V Praze jsem tentokrÁt strÁvil jen asi 24 hodin - v pÒÉjemn× pÒedvÁnoÃnÉ atmosf×Òe. Praha a hlavnÅ PraÚanky se zdajÉ bÙt stÁle vÉce elegantnÉ. VÙbÅr druhÊ chleba a peÃiva stÁle ÓirÓÉ a chutnÅjÓÉ. Sortiment rÊznÙch moÒskÙch ryb a jinÙch potvor vÅtÓÉ neÚ co jsem kdy vidÅl ve Winnipegu, kterÙ je bohuÚel daleko od vÓech moÒÉ. ópanÅlsk× mandarinky klementÉnky, kter× byly nabÉzeny po celÙch ãechÁch (i kdyÚ v nÅkterÙch mÉstech mimo Prahu ponÅkud horÓÉ namrzl× a nahnil× kvality) chutnÅjÓÉ neÚ jakk×koliv jin× citrusov× plody, kter× jsem pÒed tÉm ochutnal. Dokonce chutnaly i l×pe neÚ ÕplnÅ Ãerstv× zral× mandarinky, kter× jsem kdysi v hojn× mÉÒe konzumoval v Japonsku. A uÚ vÊbec se nedajÉ srovnÁvat s pÒedÃasnÅ sklizenÙmi ÃÉnskÙmi a japonskÙmi mandarinkami, kter× je nejÃastÅji moÚno koupit ve Winnipegu. (KlementÉnky nakonec dorazily minulÙ tÙden i do Winnipegu. Byly nabÉzeny jako ÓpanÅlsk× mandarinky, pÒestoÚe byly prodÁvany v pÊvodnÉch krabicÉch, na nichÚ je napsÁno "MarockÙ produkt" a tak× "Navoskovan× citrusov× plody". A na t× vrstviÃce vosku byla po dlouh× cestÅ z Maroka Ãasto jeÓtÅ i vrstviÃka plÉsnÅ a sem tam nÅkterÁ mandarinka byla zcela shnilÁ. VÓak jsou tak× nabÉzeny za hodnÅ nÉzkou cenu. PÒesto chutnajÉ skoro stejnÅ dobÒe jako ty praÚsk× a stÁle jeÓtÅ mnohem l×pe neÚ ty podtrÚen× z ãÉny a Japonska.)

Ve srovnÁnÉ s Prahou je vÙbÅr zboÚÉ v HavÉÒovÅ stÁle dosti ÚalostnÙ, v nÅkterÙch obchodech snad i horÓÉ neÚ byl ÃeskÙ prÊmÅr 80. let. RozdÉl mezi Prahou a zbytkem republiky se zÒejmÅ stÁle prohlubuje, coÚ se mnohÙm PraÚanÊm mÊÚe lÉbit, ale k dobr× atmosf×Òe v cel×m stÁtÅ to asi moc nepÒispÉvÁ. Mimo Prahu jsem slyÓel stÉÚnosti na to, Úe Praha je zvlÁÓtnÉ stÁt ve stÁtÅ, nebo Úe "PraÚÁci jsou blbÉ". PÒi pÒevodu auta z jednoho okresu do druh×ho uÚ nenÉ tÒeba mÅnit stÁtnÉ poznÁvacÉ znaÃku, takÚe lid× na MoravÅ mohou vlastnit ojetÁ auta s praÚskou SPZ. Je moÚno vidÅt takovou znaÃku doplnÅnou nÁpisem "JÁ nejsÕ PraÚÁk".

PÒes vÓechny nÁÒky o zdraÚovÁnÉ a pÒes zprÁvy o Ópatn× ekonomick× situaci, o lidech bydlÉcÉch dlouhodobÅ v mÅstk× kanalizaci, atd., nenÉ (tÒeba ani v tom velkou nezamÅstnanostÉ postiÚen×m HavÉÒovÅ) viditeln× nÅjak× zjevn× lidsk× zoufalstvÉ. MyslÉm, Úe jsem za celou dobu vidÅl jen jednoho ÚebrÁka a to blÉzko Karlova mostu v Praze. VÓude je naopak vidÅt dost psÊ, jejichÚ vydrÚovÁnÉ v mÅstkÙch bytech ÕplnÅ zadarmo asi nenÉ. Ale je fakt, Úe jsem hodnÅ Ãasu odpoÃÉval na poklidn×m venkovÅ a nemÅl Ãas na nÅjak× sociÁlnÉ vÙzkumy.

I na odlehl×m Rumbursku panuje i nadÁle nadprÊmÅrnÁ nezamÅstnanost.

Ve vÅtÓinÅ osobnÉch vlakÊ stÁle jeÓtÅ neteÃe voda na zÁchodech a mÁlokdy tam bÙvÁ toaletnÉ papÉr, ale existujÉ uÚ i perfektnÅ Ãist× rychlÉky se zÁchody vybavenÙmi papÉrovÙmi ruÃnÉky a se splachovÁnÉm a pÒÉvodem vody do umÙvadla ovlÁdanÙmi zelenÅ svÉtÉcÉmi spÉnaÃi ve stÅnÅ A na krÁtkÙch tratÉch se objevujÉ nov× pÅknÅ vypadajÉcÉ vagÏny rÊznÙch typÊ. OsobnÉ vlaky stÁle jeÓtÅ pÒekonÁvajÉ vzdÁlenost 91 km mezi PÒelouÃÉ a Prahou za dvÅ hodiny i vÉce. MinimÁlnÅ jeden rannÉ rychlÉk to vÓak uÚ stihne za pouhou 1 hodinu a 6 minut. A 250 km mezi Ostravou a Pardubicemi urazÉ rychlÉk za pouh× asi 3 a pÊl hodiny. A pÒi zpoÚdÅn×m odjezdu vlaky zpoÚdÅnÉ pÒed pÒÉjezdem do cÉle dohÁnÅji! V Praze je moÚno dostat v metru zadarmo stejnojmennÙ denÉk, kterÙ se mimo normÁlnÉho zpravodajstvÉ snaÚÉ propagovat hromadnou dopravu.

VÓiml jsem si, Úe alespoÎ ve vÙchodnÉch ãechÁch a na severnÉ MoravÅ je mnohem vÉce jmelÉ neÚ v minulosti. Nejen na dubech a jinÙch lesnÉch stromech, ale obÃas i na stromech ovocnÙch. Je to snad dÊsledek nedÁvn×ho siln×ho zneÃiÓtÅnÉ ovzduÓÉ, kter× snÉÚilo obranyschopnost stromÊ proti cizopasn×mu jmelÉ? Nebo se jednÁ o nÅjakÙ pÒirozenÙ pÒÉrodnÉ cyklus?

PÅÓÉ zÏna v centru Ostravy je docela pÒÉjemn× mÉsto. úÁdn× Ãichateln× zneÃiÓtÅnÉ vzduchu jsem tam nezaregistroval.

V programech kin je o poznÁnÉ vÅtÓÉ procento ÃeskÙch filmÊ neÚ pÒed dvÅma lety. TakÚe jsem staÃil shl×dnout cel× tÒi nov× Ãesk× filmy. Jeden z nich, "NÁvrat idiota", v nov×m pÅkn×m komornÉm kinÅ Evald na NÁrodnÉ tÒÉdÅ v Praze. LÉbil se mi stejnÅ jako i "PelÉÓky". Ten tÒetÉ byl "EliÓka mÁ rÁda divoÃinu", ze kter×ho jsem odeÓel s dost smÉÓenÙmi pocity. Byla v nÅm sice uchÁzejÉcÉ hudba a spousta barevnÙch detailnÉch zÁbÅrÊ, ale jinak to snad mÅla bÙt glorifikace stavu po poÚitÉ halucinogennÉch hub. (A to byl prosÉm - podle pÒiznÁnÉ reÚis×ra pÒed premi×rou v HavÉÒovÅ - natoÃen za pomoci stÁtnÉho pÒÉspÅvku 4 miliÏnÊ korun. V KanadÅ by se urÃitÅ poskytnutÉ veÒejnÙch penÅz na film s podobnou t×matikou stalo pÒedmÅtem velk× kritiky ze strany ÃÁsti veÒejnosti.)

Hudba filmu "EliÓka mÁ rÁda divoÃinu" je ve stylu housemusic, o nÅmÚ jsem nikdy pÒed tÉm neslyÓel (coÚ vÊbec nic neznamenÁ), ale ani moje dcery ho neznajÉ a zÒejmÅ ani nikdo jinÙ v naÓem okolÉ. Tak× vÓechny webov× strÁnky o housemusic, kter× jsem naÓel, byly jen evropsk×ho nebo israelsk×ho pÊvodu (jedna z nich napÒ. tvrdÉ, Úe housemusic je nikdy nekonÃÉcÉ vyznÁnÉ lÁsky). TakÚe housemusic zÒejmÅ vznikla v EvropÅ a pÒes Atlantik se zatÉm nedostala!

KdyÚ jsem o tom pak pÒemÙÓlel, nenÉ "EliÓka mÁ rÁda divoÃinu" vlastnÅ jen obrazem toho jakÙm zpÊsobem se bavÉ (ubÉjejÉ Ãas) lid×, kteÒÉ v dneÓnÉ dobÅ majÉ dost penÅz, stejnÅ jako tÒeba dnes jiÚ klasickÁ a uznÁvanÁ opereta "ãardÁÓovÁ princezna" od E. KÁlmÁna (jejÉÚ zvlÁÓtnÉ rozÓÉÒen× pÒedstavenÉ s ÕvodnÉm vÙstupem oslavujÉcÉm hereckÙ Úivot a s ÓampaÎskÙm pro divÁky o poslednÉ pÒestavce v ostravsk×m divadle JiÒÉho Myrona pÒedstavovalo originÁlnÉ oslavu Silvestra) je v podstatÅ obrazem toho, jak se bavila smetÁnka doby pÒed sto lety?

Pro Õplnost, v Praze jsem staÃil shl×dnout i Hamleta proveden×ho jako muzikÁl v novÅ otevÒen×m divadle u Kalicha v JungmanovÅ ulici. Jeho jednotliv× pÉsnÅ se dobÒe poslouchaly, zajÉmalo by mÅ ale, co by tomu asi Òekl Shakespeare?

A kdyÚ uÚ jsem u t× kultury, v knihkupectvÉch bylo pÒed VÁnocemi mnoho novÙch i znovuvydanÙch zajÉmavÙch knih. Mezi nimi i pÒeklad knÉÚeÃky rozhovorÊ se slavnÙm americkÙm lingvistou a sociÁlnÉm aktivistou Noamem Chomskym nazvan× "Tajnosti, lÚi a demokracie", ve kter× se ÃtenÁÒi dostane dosti odliÓnÙ pohled na souÃasnou americkou skuteÃnost a nedÁvnou historii, neÚ jakou vykreslujÉ velkÁ media. Vydalo nakladatelstvÉ Votobia. Je to velice uÚiteÃnÁ knÉÚeÃka pro kaÚd×ho, kdo chce porozumÅt souÃasn×mu svÅtu.

Na vrcholu Lys× hory jsem zaÚil vÁnici, za kterou by se ani Manitoba nemusela stydÅt.

ZabednÅn× a nÅkdy i vykraden× zprivatizovan× hotely a zotavovny hyzdÉcÉ svahy Beskyd jsou vÙmluvnÙm svÅdectvÉm toho, Úe s privatizacÉ po r. 1989 urÃitÅ nebylo vÓechno v poÒÁdku.

O zemÅdÅlstvÉ si mnoho (vÅtÓina?) obyvatel Ãesk×ho venkova myslÉ, Úe ho snad pÒedchozÉ porevoluÃnÉ vlÁdy programovÅ likvidovaly. I mÊj strÙc z jiÚnÉch ãech, kterÙ pÒes vÓechno ÓikanovÁnÉ 50. let vydrÚel jako jeden z velmi mÁla rolnÉkÊ soukromÅ hospodaÒit nepÒetrÚitÅ od r. 1948 aÚ do r. 1989, prÙ tvrdÉ, Úe v nÅÃem to pÒed r. 1989 bylo pro nÅj snadnÅjÓÉ neÚ dnes.

VÊbec nechÁpu, jak to, Úe zÁkony bez postihu umoÚnily (nebo alespoÎ proà se nikdo nahlas nebouÒil), aby bÙvalÙ funkcionÁÒ JZD zÉskal do sv×ho vlastnictvÉ veÓker× pozemky a majetek sv×ho bÙval×ho druÚstva (a snad i ÃÁsti okolnÉch), utvoÒil z toho s.r.o., vypÊjÃil si pro ni asi 100 miliÏnÊ korun a po nÅkolika letech neÕspÅÓn×ho hospodaÒenÉ doma a asi jeÓtÅ m×nÅ ÕspÅÓn× expanzi na Õrodnou Ukrajinu, vyhlÁsil bankrot sv× firmy, pot× co prÙ pÒevedl veÓkerÁ jejÉ zbÙvajÉcÉ aktÉva na svou sestru, takÚe z tÅch 100 miliÏnu nemusel (nebude muset) vracet snad ani hal×Ò.

ZÁsobovÁnÉ potravinami m×ho zapadl×ho Ledce vÓak rozvÉjejÉcÉ se kapitalismus v mal×m prospÅl. Jeden z mÉstnÉch starÓÉch chataÒÊ si tam totiÚ otevÒel obchÊdek s potravinami, snad hlavnÅ proto, aby mÅl nÅjakou Ãinnost. StÁnek je otevÒenÙ tÒikrÁt tÙdnÅ a je zÁsoben mimo jin× ÃerstvÙm, Ãasto jeÓtÅ teplÙm chlebem, kterÙ majitel osobnÅ vozÉ z 20 km vzdÁlenÙch Pardubic. Moje maminka si pochvaluje, Úe tak dobrÙ chleba tam nikdy pÒedtÉm nebylo moÚno koupit. Ceny jsou pÒitom srovnateln× s cenami supermaketÊ v okolnÉch mÅstech.

Z mnoÚstvÉ explicitnÅ nÁboÚenskÙch katolickÙch poÒadÊ (mÓÉ apod.), odvysÉlanÙch v Ãesk×m veÒejnÅprÁvnÉm rozhlase, by se dalo usuzovat, Úe v ãechÁch nenÉ 30% katolÉkÊ, ale alespoÎ 99%. Pro srovnÁnÉ, v kanadsk×m veÒejnÅpravnÉm rÁdiu CBC jsem snad mÓi nebo jinÙ vyloÚenÅ nÁboÚenskÙ poÒad jeÓtÅ nikdy neslyÓel, pÒestoÚe tu Boha mÁme stÁle jeÓtÅ v ÕstavÅ. Pouze poÒady o spiritualitÅ a nÁboÚenstvÉ, kter× se vÓak snaÚÉ vÅnovat stejnÅ nejrÊznÙm duchovnÉm smÅrÊm vÃetnÅ ateismu. A knÅÚÉ jsou v ãechÁch zÒejmÅ stÁle jeÓtÅ placenÉ stÁtem, zatÉmco v KanadÅ si je musÉ vydrÚovat vÅÒÉcÉ, kteÒÉ jejich sluÚeb pouÚÉvajÉ. Jen pro duchovnÉ a cÉrkve, kter× se skuteÃnÅ zabÙvajÉ nÅjakou dobroÃinnostÉ, existujÉ jist× daÎov× Õlevy (duchovnÉ napÒ. nemusÉ platit danÅ z ÃÁsti platu, kterÁ je urÃena jako pÒÉspÅvek na bydlenÉ).