagandy z doby studené války), tak být kanadskou vládou bych je tu jestë nechal a radëjí statisíce utracené na jejich deportaci pouzil na informaçní kampañ obyvatel Çíny a dalsích zemí o tom, ze situace se zmënila, ze ilegální pristëhovalci v Kanadë nejsou vítaní, ze si Kanada peçlivë vybírá nové pristëhovalce pred jejich odjezdem ze zemí jejich pûvodu. Místo ráje je çekal rok v kanadském vëzení a ted je çeká neznámo jak dlouhý pobyt ve vëzeních çínských. Pritom to nejspís byli jen obëti dezinformace, kterí touzili po lepsím zivotë. Kdyz uz nëkoho trestat, tak snad lidi, kterí na jejich cestë vydëlali (alespoñ nëkteré z nich snad budou potrestáni v Kanadë, pokud se kanadské justici podarí je oddëlit od obyçejných pasazérû), nebo jestë lépe politiky, kterí je na cestu vyhánëjí, nebo kterí vzbuzují (neuvádëjí na pravou míru) falesné nadëje o cílu jejich cest.

Definice politických uprchlíkû se opravdu zmënila, protoze kdyby stejný prístup byl pred 20 lety uplatnën treba na uprchlíky z Çeskoslovenska, museli by témër vsichni být také vráceni zpët, protoze alespoñ u vsech, které jsem v táborech v Itálii poznal, byla motivace jejich odchodu stejná jako u deportovaných Çíñanû a doma by byli trestnë stíháni pouze za ilegální opustëní zemë, protoze pred odchodem se nijak jinak politicky neprojevili. Presto jsme tenkrát byli povazováni za politické uprchlíky (já napr. dostal v r. 1983 politicky azyl v Itálii (coz by ale byla kapitola sama pro sebe)), kdezto dnesní çínstí uprchlíci jsou v Kanadë povazováni za uprchlíky ekonomické. Snad jediný rozdíl je výse trestu - nám tenkrát v prípadë návratu do Çech hrozily az dva roky vëzení, zatímco Çíñanûm jen jeden.

Také pred mësícem skonçil ve Vancouveru soudní proces s korejskou posadku jedné z tëch ilegálních lodí výrokem o jejich nevinë. Çlenové posádky byli obvinëni z pasování Çíñanû do Kanady. Jejich obhajobou bylo, ze lod byla unesena çínskými organizátory pasovaní. Stejnë jako jejich pasazéri, strávili celý rok ve vëzení. Az budou vráceni do Jizní Koreje, çeká je tam podle jihokorejského konzula ve Vancouveru pravdëpodobnë také obvinëní z ilegálního opustëní své zemë a opëtnë i z pasování lidí.

Zaçátkem srpna bylo pritom do Montrealu dopraveno 237 uprchlíkû z válek v Burundi a Kongu, kterí pred tím nëkolik let prozili v uprchlických táborech v Tanzánii. Je to jen malá kapka z pûl miliónu váleçných uprchlíkû zijících v té oblasti. Jedná se prý o lidi, kterí mají nejmensí sanci se vrátit domû - prevaznë jde o smísené manzelské páry (Hutsi-Tutu), které jsou obvykle persekvováni obëma etnickými skupinami. Ale hlava témër kazdé z rodin prijatých do Kanady mluví francouzsky a ukonçila strední skolu. Mnozí mají universitní vzdëlání. Coz jen potvrzuje, ze si Kanadané nejradëji peçlivë vybírají uprchlíky, kterým poskytnou útoçistë pred príchodem do Kanady.

Letadlo, které privezlo tëchto 237 afrických uprchlíkû, cestou do Tanzánie dopravilo zpët do Kosova 80 Albáncû, kterí se rozhodli pro návrat domû. Z celkového poçtu 7000 kosovských Albáncû, kterí byli v r. 1999 dopraveni do Kanady, se jich zatím 2000 rozhodlo pro návrat do vlasti. Vsem byla dána moznost se trvale usadit v Kanadë.

Dnes jsem slysel na CBC siniologa a prekladatele staré çínské poezie (Anglosas, které zrejmë zcela perfektnë umël ty verse rûznými tradiçními zpûsoby deklamovat v mandarinstinë) tvrdit, ze v posledních deseti letech v Çínë na úrovni vesnic a okresû uz probíhali tajné volby, pri nichz na kazdé místo existuje více kandidátû z rûzných politických stran nebo zcela nezávislých. Coz by tedy naznaçovalo, ze na lokální úrovni mûze být úroveñ demokracie v Çínë lepsí nez v Kanadë (pokud tam lidé berou místní volby vaznëji nez tady, coz je pravdëpodobné), a ze tedy potreba utíkat z komunistické Çíny z politických dûvodû uz opravdu nemûze být moc velká ...