| Kr sa zimy | 16. 1. 2000 |
V p–lce prosince p©ece jen p©i¨la do Manitoby, sice s ¨estit˜denn¡m zpo‘dˆn¡m, ale zato velice razantnˆ, zima. A zat¡m navzdory p©edpovˆdi z 5. 12 s docela slu¨nou intenzitou doposud pokra‡uje. Osobnˆ jsem si ten prudk˜ n stup zimy odd lil o dal¨¡ dva a p–l t˜dne, proto‘e jsem hned dal¨¡ den odjel na n v¨tˆvu €ech a tak jsem se vyhnul mnoha nocem s teplotami kolem -30°C, kter‚ tu kolem V noc panovaly. Kdy‘ jsem se 4. 1. vracel, p©i mezip©ist n¡ v Montrealu bylo +8°C, p©i p©estupu v Torontu u‘ jen +2°C a ve Winnipegu jsem vystoupil do -18°C. Na¨tˆst¡ to byl pr vˆ za‡ tek oteplen¡ a dal¨¡ dva dny byla teplota jen kolem -10°C, tak‘e jsem se mohl v pohodˆ aklimatizovat. Pak zase a‘ p©ed t˜dnem jsme tu mˆli tepl˜ v¡kend s teplotami jen kolem nuly. Jinak bylo ale v noci -20 a‘ -32°C a ve dne vˆt¨inou pod -15°C. A u‘ je tu nˆkolik des¡tek cm snˆhu a jeho dal¨¡ slu¨n nad¡lka se ‡eka dnes v noci.
A j jsem si na tu zimu u‘ sta‡il docela pˆknˆ zvyknout! Manitoba se toti‘ vyzna‡uje celoro‡nˆ n¡zkou vlhkost¡ vzduchu. D¡ky tomu i tepeln vodivost vzduchu je mal a v˜mˆna tepla mezi povrchem lidsk‚ho tˆla a okoln¡m vzduchem je pomal . Pokud tedy pr vˆ nevane siln˜ v¡tr, ©ekl bych, ‘e p©i -20°C to v Manitobˆ "zebe" jen asi jako p©i -5°C v €ech ch a p©i -40°C jen asi jako p©i -25°C ve vlhk‚m ji‘n¡m Ontariu. Stejnˆ tak se dob©e i bez klimatizace sn ¨¡ v l‚tˆ v Manitobˆ vedra a‘ +35°C. (V such‚ ji‘n¡ Alberta je je¨tˆ ni‘¨¡ vlhkost vzduchu ne‘ v Manitobˆ. Po m‚m p©¡chodu tam na za‡ tku z ©¡ 1987 mi asi p–l roku ‡asto m¡rnˆ tekla krev z nosu, proto‘e mi v tom such‚m vzduchu popraskala sliznice v nose.)
Naposledy p©ed t©emi lety (tj. p©ed exploz¡ internetov‚ho webu a p©ed posledn¡mi dvˆmi tepl˜mi zimami a p©ed m˜m bydlen¡m ve Winnipegu) jsem v zimˆ skoro ka‘d˜ v¡kend i p©i teplot ch mezi -20 a -30°C vyr ‘el z Pinawy na des¡tky kilometr– dlouh‚ v˜lety na bˆ‘k ch po zamrzl‚ ©ece Winnipeg smˆrem na v˜chod do relativn¡ pustiny Whiteshelsk‚ho parku, kde a‘ na v zimˆ ve velk‚ vˆt¨inˆ nepou‘¡van‚ chaty lemuj¡c¡ na mnoha m¡stech b©ehy ©eky a ob‡asn setk n¡ se snˆ‘n˜mi sk£try je mo‘no si neru¨enˆ vychutn vat absolutn¡ klid a kr su snˆhem hodnˆ zasypan‚ relativnˆ neporu¨en‚ krajiny. Vracel jsem se ‡asto a‘ za svitu mˆs¡ce, kter˜ zamrzlou ©eku a okoln¡ lesy sv˜m svˆtlem mˆnil v poh dkovou krajinu.
I ta leto¨n¡ zima mˆ u‘ nˆkolikr t vyt hla ven na ©eku (kter d¡ky tˆm mraz–m po dobu m‚ nep©¡tomnosti rychle a d–kladnˆ zamrzla, tak‘e na n¡ u‘ m–‘ete naj¡t i ryb ©sk‚ chatky) alespo¤ na p r hodin. Nejhez‡¡ to bylo ve‡er minul˜ ‡tvrtek u Lac du Bonnet (kde je ©eka roz¨¡©en v docela slu¨nˆ velk‚ jezero ve tvaru ‡epce, jak ono francouzsk‚ m¡stn¡ jm‚no napov¡d ). Obloha byla velice jasn , mˆs¡c dob©e osvˆtloval krajinu. Teplota za ty dvˆ hodiny, kter‚ jsem tam str vil, klesla z asi -16°C na -25°C. Proto‘e p©ed t¡m u‘ nˆkolik dn¡ nesnˆ‘ilo, p©emrzl˜ sn¡h mi pod ly‘emi vyd val zvl ¨tn¡ zvoniv‚ zvuky. M¡jel jsem na b©ehu domy s ‡asto je¨tˆ v no‡n¡m osvˆtlen¡m, z nˆkter˜ch z nich‘ stoupaly rovn‚ b¡l‚ sloupy kou©e vysoko ke hvˆzd m. A ob‡as se do d lky rozl‚halo ¨tˆk n¡ ps–. Jednu chv¡li nade mnou p©eletˆlo startuj¡c¡ mal‚ letadlo, kter‚ v¨ak vyd valo celkem tich‚ bruml n¡ a sv˜mi blikaj¡c¡mi barevn˜mi svˆtly a b¡l˜mi svˆtlomety docela p©ispˆlo k jakoby slavnostn¡ poh dkov‚ barevnosti cel‚ sc‚ny. Tak‘e to je¨tˆ nebyla ‘ dn pustina, ale ta mˆs¡cem zalit sc‚na mˆ p©ipomnˆla moje ve‡ern¡ n vraty z dlouh˜ch v˜let– p©ed t©emi a v¡ce lety. A tak web neweb, ©ekl jsem si, ‘e pokud bude zima i nad le spolupracovat, mus¡m si ty v˜lety po ©ece letos co nej‡astˆji zase zopakovat!
| 6. 2. 2000: |
| 13. 2. 2000: |
| Zimn¡ prerijn¡ vzduch je su¨¨¡ ne‘ vzduch saharsk˜ | 13. 2. 2000 |
Jak such˜ je vlastnˆ v zimˆ vzduch na preri¡ch se dnes ©e¨ilo i v r diu. Nejprve je dobr‚ si uvˆdomit, ‘e maxim ln¡ mno‘stv¡ vody, kter‚ se ve formˆ p ry vejde do stejn‚ho obsahu vzduchu, dost rychle kles s teplotou. Tak p©i -20°C je toto mno‘stv¡ asi 40kr t men¨¡ ne‘ p©i +30°C. Toto maxim ln¡ mno‘stv¡ odpov¡d 100% (relativn¡) vlhkosti vzduchu. Na pr‚ri¡ch je p©itom vlhkost vzduchu vˆt¨inou hluboko pod 50%, zat¡mco v Ont riu m–‘e b˜t 80% i v¡ce.
Pak nen¡ divu, ‘e absolutn¡ mno‘stv¡ vody obsa‘en‚ v zimˆ v 1 m3 pr‚rijn¡ho vzduchu je ni‘¨¡ ne‘ v 1 m3 mnohem teplej¨¡ho saharsk‚ho vzduchu, p©esto‘e relativn¡ vlhost saharsk‚ho vzduchu m–‘e b˜t je¨tˆ men¨¡ ne‘ vlhkost vzduchu pr‚rijn¡ho.
Dal¨¡ v˜hodou manitobsk‚ zimy je po‡et hodin se slune‡n¡m svitem. V obdob¡ t©ech ofici ln¡ch zimn¡ch mˆs¡c– (prosinec, leden a £nor) sv¡t¡ ve Winnipegu slunce v pr–mˆru 358 hodin. Po nˆm n sleduje Calgary s 353 hodinami, t©et¡ je Estevan se 349 (v¨echno pr‚rijn¡ mˆsta). Ve Vancouveru sice teplota vzduchu v zimˆ moc pod nulu nekles , je tam ale jen 195 slune‡n¡ch hodin. V z vˆt©¡ na manitobsk‚m zimn¡m slunci m–‘e b˜t a‘ o 10 stup¤– v¡ce ne‘ kousek vedle ve st¡nu (co‘ je teplota, kter se ofici lnˆ ud v ve zprav ch a statistik ch). Na otev©en‚ ©ece ov¨em moc z vˆt©¡ neb˜v . Slunce je v¨ak p©¡jemn‚ v¨ude.
| Zima nakonec p©ece jen za moc nest la | 4. 3. 2000 |
Leto¨n¡ manitobsk zima byla celkovˆ opˆt neobvykle m¡rn - u‘ t©et¡ po sobˆ. Norm ln¡ (dlouhodob pr–mˆrn ) zimn¡ (prosinec-£nor) teplota ve Winnipegu je -16,1°C, letos byla jen -11,6°C, v minul‚ zimˆ -12,8°C a v zimˆ 1997-98 dokonce jen -8,12°C. Nav¡c jaro p©i¨lo alespo¤ o pˆt t˜dn– d©¡ve ne‘ norm lnˆ. A ji‘ p©ed nˆkolika dny se tu p©ed‡asnˆ objevily prvn¡ husy vracej¡c¡ se z jihu. P©ed t˜dnem se tu prudce oteplilo, cel˜ v¡kend dost pr¨elo, sn¡h bˆhem t˜dne t‚mˆ© zmizel. Tak‘e obdob¡, kdy sn¡h na ©ek ch je v¨ude dob©e vˆtrem upˆchov n a povrch je dostate‡nˆ tuh˜ a zase je¨tˆ ne zcela zledovatˆl˜, tak‘e £plnˆ v¨ude je mo‘no se na bˆ‘k ch rychle rozletˆt do d lky bruslic¡m stylem (a vychutn vat pocit t‚mˆ© pta‡¡ volnosti vzbuzen˜ mo‘nost¡ dostat se snadno vlastn¡ silou do velk˜ch d lek), tu letos trvalo jen necel˜ t˜den. A tak jsem stihl nejezdit na bˆ‘k ch od za‡ tku roku jen 250 km ne‘ p©ed t˜dnem sn¡h i na ©ece rozt l. Pozdˆji nˆkolik dn¡ mrzlo alespo¤ v noci, tak‘e po r nu ¨lo dob©e bruslit. Teƒ tu teplomˆr opˆt l me stolet‚ rekordy (dnes p©ekro‡il +10°C), slunce cel˜ den p©¡mo p l¡ a povrch ledu je mˆkk˜ u‘ r no (na ©ece Winnipeg je led st le je¨tˆ alespo¤ p–l metru tlust˜ - ledn¡ ryb ©i po nˆm st le jezd¡ i s tunov˜mi dod vkami). Je¨tˆ je po© d nadˆje, ‘e se teploty na p r t˜dn– vr t¡ trochu pod nulu a povrch ledu bude p©es noc dob©e zamrzat ...
| Zima se je¨tˆ £plnˆ nevzdala, ale vodn¡ bombard‚ry u‘ v pohotovosti | 8. 4. 2000 |
V druh‚m t˜dnu b©ezna se opravdu je¨tˆ dost ochladilo a i v t©et¡m ¨lo je¨tˆ bruslit alespo¤ po r nu. Na konci b©ezna v¨ak led zmizel i z ©eky Winnipeg v oblasti Pinawy a Lac du Bonnet a teƒ u‘ z–st v jen ve velk˜ch z livech ©eky, jako t©eba v m¡stˆ kon n¡ t‚ soutˆ‘e v rybolovu 11. 3. I led na jezeru Winnipeg za‡al rychle mˆknout. A na severu v mˆstˆ The Pas se ned vno utopili v ©ece Saskatchewan dva ryb ©i, jejich‘ dod vka se propadla skrz led.
Tepl‚ dny se zpˆvem pt k– se st le st©¡daj¡ s chladn˜mi. Ko‡i‡ky jsou sice p©ed rozpukem, ale pr vˆ teƒ se denn¡ maxima pohybuj¡ jen kolem 2 a‘ 5°C a v noci po© dnˆ mrzne.
14. 3. napadlo 10 cm snˆhu a pak 17. 3. je¨tˆ dal¨¡ 4 cm a zem z–stala b¡l t‚mˆ© t˜den. Pak v noci z 26. na 27. 3. se p©ihnal siln˜ v¡tr z Colorada a spustila se pˆkn v nice. Opravdov˜ blizzard z toho v¨ak nebyl. Snad se u‘ letos ani konat nebude. I 3. 4. na chv¡li sn¡h popr ¨il v˜chodn¡ Manitobu a dnes opˆt cel˜ den a‘ do noci dost silnˆ chumel¡ a v noci n m ten sn¡h ur‡itˆ po© dnˆ p©imrzne.
P©es to v¨echno se p–da po zmizen¡ chab‚ zimn¡ snˆhov‚ pokr˜vky zd velice such a‘ vyprahl . O‡ek v se, ‘e sez¢na lesn¡ch po‘ r– za‡ne letos o mˆs¡c d©¡ve a bude zl . Jeden lesn¡ po‘ r u‘ kdesi ho©¡. Hore‡nˆ se dokon‡uje zimn¡ £dr‘ba vodn¡ch bombard‚r– pou‘¡van˜ch v boji proti lesn¡m po‘ r–m.
| 9. 4.: |
| Kone‡nˆ po© dn‚ jaro. Ho©ela sl ma - ale jak! | 22. 4. 2000 |
Alespo¤ pˆt dn¡ v noci ji‘ nemrzne. Zmizely snad u‘ posledn¡ zvytky ledov˜ch ker, kter‚ doposud lemovaly b©ehy ©eky v okol¡ Pinawy. Teƒ o Velikonoc¡ch se teploty p©ibli‘uj¡ a‘ k +20°C. Potkal jsem letos prvn¡ho medvˆda.
Je velice sucho. Hladina nˆkter˜ch ©ek a jezer je a‘ t‚mˆ© o dva metry pod norm lem. Teƒ pr vˆ ho©¡ v Manitobˆ 14 men¨¡ch lesn¡ch po‘ r–. Celkem jich letos bylo ji‘ 39.
Ve st©edu 19. 4. byly vodn¡ bombard‚ry poprv‚ pou‘ity i k ha¨en¡ jin‚ho ne‘ lesn¡ho po‘ ru, kdy‘ nˆjac¡ ‘h ©i zap lili 90 tis¡c balik– lnˆn‚ sl my (v hodnotˆ asi 2 mili¢ny dolar–) uskladnˆn‚ bl¡zko US hranic na velik‚m pozemku vedle provozovny, kter sl mu drtila na v˜choz¡ surovinu pro v˜robu cigaretov‚ho pap¡ru. € st t‚ sl my tam byla u‘ nˆkolik let a tak byla dob©e vysu¨en a vysoce ho©lav (pr˜ hor¨¡ ne‘ benz¡n). A tak p©ehr t˜ rychle stoupaj¡c¡ vzduch vytvo©il nad ho©¡c¡m polem torn dovit˜ch trycht˜©, kter˜ do sebe vs l i n klaƒ ‡ek se ‡ty©mi zamˆstnanaci, kter˜ se p©ibl¡‘il moc bl¡zko a odhodil ho o 15 metr– d le. židi‡ p©i dopadu p©i¨el o ‘ivot, dal¨¡ dva byli vys ti z kabiny (nikdo z nich nepou‘¡val ochrann‚ p sy!) a odnesli si jen leh‡¡ zranˆn¡.
| Kvˆty a sn¡h | 13. 5. 2000 |
Bylo tu u‘ kone‡nˆ teplo i na ¨ortky a minul˜ t˜den se v¨echno prudce zazelenalo a rozvekly naplno i stromy (hlavnˆ divok‚ d viv‚ t©e¨nˆ "chokecherries" a "krab¡" jablonˆ, plod¡c¡ malinkat , sp¡¨e okrasn jabl¡‡ka). V‡era v p tek se ale p©ihnala z Montany siln tlakov n¡‘e, kter zasypala z padn¡ Manitobu a‘ 25 cm mokr‚ho snˆhu (na stejn‚ zemˆpisn‚ ¨¡©ce jako Praha). Transkanadsk silnice v oblasti manitobsko-saskatchewansk˜ch hranic byla na mnoho hodin uzav©ena kv–li n led¡, ¨patn‚ viditelnosti a dopravn¡m nehod m. Ve Winnipegu a d l na v˜chod vydatn‚ pr¨elo, jen ob‡as se snˆhem. Dnes ale i tu ob‡asn‚ snˆhov‚ p©eh ¤ky nad tˆmi rozkvetl˜mi stromy trvaly po vˆt¨inu dne. Teploty se v noci pohybuj¡ kolem nuly.