V Praze jsem tentokr t str vil jen asi 24 hodin - v p©¡jemn‚ p©edv no‡n¡ atmosf‚©e. Praha a hlavnˆ Pra‘anky se zdaj¡ b˜t st le v¡ce elegantn¡. V˜bˆr druh– chleba a pe‡iva st le ¨ir¨¡ a chutnˆj¨¡. Sortiment r–zn˜ch mo©sk˜ch ryb a jin˜ch potvor vˆt¨¡ ne‘ co jsem kdy vidˆl ve Winnipegu, kter˜ je bohu‘el daleko od v¨ech mo©¡. ›panˆlsk‚ mandarinky klement¡nky, kter‚ byly nab¡zeny po cel˜ch €ech ch (i kdy‘ v nˆkter˜ch m¡stech mimo Prahu ponˆkud hor¨¡ namrzl‚ a nahnil‚ kvality) chutnˆj¨¡ ne‘ jakk‚koliv jin‚ citrusov‚ plody, kter‚ jsem p©ed t¡m ochutnal. Dokonce chutnaly i l‚pe ne‘ £plnˆ ‡erstv‚ zral‚ mandarinky, kter‚ jsem kdysi v hojn‚ m¡©e konzumoval v Japonsku. A u‘ v–bec se nedaj¡ srovn vat s p©ed‡asnˆ sklizen˜mi ‡¡nsk˜mi a japonsk˜mi mandarinkami, kter‚ je nej‡astˆji mo‘no koupit ve Winnipegu. (Klement¡nky nakonec dorazily minul˜ t˜den i do Winnipegu. Byly nab¡zeny jako ¨panˆlsk‚ mandarinky, p©esto‘e byly prod vany v p–vodn¡ch krabic¡ch, na nich‘ je naps no "Marock˜ produkt" a tak‚ "Navoskovan‚ citrusov‚ plody". A na t‚ vrstvi‡ce vosku byla po dlouh‚ cestˆ z Maroka ‡asto je¨tˆ i vrstvi‡ka pl¡snˆ a sem tam nˆkter  mandarinka byla zcela shnil . V¨ak jsou tak‚ nab¡zeny za hodnˆ n¡zkou cenu. P©esto chutnaj¡ skoro stejnˆ dob©e jako ty pra‘sk‚ a st le je¨tˆ mnohem l‚pe ne‘ ty podtr‘en‚ z €¡ny a Japonska.)

Ve srovn n¡ s Prahou je v˜bˆr zbo‘¡ v Hav¡©ovˆ st le dosti ‘alostn˜, v nˆkter˜ch obchodech snad i hor¨¡ ne‘ byl ‡esk˜ pr–mˆr 80. let. Rozd¡l mezi Prahou a zbytkem republiky se z©ejmˆ st le prohlubuje, co‘ se mnoh˜m Pra‘an–m m–‘e l¡bit, ale k dobr‚ atmosf‚©e v cel‚m st tˆ to asi moc nep©isp¡v . Mimo Prahu jsem sly¨el st¡‘nosti na to, ‘e Praha je zvl ¨tn¡ st t ve st tˆ, nebo ‘e "Pra‘ ci jsou blb¡". P©i p©evodu auta z jednoho okresu do druh‚ho u‘ nen¡ t©eba mˆnit st tn¡ pozn vac¡ zna‡ku, tak‘e lid‚ na Moravˆ mohou vlastnit ojet  auta s pra‘skou SPZ. Je mo‘no vidˆt takovou zna‡ku doplnˆnou n pisem "J  nejs£ Pra‘ k".

P©es v¨echny n ©ky o zdra‘ov n¡ a p©es zpr vy o ¨patn‚ ekonomick‚ situaci, o lidech bydl¡c¡ch dlouhodobˆ v mˆstk‚ kanalizaci, atd., nen¡ (t©eba ani v tom velkou nezamˆstnanost¡ posti‘en‚m Hav¡©ovˆ) viditeln‚ nˆjak‚ zjevn‚ lidsk‚ zoufalstv¡. Mysl¡m, ‘e jsem za celou dobu vidˆl jen jednoho ‘ebr ka a to bl¡zko Karlova mostu v Praze. V¨ude je naopak vidˆt dost ps–, jejich‘ vydr‘ov n¡ v mˆstk˜ch bytech £plnˆ zadarmo asi nen¡. Ale je fakt, ‘e jsem hodnˆ ‡asu odpo‡¡val na poklidn‚m venkovˆ a nemˆl ‡as na nˆjak‚ soci ln¡ v˜zkumy.

I na odlehl‚m Rumbursku panuje i nad le nadpr–mˆrn  nezamˆstnanost.

Ve vˆt¨inˆ osobn¡ch vlak– st le je¨tˆ nete‡e voda na z chodech a m lokdy tam b˜v  toaletn¡ pap¡r, ale existuj¡ u‘ i perfektnˆ ‡ist‚ rychl¡ky se z chody vybaven˜mi pap¡rov˜mi ru‡n¡ky a se splachov n¡m a p©¡vodem vody do um˜vadla ovl dan˜mi zelenˆ sv¡t¡c¡mi sp¡na‡i ve stˆnˆ A na kr tk˜ch trat¡ch se objevuj¡ nov‚ pˆknˆ vypadaj¡c¡ vag¢ny r–zn˜ch typ–. Osobn¡ vlaky st le je¨tˆ p©ekon vaj¡ vzd lenost 91 km mezi P©elou‡¡ a Prahou za dvˆ hodiny i v¡ce. Minim lnˆ jeden rann¡ rychl¡k to v¨ak u‘ stihne za pouhou 1 hodinu a 6 minut. A 250 km mezi Ostravou a Pardubicemi uraz¡ rychl¡k za pouh‚ asi 3 a p–l hodiny. A p©i zpo‘dˆn‚m odjezdu vlaky zpo‘dˆn¡ p©ed p©¡jezdem do c¡le doh nˆji! V Praze je mo‘no dostat v metru zadarmo stejnojmenn˜ den¡k, kter˜ se mimo norm ln¡ho zpravodajstv¡ sna‘¡ propagovat hromadnou dopravu.

V¨iml jsem si, ‘e alespo¤ ve v˜chodn¡ch €ech ch a na severn¡ Moravˆ je mnohem v¡ce jmel¡ ne‘ v minulosti. Nejen na dubech a jin˜ch lesn¡ch stromech, ale ob‡as i na stromech ovocn˜ch. Je to snad d–sledek ned vn‚ho siln‚ho zne‡i¨tˆn¡ ovzdu¨¡, kter‚ sn¡‘ilo obranyschopnost strom– proti cizopasn‚mu jmel¡? Nebo se jedn  o nˆjak˜ p©irozen˜ p©¡rodn¡ cyklus?

Pˆ¨¡ z¢na v centru Ostravy je docela p©¡jemn‚ m¡sto. ’ dn‚ ‡ichateln‚ zne‡i¨tˆn¡ vzduchu jsem tam nezaregistroval.

V programech kin je o pozn n¡ vˆt¨¡ procento ‡esk˜ch film– ne‘ p©ed dvˆma lety. Tak‘e jsem sta‡il shl‚dnout cel‚ t©i nov‚ ‡esk‚ filmy. Jeden z nich, "N vrat idiota", v nov‚m pˆkn‚m komorn¡m kinˆ Evald na N rodn¡ t©¡dˆ v Praze. L¡bil se mi stejnˆ jako i "Pel¡¨ky". Ten t©et¡ byl "Eli¨ka m  r da divo‡inu", ze kter‚ho jsem ode¨el s dost sm¡¨en˜mi pocity. Byla v nˆm sice uch zej¡c¡ hudba a spousta barevn˜ch detailn¡ch z bˆr–, ale jinak to snad mˆla b˜t glorifikace stavu po po‘it¡ halucinogenn¡ch hub. (A to byl pros¡m - podle p©izn n¡ re‘is‚ra p©ed premi‚rou v Hav¡©ovˆ - nato‡en za pomoci st tn¡ho p©¡spˆvku 4 mili¢n– korun. V Kanadˆ by se ur‡itˆ poskytnut¡ ve©ejn˜ch penˆz na film s podobnou t‚matikou stalo p©edmˆtem velk‚ kritiky ze strany ‡ sti ve©ejnosti.)

Hudba filmu "Eli¨ka m  r da divo‡inu" je ve stylu housemusic, o nˆm‘ jsem nikdy p©ed t¡m nesly¨el (co‘ v–bec nic neznamen ), ale ani moje dcery ho neznaj¡ a z©ejmˆ ani nikdo jin˜ v na¨em okol¡. Tak‚ v¨echny webov‚ str nky o housemusic, kter‚ jsem na¨el, byly jen evropsk‚ho nebo israelsk‚ho p–vodu (jedna z nich nap©. tvrd¡, ‘e housemusic je nikdy nekon‡¡c¡ vyzn n¡ l sky). Tak‘e housemusic z©ejmˆ vznikla v Evropˆ a p©es Atlantik se zat¡m nedostala!

Kdy‘ jsem o tom pak p©em˜¨lel, nen¡ "Eli¨ka m  r da divo‡inu" vlastnˆ jen obrazem toho jak˜m zp–sobem se bav¡ (ub¡jej¡ ‡as) lid‚, kte©¡ v dne¨n¡ dobˆ maj¡ dost penˆz, stejnˆ jako t©eba dnes ji‘ klasick  a uzn van  opereta "€ard ¨ov  princezna" od E. K lm na (jej¡‘ zvl ¨tn¡ roz¨¡©en‚ p©edstaven¡ s £vodn¡m v˜stupem oslavuj¡c¡m hereck˜ ‘ivot a s ¨ampa¤sk˜m pro div ky o posledn¡ p©estavce v ostravsk‚m divadle Ji©¡ho Myrona p©edstavovalo origin ln¡ oslavu Silvestra) je v podstatˆ obrazem toho, jak se bavila smet nka doby p©ed sto lety?

Pro £plnost, v Praze jsem sta‡il shl‚dnout i Hamleta proveden‚ho jako muzik l v novˆ otev©en‚m divadle u Kalicha v Jungmanovˆ ulici. Jeho jednotliv‚ p¡snˆ se dob©e poslouchaly, zaj¡malo by mˆ ale, co by tomu asi ©ekl Shakespeare?

A kdy‘ u‘ jsem u t‚ kultury, v knihkupectv¡ch bylo p©ed V nocemi mnoho nov˜ch i znovuvydan˜ch zaj¡mav˜ch knih. Mezi nimi i p©eklad kn¡‘e‡ky rozhovor– se slavn˜m americk˜m lingvistou a soci ln¡m aktivistou Noamem Chomskym nazvan‚ "Tajnosti, l‘i a demokracie", ve kter‚ se ‡ten ©i dostane dosti odli¨n˜ pohled na sou‡asnou americkou skute‡nost a ned vnou historii, ne‘ jakou vykresluj¡ velk  media. Vydalo nakladatelstv¡ Votobia. Je to velice u‘ite‡n  kn¡‘e‡ka pro ka‘d‚ho, kdo chce porozumˆt sou‡asn‚mu svˆtu.

Na vrcholu Lys‚ hory jsem za‘il v nici, za kterou by se ani Manitoba nemusela stydˆt.

Zabednˆn‚ a nˆkdy i vykraden‚ zprivatizovan‚ hotely a zotavovny hyzd¡c¡ svahy Beskyd jsou v˜mluvn˜m svˆdectv¡m toho, ‘e s privatizac¡ po r. 1989 ur‡itˆ nebylo v¨echno v po© dku.

O zemˆdˆlstv¡ si mnoho (vˆt¨ina?) obyvatel ‡esk‚ho venkova mysl¡, ‘e ho snad p©edchoz¡ porevolu‡n¡ vl dy programovˆ likvidovaly. I m–j str˜c z ji‘n¡ch €ech, kter˜ p©es v¨echno ¨ikanov n¡ 50. let vydr‘el jako jeden z velmi m la roln¡k– soukromˆ hospoda©it nep©etr‘itˆ od r. 1948 a‘ do r. 1989, pr˜ tvrd¡, ‘e v nˆ‡em to p©ed r. 1989 bylo pro nˆj snadnˆj¨¡ ne‘ dnes.

V–bec nech pu, jak to, ‘e z kony bez postihu umo‘nily (nebo alespo¤ pro‡ se nikdo nahlas nebou©il), aby b˜val˜ funkcion © JZD z¡skal do sv‚ho vlastnictv¡ ve¨ker‚ pozemky a majetek sv‚ho b˜val‚ho dru‘stva (a snad i ‡ sti okoln¡ch), utvo©il z toho s.r.o., vyp–j‡il si pro ni asi 100 mili¢n– korun a po nˆkolika letech ne£spˆ¨n‚ho hospoda©en¡ doma a asi je¨tˆ m‚nˆ £spˆ¨n‚ expanzi na £rodnou Ukrajinu, vyhl sil bankrot sv‚ firmy, pot‚ co pr˜ p©evedl ve¨ker  jej¡ zb˜vaj¡c¡ akt¡va na svou sestru, tak‘e z tˆch 100 mili¢nu nemusel (nebude muset) vracet snad ani hal‚©.

Z sobov n¡ potravinami m‚ho zapadl‚ho Ledce v¨ak rozv¡jej¡c¡ se kapitalismus v mal‚m prospˆl. Jeden z m¡stn¡ch star¨¡ch chata©– si tam toti‘ otev©el obch–dek s potravinami, snad hlavnˆ proto, aby mˆl nˆjakou ‡innost. St nek je otev©en˜ t©ikr t t˜dnˆ a je z soben mimo jin‚ ‡erstv˜m, ‡asto je¨tˆ tepl˜m chlebem, kter˜ majitel osobnˆ voz¡ z 20 km vzd len˜ch Pardubic. Moje maminka si pochvaluje, ‘e tak dobr˜ chleba tam nikdy p©edt¡m nebylo mo‘no koupit. Ceny jsou p©itom srovnateln‚ s cenami supermaket– v okoln¡ch mˆstech.

Z mno‘stv¡ explicitnˆ n bo‘ensk˜ch katolick˜ch po©ad– (m¨¡ apod.), odvys¡lan˜ch v ‡esk‚m ve©ejnˆpr vn¡m rozhlase, by se dalo usuzovat, ‘e v €ech ch nen¡ 30% katol¡k–, ale alespo¤ 99%. Pro srovn n¡, v kanadsk‚m ve©ejnˆpravn¡m r diu CBC jsem snad m¨i nebo jin˜ vylo‘enˆ n bo‘ensk˜ po©ad je¨tˆ nikdy nesly¨el, p©esto‘e tu Boha m me st le je¨tˆ v £stavˆ. Pouze po©ady o spiritualitˆ a n bo‘enstv¡, kter‚ se v¨ak sna‘¡ vˆnovat stejnˆ nejr–zn˜m duchovn¡m smˆr–m v‡etnˆ ateismu. A knˆ‘¡ jsou v €ech ch z©ejmˆ st le je¨tˆ placen¡ st tem, zat¡mco v Kanadˆ si je mus¡ vydr‘ovat vˆ©¡c¡, kte©¡ jejich slu‘eb pou‘¡vaj¡. Jen pro duchovn¡ a c¡rkve, kter‚ se skute‡nˆ zab˜vaj¡ nˆjakou dobro‡innost¡, existuj¡ jist‚ da¤ov‚ £levy (duchovn¡ nap©. nemus¡ platit danˆ z ‡ sti platu, kter  je ur‡ena jako p©¡spˆvek na bydlen¡).