V Praze jsem tentokr‡t str‡vil jen asi 24 hodin - v pÞ’jemnŽ pÞedv‡no‹n’ atmosfŽÞe. Praha a hlavnž Praìanky se zdaj’ bùt st‡le v’ce elegantn’. Vùbžr druhó chleba a pe‹iva st‡le äirä’ a chutnžjä’. Sortiment róznùch moÞskùch ryb a jinùch potvor vžtä’ neì co jsem kdy vidžl ve Winnipegu, kterù je bohuìel daleko od väech moÞ’. ápanžlskŽ mandarinky klement’nky, kterŽ byly nab’zeny po celùch ‰ech‡ch (i kdyì v nžkterùch m’stech mimo Prahu ponžkud horä’ namrzlŽ a nahnilŽ kvality) chutnžjä’ neì jakkŽkoliv jinŽ citrusovŽ plody, kterŽ jsem pÞed t’m ochutnal. Dokonce chutnaly i lŽpe neì œplnž ‹erstvŽ zralŽ mandarinky, kterŽ jsem kdysi v hojnŽ m’Þe konzumoval v Japonsku. A uì vóbec se nedaj’ srovn‡vat s pÞed‹asnž sklizenùmi ‹’nskùmi a japonskùmi mandarinkami, kterŽ je nej‹astžji moìno koupit ve Winnipegu. (Klement’nky nakonec dorazily minulù tùden i do Winnipegu. Byly nab’zeny jako äpanžlskŽ mandarinky, pÞestoìe byly prod‡vany v póvodn’ch krabic’ch, na nichì je naps‡no "Marockù produkt" a takŽ "NavoskovanŽ citrusovŽ plody". A na tŽ vrstvi‹ce vosku byla po dlouhŽ cestž z Maroka ‹asto jeätž i vrstvi‹ka pl’snž a sem tam nžkter‡ mandarinka byla zcela shnil‡. Väak jsou takŽ nab’zeny za hodnž n’zkou cenu. PÞesto chutnaj’ skoro stejnž dobÞe jako ty praìskŽ a st‡le jeätž mnohem lŽpe neì ty podtrìenŽ z ‰’ny a Japonska.)

Ve srovn‡n’ s Prahou je vùbžr zboì’ v Hav’Þovž st‡le dosti ìalostnù, v nžkterùch obchodech snad i horä’ neì byl ‹eskù prómžr 80. let. Rozd’l mezi Prahou a zbytkem republiky se zÞejmž st‡le prohlubuje, coì se mnohùm Praìanóm móìe l’bit, ale k dobrŽ atmosfŽÞe v celŽm st‡tž to asi moc nepÞisp’v‡. Mimo Prahu jsem slyäel st’ìnosti na to, ìe Praha je zvl‡ätn’ st‡t ve st‡tž, nebo ìe "Praì‡ci jsou blb’". PÞi pÞevodu auta z jednoho okresu do druhŽho uì nen’ tÞeba mžnit st‡tn’ pozn‡vac’ zna‹ku, takìe lidŽ na Moravž mohou vlastnit ojet‡ auta s praìskou SPZ. Je moìno vidžt takovou zna‹ku doplnžnou n‡pisem "J‡ nejsœ Praì‡k".

PÞes väechny n‡Þky o zdraìov‡n’ a pÞes zpr‡vy o äpatnŽ ekonomickŽ situaci, o lidech bydl’c’ch dlouhodobž v mžstkŽ kanalizaci, atd., nen’ (tÞeba ani v tom velkou nezamžstnanost’ postiìenŽm Hav’Þovž) viditelnŽ nžjakŽ zjevnŽ lidskŽ zoufalstv’. Mysl’m, ìe jsem za celou dobu vidžl jen jednoho ìebr‡ka a to bl’zko Karlova mostu v Praze. Väude je naopak vidžt dost psó, jejichì vydrìov‡n’ v mžstkùch bytech œplnž zadarmo asi nen’. Ale je fakt, ìe jsem hodnž ‹asu odpo‹’val na poklidnŽm venkovž a nemžl ‹as na nžjakŽ soci‡ln’ vùzkumy.

I na odlehlŽm Rumbursku panuje i nad‡le nadprómžrn‡ nezamžstnanost.

Ve vžtäinž osobn’ch vlakó st‡le jeätž nete‹e voda na z‡chodech a m‡lokdy tam bùv‡ toaletn’ pap’r, ale existuj’ uì i perfektnž ‹istŽ rychl’ky se z‡chody vybavenùmi pap’rovùmi ru‹n’ky a se splachov‡n’m a pÞ’vodem vody do umùvadla ovl‡danùmi zelenž sv’t’c’mi sp’na‹i ve stžnž A na kr‡tkùch trat’ch se objevuj’ novŽ pžknž vypadaj’c’ vag—ny róznùch typó. Osobn’ vlaky st‡le jeätž pÞekon‡vaj’ vzd‡lenost 91 km mezi PÞelou‹’ a Prahou za dvž hodiny i v’ce. Minim‡lnž jeden rann’ rychl’k to väak uì stihne za pouhou 1 hodinu a 6 minut. A 250 km mezi Ostravou a Pardubicemi uraz’ rychl’k za pouhŽ asi 3 a pól hodiny. A pÞi zpoìdžnŽm odjezdu vlaky zpoìdžn’ pÞed pÞ’jezdem do c’le doh‡nžji! V Praze je moìno dostat v metru zadarmo stejnojmennù den’k, kterù se mimo norm‡ln’ho zpravodajstv’ snaì’ propagovat hromadnou dopravu.

Väiml jsem si, ìe alespoË ve vùchodn’ch ‰ech‡ch a na severn’ Moravž je mnohem v’ce jmel’ neì v minulosti. Nejen na dubech a jinùch lesn’ch stromech, ale ob‹as i na stromech ovocnùch. Je to snad dósledek ned‡vnŽho silnŽho zne‹iätžn’ ovzduä’, kterŽ sn’ìilo obranyschopnost stromó proti cizopasnŽmu jmel’? Nebo se jedn‡ o nžjakù pÞirozenù pÞ’rodn’ cyklus?

Pžä’ z—na v centru Ostravy je docela pÞ’jemnŽ m’sto. ë‡dnŽ ‹ichatelnŽ zne‹iätžn’ vzduchu jsem tam nezaregistroval.

V programech kin je o pozn‡n’ vžtä’ procento ‹eskùch filmó neì pÞed dvžma lety. Takìe jsem sta‹il shlŽdnout celŽ tÞi novŽ ‹eskŽ filmy. Jeden z nich, "N‡vrat idiota", v novŽm pžknŽm komorn’m kinž Evald na N‡rodn’ tÞ’dž v Praze. L’bil se mi stejnž jako i "Pel’äky". Ten tÞet’ byl "Eliäka m‡ r‡da divo‹inu", ze kterŽho jsem odeäel s dost sm’äenùmi pocity. Byla v nžm sice uch‡zej’c’ hudba a spousta barevnùch detailn’ch z‡bžró, ale jinak to snad mžla bùt glorifikace stavu po poìit’ halucinogenn’ch hub. (A to byl pros’m - podle pÞizn‡n’ reìisŽra pÞed premiŽrou v Hav’Þovž - nato‹en za pomoci st‡tn’ho pÞ’spžvku 4 mili—nó korun. V Kanadž by se ur‹itž poskytnut’ veÞejnùch penžz na film s podobnou tŽmatikou stalo pÞedmžtem velkŽ kritiky ze strany ‹‡sti veÞejnosti.)

Hudba filmu "Eliäka m‡ r‡da divo‹inu" je ve stylu housemusic, o nžmì jsem nikdy pÞed t’m neslyäel (coì vóbec nic neznamen‡), ale ani moje dcery ho neznaj’ a zÞejmž ani nikdo jinù v naäem okol’. TakŽ väechny webovŽ str‡nky o housemusic, kterŽ jsem naäel, byly jen evropskŽho nebo israelskŽho póvodu (jedna z nich napÞ. tvrd’, ìe housemusic je nikdy nekon‹’c’ vyzn‡n’ l‡sky). Takìe housemusic zÞejmž vznikla v Evropž a pÞes Atlantik se zat’m nedostala!

Kdyì jsem o tom pak pÞemùälel, nen’ "Eliäka m‡ r‡da divo‹inu" vlastnž jen obrazem toho jakùm zpósobem se bav’ (ub’jej’ ‹as) lidŽ, kteÞ’ v dneän’ dobž maj’ dost penžz, stejnž jako tÞeba dnes jiì klasick‡ a uzn‡van‡ opereta "‰ard‡äov‡ princezna" od E. K‡lm‡na (jej’ì zvl‡ätn’ rozä’ÞenŽ pÞedstaven’ s œvodn’m vùstupem oslavuj’c’m hereckù ìivot a s äampaËskùm pro div‡ky o posledn’ pÞestavce v ostravskŽm divadle JiÞ’ho Myrona pÞedstavovalo origin‡ln’ oslavu Silvestra) je v podstatž obrazem toho, jak se bavila smet‡nka doby pÞed sto lety?

Pro œplnost, v Praze jsem sta‹il shlŽdnout i Hamleta provedenŽho jako muzik‡l v novž otevÞenŽm divadle u Kalicha v Jungmanovž ulici. Jeho jednotlivŽ p’snž se dobÞe poslouchaly, zaj’malo by mž ale, co by tomu asi Þekl Shakespeare?

A kdyì uì jsem u tŽ kultury, v knihkupectv’ch bylo pÞed V‡nocemi mnoho novùch i znovuvydanùch zaj’mavùch knih. Mezi nimi i pÞeklad kn’ìe‹ky rozhovoró se slavnùm americkùm lingvistou a soci‡ln’m aktivistou Noamem Chomskym nazvanŽ "Tajnosti, lìi a demokracie", ve kterŽ se ‹ten‡Þi dostane dosti odliänù pohled na sou‹asnou americkou skute‹nost a ned‡vnou historii, neì jakou vykresluj’ velk‡ media. Vydalo nakladatelstv’ Votobia. Je to velice uìite‹n‡ kn’ìe‹ka pro kaìdŽho, kdo chce porozumžt sou‹asnŽmu svžtu.

Na vrcholu LysŽ hory jsem zaìil v‡nici, za kterou by se ani Manitoba nemusela stydžt.

ZabednžnŽ a nžkdy i vykradenŽ zprivatizovanŽ hotely a zotavovny hyzd’c’ svahy Beskyd jsou vùmluvnùm svždectv’m toho, ìe s privatizac’ po r. 1989 ur‹itž nebylo väechno v poÞ‡dku.

O zemždžlstv’ si mnoho (vžtäina?) obyvatel ‹eskŽho venkova mysl’, ìe ho snad pÞedchoz’ porevolu‹n’ vl‡dy programovž likvidovaly. I mój strùc z jiìn’ch ‰ech, kterù pÞes väechno äikanov‡n’ 50. let vydrìel jako jeden z velmi m‡la roln’kó soukromž hospodaÞit nepÞetrìitž od r. 1948 aì do r. 1989, prù tvrd’, ìe v nž‹em to pÞed r. 1989 bylo pro nžj snadnžjä’ neì dnes.

Vóbec nech‡pu, jak to, ìe z‡kony bez postihu umoìnily (nebo alespoË pro‹ se nikdo nahlas nebouÞil), aby bùvalù funkcion‡Þ JZD z’skal do svŽho vlastnictv’ veäkerŽ pozemky a majetek svŽho bùvalŽho druìstva (a snad i ‹‡sti okoln’ch), utvoÞil z toho s.r.o., vypój‹il si pro ni asi 100 mili—nó korun a po nžkolika letech neœspžänŽho hospodaÞen’ doma a asi jeätž mŽnž œspžänŽ expanzi na œrodnou Ukrajinu, vyhl‡sil bankrot svŽ firmy, potŽ co prù pÞevedl veäker‡ jej’ zbùvaj’c’ akt’va na svou sestru, takìe z tžch 100 mili—nu nemusel (nebude muset) vracet snad ani halŽÞ.

Z‡sobov‡n’ potravinami mŽho zapadlŽho Ledce väak rozv’jej’c’ se kapitalismus v malŽm prospžl. Jeden z m’stn’ch starä’ch chataÞó si tam totiì otevÞel obchódek s potravinami, snad hlavnž proto, aby mžl nžjakou ‹innost. St‡nek je otevÞenù tÞikr‡t tùdnž a je z‡soben mimo jinŽ ‹erstvùm, ‹asto jeätž teplùm chlebem, kterù majitel osobnž voz’ z 20 km vzd‡lenùch Pardubic. Moje maminka si pochvaluje, ìe tak dobrù chleba tam nikdy pÞedt’m nebylo moìno koupit. Ceny jsou pÞitom srovnatelnŽ s cenami supermaketó v okoln’ch mžstech.

Z mnoìstv’ explicitnž n‡boìenskùch katolickùch poÞadó (mä’ apod.), odvys’lanùch v ‹eskŽm veÞejnžpr‡vn’m rozhlase, by se dalo usuzovat, ìe v ‰ech‡ch nen’ 30% katol’kó, ale alespoË 99%. Pro srovn‡n’, v kanadskŽm veÞejnžpravn’m r‡diu CBC jsem snad mäi nebo jinù vyloìenž n‡boìenskù poÞad jeätž nikdy neslyäel, pÞestoìe tu Boha m‡me st‡le jeätž v œstavž. Pouze poÞady o spiritualitž a n‡boìenstv’, kterŽ se väak snaì’ vžnovat stejnž nejróznùm duchovn’m smžróm v‹etnž ateismu. A knžì’ jsou v ‰ech‡ch zÞejmž st‡le jeätž placen’ st‡tem, zat’mco v Kanadž si je mus’ vydrìovat vžÞ’c’, kteÞ’ jejich sluìeb pouì’vaj’. Jen pro duchovn’ a c’rkve, kterŽ se skute‹nž zabùvaj’ nžjakou dobro‹innost’, existuj’ jistŽ daËovŽ œlevy (duchovn’ napÞ. nemus’ platit danž z ‹‡sti platu, kter‡ je ur‹ena jako pÞ’spžvek na bydlen’).