Dnes se tu opˆt slavil Halloween. Zuba©i se z nˆj p©ece jen asi v–bec moc neraduj¡, p©esto‘e by jim mohl p©in‚st zv˜¨en‚ v˜dˆlky, jak jsem vloni nazna‡il. Alespo¤ jeden zuba© ve Winnipegu nab¡dl v¨em sv˜m dˆtsk˜m pacient–m, ‘e od nich vykoup¡ v¨echny bonb¢ny, kter‚ p©i halloweenov‚m "trikotr¡tov n¡" vy‘ebraj¡. Za ka‘dou libru (454 g) bonbon– od nˆj dostanou jeden dolar. Dˆl  to po vzoru jednoho americk‚ho kolegy, kter˜ vloni p©i stejn‚ akci zaplatil sv˜m pacient–m za halloweenov‚ mlsky cel˜ch $400. Pr˜ se to zuba©–m vyplat¡, proto‘e nˆkter‚ obl¡ben‚ bonb¢ny rozpou¨t¡ lepidlo, kter˜m tady maj¡ mnoh‚ dˆti dlouhodobˆ p©ilepen  k zub–m rovn tka a je s t¡m pak spoustu zbyte‡n‚ pr ce. Onen zuba© p©i Halloweenu rozd v  dˆtem kart ‡ky na zuby m¡sto mlsk– (bonbony vykoupen‚ od dˆti chce ov¨em darovat jedn‚ potravinov‚ bance, kter  rozdˆluje j¡dlo chud˜m lidem, kte©¡ u‘ na zuba©e v–bec nemaj¡ ...? Snad to tam budou ka‘d‚ rodinˆ vyd vat jen v ne¨kodn‚m mno‘stv¡). V r diu jsem zaslechl v˜zvu ve©ejnosti, aby m¡sto bonbon– d vala o Halloweenu dˆtem nˆco zdrav‚ho, jako jablka nebo su¨en‚ ovoce. Dcery mi ov¨em ©¡kaj¡, ‘e to je problematick‚, proto‘e znaj¡ hodnˆ dˆt¡, kter‚ ovoce v–bec nej¡ a jablka by zahodila a nav¡c rodi‡e striktnˆ p©ikazuj¡ dˆtem, aby si nebraly nic co nen¡ zabaleno v p–vodn¡m obalu (asi aby nˆkdo vy¨inut˜ n hodou nemohl rozd vat nˆco otr ven‚ho - i kdy‘ jsem nesly¨el, ‘e by se p©i Halloweenu nˆco podobn‚ho kdy stalo).

Modr  ch©ipka - Probl‚my Indi n–

31. 10. 1998

P©ed nˆkolika t˜dny winnipegsk˜ policejn¡ n ‡eln¡k pozastavil (a‘ do projedn n¡ p©ed soudem) bez platu zamˆstn n¡ policistovi, kter˜ byl obvinˆn ze surov‚ho zbit¡ ‡lovˆka, zat˜kan‚ho kv–li nˆjak‚mu trestn‚mu ‡inu. Mnoha jeho koleg–m se rozhodnut¡ jejich n ‡eln¡ka nel¡bilo a na protest proti nˆmu jich 107 dal¨¡ den ohl silo, ‘e jsou nemocn¡ a nedostavili se do pr ce. M‚di¡m se ale mnoz¡ z nich svˆ©ili, ‘e jde o protestn¡ akci, ‘e se jedn  o princip. O tomto hromadn‚m "onemocnˆn¡" se od t‚ doby mluv¡ jako o modr‚ ch©ipce. Policejn¡ n ‡eln¡k jim v¨ak ozn mil, ‘e nedostanou za svou absenci plat, pokud nep©inesou potvrzen¡ od l‚ka©e o sv‚ nemoci. 91 jich opravdu takov‚ potvrzen¡ p©ineslo. N ‡eln¡k by teƒ r d vˆdˆl jak je mo‘n‚, ‘e tolik l‚ka©– vystavilo potvrzen¡ lidem, kte©¡ evidentnˆ nemocn¡ nebyli. Poslal v¨echna ta potvrzen¡ o onemocnˆn¡ policist– Manitobsk‚ l‚ka©sk‚ komo©e, aby zjistila, jestli v¨echny jej¡ pravidla o vyd van¡ takov˜ch potvrzen¡ byla dodr‘ena. N ‡eln¡k si mysl¡, ‘e asi 50 z tˆch potvrzen¡ je na prvn¡ pohled podez©el˜ch ...

Arbiter pro pracovn¡ vztahy mezit¡m rozhodl, ‘e obvinˆn˜ policista, kv–li kter‚mu to v¨echno za‡alo, se m  a‘ do rozhodnut¡ soudu vr tit do pr ce. Nyn¡ tedy vykon v  pomocnou kancel ©skou pr ci.

Nen¡ v–bec jasn‚ komu v tomto sporu fandit. Jedn  se tu o disciplinu, striktn¡ dodr‘ov n¡ p©edpis–, solidaritu, shov¡vavost l‚ka©– k pacient–m s probl‚my, vz jemn‚ dˆl n¡ schv lnost¡, nebo o co vlastnˆ? Proto se asi touto miniaf‚rou zab˜vala i celokanadsk  media.

N ‡eln¡k policie shodou okolnost¡ v‡era ode¨el p©ed‡asnˆ do d–chodu (na vlastn¡ ‘ dost, rozhodl se k tomu u‘ d vno p©ed af‚rou s modrou ch©ipkou) a tak nen¡ jasn‚ jak se af‚ra bude d le vyv¡jet. Den p©ed t¡m, se s n¡m winnipegsk  pobo‡ka r dia CBC lou‡ila v po©adu, do nˆho‘ mohli poslucha‡i p©isp¡vat po telef¢nu sv˜mi n zory. Velk  vˆt¨ina volaj¡c¡ch dˆkovala n ‡eln¡kovi za jeho pr ci - z©ejmˆ za dva roky, po nˆ‘ vykon val svou funkci, p©ispˆl hodnˆ ke zkvalitnˆn¡ pr ce winnipegsk‚ policie.

Snad jedin˜ kritick˜ hlas (p©esto‘e moder tor neust le vyz˜val poslucha‡e, aby n ‡eln¡ka policie v–bec ne¨et©ili) se ozval od nˆjak‚ho Indi na, kter˜ chtˆl vˆdˆt, pro‡ i dnes je mezi vˆzni 90% p–vodn¡ch obyvatel Manitoby, kte©¡ p©itom tvo©¡ jen asi 10% v¨ech obyvatel provincie a obvinil na‡eln¡ka a celou policii z toho, ‘e m lo dˆlaj¡ pro p©ekon n¡ rasov˜ch p©edsudk–. ›‚f policie mu odpovˆdˆl, aby si p©edstavil, ‘e je v jeho roli a ©ekl mu, co by navrhl udˆlat, aby se situace zlep¨ila. Plnˆ souhlasil se v¨emi n vrhy volaj¡c¡ho (najmout v¡ce policist– indi nsk‚ho p–vodu, vzdˆl vat v¨echny policisty ve znalosti indi nsk˜ch tradic, zvyk– a kultury, z v dˆt tradi‡n¡ syst‚m indi nsk‚ spravedlnosti pro Indi ny) a ©¡kal, ‘e pokud to bylo v jeho pravomoci (nem–‘e t©eba s m zmˆnit soudn¡ syst‚m), sna‘il se dˆlat pr vˆ to, co poslucha‡ navrhuje, ‘e se ale bude jednat o dlouhodob˜ proces. P©esto volaj¡c¡ rozho©‡enˆ prohl sil, ‘e procento Indi n– ve vˆznic¡ch i po dobu funkce odch zej¡c¡ho ¨‚fa policie sp¡¨e je¨tˆ rostlo a p©irovnal jeho policii k nˆmeck‚ SS a Manitobu k nacistick‚mu Nˆmecku pokud jde o nakl d n¡ s Indi ny. Bylo mi v tu chv¡li ¨‚fa policie l¡to, proto‘e se asi skute‡nˆ sna‘il nˆco pro Indi ny udˆlat. Na druh‚ stranˆ, p©esto‘e jeho v˜roky byly hodnˆ p©ehnan‚, ch pu i rozho©‡en¡ toho Indi na zp–soben‚ jeho zklam n¡m z toho, ‘e zlep¨ov n¡ situace jeho soukmenovc– prob¡h  tak pomalu. Cel  tahle v˜mˆna n zor– dob©e ilustruje, jak velk˜ probl‚m zp–soben˜ mnoha minul˜mi k©ivdami, kter‚ Indi ni utrpˆli a hlavnˆ n siln˜m p©eru¨en¡m jejich p©irozen‚ho v˜voje po ztr tˆ vˆt¨iny zemˆ na n¡‘ ‘ili, n m tu minulost zanechala k vy©e¨en¡.