Zrusil si oçistec

19. 2. 2000

Výjev ze závëru filmu o Jindrichu (Henry) VIII: Umírající král lezí na smrtelné posteli obklopen svými biskupy a dvorany a zádá je "Modlete se za moji dusi v oçistci". Na to mu jeden z biskupû odpoví se smutnou naléhavostí v hlase "Sire, vy jste ale oçistec zrusil!".

Scéna, která nejspís není historická byla pouzita v novinovém çlánku jako ironická ilustrace souçasného rozpolcení anglikánské církve ve vëci homosexuálních manzelství - jde o církev, jejichz celá historie se toçí kolem manzelských problémû. Vznikla jedinë proto, ze papez nechtël Jindrichovi VIII povolit rozvod.

Jiná zpráva z rádia: anglikánstí duchovní v Británii si stále více stëzují na spatné zacházení (vçetnë fyzických napadení) ze strany svých oveçek, které jim chtëjí urçovat jak vykonavat jejich povolání (vëtsinou jsou proti modernizaçním snáhám), kdyz uz si je platí (coz se mi zdá docela prirozené). Takze 1500 z celkového poçtu asi 8000 britských anglikánských duchovních si zalozilo odborový svaz, který má hájit jejich zájmy (vçetnë prosazování zvýsování platû).
 

Bizónek Sweetie

20. 2. 2000

Na preriích se stále více chovají na farmách bizóni místo krav (i nedaleko Winnipegu je mozno vidët takové domestikované stádo bizónû). Jedno takové dnes çtyrmësíçní bizónní tele narozené na severozápadë Manitoby na farmë u mësta The Pas se stalo miláçkem (sweetie) dëti celého mësta. Nedávno si ho vsak koupil kdosi z mësteçka Roblin trochu více na jihu, který si chce bizóna Sweetieho chovat jako domácího peta. Dnes se koná v The Pas nejvëtsí událost roku - slavnost (festival) trapérû. Novému majiteli Sweetieho se zzelelo dëtí z The Pas, které postrádaly svého bizónka a tak jim ho tam na sever celých 353 km podle zpráv rádia na dnesní festival dovezl. A slíbil, ze bude do The Pas se Sweetiem dojízdët za dëtmi pravidelnë.
 

V ledovcích zijí çervi!

4. 3. 2000

Víte, ze v ledovcích (alespoñ ve Skalistých horách) zijí príbuzní zízal? Jsou to lední (ledovcoví) çervi (iceworms) zijící u povrchu ledovcû nebo i hluboko v jejich trhlinách. Jsou schopni prezít jen ve velmi úzkém rozsahu teplot - umírají kdyz teplota klesne pod -6°C nebo vystoupí moc nad nulu. Ziví se vëtrem prinesenými zrníçky pylu a rasami. Mûze jich zít i stovka na 1 m².
 

Na kombajnu 4800 km do Ottawy

22. 3. 2000

Farmár Nick Parsons z Britské Kolumbia pred sedmi týdny vyrazil na svém kombajnu rychlostí 20 km/hod pres pûl Kanady (4800 km) do Ottawy. Touto jízdou protestoval proti údajné nedostateçné pomoci federální vlády farmárûm v dobë dnesních velkých výkyvû poçasí a nízkých cen zemëdëlských produktû. Naftu, ubytování a jídlo mu prakticky po celou cestu platili kolegové farmári z míst, kterými projízdël. Chtël se setkat s ministerským predsedou a prednést mu svoje stíznosti. Predpokládal, ze to nebude snadné. Predstavoval si, ze bude pripoután retëzem ke svému kombajnu i po radu týdnû, nez si ho Jean Chrétien vsimne. Byl tedy prekvapen, kdyz byl pozván hned po svém príjezdu do soukromé rezidence min. predsedy, kde spolu veçer popíjeli dobrou whisky. Na nëjakou pomoc farmárûm pri tom skoro neprisla reç. Domû se pan Parsons bude vracet letadlem, kombajn si nechá odvézt zpët nákladním autem.

Jestë pred 10 lety obdëlával pan Parsons svoji rodinnou farmû nëkde na jihu Anglie. O farmu prisel díky nepríznivým ekonomickým podmínkám. Svoji protestní jízdu zahájil v obavë, aby nemusel opët vyhlásit bankrot. Stále má jestë silný britský prízvuk.

Nevím, co si o tom mám myslet. Jsou na tom farmári opravdu tak spatnë? Nevykompenzují jejich zisky v dobrých letech ztráty z tëch spatných? (Neboli: vracejí spoleçnosti v dobrých letech alespoñ çást pomoci, kterou dostávaji v letech neúrody?) Není jízda kombajnem pres Kanadu plýtváním? Ríká se ale, ze souçásné potíze kanadských zemëdëlcû jsou prý nejhorsí od doby krize a velkého sucha 30. let. Alespoñ doposud vsak farmári pri prodeji svých farem pri odchodu do dûchodu dostávali statisice az milióny.
 

Dalsí dva mozná nespravedlivë odsouzení

22. 4. 2000

V Torontu byl koncem brezna propustën na kauci z vëzení 34letý Robert Baltovich, který byl v r. 1992 odsouzen pro vrazdu své prítelkynë. Bylo mu povoleno na svobodë pripravovat odvolání proti rozsudku, protoze jsou nové dûkazy, ze vrazdu nespáchal (vyskytly se zprávy, ze ji ve skuteçnosti spáchal notoricky známý vrah Paul Bernardo, který spolu se svou manzelkou Karlou Homolkovou znásilñoval a vrazdil dalsí obëti). Rozhodnutí o propustëní Baltoviche bylo uçinëno ve stejné soudní budové, v níz byl v r. 1995 prohlasen nevinným Guy Paul Morin, také nespravedlivë odsouzený v r. 1992 za vrázdu, kterou nespáchal.

Zhruba ve stejné dobë se v mediích mluvilo i o mnohem starsím prípadu Stevena Truscotta, který byl jako 14letý v r. 1959 odsouzen k trestu smrti za vrazdu 12leté dívky. On byl syn radového vojáka na letecké základnë v Ontariu, ona dcerou dûstojníka. Byl nejmladsím Kanadanem kdy odsouzeným k smrti. Trest mu byl nakonec zmënën na dozivotí a v r. 1969 byl propustën na svobodu. Od té doby zil pod zmënëným jménem, je zenatý a má tri dëti. Dnes mu je 55 let a stále by rád by oçistil svoje jméno a dosáhl zrusení rozsudku. Protoze se i v jeho prípadë objevily nové dûkazy, federální ministrynë spravedlnosti je ochotna se jeho zádostí zabývat.
 

Kazdý Kanadan se mûze dostat na známky

6. 5. 2000

Kanadská posta zavádí novinku umozñující kazdému obçanu se dostat na postovní známky. Bude mozno postë zaslat svoji fotografii nebo jakoukoliv jinou çlovëku milou fotografii, která není obscénní a nepropaguje nenávist, spolu s $24,95. Za to se bëhem dvou týdnû vrátí 25 kusû známek s nominální hodnotou 46 centû (známky pro vnitrostátní dopisy), na nichz bude pouzita zaslaná fotografie.
 

Deportováno 90 Çíñanû

13. 5. 2000

Pred nëkolika dny bylo demonstrativnë (v poutech, s ozbrojeným doprovodem, hromadnë speciálním letadlem) deportováno zpët do Çíny dalsích 90 ilegálních pristëhovalcû z lodí zadrzených vloni v létë. Mëlo by to odstrasit prístí vlnu ilegálních pristëhovalcû oçekávanou letos v létë.

Deportovaní budou muset po návratu strávit nëjaký ças v çínské vysetrovací vazbë. Pak jim bude vymërena dost velká pokuta, kterou za në prý vëtsinou zaplatí paseráci, kterí je neúspesnë prevezli (je to jakési "pojistëní", zahrnuté v cenë zaplacené paserákûm) a pak se nëkterí z nich za nëjaký ças nejspís zase pokusí o dalsí ilegální cestu do severní Ameriky.
 

Vëda a trest smrti

28. 5. 2000

Pred zhruba dvëma týdny se objevily dalsí detaily prípadu Stevena Truscotta. Hlavním argumentem pro jeho odsouzení k trestu smrti v r. 1959 bylo svëdectví patologû, kterí tvrdili, ze na základë obsahu zaludku zavrazdëné jsou schopni bez pochyby tvrdit, ze nastala presnë v tu dobu, kdy se Truscott projízdël se zavrazdënou na kole. To odpovídalo tehdejsímu stavu vëdy. Stejná vëdní disciplína se dnes dopracovala k poznání, ze podle obsahu zaludku nelze dobu smrti moc dobre urçit, urçitë ne s hodinovou presností, jak se mëlo za to v r. 1959. To (kromë toho, ze existuje jiný, mezitím zemrelý, podezrelý - známý pedofil, který v té dobë slouzil na stejné základnë, kterého tenkrát vysetrovaní z neznámých dûvodû ignorovalo) je hlavním argumentem pri zádosti o úplnou rehabilitaci Truscotta.

Kdyby Truscottovi bylo tenkrát více nez 18, rozsudek by zrejmë byl proveden a pravda by mozná nikdy nevysla najevo.

Pres obrovský pokrok v nasich znalostech svëta v posledním století bychom si stále mëli být vëdomi faktu, ze nase poznání není nikdy ukonçeno a být obzvlastë velice opatrní, kdyz na jeho základë çiníme rozhodnutí, která mohou mít nedozírné následky pro jiné.