| Krása zimy | 16. 1. 2000 |
V pűlce prosince prece jen prisla do Manitoby, sice s sestitýdenním zpozdëním, ale zato velice razantnë, zima. A zatím navzdory predpovëdi z 5. 12 s docela slusnou intenzitou doposud pokraçuje. Osobnë jsem si ten prudký nástup zimy oddálil o dalsí dva a pűl týdne, protoze jsem hned dalsí den odjel na návstëvu Çech a tak jsem se vyhnul mnoha nocem s teplotami kolem -30°C, které tu kolem Vánoc panovaly. Kdyz jsem se 4. 1. vracel, pri mezipristání v Montrealu bylo +8°C, pri prestupu v Torontu uz jen +2°C a ve Winnipegu jsem vystoupil do -18°C. Nastëstí to byl právë zaçátek oteplení a dalsí dva dny byla teplota jen kolem -10°C, takze jsem se mohl v pohodë aklimatizovat. Pak zase az pred týdnem jsme tu mëli teplý víkend s teplotami jen kolem nuly. Jinak bylo ale v noci -20 az -32°C a ve dne vëtsinou pod -15°C. A uz je tu nëkolik desítek cm snëhu a jeho dalsí slusná nadílka se çeka dnes v noci.
A já jsem si na tu zimu uz staçil docela pëknë zvyknout! Manitoba se totiz vyznaçuje celoroçnë nízkou vlhkostí vzduchu. Díky tomu i tepelná vodivost vzduchu je malá a výmëna tepla mezi povrchem lidského tëla a okolním vzduchem je pomalá. Pokud tedy právë nevane silný vítr, rekl bych, ze pri -20°C to v Manitobë "zebe" jen asi jako pri -5°C v Çechách a pri -40°C jen asi jako pri -25°C ve vlhkém jizním Ontariu. Stejnë tak se dobre i bez klimatizace snásí v létë v Manitobë vedra az +35°C. (V suché jizní Alberta je jestë nizsí vlhkost vzduchu nez v Manitobë. Po mém príchodu tam na zaçátku zárí 1987 mi asi pűl roku çasto mírnë tekla krev z nosu, protoze mi v tom suchém vzduchu popraskala sliznice v nose.)
Naposledy pred tremi lety (tj. pred explozí internetového webu a pred posledními dvëmi teplými zimami a pred mým bydlením ve Winnipegu) jsem v zimë skoro kazdý víkend i pri teplotách mezi -20 a -30°C vyrázel z Pinawy na desítky kilometrű dlouhé výlety na bëzkách po zamrzlé rece Winnipeg smërem na východ do relativní pustiny Whiteshelského parku, kde az na v zimë ve velké vëtsinë nepouzívané chaty lemující na mnoha místech brehy reky a obçasná setkání se snëznými skútry je mozno si nerusenë vychutnávat absolutní klid a krásu snëhem hodnë zasypané relativnë neporusené krajiny. Vracel jsem se çasto az za svitu mësíce, který zamrzlou reku a okolní lesy svým svëtlem mënil v pohádkovou krajinu.
I ta letosní zima më uz nëkolikrát vytáhla ven na reku (která díky tëm mrazűm po dobu mé neprítomnosti rychle a dűkladnë zamrzla, takze na ní uz műzete najít i rybárské chatky) alespoń na pár hodin. Nejhezçí to bylo veçer minulý çtvrtek u Lac du Bonnet (kde je reka rozsírená v docela slusnë velké jezero ve tvaru çepce, jak ono francouzské místní jméno napovídá). Obloha byla velice jasná, mësíc dobre osvëtloval krajinu. Teplota za ty dvë hodiny, které jsem tam strávil, klesla z asi -16°C na -25°C. Protoze pred tím uz nëkolik dní nesnëzilo, premrzlý sníh mi pod lyzemi vydával zvlástní zvonivé zvuky. Míjel jsem na brehu domy s çasto jestë vánoçním osvëtlením, z nëkterých z nichz stoupaly rovné bílé sloupy koure vysoko ke hvëzdám. A obças se do dálky rozléhalo stëkání psű. Jednu chvíli nade mnou preletëlo startující malé letadlo, které vsak vydávalo celkem tiché brumlání a svými blikajícími barevnými svëtly a bílými svëtlomety docela prispëlo k jakoby slavnostní pohádkové barevnosti celé scény. Takze to jestë nebyla zádná pustina, ale ta mësícem zalitá scéna më pripomnëla moje veçerní návraty z dlouhých výletű pred tremi a více lety. A tak web neweb, rekl jsem si, ze pokud bude zima i nadále spolupracovat, musím si ty výlety po rece letos co nejçastëji zase zopakovat!
| 6. 2. 2000: |
| 13. 2. 2000: |
| Zimní prerijní vzduch je sussí nez vzduch saharský | 13. 2. 2000 |
Jak suchý je vlastnë v zimë vzduch na preriích se dnes resilo i v rádiu. Nejprve je dobré si uvëdomit, ze maximální mnozství vody, které se ve formë páry vejde do stejného obsahu vzduchu, dost rychle klesá s teplotou. Tak pri -20°C je toto mnozství asi 40krát mensí nez pri +30°C. Toto maximální mnozství odpovídá 100% (relativní) vlhkosti vzduchu. Na prériích je pritom vlhkost vzduchu vëtsinou hluboko pod 50%, zatímco v Ontáriu műze být 80% i více.
Pak není divu, ze absolutní mnozství vody obsazené v zimë v 1 m3 prérijního vzduchu je nizsí nez v 1 m3 mnohem teplejsího saharského vzduchu, prestoze relativní vlhost saharského vzduchu műze být jestë mensí nez vlhkost vzduchu prérijního.
Dalsí výhodou manitobské zimy je poçet hodin se sluneçním svitem. V období trech oficiálních zimních mësícű (prosinec, leden a únor) svítí ve Winnipegu slunce v prűmëru 358 hodin. Po nëm následuje Calgary s 353 hodinami, tretí je Estevan se 349 (vsechno prérijní mësta). Ve Vancouveru sice teplota vzduchu v zimë moc pod nulu neklesá, je tam ale jen 195 sluneçních hodin. V závëtrí na manitobském zimním slunci műze být az o 10 stupńű více nez kousek vedle ve stínu (coz je teplota, která se oficiálnë udává ve zpravách a statistikách). Na otevrené rece ovsem moc závëtrí nebývá. Slunce je vsak príjemné vsude.
| Zima nakonec prece jen za moc nestála | 4. 3. 2000 |
Letosní manitobská zima byla celkovë opët neobvykle mírná - uz tretí po sobë. Normální (dlouhodobá prűmërná) zimní (prosinec-únor) teplota ve Winnipegu je -16,1°C, letos byla jen -11,6°C, v minulé zimë -12,8°C a v zimë 1997-98 dokonce jen -8,12°C. Navíc jaro prislo alespoń o pët týdnű dríve nez normálnë. A jiz pred nëkolika dny se tu predçasnë objevily první husy vracející se z jihu. Pred týdnem se tu prudce oteplilo, celý víkend dost prselo, sníh bëhem týdne témër zmizel. Takze období, kdy sníh na rekách je vsude dobre vëtrem upëchován a povrch je dostateçnë tuhý a zase jestë ne zcela zledovatëlý, takze úplnë vsude je mozno se na bëzkách rychle rozletët do dálky bruslicím stylem (a vychutnávat pocit témër ptaçí volnosti vzbuzený mozností dostat se snadno vlastní silou do velkých dálek), tu letos trvalo jen necelý týden. A tak jsem stihl nejezdit na bëzkách od zaçátku roku jen 250 km nez pred týdnem sníh i na rece roztál. Pozdëji nëkolik dní mrzlo alespoń v noci, takze po ránu slo dobre bruslit. Ted tu teplomër opët láme stoleté rekordy (dnes prekroçil +10°C), slunce celý den prímo pálí a povrch ledu je mëkký uz ráno (na rece Winnipeg je led stále jestë alespoń pűl metru tlustý - lední rybári po nëm stále jezdí i s tunovými dodávkami). Jestë je porád nadëje, ze se teploty na pár týdnű vrátí trochu pod nulu a povrch ledu bude pres noc dobre zamrzat ...
| Zima se jestë úplnë nevzdala, ale vodní bombardéry uz v pohotovosti | 8. 4. 2000 |
V druhém týdnu brezna se opravdu jestë dost ochladilo a i v tretím slo jestë bruslit alespoń po ránu. Na konci brezna vsak led zmizel i z reky Winnipeg v oblasti Pinawy a Lac du Bonnet a ted uz zűstává jen ve velkých zálivech reky, jako treba v místë konání té soutëze v rybolovu 11. 3. I led na jezeru Winnipeg zaçal rychle mëknout. A na severu v mëstë The Pas se nedávno utopili v rece Saskatchewan dva rybári, jejichz dodávka se propadla skrz led.
Teplé dny se zpëvem ptákű se stále strídají s chladnými. Koçiçky jsou sice pred rozpukem, ale právë ted se denní maxima pohybují jen kolem 2 az 5°C a v noci porádnë mrzne.
14. 3. napadlo 10 cm snëhu a pak 17. 3. jestë dalsí 4 cm a zem zűstala bílá témër týden. Pak v noci z 26. na 27. 3. se prihnal silný vítr z Colorada a spustila se pëkná vánice. Opravdový blizzard z toho vsak nebyl. Snad se uz letos ani konat nebude. I 3. 4. na chvíli sníh poprásil východní Manitobu a dnes opët celý den az do noci dost silnë chumelí a v noci nám ten sníh urçitë porádnë primrzne.
Pres to vsechno se pűda po zmizení chabé zimní snëhové pokrývky zdá velice suchá az vyprahlá. Oçekává se, ze sezóna lesních pozárű zaçne letos o mësíc dríve a bude zlá. Jeden lesní pozár uz kdesi horí. Horeçnë se dokonçuje zimní údrzba vodních bombardérű pouzívaných v boji proti lesním pozárűm.
| 9. 4.: |
| Koneçnë porádné jaro. Horela sláma - ale jak! | 22. 4. 2000 |
Alespoń pët dní v noci jiz nemrzne. Zmizely snad uz poslední zvytky ledových ker, které doposud lemovaly brehy reky v okolí Pinawy. Ted o Velikonocích se teploty priblizují az k +20°C. Potkal jsem letos prvního medvëda.
Je velice sucho. Hladina nëkterých rek a jezer je az témër o dva metry pod normálem. Ted právë horí v Manitobë 14 mensích lesních pozárű. Celkem jich letos bylo jiz 39.
Ve stredu 19. 4. byly vodní bombardéry poprvé pouzity i k hasení jiného nez lesního pozáru, kdyz nëjací zhári zapálili 90 tisíc balikű lnëné slámy (v hodnotë asi 2 milióny dolarű) uskladnëné blízko US hranic na velikém pozemku vedle provozovny, která slámu drtila na výchozí surovinu pro výrobu cigaretového papíru. Çást té slámy tam byla uz nëkolik let a tak byla dobre vysusená a vysoce horlavá (prý horsí nez benzín). A tak prehrátý rychle stoupající vzduch vytvoril nad horícím polem tornádovitých trychtýr, který do sebe vsál i nákladáçek se çtyrmi zamëstnanaci, který se priblízil moc blízko a odhodil ho o 15 metrű dále. Ridiç pri dopadu prisel o zivot, dalsí dva byli vysáti z kabiny (nikdo z nich nepouzíval ochranné pásy!) a odnesli si jen lehçí zranëní.
| Kvëty a sníh | 13. 5. 2000 |
Bylo tu uz koneçnë teplo i na sortky a minulý týden se vsechno prudce zazelenalo a rozvekly naplno i stromy (hlavnë divoké dávivé tresnë "chokecherries" a "krabí" jablonë, plodící malinkatá, spíse okrasná jablíçka). Vçera v pátek se ale prihnala z Montany silná tlaková níze, která zasypala západní Manitobu az 25 cm mokrého snëhu (na stejné zemëpisné sírce jako Praha). Transkanadská silnice v oblasti manitobsko-saskatchewanských hranic byla na mnoho hodin uzavrena kvűli náledí, spatné viditelnosti a dopravním nehodám. Ve Winnipegu a dál na východ vydatné prselo, jen obças se snëhem. Dnes ale i tu obçasné snëhové preháńky nad tëmi rozkvetlými stromy trvaly po vëtsinu dne. Teploty se v noci pohybují kolem nuly.