PoÃasÉ za moc nestÁlo

9. 7. 2000

Zbytek kvÅtna ani Ãerven tu za moc nestÁly. Bylo vÅtÓinou podprÊmÅrnÅ chladno a poslednÉ dobou hodnÅ prÓelo. NapÒ. pÒed nÅkolika dny naprÓelo v sousednÉm Saskatchewanu ve mÅstÅ Vanguard za nÅkolik hodin 330 mm vody, coÚ je mnoÚstvÉ, kter× tam normÁlnÅ napadne za celÙ rok, a bylo to jeÓtÅ o nÅco vÉce neÚ kolik prÁvÅ naprÓelo v Tokiu pÒi letoÓnÉm nadprÊmÅrn×m tÒetÉm japonsk×m uragÁnu. MÅsto bylo celÙ den pod vodou. Tak× u nÁs v ManitobÅ se vÓude v polÉch i mimo nÅ lesknou kousky vodnÉ hladiny v neobvyklÙch mÉstech. Pod pinawskÙm mostem teÃe tolik vody, Úe pouze ÓpiÃka jedin×ho balvanu na sever od nÅj vykukuje nad hladinu. PÒitom je ta voda tak studenÁ, Úe se zatÉm nedÁ nikde koupat, kromÅ v tÅch nejmÅlkÓÉch jezerech.

V t× vodÅ se ale daÒÉ komÁrÊm, kter× uÚ pÒes tÙden ve velik× mÉÒe suÚujÉ i Winnipeg, pÒes veÓkerou obvyklou snahu vÃas zabÉt jejich larvy ve vÓech stojatÙch vodÁch ve mÅstÅ i okolÉ. Na venkovÅ jsem vidÅl jsem stÁdo krÁv namaÃkanÙch kolem dÙmajÉcÉho ohnÅ, kterÙ jim jejich majitel zÒejmÅ rozdÅlal proti komÁrÊm. Lid× pracujÉci venku majÉ Ãasto hlavu a krk zabalen× do ruÃnÉku nebo majÉ klobouÃek se sÉÔkou proti komÁrÊm. V okolÉ velkÙch vodnÉch ploch se prÁvÅ lÉhnou, rojÉ a ve velk×m mnoÚstvÉ umÉrajÉ jepice. VÊbec se tu pÒÉroda prÁvÅ hemÚÉ velkÙm mnoÚstvÉm hmyzÉ havÅti.

VÃera vÓak teplota prudce vystoupla na 30°C a zdÁ se, Úe by se nad 25°C mohla nÅjakou dobu koneÃnÅ udrÚet. TakÚe se snad pÒece jen brzo doÃkÁme koupÁnÉ a velk× redukce poÃtu komÁrÊ.
 

NeÓtastnÁ medvÅdice zabÉjÉ

9. 7. 2000

MedvÅd zakousl nadÅjnou 24letou sportovkyni (biatlon) pÒi bÅhanÉ po stezkÁch v lese kolem vojensk× zÁkladny v Quebeku, kde hodlala tr×novat cel× l×to. Pachatel uÚ byl dopaden a zabit (identifikace s pravdÅpodobnosti 90%). Jednalo se o medvÅdici, kterÁ mÅla ml×ko, ale ÚÁdnÁ medvÉÄata s nÉ nebyla. Jejich ztrÁta (kdovÉ jestli je nezabil nÅjakÙ ÃlovÅk - pytlÁk?) zÒejmÅ zpÊsobila jejÉ agresivitu (Õtoky ÃernÙch bÙloÚravÙch medvÅdÊ na lidi jsou ÒÉdk× - v KanadÅ mÅly za nÁsledek jen asi 40 mrtvÙch za poslednÉch 100 let; kdyÚ jsou nevyprovokovan×, jednÁ se vÅtÓinou o Õtoky velkÙch dospÅlÙch medvÅdÉch samcÊ, kteÒÉ si jiÚ uvÅdomili, Úe jsou silnÅjÓÉ neÚ vÓechno ostatnÉ, co mÊÚou v lese potkat). PrvnÉ zprÁvy po incidentu mluvily o tom, Úe vÓechni medvÅdi kolem zÁkladny budou zabiti, coÚ se mi nezdÁ sprÁvn×. Na opaÃn× stranÅ Kanady v Britsk× Kolumbii zase kousl vlk kajakÁÒe, kterÙ spal "pod ÓirÁkem" - byl probuzen tahÁnÉm zvÅdav×ho vlka za spacÁk, zaÃal na vlka kriÃet a ten ho ze strachu kousl. (Je to snad prvnÉ doloÚenÙ Õtok vlka na ÃlovÅka v severnÉ Americe.)
 

SmrtÉcÉ tornÁdo

18. 7. 2000

Opravdu tu skoro tÙden bylo tolik teplo, Úe se i Òeky ohÒÁly a je moÚno v nich plavat. PoslednÉ dvÅ noci ale opÅt pÒiÓla velkÁ chladna a naveÃer se konajÉ bouÒky. Po cel× KanadÅ je poÃasÉ nadprÊmÅrnÅ nestabilnÉ. O vÉkendu byla zaznamenÁna alespoÎ na tÒech mÉstech (Alberta, Ontario, Manitoba) rÊznÅ silnÁ tornÁda. Zdaleka nejhorÓÉ bylo to albertsk×, kter× v pÁtek 14. 7. pÒekvapilo v dobÅ veÃeÒe velkÙ kemping v Pine Lake u mÅsta Red Deer v AlbertÅ, v nÅmÚ bylo v t× dobÅ asi 400 obytnÙch vozidel a pÒÉvÅsÊ, nÅjak× stany a asi 700 lidÉ. TornÁdo bylo Óirok× 1 km a rychlost vÅtru v jeho trychtÙÒi se odhadovala na 300 km/hod. Teprve dnes bylo ukonÃeno pÁtrÁnÉ po obÅtech (asi 50 obytnÙch vozidel nahÁzelo tornÁdo na dno jezera a teprve dnes potÁpÅÃi dokonÃili jejich prÊzkum). CelkovÁ bilance je zatÉm 11 mrtvÙch, vÉce neÚ 100 zranÅnÙch (z toho mnoho tÅÚce) a Ókoda odhadovanÁ na nÅkolik set miliÏnÊ dolarÊ.

KvÊli nasazenÉ vÓech profesionÁlnÉch zÁchranÁÒÊ do Pine Lake se na severu Manitoby zpozdilo zahÁjenÉ pÁtranÉ po osmilet×m chlapci Marcusu McKay, kterÙ se v sobotu odpoledne ztratil na lovu sv×mu nevlastnÉmu otci u obce Mallard. VÓichni stÁle doufajÉ, Úe je jeÓtÅ naÚivu. TeÄ prÁvÅ trÁvÉ jen v triÃku uÚ tÒetÉ t×mÅÒ mrazivou noc ve velice hust×m baÚinat×m lese pÒeplnÅn×m hmyzem ...
 

Chlapce ani po tÙdnu nenaÓli

23. 7. 2000

Skoro celÙ tÙden pomÁhalo v pÁtrÁnÉ po ztracen×m Marcusu McKayovi aÚ 700 dobrovolnÉkÊ, kteÒÉ se snaÚili proÃesat kaÚdÙ metr oblasti o prÊmÅru asi 8 km ve velice hust×m baÚinat×m lese. ZatÉm po nÅm nenaÓli jedin× vÅrohodn× stopy. PÒedevÃÉrem se policie usnesla, Úe uÚ nenÉ nadÅje, Úe by byl mezi ÚivÙmi (noÃnÉ teploty tam klesaly skoro k nule) a pÁtrÁnÉ v podstatÅ ukonÃila. Po schÊzce s manitobskÙm ministrem pro indiÁnsk× zÁleÚitosti vÓak vÃera oznÁmila, Úe obnovuje pÁtrÁnÉ v pln×m rozsahu.
 

I dalÓÉ pÁtrÁnÉ bezÕspÅÓn×

3. 9. 2000

PÁtrÁnÉ po Marcusu McKayovi bylo kolem 27. 7. s koneÃnou platnostÉ odvolÁno (pÒestoÚe jeho matka a pÒÉbuznÉ vÅÒili, Úe je stÁle naÚivu - oni i jejich Óamani ho stÁle vidÅli Úiv×ho ve svÙch snech - to bylo tak× argumentem pÒi jejich interpelaci u ministra 22. 7.). Teprve po oficiÁlnÉm skonÃenÉ pÁtrÁnÉ mÅly bÙt do akce nasazeni ÃtyÒi pÁtracÉ policejnÉ psi dovezenÉ z rÊznÙch ÃÁstÉ Manitoby (proà nebyli pÒivezeni hned po chlapcovÅ ztracenÉ?). Od t× doby jsem o tomto pÒÉpadu vÉce neslyÓel. NevÉm tedy, jestli se alespoÎ psÊm podaÒilo nejÉt po nÅm nÅjakou stopu.
 

10% vÙzbroje kanadsk× armÁdy bylo v rukou VÙchodoevropanÊ

3. 9. 2000

Kanadsk× ministerstvo obrany (KMO) si najalo obrovskou nÁkladnÉ loÄ GST Katie k pÒepravÅ vÙzbroje kanadsk× armÁdy z Kosova zpÅt do Kanady. LoÄ vyplula z òecka 28. Ãervna s nÁkladem 580 tankÊ, obrnÅnÙch transport×rÊ a dalÓÉch vozidel a pÒÉsluÓn× munice v hodnotÅ asi $220 miliÏnÊ, coÚ pÒedstavuje zhruba 10% vÙzbroje kanadsk× pozemnÉ armÁdy. MÅla pÒistÁt v Quebecu 16. Ãervence. KvÊli finanÃnÉmu sporu mezi americkou plavebnÉ spoleÃnostÉ z Marylandu vlastnÉcÉ loÄ, dvÅma zprostÒedkovatelskÙmi firmami a KMO, vÓak loÄ mÉsto toho zakotvila v mezinÁrodnÉch vodÁch u pobÒeÚÉ Newfoundlandu, protoÚe se majitel lodi obÁval, Úe po vyloÚenÉ bude loÄ zabavena (podstata sporu nebyla v tisku moc osvÅtlena; ÃlovÅk by Ãekal, Úe plavebnÉ firma dostane po provedenÉ sluÚby spÉÓe zaplaceno, neÚ aby ji nÅkdo chtÅl loÄ zabavovat; firma vlastnÉcÉ loÄ byla vÓak zÒejmÅ na pokraji bankrotu ...).

Po 18 dnech kotvenÉ doÓla KMO trpÅlivost (mÅlo smluven× dohody na opravu vracejÉcÉ se techniky ihned po nÁvratu, hrozilo placenÉ pokut za jejich nedodrÚenÉ) a tak bylo 3. 8. vysazeno na loÄ z vrtulnÉkÊ 14 pÒÉsluÓnÉkÊ kanadsk×ho nÁmoÒnictva, kteÒÉ se lodi zmocnili a dali ji pÒÉkaz k plavbÅ do kanadskÙch vod. UkrajinskÙ kapitÁn lodi Viktor Chlebnikov se snaÚil prudkÙm man×vrovÁnÉm vÙsadku marnÅ zabrÁnit a pak odvysÉlal volÁnÉ o pomoc pÒi "pirÁtsk×m pÒepadenÉ v mezinÁrodnÉch vodÁch". Akce ale byla z hlediska mezinÁrodnÉho prÁva v poÒÁdku, protoÚe kvÊli nÉzkÙm danÉm byla loÄ zaregistrovÁna v karibsk×m ministÁtu Sv. Vincenc a Grenadiny, od nÅhoÚ si KanaÄan× pÒedem vyÚÁdali povolenÉ k obsazenÉ lodi. VÓech 23 ÃlenÊ posÁdky GST Katie bylo z vÙchodnÉ Evropy - z Ukrajiny, Ruska a Chorvatska. LoÄ ale doprovÁzeli po celou dobu plavby tÒi kanadÓtÉ vojÁci v pln× vÙzbroji, kteÒÉ byli i nÁpomocni pÒi hladk×m vysazenÉ svÙch kolegÊ. Pak jeÓtÅ trvalo asi 10 dnÉ neÚ loÄ mohla vyloÚit svÊj nÁklad, protoÚe mÅla mÁlo paliva na vlastnÉ man×vrovÁnÉ v Òece Sv. VavÒince a muselo se Ãekat na pÒÉjezd vleÃnÙch ÃlunÊ. Po vyloÚenÉ KanaÄan× asi k pÒijemn×mu pÒekvapenÉ vlastnÉkÊ dovolili proti vÓemu oÃekÁvanÉ lodi bez probl×mu odplout.

V KanadÅ se v poslednÉch letech stalo mÏdou omezovat veÒejnÙ sektor a zajiÓÔovat nejrÊznÅjÓÉ vlÁdnÉ sluÚby smlouvami se soukromÙmi dodavateli (tzv. contracting-out). Incident s lodÉ Katie podle nÅkterÙch kritikÊ naznaÃuje, Úe se to v mnoha pÒÉpadech asi pÒehnalo. VzpomÉnÁm, Úe tÒeba na nÅkter× mÉrotvorn× akce v Africe najalo KMO zase velkÁ ruskÁ armÁdnÉ dopravnÉ letadla, takÚe kanadsk× vojensk× sÉly zÒejmÅ teÄ nemajÉ ÚÁdnou poÒÁdnou vlastnÉ pÒepravnÉ kapacitu.