Po‡as¡ za moc nest lo

9. 7. 2000

Zbytek kvˆtna ani ‡erven tu za moc nest ly. Bylo vˆt¨inou podpr–mˆrnˆ chladno a posledn¡ dobou hodnˆ pr¨elo. Nap©. p©ed nˆkolika dny napr¨elo v sousedn¡m Saskatchewanu ve mˆstˆ Vanguard za nˆkolik hodin 330 mm vody, co‘ je mno‘stv¡, kter‚ tam norm lnˆ napadne za cel˜ rok, a bylo to je¨tˆ o nˆco v¡ce ne‘ kolik pr vˆ napr¨elo v Tokiu p©i leto¨n¡m nadpr–mˆrn‚m t©et¡m japonsk‚m urag nu. Mˆsto bylo cel˜ den pod vodou. Tak‚ u n s v Manitobˆ se v¨ude v pol¡ch i mimo nˆ lesknou kousky vodn¡ hladiny v neobvykl˜ch m¡stech. Pod pinawsk˜m mostem te‡e tolik vody, ‘e pouze ¨pi‡ka jedin‚ho balvanu na sever od nˆj vykukuje nad hladinu. P©itom je ta voda tak studen , ‘e se zat¡m ned  nikde koupat, kromˆ v tˆch nejmˆlk¨¡ch jezerech.

V t‚ vodˆ se ale da©¡ kom r–m, kter‚ u‘ p©es t˜den ve velik‚ m¡©e su‘uj¡ i Winnipeg, p©es ve¨kerou obvyklou snahu v‡as zab¡t jejich larvy ve v¨ech stojat˜ch vod ch ve mˆstˆ i okol¡. Na venkovˆ jsem vidˆl jsem st do kr v nama‡kan˜ch kolem d˜maj¡c¡ho ohnˆ, kter˜ jim jejich majitel z©ejmˆ rozdˆlal proti kom r–m. Lid‚ pracuj¡ci venku maj¡ ‡asto hlavu a krk zabalen‚ do ru‡n¡ku nebo maj¡ klobou‡ek se s¡Ÿkou proti kom r–m. V okol¡ velk˜ch vodn¡ch ploch se pr vˆ l¡hnou, roj¡ a ve velk‚m mno‘stv¡ um¡raj¡ jepice. V–bec se tu p©¡roda pr vˆ hem‘¡ velk˜m mno‘stv¡m hmyz¡ havˆti.

V‡era v¨ak teplota prudce vystoupla na 30°C a zd  se, ‘e by se nad 25°C mohla nˆjakou dobu kone‡nˆ udr‘et. Tak‘e se snad p©ece jen brzo do‡k me koup n¡ a velk‚ redukce po‡tu kom r–.
 

Ne¨tastn  medvˆdice zab¡j¡

9. 7. 2000

Medvˆd zakousl nadˆjnou 24letou sportovkyni (biatlon) p©i bˆhan¡ po stezk ch v lese kolem vojensk‚ z kladny v Quebeku, kde hodlala tr‚novat cel‚ l‚to. Pachatel u‘ byl dopaden a zabit (identifikace s pravdˆpodobnosti 90%). Jednalo se o medvˆdici, kter  mˆla ml‚ko, ale ‘ dn  medv¡ƒata s n¡ nebyla. Jejich ztr ta (kdov¡ jestli je nezabil nˆjak˜ ‡lovˆk - pytl k?) z©ejmˆ zp–sobila jej¡ agresivitu (£toky ‡ern˜ch b˜lo‘rav˜ch medvˆd– na lidi jsou ©¡dk‚ - v Kanadˆ mˆly za n sledek jen asi 40 mrtv˜ch za posledn¡ch 100 let; kdy‘ jsou nevyprovokovan‚, jedn  se vˆt¨inou o £toky velk˜ch dospˆl˜ch medvˆd¡ch samc–, kte©¡ si ji‘ uvˆdomili, ‘e jsou silnˆj¨¡ ne‘ v¨echno ostatn¡, co m–‘ou v lese potkat). Prvn¡ zpr vy po incidentu mluvily o tom, ‘e v¨echni medvˆdi kolem z kladny budou zabiti, co‘ se mi nezd  spr vn‚. Na opa‡n‚ stranˆ Kanady v Britsk‚ Kolumbii zase kousl vlk kajak ©e, kter˜ spal "pod ¨ir kem" - byl probuzen tah n¡m zvˆdav‚ho vlka za spac k, za‡al na vlka kri‡et a ten ho ze strachu kousl. (Je to snad prvn¡ dolo‘en˜ £tok vlka na ‡lovˆka v severn¡ Americe.)
 

Smrt¡c¡ torn do

18. 7. 2000

Opravdu tu skoro t˜den bylo tolik teplo, ‘e se i ©eky oh© ly a je mo‘no v nich plavat. Posledn¡ dvˆ noci ale opˆt p©i¨la velk  chladna a nave‡er se konaj¡ bou©ky. Po cel‚ Kanadˆ je po‡as¡ nadpr–mˆrnˆ nestabiln¡. O v¡kendu byla zaznamen na alespo¤ na t©ech m¡stech (Alberta, Ontario, Manitoba) r–znˆ siln  torn da. Zdaleka nejhor¨¡ bylo to albertsk‚, kter‚ v p tek 14. 7. p©ekvapilo v dobˆ ve‡e©e velk˜ kemping v Pine Lake u mˆsta Red Deer v Albertˆ, v nˆm‘ bylo v t‚ dobˆ asi 400 obytn˜ch vozidel a p©¡vˆs–, nˆjak‚ stany a asi 700 lid¡. Torn do bylo ¨irok‚ 1 km a rychlost vˆtru v jeho trycht˜©i se odhadovala na 300 km/hod. Teprve dnes bylo ukon‡eno p tr n¡ po obˆtech (asi 50 obytn˜ch vozidel nah zelo torn do na dno jezera a teprve dnes pot pˆ‡i dokon‡ili jejich pr–zkum). Celkov  bilance je zat¡m 11 mrtv˜ch, v¡ce ne‘ 100 zranˆn˜ch (z toho mnoho tˆ‘ce) a ¨koda odhadovan  na nˆkolik set mili¢n– dolar–.

Kv–li nasazen¡ v¨ech profesion ln¡ch z chran ©– do Pine Lake se na severu Manitoby zpozdilo zah jen¡ p tran¡ po osmilet‚m chlapci Marcusu McKay, kter˜ se v sobotu odpoledne ztratil na lovu sv‚mu nevlastn¡mu otci u obce Mallard. V¨ichni st le doufaj¡, ‘e je je¨tˆ na‘ivu. Teƒ pr vˆ tr v¡ jen v tri‡ku u‘ t©et¡ t‚mˆ© mrazivou noc ve velice hust‚m ba‘inat‚m lese p©eplnˆn‚m hmyzem ...
 

Chlapce ani po t˜dnu nena¨li

23. 7. 2000

Skoro cel˜ t˜den pom halo v p tr n¡ po ztracen‚m Marcusu McKayovi a‘ 700 dobrovoln¡k–, kte©¡ se sna‘ili pro‡esat ka‘d˜ metr oblasti o pr–mˆru asi 8 km ve velice hust‚m ba‘inat‚m lese. Zat¡m po nˆm nena¨li jedin‚ vˆrohodn‚ stopy. P©edev‡¡rem se policie usnesla, ‘e u‘ nen¡ nadˆje, ‘e by byl mezi ‘iv˜mi (no‡n¡ teploty tam klesaly skoro k nule) a p tr n¡ v podstatˆ ukon‡ila. Po sch–zce s manitobsk˜m ministrem pro indi nsk‚ z le‘itosti v¨ak v‡era ozn mila, ‘e obnovuje p tr n¡ v pln‚m rozsahu.
 

I dal¨¡ p tr n¡ bez£spˆ¨n‚

3. 9. 2000

P tr n¡ po Marcusu McKayovi bylo kolem 27. 7. s kone‡nou platnost¡ odvol no (p©esto‘e jeho matka a p©¡buzn¡ vˆ©ili, ‘e je st le na‘ivu - oni i jejich ¨amani ho st le vidˆli ‘iv‚ho ve sv˜ch snech - to bylo tak‚ argumentem p©i jejich interpelaci u ministra 22. 7.). Teprve po ofici ln¡m skon‡en¡ p tr n¡ mˆly b˜t do akce nasazeni ‡ty©i p trac¡ policejn¡ psi dovezen¡ z r–zn˜ch ‡ st¡ Manitoby (pro‡ nebyli p©ivezeni hned po chlapcovˆ ztracen¡?). Od t‚ doby jsem o tomto p©¡padu v¡ce nesly¨el. Nev¡m tedy, jestli se alespo¤ ps–m poda©ilo nej¡t po nˆm nˆjakou stopu.
 

10% v˜zbroje kanadsk‚ arm dy bylo v rukou V˜chodoevropan–

3. 9. 2000

Kanadsk‚ ministerstvo obrany (KMO) si najalo obrovskou n kladn¡ loƒ GST Katie k p©epravˆ v˜zbroje kanadsk‚ arm dy z Kosova zpˆt do Kanady. Loƒ vyplula z žecka 28. ‡ervna s n kladem 580 tank–, obrnˆn˜ch transport‚r– a dal¨¡ch vozidel a p©¡slu¨n‚ munice v hodnotˆ asi $220 mili¢n–, co‘ p©edstavuje zhruba 10% v˜zbroje kanadsk‚ pozemn¡ arm dy. Mˆla p©ist t v Quebecu 16. ‡ervence. Kv–li finan‡n¡mu sporu mezi americkou plavebn¡ spole‡nost¡ z Marylandu vlastn¡c¡ loƒ, dvˆma zprost©edkovatelsk˜mi firmami a KMO, v¨ak loƒ m¡sto toho zakotvila v mezin rodn¡ch vod ch u pob©e‘¡ Newfoundlandu, proto‘e se majitel lodi ob val, ‘e po vylo‘en¡ bude loƒ zabavena (podstata sporu nebyla v tisku moc osvˆtlena; ‡lovˆk by ‡ekal, ‘e plavebn¡ firma dostane po proveden¡ slu‘by sp¡¨e zaplaceno, ne‘ aby ji nˆkdo chtˆl loƒ zabavovat; firma vlastn¡c¡ loƒ byla v¨ak z©ejmˆ na pokraji bankrotu ...).

Po 18 dnech kotven¡ do¨la KMO trpˆlivost (mˆlo smluven‚ dohody na opravu vracej¡c¡ se techniky ihned po n vratu, hrozilo placen¡ pokut za jejich nedodr‘en¡) a tak bylo 3. 8. vysazeno na loƒ z vrtuln¡k– 14 p©¡slu¨n¡k– kanadsk‚ho n mo©nictva, kte©¡ se lodi zmocnili a dali ji p©¡kaz k plavbˆ do kanadsk˜ch vod. Ukrajinsk˜ kapit n lodi Viktor Chlebnikov se sna‘il prudk˜m man‚vrov n¡m v˜sadku marnˆ zabr nit a pak odvys¡lal vol n¡ o pomoc p©i "pir tsk‚m p©epaden¡ v mezin rodn¡ch vod ch". Akce ale byla z hlediska mezin rodn¡ho pr va v po© dku, proto‘e kv–li n¡zk˜m dan¡m byla loƒ zaregistrov na v karibsk‚m minist tu Sv. Vincenc a Grenadiny, od nˆho‘ si Kanaƒan‚ p©edem vy‘ dali povolen¡ k obsazen¡ lodi. V¨ech 23 ‡len– pos dky GST Katie bylo z v˜chodn¡ Evropy - z Ukrajiny, Ruska a Chorvatska. Loƒ ale doprov zeli po celou dobu plavby t©i kanad¨t¡ voj ci v pln‚ v˜zbroji, kte©¡ byli i n pomocni p©i hladk‚m vysazen¡ sv˜ch koleg–. Pak je¨tˆ trvalo asi 10 dn¡ ne‘ loƒ mohla vylo‘it sv–j n klad, proto‘e mˆla m lo paliva na vlastn¡ man‚vrov n¡ v ©ece Sv. Vav©ince a muselo se ‡ekat na p©¡jezd vle‡n˜ch ‡lun–. Po vylo‘en¡ Kanaƒan‚ asi k p©ijemn‚mu p©ekvapen¡ vlastn¡k– dovolili proti v¨emu o‡ek van¡ lodi bez probl‚mu odplout.

V Kanadˆ se v posledn¡ch letech stalo m¢dou omezovat ve©ejn˜ sektor a zaji¨Ÿovat nejr–znˆj¨¡ vl dn¡ slu‘by smlouvami se soukrom˜mi dodavateli (tzv. contracting-out). Incident s lod¡ Katie podle nˆkter˜ch kritik– nazna‡uje, ‘e se to v mnoha p©¡padech asi p©ehnalo. Vzpom¡n m, ‘e t©eba na nˆkter‚ m¡rotvorn‚ akce v Africe najalo KMO zase velk  rusk  arm dn¡ dopravn¡ letadla, tak‘e kanadsk‚ vojensk‚ s¡ly z©ejmˆ teƒ nemaj¡ ‘ dnou po© dnou vlastn¡ p©epravn¡ kapacitu.