Tragédie çesko-kanadské rodiny 9. 7. 2000

Pred trema dny byla v Kitcheneru v Ontariu nalezane mrtvá celá sestiçlenná rodina çeských emigrantű. 27letá maminka a çtyri dëti staré dva a pűl mësíce a 2, 5 a 7 let byly ubodané 42letým otcem, který se pak zastrelil. Otec trpël nëjakou dusevní poruchou. Po narození posledního dítëte v dubnu se choval iracionálnë a byl na nëkolik málo dní hospitalizován na psychiatrii. Nebylo to poprvé - nëco podobného se stálo i po narození jeho druhého dítëte. Neví se presnë jaká byla jeho diagnóza (pravdëpodobnë bipolární porucha, neboli manická deprese, pri níz se strídají stavy hluboké deprese se stavy vzrusení), zdali byl doléçen nebo se mël nadále léçit. Psychiatri se odvolávají na ochranu soukromí pacientű a tvrdí, ze pro nëj víc udëlat nemohli a ze se tragédii nedalo zabránit. (Zdá se mi, ze to bude dalsí z tak çastých prípadű selhání kanadské praktické psychiatrie.)

Rodina mëla finançní potíze, otec posledních alespoń 10 let nepracoval a zil z invalidního dűchodu. Byl velice autoritativní a jeho reç byla plná nábozenských citátű. Manzelku si nasel pomocí inzerátu pri své první navstëvë v Çechách v r. 1990. V r. 1997 od nëj odesla a vrátila se do Çech, kde otëhotnëla s jiným muzem. Podarilo se mu jí ale presvëdçit, aby se za ním vrátila do Kanada. Jejich poslední dítë s narodilo s vadou pátere (spina bifida). Pred çtvrteçní tragédií prohlasoval, ze odejde od manzelky se starsími dëtmi a nechá ji samotnou s invalidním novorozenëtem.

(Podle çlánku ze vçerejsího Globe and Mail.)
 

Poçasí za moc nestálo 9. 7. 2000

Zbytek kvëtna ani çerven tu za moc nestály. Bylo vëtsinou podprűmërnë chladno a poslední dobou hodnë prselo. Napr. pred nëkolika dny naprselo v sousedním Saskatchewanu ve mëstë Vanguard za nëkolik hodin 330 mm vody, coz je mnozství, které tam normálnë napadne za celý rok, a bylo to jestë o nëco více nez kolik právë naprselo v Tokiu pri letosním nadprűmërném tretím japonském uragánu. Mësto bylo celý den pod vodou. Také u nás v Manitobë se vsude v polích i mimo në lesknou kousky vodní hladiny v neobvyklých místech. Pod pinawským mostem teçe tolik vody, ze pouze spiçka jediného balvanu na sever od nëj vykukuje nad hladinu. Pritom je ta voda tak studená, ze se zatím nedá nikde koupat, kromë v tëch nejmëlksích jezerech.

V té vodë se ale darí komárűm, které uz pres týden ve veliké míre suzují i Winnipeg, pres veskerou obvyklou snahu vças zabít jejich larvy ve vsech stojatých vodách ve mëstë i okolí. Na venkovë jsem vidël jsem stádo kráv namaçkaných kolem dýmajícího ohnë, který jim jejich majitel zrejmë rozdëlal proti komárűm. Lidé pracujíci venku mají çasto hlavu a krk zabalené do ruçníku nebo mají klobouçek se sítkou proti komárűm. V okolí velkých vodních ploch se právë líhnou, rojí a ve velkém mnozství umírají jepice. Vűbec se tu príroda právë hemzí velkým mnozstvím hmyzí havëti.

Vçera vsak teplota prudce vystoupla na 30°C a zdá se, ze by se nad 25°C mohla nëjakou dobu koneçnë udrzet. Takze se snad prece jen brzo doçkáme koupání a velké redukce poçtu komárű.
 

Nestastná medvëdice zabíjí 9. 7. 2000

Medvëd zakousl nadëjnou 24letou sportovkyni (biatlon) pri bëhaní po stezkách v lese kolem vojenské základny v Quebeku, kde hodlala trénovat celé léto. Pachatel uz byl dopaden a zabit (identifikace s pravdëpodobnosti 90%). Jednalo se o medvëdici, která mëla mléko, ale zádná medvídata s ní nebyla. Jejich ztráta (kdoví jestli je nezabil nëjaký çlovëk - pytlák?) zrejmë zpűsobila její agresivitu (útoky çerných býlozravých medvëdű na lidi jsou rídké - v Kanadë mëly za následek jen asi 40 mrtvých za posledních 100 let; kdyz jsou nevyprovokované, jedná se vëtsinou o útoky velkých dospëlých medvëdích samcű, kterí si jiz uvëdomili, ze jsou silnëjsí nez vsechno ostatní, co műzou v lese potkat). První zprávy po incidentu mluvily o tom, ze vsechni medvëdi kolem základny budou zabiti, coz se mi nezdá správné. Na opaçné stranë Kanady v Britské Kolumbii zase kousl vlk kajakáre, který spal "pod sirákem" - byl probuzen taháním zvëdavého vlka za spacák, zaçal na vlka kriçet a ten ho ze strachu kousl. (Je to snad první dolozený útok vlka na çlovëka v severní Americe.)
 

Smrtící tornádo 18. 7. 2000

Opravdu tu skoro týden bylo tolik teplo, ze se i reky ohrály a je mozno v nich plavat. Poslední dvë noci ale opët prisla velká chladna a naveçer se konají bourky. Po celé Kanadë je poçasí nadprűmërnë nestabilní. O víkendu byla zaznamenána alespoń na trech místech (Alberta, Ontario, Manitoba) rűznë silná tornáda. Zdaleka nejhorsí bylo to albertské, které v pátek 14. 7. prekvapilo v dobë veçere velký kemping v Pine Lake u mësta Red Deer v Albertë, v nëmz bylo v té dobë asi 400 obytných vozidel a prívësű, nëjaké stany a asi 700 lidí. Tornádo bylo siroké 1 km a rychlost vëtru v jeho trychtýri se odhadovala na 300 km/hod. Teprve dnes bylo ukonçeno pátrání po obëtech (asi 50 obytných vozidel naházelo tornádo na dno jezera a teprve dnes potápëçi dokonçili jejich prűzkum). Celková bilance je zatím 11 mrtvých, více nez 100 zranëných (z toho mnoho tëzce) a skoda odhadovaná na nëkolik set miliónű dolarű.

Kvűli nasazení vsech profesionálních záchranárű do Pine Lake se na severu Manitoby zpozdilo zahájení pátraní po osmiletém chlapci Marcusu McKay, který se v sobotu odpoledne ztratil na lovu svému nevlastnímu otci u obce Mallard. Vsichni stále doufají, ze je jestë nazivu. Ted právë tráví jen v triçku uz tretí témër mrazivou noc ve velice hustém bazinatém lese preplnëném hmyzem ...
 

Chlapce ani po týdnu nenasli 23. 7. 2000

Skoro celý týden pomáhalo v pátrání po ztraceném Marcusu McKayovi az 700 dobrovolníkű, kterí se snazili proçesat kazdý metr oblasti o prűmëru asi 8 km ve velice hustém bazinatém lese. Zatím po nëm nenasli jediné vërohodné stopy. Predevçírem se policie usnesla, ze uz není nadëje, ze by byl mezi zivými (noçní teploty tam klesaly skoro k nule) a pátrání v podstatë ukonçila. Po schűzce s manitobským ministrem pro indiánské zálezitosti vsak vçera oznámila, ze obnovuje pátrání v plném rozsahu.
 

I dalsí pátrání bezúspësné 3. 9. 2000

Pátrání po Marcusu McKayovi bylo kolem 27. 7. s koneçnou platností odvoláno (prestoze jeho matka a príbuzní vërili, ze je stále nazivu - oni i jejich samani ho stále vidëli zivého ve svých snech - to bylo také argumentem pri jejich interpelaci u ministra 22. 7.). Teprve po oficiálním skonçení pátrání mëly být do akce nasazeni çtyri pátrací policejní psi dovezení z rűzných çástí Manitoby (proç nebyli privezeni hned po chlapcovë ztracení?). Od té doby jsem o tomto prípadu více neslysel. Nevím tedy, jestli se alespoń psűm podarilo nejít po nëm nëjakou stopu.
 

10% výzbroje kanadské armády bylo v rukou Východoevropanű 3. 9. 2000

Kanadské ministerstvo obrany (KMO) si najalo obrovskou nákladní lod GST Katie k prepravë výzbroje kanadské armády z Kosova zpët do Kanady. Lod vyplula z Recka 28. çervna s nákladem 580 tankű, obrnëných transportérű a dalsích vozidel a príslusné munice v hodnotë asi $220 miliónű, coz predstavuje zhruba 10% výzbroje kanadské pozemní armády. Mëla pristát v Quebecu 16. çervence. Kvűli finançnímu sporu mezi americkou plavební spoleçností z Marylandu vlastnící lod, dvëma zprostredkovatelskými firmami a KMO, vsak lod místo toho zakotvila v mezinárodních vodách u pobrezí Newfoundlandu, protoze se majitel lodi obával, ze po vylození bude lod zabavena (podstata sporu nebyla v tisku moc osvëtlena; çlovëk by çekal, ze plavební firma dostane po provedení sluzby spíse zaplaceno, nez aby ji nëkdo chtël lod zabavovat; firma vlastnící lod byla vsak zrejmë na pokraji bankrotu ...).

Po 18 dnech kotvení dosla KMO trpëlivost (mëlo smluvené dohody na opravu vracející se techniky ihned po návratu, hrozilo placení pokut za jejich nedodrzení) a tak bylo 3. 8. vysazeno na lod z vrtulníkű 14 príslusníkű kanadského námornictva, kterí se lodi zmocnili a dali ji príkaz k plavbë do kanadských vod. Ukrajinský kapitán lodi Viktor Chlebnikov se snazil prudkým manévrováním výsadku marnë zabránit a pak odvysílal volání o pomoc pri "pirátském prepadení v mezinárodních vodách". Akce ale byla z hlediska mezinárodního práva v porádku, protoze kvűli nízkým daním byla lod zaregistrována v karibském ministátu Sv. Vincenc a Grenadiny, od nëhoz si Kanadané predem vyzádali povolení k obsazení lodi. Vsech 23 çlenű posádky GST Katie bylo z východní Evropy - z Ukrajiny, Ruska a Chorvatska. Lod ale doprovázeli po celou dobu plavby tri kanadstí vojáci v plné výzbroji, kterí byli i nápomocni pri hladkém vysazení svých kolegű. Pak jestë trvalo asi 10 dní nez lod mohla vylozit svűj náklad, protoze mëla málo paliva na vlastní manévrování v rece Sv. Vavrince a muselo se çekat na príjezd vleçných çlunű. Po vylození Kanadané asi k prijemnému prekvapení vlastníkű dovolili proti vsemu oçekávaní lodi bez problému odplout.

V Kanadë se v posledních letech stalo módou omezovat verejný sektor a zajistovat nejrűznëjsí vládní sluzby smlouvami se soukromými dodavateli (tzv. contracting-out). Incident s lodí Katie podle nëkterých kritikű naznaçuje, ze se to v mnoha prípadech asi prehnalo. Vzpomínám, ze treba na nëkteré mírotvorné akce v Africe najalo KMO zase velká ruská armádní dopravní letadla, takze kanadské vojenské síly zrejmë ted nemají zádnou porádnou vlastní prepravní kapacitu.