David Milgaard z Winnipegu byl v r. 1970 odsouzen na do‘ivot¡ za sexu ln¡ vra‘du zdravotn¡ sestry Gail Millerov‚, kter  se stala v Saskatoonu v r. 1969. V‘dycky tvrdil, ‘e byl nevinen a to i tehdy, kdy‘ mu pro odm¡tnut¡ p©iznat se k vinˆ bylo zam¡tnuto p©ed‡asn‚ propu¨tˆn¡ z vˆzeni, na kter˜ m  po jit‚ dobˆ ka‘d˜ n rok kdy‘ se dob©e chov  a spln¡ jist‚ podm¡nky. Ve vˆzen¡ nakonec str vil 23 let. Byl propu¨tˆn (omilostnˆn) p©ed nˆkolika lety, kdy‘ za‡alo b˜t jasn‚, ‘e s jeho odsouzen¡m nebylo nˆco v po© dku. P©¡slu¨n‚ £©ady se ale tvrdo¨¡jnˆ br nily uznat jeho nevinu ofici lnˆ, na©¡dit nov˜ proces. A‘ do minul‚ho t˜dne, kdy byly uve©ejnˆny v˜sledky DNA anal˜zy star˜ch vzork–, kter‚ jednozna‡nˆ prok zaly, ‘e Milgaard je nevinen, zat¡mco jin˜ hlavn¡ podez©el˜, Larry Fisher, kter˜ byl u‘ v dobˆ okolo t‚ vra‘dy nˆkolikr t usvˆd‡en ze zn silnˆn¡ (za co‘ si tak‚ odsedˆl 23 let), ji m  nejsp¡¨ na svˆdom¡. Teprve v ned vn‚ dobˆ byla anal˜za DNA zkodonalena natolik, ‘e britsk  laborato©, kter  ji prov dˆla, mohla dospˆt ke zcela jednozna‡n˜m v˜sledk–m. Srovn vala p©i tom spermie, kter‚ se na¨ly na spodn¡m pr dle zavra‘dˆn‚ a vzorky krve, poskytnut‚ Milgardem a Fisherem v r. 1992 (kdy se Fisher nemusel v–bec je¨tˆ b t v˜sledk–, proto‘e v t‚ dobˆ nebyla anal˜za DNA dostate‡nˆ pr–kazn ).

Milgard mˆl v r. 1969 sm–lu, ‘e byl 16-tilet˜ hippie, kter˜ nedokon‡il st©edn¡ ¨kolu, sp chal nˆjak‚ drobn‚ kr de‘e, mˆl probl‚my s drogami a p©itom auto, kter˜m se dvˆma kamar dy cestoval z Winnipegu do Edmontonu v on‚ osudn‚ noci uv zlo ve snˆhov‚ z vˆji nedalo od m¡sta, kde byla nalezena zavra‘dˆn .

Je to ji‘ t©et¡ hodnˆ diskutovan˜ p©¡pad v nˆkolika posledn¡ch letech, kdy byla v Kanadˆ prok z na nevina ‡lovˆka, kter˜ byl odsouzen na dlouhou dobu (do‘ivot¡) do vˆzen¡. O Guy Paul Morinovi jsem se u‘ zmi¤oval v kvˆtnu. Ten mˆl to "¨tˆst¡", ‘e si ve vˆzen¡ odsedˆl celkem jen nˆkolik m lo let. P©ed n¡m to byl Donald Marshall, Indi n z kmene Micmac z Nov‚ho Skotska, kter˜ byl v r. 1971 odsouzen na do‘ivot¡ za vra‘du, kterou nesp chal a str vil ve vˆzen¡ celkem 11 let, ne‘ byla prok z na jeho nevina. Pak mu v r. 1990 byla p©izn na kompenzace ve v˜¨i jednoho mili¢nu dolar–, kter  mu bude postupnˆ vypl cena po dobu 30 let.

Teƒ se bude zase dlouho jednat o tom, jak  kompenzace p©¡slu¨¡ Morinovi a Milgaardovi za l‚ta str ven  ve vˆzen¡. Probl‚m je v tom, ‘e z©ejmˆ nelze finan‡nˆ vy‡¡slit ztr tu, kterou utrpˆl ‡lovˆk, kter˜ polovinu sv‚ho ‘ivota (z toho velkou ‡ st sv‚ho ml d¡) nespravedlivˆ str vil ve vˆzen¡. Bude se jednat o tom, kdo, kdy a jak‚ chyby udˆlal. Winnipegsk˜ novin © G. Sinclair ve sv‚m v‡erej¨¡m ‡l nku v¨ak tvrd¡, ‘e nejde jen o chyby, ale p©¡mo o p©estupky (zanedb n¡ £©edn¡ch povinnost¡ - misconduct). Hlavn¡ roli ve v¨ech t©ech p©¡padech hr ly p©edsudky. V Marshallovˆ p©ipadˆ proti Indi n–m. V Milgaardovˆ proti hippiem. Morin se prostˆ nel¡bil policii, byl "divn˜" a bydlel hned vedle zavra‘dˆn‚ hol‡i‡ky. Dal¨¡ roli hr ly k©iv‚ p©isahy, neschopn¡ obh jci, fal¨ov n¡ d–kaz–, neprofesi ln¡ chov n¡ prokur tor– (svˆdectv¡, kter  byla v rozporu s t¡m, jak vidˆla p©¡pad ob‘aloba, nebyly obhajc–m d ny k dispozici) a po vyd n¡ nespr vn˜ch rozsudk– tvrdo¨¡jn‚ odm¡t n¡ ze strany ob‘aloby, policie a p©¡slu¨n˜ch vl d p©iznat chyby a snaha co nejv¡ce oddalovat projedn v n¡ ‘ dost¡ o revizi rozsudk–.

Mysl¡m, ‘e tyto p©¡pady jsou velice v ‘n˜m argumentem proti trestu smrti, kter˜ se po vykon n¡ u‘ v–bec od‡init ned . Ukazuj¡, ‘e v jakk‚mkoliv st tˆ, aŸ je jakkoliv demokratick˜, ‘ij¡ jen chybuj¡c¡ lid‚ a je mo‘no odsoudit nevin‚ho ‡lovˆka k tˆ‘k˜m trest–m. V mnoh˜ch americk˜ch st tech skute‡nˆ byl na nevinn˜ch lidech odsouzen˜ch za podobn˜ch okolnost¡, jak‚ jsou tu popisov ny, trest smrti vykon n.