Ned vno jsem psal o Davidu Milgaardovi a dal¨¡ch dvou mu‘¡ch, kte©¡ dohromady str vili 37 let v kanadsk˜ch vˆznic¡ch po odsouzen¡ za vra‘dy, kter‚ nesp chali. Po kone‡n‚m d–kazu neviny Milgaarda pomoci DNA anal˜zy se o tˆchto t©ech zn m˜ch p©¡padech (alespo¤ na chv¡li) v m‚di¡ch dost mluvilo. V den¡ku Winnipeg Free Press se 27. ‡ervence o t‚to problematice objevil dlouh˜ ‡l nek zmi¤uj¡c¡ se te‘ o odhadu, ‘e by v kanadsk˜ch vˆznic¡ch mohlo mo‘n  b˜t a‘ dal¨¡ch 250 lid¡, kte©¡ tam nemaj¡ co dˆlat.

P©¡pady Marshalla, Morina a Milgaarda jsou positivn¡m d–kazem toho, ‘e kanadsk˜ justi‡n¡ syst‚m m–‘e selhat, ‘e v nˆm ob‡as m–‘e doj¡t i k manipulov ni s d–kazy, k nedbalosti a uspˆchanosti. To ¨okovala hodnˆ Kanaƒan–, kte©¡ jsou od mali‡ka ve ¨kol ch vychov n¡ k p©¡li¨ velk‚mu sebeuspokojen¡ - k p©esvˆd‡en¡, ‘e Kanada je ta nejlep¨¡ zemˆ na svˆtˆ, kde v¨echno funguje t‚mˆ© perfektnˆ, tak‘e je vˆt¨inou ani nenapadne se o tom zkusit p©esvˆd‡it.

Ve v¨ech t©ech uveden˜ch p©¡padech policie upravovala nebo vykonstruovala informace, nutila svˆdky k nepravdiv˜m v˜povˆd¡m a potla‡ovala d–kazy, kter‚ by mohly v‚st ke zpro¨tˆn¡ viny ob‘alovan˜ch. St tn¡ prokur to©i byli ‡asto ochotn˜mi £‡astn¡ky nebo spoluautory takov˜ch podvod–. A soudy, kter‚ nechtˆly uvˆ©it, ‘e by policie a prokur to©i byli schopn¡ takov˜ch neprofesion ln¡ch ‡in–, ‡asto bleskovˆ zam¡taly vol n¡ nespravedlivˆ usvˆd‡en˜ch o pomoc. Navzdory tˆmto fakt–m, nen¡ pro vy¨et©ov n¡ podez©en¡ o nespravedliv˜ch odsouzen¡ch v kanadsk‚m justi‡n¡m syst‚mu zat¡m p©¡li¨ mnoho m¡sta. M lo z tˆch, kte©¡ mˆli nˆco do ‡inˆn¡ s p©¡pady Marshalla, Morina a Milgaarda, je ochotno p©ipustit, ‘e to co se stalo tˆmto t©em nejzn mˆj¨¡m obˆtem justice, by mohlo m¡t syst‚mov˜ character a ‘e by ve vˆzen¡ch mohlo trpˆt mnohem v¡ce podobnˆ posti‘en˜ch.

O lidi, kte©¡ tvrd¡, ‘e byli nespravedlivˆ odsouzeni, se zaj¡m  hlavnˆ skupinka dobrovoln˜ch "rozloben˜ch" pr vn¡k–, vy¨et©ovatel– a aktivist–, kte©¡ na to nedost vaj¡ ‘ dn‚ finance. Jeden z organiz tor– t‚to skupiny je b˜val˜ box‚r Rubin "Hurricane" Carter, kter˜ s m str vil 19 let ve vˆzen¡ch st tu New York za vra‘du, kterou nesp chal. Stoj¡ v ‡ele Association in Defence of Wrongly Convicted (AIDWYC - Asociace pro obranu nespravedlivˆ odsouzen˜ch), kter  m  z kladnu v jeho vlastn¡m domku pobl¡‘ Toronta a sna‘¡ se provˆ©ovat pravdivost tvrzen¡ o nevinnˆ, kter  p©ich zej¡ z kanadsk˜ch vˆznic.

Davidu Milgaardovi zase pomohl na svobodu duchovn¡ Jim McCloskey z Princetonu v New Jersey, jeho‘ organizace Centurion Ministries za posledn¡ch 16 let p©inesla svobodu 18 lidem, kte©¡ byli v USA a v Kanadˆ odsouzeni k do‘ivot¡ nebo k trestu smrti. Jedn¡m z nich byl i Milgaard. V polovinˆ ‡ervence ale McCloskey bezmocnˆ p©ihl¡‘el jak jeden jeho klient byl popraven ve Virginii, ani‘ byla vyu‘ita mo‘nost prov‚st i pro nˆj DNA test. McCloskey tvrdil "Oni nemˆli z jem, proto‘e se b li pravdy."

Ve Spojen˜ch st tech se mno‘¡ d–kazy o tom, ‘e tam bylo odsouzeno mnohem v¡ce nevinn˜ch, ne‘ se komu kdy snilo. McCloskey ©¡k , ‘e za posledn¡ch 25 let bylo v USA odsouzeno asi 350 lid¡ k trestu smrti a ‘e z toho bylo pak v¡ce ne‘ 70, co‘ je 20%, uzn no nevinn˜mi a osvobozeno. Za p©edpokladu, ‘e kanadsk‚ soudy jsou dvakr t pe‡livˆj¨¡ ne‘ soudy USA, je mo‘n‚, ‘e ka‘d˜ des t˜ kanadsk˜ vˆze¤ (v Kanadˆ nen¡ trest smrti) je odsouzen nespravedlivˆ. V Kanadˆ je nyn¡ 2569 lid¡ odsouzen˜ch k do‘ivotn¡mu vˆzen¡. Je tedy mo‘n‚, ‘e v¡ce ne‘ 250 z nich je tam omylem. McCloskey ©¡k , ‘e tato fakta zat¡m ale nijak neot© sla v¡rou justice v to, ‘e nespravedliv  odsouzen¡ jsou jen mal˜mi aberacemi syst‚mu.

Winnipegsk˜ policejn¡ ¨‚f si t‚‘ mysl¡, ‘e nespravedliv  odsouzen¡ jsou velice ©¡dk  a neobvykl . ž¡k , ‘e vˆt¨ina sou‡asn˜ch vy¨et©ovatel– m  mnohem lep¨¡ v˜cvik ne‘ d©¡ve a je schopna posuzovat ka‘d˜ p©¡pad pod mnohem ¨ir¨¡m zorn˜m £hlem. P©esto p©ipou¨t¡, ‘e by se takov‚ p©¡pady mohly, a pravdˆpodobnˆ budou, opakovat i v budoucnu.