Po‹as’ za moc nest‡lo

9. 7. 2000

Zbytek kvžtna ani ‹erven tu za moc nest‡ly. Bylo vžtäinou podprómžrnž chladno a posledn’ dobou hodnž präelo. NapÞ. pÞed nžkolika dny napräelo v sousedn’m Saskatchewanu ve mžstž Vanguard za nžkolik hodin 330 mm vody, coì je mnoìstv’, kterŽ tam norm‡lnž napadne za celù rok, a bylo to jeätž o nžco v’ce neì kolik pr‡vž napräelo v Tokiu pÞi letoän’m nadprómžrnŽm tÞet’m japonskŽm urag‡nu. Mžsto bylo celù den pod vodou. TakŽ u n‡s v Manitobž se väude v pol’ch i mimo nž lesknou kousky vodn’ hladiny v neobvyklùch m’stech. Pod pinawskùm mostem te‹e tolik vody, ìe pouze äpi‹ka jedinŽho balvanu na sever od nžj vykukuje nad hladinu. PÞitom je ta voda tak studen‡, ìe se zat’m ned‡ nikde koupat, kromž v tžch nejmžlkä’ch jezerech.

V tŽ vodž se ale daÞ’ kom‡róm, kterŽ uì pÞes tùden ve velikŽ m’Þe suìuj’ i Winnipeg, pÞes veäkerou obvyklou snahu v‹as zab’t jejich larvy ve väech stojatùch vod‡ch ve mžstž i okol’. Na venkovž jsem vidžl jsem st‡do kr‡v nama‹kanùch kolem dùmaj’c’ho ohnž, kterù jim jejich majitel zÞejmž rozdžlal proti kom‡róm. LidŽ pracuj’ci venku maj’ ‹asto hlavu a krk zabalenŽ do ru‹n’ku nebo maj’ klobou‹ek se s’ékou proti kom‡róm. V okol’ velkùch vodn’ch ploch se pr‡vž l’hnou, roj’ a ve velkŽm mnoìstv’ um’raj’ jepice. Vóbec se tu pÞ’roda pr‡vž hemì’ velkùm mnoìstv’m hmyz’ havžti.

V‹era väak teplota prudce vystoupla na 30°C a zd‡ se, ìe by se nad 25°C mohla nžjakou dobu kone‹nž udrìet. Takìe se snad pÞece jen brzo do‹k‡me koup‡n’ a velkŽ redukce po‹tu kom‡ró.
 

Neätastn‡ medvždice zab’j’

9. 7. 2000

Medvžd zakousl nadžjnou 24letou sportovkyni (biatlon) pÞi bžhan’ po stezk‡ch v lese kolem vojenskŽ z‡kladny v Quebeku, kde hodlala trŽnovat celŽ lŽto. Pachatel uì byl dopaden a zabit (identifikace s pravdžpodobnosti 90%). Jednalo se o medvždici, kter‡ mžla mlŽko, ale ì‡dn‡ medv’“ata s n’ nebyla. Jejich ztr‡ta (kdov’ jestli je nezabil nžjakù ‹lovžk - pytl‡k?) zÞejmž zpósobila jej’ agresivitu (œtoky ‹ernùch bùloìravùch medvždó na lidi jsou Þ’dkŽ - v Kanadž mžly za n‡sledek jen asi 40 mrtvùch za posledn’ch 100 let; kdyì jsou nevyprovokovanŽ, jedn‡ se vžtäinou o œtoky velkùch dospžlùch medvžd’ch samcó, kteÞ’ si jiì uvždomili, ìe jsou silnžjä’ neì väechno ostatn’, co móìou v lese potkat). Prvn’ zpr‡vy po incidentu mluvily o tom, ìe väechni medvždi kolem z‡kladny budou zabiti, coì se mi nezd‡ spr‡vnŽ. Na opa‹nŽ stranž Kanady v BritskŽ Kolumbii zase kousl vlk kajak‡Þe, kterù spal "pod äir‡kem" - byl probuzen tah‡n’m zvždavŽho vlka za spac‡k, za‹al na vlka kri‹et a ten ho ze strachu kousl. (Je to snad prvn’ doloìenù œtok vlka na ‹lovžka v severn’ Americe.)
 

Smrt’c’ torn‡do

18. 7. 2000

Opravdu tu skoro tùden bylo tolik teplo, ìe se i Þeky ohÞ‡ly a je moìno v nich plavat. Posledn’ dvž noci ale opžt pÞiäla velk‡ chladna a nave‹er se konaj’ bouÞky. Po celŽ Kanadž je po‹as’ nadprómžrnž nestabiln’. O v’kendu byla zaznamen‡na alespoË na tÞech m’stech (Alberta, Ontario, Manitoba) róznž siln‡ torn‡da. Zdaleka nejhorä’ bylo to albertskŽ, kterŽ v p‡tek 14. 7. pÞekvapilo v dobž ve‹eÞe velkù kemping v Pine Lake u mžsta Red Deer v Albertž, v nžmì bylo v tŽ dobž asi 400 obytnùch vozidel a pÞ’vžsó, nžjakŽ stany a asi 700 lid’. Torn‡do bylo äirokŽ 1 km a rychlost vžtru v jeho trychtùÞi se odhadovala na 300 km/hod. Teprve dnes bylo ukon‹eno p‡tr‡n’ po obžtech (asi 50 obytnùch vozidel nah‡zelo torn‡do na dno jezera a teprve dnes pot‡pž‹i dokon‹ili jejich prózkum). Celkov‡ bilance je zat’m 11 mrtvùch, v’ce neì 100 zranžnùch (z toho mnoho tžìce) a äkoda odhadovan‡ na nžkolik set mili—nó dolaró.

Kvóli nasazen’ väech profesion‡ln’ch z‡chran‡Þó do Pine Lake se na severu Manitoby zpozdilo zah‡jen’ p‡tran’ po osmiletŽm chlapci Marcusu McKay, kterù se v sobotu odpoledne ztratil na lovu svŽmu nevlastn’mu otci u obce Mallard. Väichni st‡le doufaj’, ìe je jeätž naìivu. Te“ pr‡vž tr‡v’ jen v tri‹ku uì tÞet’ tŽmžÞ mrazivou noc ve velice hustŽm baìinatŽm lese pÞeplnžnŽm hmyzem ...
 

Chlapce ani po tùdnu nenaäli

23. 7. 2000

Skoro celù tùden pom‡halo v p‡tr‡n’ po ztracenŽm Marcusu McKayovi aì 700 dobrovoln’kó, kteÞ’ se snaìili pro‹esat kaìdù metr oblasti o prómžru asi 8 km ve velice hustŽm baìinatŽm lese. Zat’m po nžm nenaäli jedinŽ vžrohodnŽ stopy. PÞedev‹’rem se policie usnesla, ìe uì nen’ nadžje, ìe by byl mezi ìivùmi (no‹n’ teploty tam klesaly skoro k nule) a p‡tr‡n’ v podstatž ukon‹ila. Po schózce s manitobskùm ministrem pro indi‡nskŽ z‡leìitosti väak v‹era ozn‡mila, ìe obnovuje p‡tr‡n’ v plnŽm rozsahu.
 

I dalä’ p‡tr‡n’ bezœspžänŽ

3. 9. 2000

P‡tr‡n’ po Marcusu McKayovi bylo kolem 27. 7. s kone‹nou platnost’ odvol‡no (pÞestoìe jeho matka a pÞ’buzn’ vžÞili, ìe je st‡le naìivu - oni i jejich äamani ho st‡le vidžli ìivŽho ve svùch snech - to bylo takŽ argumentem pÞi jejich interpelaci u ministra 22. 7.). Teprve po ofici‡ln’m skon‹en’ p‡tr‡n’ mžly bùt do akce nasazeni ‹tyÞi p‡trac’ policejn’ psi dovezen’ z róznùch ‹‡st’ Manitoby (pro‹ nebyli pÞivezeni hned po chlapcovž ztracen’?). Od tŽ doby jsem o tomto pÞ’padu v’ce neslyäel. Nev’m tedy, jestli se alespoË psóm podaÞilo nej’t po nžm nžjakou stopu.
 

10% vùzbroje kanadskŽ arm‡dy bylo v rukou Vùchodoevropanó

3. 9. 2000

KanadskŽ ministerstvo obrany (KMO) si najalo obrovskou n‡kladn’ lo“ GST Katie k pÞepravž vùzbroje kanadskŽ arm‡dy z Kosova zpžt do Kanady. Lo“ vyplula z Ûecka 28. ‹ervna s n‡kladem 580 tankó, obrnžnùch transportŽró a dalä’ch vozidel a pÞ’sluänŽ munice v hodnotž asi $220 mili—nó, coì pÞedstavuje zhruba 10% vùzbroje kanadskŽ pozemn’ arm‡dy. Mžla pÞist‡t v Quebecu 16. ‹ervence. Kvóli finan‹n’mu sporu mezi americkou plavebn’ spole‹nost’ z Marylandu vlastn’c’ lo“, dvžma zprostÞedkovatelskùmi firmami a KMO, väak lo“ m’sto toho zakotvila v mezin‡rodn’ch vod‡ch u pobÞeì’ Newfoundlandu, protoìe se majitel lodi ob‡val, ìe po vyloìen’ bude lo“ zabavena (podstata sporu nebyla v tisku moc osvžtlena; ‹lovžk by ‹ekal, ìe plavebn’ firma dostane po proveden’ sluìby sp’äe zaplaceno, neì aby ji nžkdo chtžl lo“ zabavovat; firma vlastn’c’ lo“ byla väak zÞejmž na pokraji bankrotu ...).

Po 18 dnech kotven’ doäla KMO trpžlivost (mžlo smluvenŽ dohody na opravu vracej’c’ se techniky ihned po n‡vratu, hrozilo placen’ pokut za jejich nedodrìen’) a tak bylo 3. 8. vysazeno na lo“ z vrtuln’kó 14 pÞ’sluän’kó kanadskŽho n‡moÞnictva, kteÞ’ se lodi zmocnili a dali ji pÞ’kaz k plavbž do kanadskùch vod. Ukrajinskù kapit‡n lodi Viktor Chlebnikov se snaìil prudkùm manŽvrov‡n’m vùsadku marnž zabr‡nit a pak odvys’lal vol‡n’ o pomoc pÞi "pir‡tskŽm pÞepaden’ v mezin‡rodn’ch vod‡ch". Akce ale byla z hlediska mezin‡rodn’ho pr‡va v poÞ‡dku, protoìe kvóli n’zkùm dan’m byla lo“ zaregistrov‡na v karibskŽm minist‡tu Sv. Vincenc a Grenadiny, od nžhoì si Kana“anŽ pÞedem vyì‡dali povolen’ k obsazen’ lodi. Väech 23 ‹lenó pos‡dky GST Katie bylo z vùchodn’ Evropy - z Ukrajiny, Ruska a Chorvatska. Lo“ ale doprov‡zeli po celou dobu plavby tÞi kanadät’ voj‡ci v plnŽ vùzbroji, kteÞ’ byli i n‡pomocni pÞi hladkŽm vysazen’ svùch kolegó. Pak jeätž trvalo asi 10 dn’ neì lo“ mohla vyloìit svój n‡klad, protoìe mžla m‡lo paliva na vlastn’ manŽvrov‡n’ v Þece Sv. VavÞince a muselo se ‹ekat na pÞ’jezd vle‹nùch ‹lunó. Po vyloìen’ Kana“anŽ asi k pÞijemnŽmu pÞekvapen’ vlastn’kó dovolili proti väemu o‹ek‡van’ lodi bez problŽmu odplout.

V Kanadž se v posledn’ch letech stalo m—dou omezovat veÞejnù sektor a zajiäéovat nejróznžjä’ vl‡dn’ sluìby smlouvami se soukromùmi dodavateli (tzv. contracting-out). Incident s lod’ Katie podle nžkterùch kritikó nazna‹uje, ìe se to v mnoha pÞ’padech asi pÞehnalo. Vzpom’n‡m, ìe tÞeba na nžkterŽ m’rotvornŽ akce v Africe najalo KMO zase velk‡ rusk‡ arm‡dn’ dopravn’ letadla, takìe kanadskŽ vojenskŽ s’ly zÞejmž te“ nemaj’ ì‡dnou poÞ‡dnou vlastn’ pÞepravn’ kapacitu.