Nˆkolika vˆtami 19. 5. 1997

V r diu CBC v po©adu As it happens byl ned vno zaj¡mav˜ rozhovor s ‡lovˆkem zab˜vaj¡c¡m se zkoum n¡m voln‚ho ‡asu. Byl to Ameri‡an, ale tvrdil, ‘e jeho v˜sledky (a mno‘stv¡ voln‚ho ‡asu, kter˜ maj¡ lid‚ k dispozici) jsou stejne platn‚ i pro Kanadu. ž¡kal, ‘e p©esto‘e si st le v¡ce stˆ‘ujeme na to, ‘e m me st le m‚nˆ voln‚ho ‡asu a ‘ijeme st le rychlej¨¡m tempem, ve skute‡nosti m me voln‚ho ‡asu v¡ce. Za posledn¡ch 30 let se pr–mˆrn  d‚lka voln‚ho ‡asu, kter˜ m  ka‘d˜ jedinec k dispozici jen pro sebe podle nˆho prodlou‘ila z 35 na 45 hodin t˜dne. Tento n r–st ov¨em vyu‘ili Severoameri‡an‚ t‚mˆ© beze zbytku t¡m, ‘e tr v¡ p©ed televiz¡ o 10 hodin t˜dnˆ d‚le. Pocit uspˆchanosti vznik  t¡m, ‘e je mo‘no dˆlat st le v¡ce ‡innost¡, o kter˜ch se p©ed 30 lety lidem ani nesnilo a t¡m, ‘e si nyn¡ lid‚ t©eba myj¡ hlavu ka‘d˜ den zat¡mco p©ed 30 lety si ji myli jen jednou za t˜den a v–bec dˆlaj¡ spoustu vˆc¡, o kter˜ch si mysli, ‘e jsou nutn‚, kter‚ ve skute‡nosti v–bec nutn‚ nejsou.

Zaj¡mav‚ bylo, ‘e ‘eny maj¡ zhruba stejnˆ voln‚ho ‡asu jako mu‘i (sice st le tr v¡ v¡ce ‡asu v dom cnosti a v˜chovou dˆt¡, mu‘i ale tr v¡ mnohem v¡ce hodin v pr ci) - tak tomu pr˜ bylo u‘ od t©ic t˜ch let. S jednotliv˜mi dˆtmi tr v¡ Severoameri‡an‚ stejn‚ mno‘stv¡ ‡asu jako p©ed 30 lety prostˆ proto, ‘e dˆt¡ je teƒ v rodin ch mnohem m‚nˆ (v pr–mˆru necel‚ dvˆ).

Jeden ontarijsk˜ soud rozhodl minul˜ t˜den, ‘e v r mci rovnopr vnosti s mu‘i budou nap©¡stˆ smˆt ‘eny chodit beztrestnˆ v letn¡ch vedrech odhalen‚ do p–l tˆla a koupat se naho©e bez. V purit nsk‚ Kanadˆ bylo takov‚ "nemravn‚" odhalov n¡ doposud trestn‚. Rozhodnˆ tady nenajdete neform ln¡ nudistick‚ pl ‘e u ka‘d‚ho rybn¡ku tak jak je to nyn¡ zvykem po cel‚ Evropˆ - tedy kromˆ nˆkolika m lo takov˜ch dob©e ukryt˜ch pl ‘¡ tady nenajdete ‘ dn‚.

Minul˜ t˜den se konala v Torontu konference klimatolog–, na n¡‘ se prob¡rala budoucnost Velk˜ch jezer. Pokud skute‡nˆ bude prob¡hat glob ln¡ ‡lovˆkem zp–soben‚ oteplov n¡ Zemˆ, hladina vody ve Velk˜ch kanadsk˜ch (kanadsko-americk˜ch) jezerech m–‘e pr˜ klesnout a‘ o 2 metry, co‘ by vedlo k £stupu jejich b©eh– a‘ o nˆkolik kilometr–, naru¨en¡ lodn¡ dopravy, sn¡‘en¡ v˜konu hydroelektr ren, sn¡‘en¡ zemˆdelsk‚ produkce, zhor¨en¡ kvality vody a k zv˜¨en‚mu v˜skytu chorob spojen˜ch s hork˜m podneb¡m (l‚ta v Ontariu jsou i teƒ hork  a vlhk ; klimatick‚ podm¡nky v oblasti Toronta jsou pr˜ u‘ teƒ zral‚ pro v˜skyt malarie). Hladina vody v jezerech dlouhodobˆ fluktuovala i v minulosti, v sou‡asn‚ dobˆ je t‚mˆ© na rekordn¡ v˜¨i, co‘ pr˜ ale nebude trvat napo© d.

Na jin‚ konferenci ve Winnipegu vy¨lo na jevo, ‘e z©ejmˆ nˆkdy v ned vn‚ minulosti zem©el v jedn‚ z winnipegsk˜ch nemocnic bˆhem operace pacient, pot‚ co p©i t‚to operaci byla vy‡erp na cel  pohotovostn¡ z soba lidsk‚ krve, kter  je norm lnˆ k dispozici ve Winnipegu, co‘ je asi 20 jednotek (mysl¡m, ‘e jedna jednotka odpov¡d  zhruba mno‘stv¡ poskytnut‚mu jedn¡m d rcem p©i jednom odbˆru krve). Operace byla komplikov na t¡m, ‘e pacient mˆl absces - kapsu plnou infekce, kter  se p©i operaci provalila a kontaminovala rychle jeho vlastni krev smrt¡c¡mi bakteriemi. Kdy‘ u‘ leka©i nemˆli nic jin‚ho k tranf£zi, vr tili mu ‡ st jeho otr ven‚ krve, co‘ ale vedlo k rychl‚mu zhor¨en¡ jeho stavu. Pacient by mo‘n  stejnˆ zem©el i kdyby bylo k dispozici v¡ce krve, na druh‚ stranˆ v Torontu v podobn‚ situaci ned vno pacient p©e‘il operaci, kdy‘ mu p©i transf£zi byla dod na ve¨ker  z soba krve v cel‚m Torontu, co‘ bylo 44 jednotek (Toronto je nˆkolikan sobnˆ vˆt¨¡ ne‘ Winnipeg).

Tato konference se pr vˆ zab˜vala t¡m jak zlep¨it z sobov n¡ kanadsk˜ch nemocnic lidskou krv¡ a cel˜ syst‚m darov n¡ krve. Ten st le je¨tˆ proch z¡ v ‘nou kriz¡ - pr vˆ se schyluje ke konci asi dvoulet‚ vy¨et©ov n¡ jeho‘ c¡lem bylo zjistit, kdo vlastnˆ nese zodpovˆdnost za to, ‘e je¨tˆ dlouho pot‚ co byly k dispozici testy pro HIV (AIDS) viry, bylo v 80. letech nˆkolik set pacient– p©i transf£z¡ch krve infikov no touto nemoc¡ a tak‚ r–znymi druhy hepatitidy (teƒ zrovna pokra‡uj¡ pr vn¡ tahanice o to, jestli v z vˆre‡n‚ zpr vˆ o tomto vy¨et©ov n¡ bude mo‘no uve©ejnit jm‚na zodpovˆdn˜ch osob a instituc¡ a nazna‡it jejich pod¡l viny). Nemocnice nemus¡ za pou‘itou krev v sou‡asn‚ dobˆ platit. €erven˜ k©¡‘, kter˜ zat¡m obhospoda©uje z¡sk van¡ krve od d rc– a jej¡ distribuci nemocnic¡m, p©ekl d  celkov‚ £‡ty jednotliv˜m provin‡n¡m vl dam bez ohledu na to, jestli se z¡skan  krev pou‘ije nebo ne. Ob‡as se, jak je vidˆt z v˜¨e uveden‚ho, krve nedost v , na druh‚ stranˆ se ale ro‡nˆ v Kanadˆ vyhod¡ nˆkolik tis¡c jednotek ‡erstv‚ krve, dost na proveden¡ trasf£z¡ u 25 tis¡c pacient–, co‘ p©edstavuje finan‡n¡ ztr tu asi 250 mili¢n– dolar–, proto‘e dne¨n¡ syst‚m nikoho nenut¡ k dobr‚mu hospoda©en¡ s krv¡.

Kromˆ zlep¨en¡ hospoda©en¡ s darovanou lidskou krv¡ se konference tak‚ zab˜vala v˜vojem umˆl˜ch n hrad lidsk‚ krve nebo jejich slo‘ek a technikou beztransf£zn¡ch operac¡.

Ned vno jsem se zmi¤oval o probl‚mech kriminalogick‚ laborato©e americk‚ FBI. Podobn  nejvˆt¨¡ kanadsk  elitn¡ laborato© m  nyn¡ tak‚ m slo na hlavˆ. P©i vy¨et©ov n¡ toho jak se mohlo st t, ‘e nevinn˜ Guy Paul Morin z Toronta byl v roce 1992 odsouzen za vra‘du dev¡tilet‚ dcery sv˜ch soused–, kterou nesp chal (vra‘da se stala nˆkdy v roce 1984, poprv‚ byl souzen v r. 1986, ale byl osvobozen, v r. 1992 byl p©i opakovan‚m procesu uzn n vinn˜m a v r. 1995 byl zcela zpro¨tˆn viny na z kladˆ test– DNA). Hlavn¡m argumentem v procesech z let 1986 a 1992 bylo pˆt vl ken ze svetru, kter‚ pat©ily mezi stovky r–zn˜ch vl ken nalezen˜ch v jeho autˆ a bytˆ, kter‚ pr˜ byly stejn‚ jako sedm vl ken nalezen˜ch mezi stovkami vl kem na ¨atech zavra‘dˆn‚ hol‡i‡ky. Nyn¡ se uk zalo, ‘e tato vl kna poch zela ze svetru laborantky, kter  v t‚ dobˆ nosila do pr ce ‡erven˜ chlupat˜ svetr a u‘ v roce 1991 se vyskytlo hl ¨en¡, ‘e tato vl kna kontaminovala d–kazn¡ materi l z jin‚ho p©¡padu. D le se p©i¨lo na to, ‘e nap©. v˜cvik a dohled nad pracovn¡ky laborato©e a veden¡ z znam– byly velice nedostate‡n‚. Oba odborn¡ci, jeji‘ anal˜zy a svˆdectv¡ pomohly odsoudit Morina u‘ v laborato©i nepracuj¡. Dal¨¡ch t©icet star˜ch z©ejmˆ nam tkovˆ vybran˜ch p©¡pad–, z nich‘ nˆkter‚ se datuj¡ zpˆt a‘ do r. 1979, bude ale pro jistotu provˆ©ov no nez visl˜mi odborn¡ky (od t‚ doby laborato© pracovala asi na 80000 p©¡pad–, nen¡ pr˜ ale d–vodn‚ podez©en¡, ‘e by do¨lo k podobn˜m p©ehmat–m i v jin˜ch p©¡padech).

V Torontu je pravdˆpodobnˆ nejrychleji rostouc¡ rusk  komunita z cel‚ severn¡ Ameriky, rostouc¡ i rychleji ne‘ zn m  Brighton Beach v New Yorku. V Torontu u‘ ‘ije v¡ce ne‘ sto tis¡c Rus–.

Kanadsk  firma Cameco, kter  se zab˜v  te‘bou uranu v Kanadˆ (na palivo do kanadsk˜ch jadern˜ch elektr ren) vyjedn v  s Ruskem o n kupu rusk‚ho uranu, kter˜ byl p–vodnˆ ur‡en pro vojensk‚ £‡ely, kter˜ bude podle komplikovan‚ rusko-americk‚ dohody z r. 1994 ve "z©edˆn‚m" stavu prod v n jako palivo do jadern˜ch reaktor– na Z pad. Celkem se bude jednat o prodej uranu asi za 8 miliard US dolar– bˆhem p©¡¨t¡ch 20 let. O toto celkov‚ho mno‘stv¡ se spolu s Camecem uch zej¡ i jin˜ z jemci. Uran by do Kanady nep©ich zel pr¡mo z Ruska, ale p©es USA, kde bude prov dˆna transformace z vojensk‚ho uranu na jadern‚ palivo.

4. dubna byli pilot kanadsk‚ vojensk‚ helikopt‚ry a sty‡n˜ d–stojn¡k americk‚ho namo©nictva, kter˜ byl na palubˆ t‚to helikopt‚ry, p©i p©eletu rusk‚ obchodn¡ lodˆ Kapit n Man v Pacifiku nedaleko pob©e‘¡ st tu Washington v americk˜ch v˜sostn˜ch vod ch oslnˆni z bleskem ‡erven‚ho svˆtla, kter‚ se zd lo vych zet z kapit nsk‚ho m–stku rusk‚ lodi. Neutrpˆli ‘ dn‚ trval‚ poranˆn¡ o‡¡. Ameri‡an‚ obvinili ruskou loƒ s pou‘¡v n¡ laserov‚ zbranˆ, je‘ je zak z no mezin rodn¡mi £mluvami a d–raznˆ protestovali u rusk˜ch £©ad–. P©i prohl¡dce lodi ale nebyl ‘ dn˜, ani naviga‡n¡, laser nalezen. Ameri‡an‚ si p©esto mysl¡, ‘e nˆjak˜ laser byl pou‘it, jen nen¡ jasno, kde byl vlastnˆ umistˆn - po pou‘it¡ mohl b˜t pr˜ schov n nebo vhozen do vody. V t‚ oblasti se nach zi hodnˆ z kladen americk˜ch jadern˜ch ponorek i jin˜ch vojensk˜ch za©¡zen¡, je‘ by st le mohly b˜t objektem pozornosti ¨pion ‘e. Kanadsk  strana nen¡ p©esvˆd‡ena o tom, ‘e se jednalo o laserov‚ svˆtlo. Loƒ Kapit n Man je v t‚ oblasti dob©e zn ma - plav¡ se pravidelnˆ mezi Vladivostokem, Tacomou ve Washingtonu a Los Angeles v Kalifornii.

V dobˆ vrcholu studen‚ v lky prov dˆla americk  arm da simulace pou‘it¡ chemick˜ch zbran¡ i tady ve Winnipegu. Celkem 32 americk˜ch mˆst bylo m¡stem tˆchto tajn˜ch pokus–. Z letadel, n kladn¡ch aut a ze st©ech byl do vzduchu rozpra¨ov n sirn¡k zinku a kadmia, kter˜ je karcinogenn¡, v mal‚m mno‘stv¡ se ale vyskytuje i v p©¡rodˆ ve vodˆ, ve vzduchu a v p–dˆ, a bylo zkoum no jeho ¨¡©en¡. Nad Winnipegem bylo t‚to slou‡eniny uvolnˆno t‚mˆ© ¨est kilogram– celkem ve 36 pokusech v ‡ervenci 1953. Pouze v Dallasu a v Minneapolisu bylo provedeno v¡ce test– ne‘ ve Winnipegu.

Tyto testy byly prov dˆny brzo po t‚, co Sovˆtsk˜ svaz ozn mil, ‘ e m  jadern‚ zbranˆ, kter‚ jsou schopn‚ zas hnout severn¡ Ameriku. Mnoho lid¡ se tenkr t ob valo, ‘e takov˜ £tok m–‘e p©ij¡t ka‘dou chv¡li. Obyvatel‚ Winnipegu se tenkr t pokus–m americk‚ arm dy nebr nili, ochotnˆ p©i nich spolupracovali, proto‘e jim nebyla zn m prav˜ c¡l pokus–, bylo jim m¡sto toho sdˆleno, ‘e se jedn  o pokus vytvo©it nad mˆstem ochrann˜ oblak jemnˆ rozpt˜len‚ho prachu, kter˜ by mˆl mˆsto ochr nit v p©¡padˆ jadern‚ho £toku.

V ned vn‚ dobˆ se tˆmito star˜mi pokusy zab˜vali t©i r–zn‚ komise - americk‚ arm dy, kanadsk‚ arm dy a civiln¡ komise americk‚ho kongresu. V¨echny t©i se shodly na tom, ‘e pou‘it‚ mno‘stv¡ chemik li¡ bylo pr˜ tak mal‚, ‘e obyvatel‚ nemohli utrpˆt ‘ dnou ¨kodu.

Letos se ‡ek  ve vˆt¨inˆ Kanady opˆt velk‚ mno‘stv¡ nep©¡jemn˜ch kom r–, proto‘e v¨ude je dost stojat‚ vody pot©ebn‚ k jejich l¡hnut¡. V nˆkter˜ch m¡stech nap©. v Albertˆ, kde u‘ maj¡ teploty kolem 20oC, kom ©i u‘ vesele bodaj¡ a jsou pr˜ letos obzvl ¨tˆ velc¡. Sou‡asn‚ chladno v Manitobˆ m  tak‚ svou v˜hodu - zat¡m jsem tady letos nepotkal jedin‚ho kom ra!

Z plavy se nyn¡ konaj¡ na nˆkter˜ch ©ek ch v Britsk‚ Kolumbii. Z Manitoby tam pr˜ pos¡l me 2 mili¢ny pytl– s p¡skem, kter‚ tady u‘ nejsou pot©eba.

Tak nev¡m jestli ty moje dne¨n¡ zpr vy nevyzn¡vaj¡ pr¡li¨ negativnˆ. P¡¨i ale hlavnˆ o tom, co sdˆluj¡ m¡stn¡ m‚dia, kter  se asi v¨ude zamˆ©uj¡ hlavnˆ na negativn¡ vˆci. Vˆt¨ina lid¡ je p©es nejr–znˆj¨¡ nep©¡zniv‚ ekonomick‚ zpr vy asi i tady se sv˜m ‘ivotem docela spokojena. Sobotn¡ noviny ale vlastnˆ p©inesly jednu pozitivn¡ zpr vu - manitobsk  ekonomie je v dobr‚m stavu, vloni zaznamenala druh˜ nejvˆt¨¡ p©¡r–stek hrub‚ho n rodn¡ho d–chodu mezi v¨emi kanadsk˜mi provinciemi a letos se ‡ekaj¡ stejnˆ dobr‚ nebo je¨tˆ lep¨¡ v˜sledky. P©itom v hospoda©en¡ provincie nejsou ‘ dn‚ slab‚ ‡l nky, v¨echny sektory ekonomiky prosp¡vaj¡ zhruba stejnˆ.

Dvaadvacetilet  australsk  plavkynˆ Susie Maroney jako prvn¡ ‘ena p©eplavala 190 km dlouhou trasu z Havany na Kubˆ do Key West na Floridˆ. Plavala uvnit© 8,5 kr t 2,5 metr– velk‚ klece chr n¡c¡ proti ‘ralok–m pokryt  vrstvou ochrann‚ho ‘el‚ proti med£z m. P©eplav n¡ ji trvalo 24 a p–l hodiny, dorazila sp len  od slunce, pokousan  od med£z a dehydratovan . €ty©i a p–l hodiny po ukon‡en¡ p©eplavby je¨tˆ omdlela p©i p©¡m‚m televizn¡m interview.

Americk˜ president se omluvil posledn¡m ‘ij¡c¡m pokusn˜m objekt–m tzv. tuskegeesk‚ho sifilisov‚ho experimentu. U p©¡le‘itosti toho jsem vidˆl kus televizn¡ho po©adu, ve kter‚m vystupoval advok t obˆt¡ pokusu a jak˜si universitn¡ profesor, oba to byli ‡erno¨i. Oba tvrdili, ‘e se t¡mto experimentem rozs hle zab˜vali a ‘e nena¨li ‘ dn‚ jasn‚ d–kazy pro to, ‘e by onˆch 400 ‡ernoch– bylo l‚ka©i £myslnˆ infikov no, jak jsem sly¨el v tom p©edchoz¡m rozhlasov‚m po©adu koncem dubna a jak se z©ejmˆ t‚mˆ© v¨eobecnˆ vˆ©¡. Nezvratn˜m faktem ov¨em z–st v , ‘e mˆli sifilis, nebyli l‚‡eni i kdy‘ u‘ l‚‡ba byla zn ma a nebyli informov ni o podstatˆ experimentu.

Ned vno se ve winnipegsk˜ch novin ch objevilo varov n¡ p©ed n v¨tˆvou restaurac¡ v Budape¨ti, kde pr˜ berou cizince velice na h–l. 2. kvˆtna byl nap©. jak‚musi d nsk‚mu turistovi na£‡tov n ekvivalent 8300 kanadsk˜ch dolar– (asi 187000 K‡) za obˆd pro ‡ty©i (v tom bylo nap©. 1279 dolar– za ‡ty©i ©¡zky, 460 dolar– za ‡ty©i ko¤aky a 4448 dolar– za jednu rundu pro cik nskou kapelu). Nejedn  se pr˜ o izolovan˜ incident, vyskytly se i p©¡pady n sil¡ a byt¡ z kazn¡k–, kte©¡ odm¡tali zaplatit p©ehnan‚ £‡ty. Americk‚ velvyslanectv¡ dalo zat¡m pˆt budape¨tsk˜ch restaurac¡ a no‡n¡ch podnik– na ‡ernou listinu pro neetick‚ obchodn¡ praktiky a varuje p©ed jejich n v¨tˆvou.
Nejsp¡¨ jste si v¨imli, ‘e Ameri‡an‚ v posledn¡ dobˆ vzn ¨ej¡ st le nov  obvinˆn¡ pokud jde o roli ›v˜carska ve Druh‚ svˆtov‚ v lce a o to, jak ›v˜carsko nalo‘ilo se zlatem uloupen˜m nacisty. Minul˜ t˜den byl na toto t‚ma v As it happens zaj¡mav˜ rozhovor s Angli‡anem Tomem Bauersem, autorem pr vˆ publikovan‚ kn¡‘ky "The Nazi Gold" (Nacistick‚ zlato). Tvrdil, ‘e hned po skon‡en¡ v lky sice v¡tˆzn‚ mocnosti na©¡dili ›v˜carsku vr tit uloupen‚ zlato ‘id–m, ale nijak na to netla‡ily, neboŸ Brit nie se b la, ‘e z navr cen˜ch penˆz bude finacov no masov‚ stˆhov n¡ ‘id– do Palestiny, kter  byla tenkr t je¨tˆ pod britskou spr vou (Brit nie sl¡bila sice ‘id–m u‘ v roce 1917, ‘e si tam m–‘ou vytvo©it sv–j st t, ale pod podm¡nkou, ‘e se dohodnout s Araby), v americk˜ch £©adech mˆli pr˜ v t‚ dobˆ p©evahu antisemit‚ a Francie mˆla sama ¨patn‚ svˆdom¡ z kolaborace s nacisty p©i odsunech francouzsk˜ch ‘id–. Tom Bauers ov¨em prohl sil, ‘e ›v˜carsko mˆlo samo od za‡ tku vˆdˆt, ‘e je povinno uloupen‚ bohatstv¡ vr tit p–vodn¡m majitel–m. Prohl sil t‚‘, ‘e ¨v˜carsk  neutralita ve v lce byl m˜tus, kter˜ umo‘nil ›v˜carsku vydˆlat hodnˆ penˆz a p©itom se vyhnout trestu za spolupr ci s nacisty.