V pólce prosince pÞece jen pÞiäla do Manitoby, sice s äestitùdenn’m zpoìdžn’m, ale zato velice razantnž, zima. A zat’m navzdory pÞedpovždi z 5. 12 s docela sluänou intenzitou doposud pokra‹uje. Osobnž jsem si ten prudkù n‡stup zimy odd‡lil o dalä’ dva a pól tùdne, protoìe jsem hned dalä’ den odjel na n‡vätžvu ‰ech a tak jsem se vyhnul mnoha nocem s teplotami kolem -30°C, kterŽ tu kolem V‡noc panovaly. Kdyì jsem se 4. 1. vracel, pÞi mezipÞist‡n’ v Montrealu bylo +8°C, pÞi pÞestupu v Torontu uì jen +2°C a ve Winnipegu jsem vystoupil do -18°C. Naätžst’ to byl pr‡vž za‹‡tek oteplen’ a dalä’ dva dny byla teplota jen kolem -10°C, takìe jsem se mohl v pohodž aklimatizovat. Pak zase aì pÞed tùdnem jsme tu mžli teplù v’kend s teplotami jen kolem nuly. Jinak bylo ale v noci -20 aì -32°C a ve dne vžtäinou pod -15°C. A uì je tu nžkolik des’tek cm snžhu a jeho dalä’ sluän‡ nad’lka se ‹eka dnes v noci.

A j‡ jsem si na tu zimu uì sta‹il docela pžknž zvyknout! Manitoba se totiì vyzna‹uje celoro‹nž n’zkou vlhkost’ vzduchu. D’ky tomu i tepeln‡ vodivost vzduchu je mal‡ a vùmžna tepla mezi povrchem lidskŽho tžla a okoln’m vzduchem je pomal‡. Pokud tedy pr‡vž nevane silnù v’tr, Þekl bych, ìe pÞi -20°C to v Manitobž "zebe" jen asi jako pÞi -5°C v ‰ech‡ch a pÞi -40°C jen asi jako pÞi -25°C ve vlhkŽm jiìn’m Ontariu. Stejnž tak se dobÞe i bez klimatizace sn‡ä’ v lŽtž v Manitobž vedra aì +35°C. (V suchŽ jiìn’ Alberta je jeätž niìä’ vlhkost vzduchu neì v Manitobž. Po mŽm pÞ’chodu tam na za‹‡tku z‡Þ’ 1987 mi asi pól roku ‹asto m’rnž tekla krev z nosu, protoìe mi v tom suchŽm vzduchu popraskala sliznice v nose.)

Naposledy pÞed tÞemi lety (tj. pÞed exploz’ internetovŽho webu a pÞed posledn’mi dvžmi teplùmi zimami a pÞed mùm bydlen’m ve Winnipegu) jsem v zimž skoro kaìdù v’kend i pÞi teplot‡ch mezi -20 a -30°C vyr‡ìel z Pinawy na des’tky kilometró dlouhŽ vùlety na bžìk‡ch po zamrzlŽ Þece Winnipeg smžrem na vùchod do relativn’ pustiny WhiteshelskŽho parku, kde aì na v zimž ve velkŽ vžtäinž nepouì’vanŽ chaty lemuj’c’ na mnoha m’stech bÞehy Þeky a ob‹asn‡ setk‡n’ se snžìnùmi skœtry je moìno si neruäenž vychutn‡vat absolutn’ klid a kr‡su snžhem hodnž zasypanŽ relativnž neporuäenŽ krajiny. Vracel jsem se ‹asto aì za svitu mžs’ce, kterù zamrzlou Þeku a okoln’ lesy svùm svžtlem mžnil v poh‡dkovou krajinu.

I ta letoän’ zima mž uì nžkolikr‡t vyt‡hla ven na Þeku (kter‡ d’ky tžm mrazóm po dobu mŽ nepÞ’tomnosti rychle a dókladnž zamrzla, takìe na n’ uì móìete naj’t i ryb‡ÞskŽ chatky) alespoË na p‡r hodin. Nejhez‹’ to bylo ve‹er minulù ‹tvrtek u Lac du Bonnet (kde je Þeka rozä’Þen‡ v docela sluänž velkŽ jezero ve tvaru ‹epce, jak ono francouzskŽ m’stn’ jmŽno napov’d‡). Obloha byla velice jasn‡, mžs’c dobÞe osvžtloval krajinu. Teplota za ty dvž hodiny, kterŽ jsem tam str‡vil, klesla z asi -16°C na -25°C. Protoìe pÞed t’m uì nžkolik dn’ nesnžìilo, pÞemrzlù sn’h mi pod lyìemi vyd‡val zvl‡ätn’ zvonivŽ zvuky. M’jel jsem na bÞehu domy s ‹asto jeätž v‡no‹n’m osvžtlen’m, z nžkterùch z nichì stoupaly rovnŽ b’lŽ sloupy kouÞe vysoko ke hvžzd‡m. A ob‹as se do d‡lky rozlŽhalo ätžk‡n’ psó. Jednu chv’li nade mnou pÞeletžlo startuj’c’ malŽ letadlo, kterŽ väak vyd‡valo celkem tichŽ bruml‡n’ a svùmi blikaj’c’mi barevnùmi svžtly a b’lùmi svžtlomety docela pÞispžlo k jakoby slavnostn’ poh‡dkovŽ barevnosti celŽ scŽny. Takìe to jeätž nebyla ì‡dn‡ pustina, ale ta mžs’cem zalit‡ scŽna mž pÞipomnžla moje ve‹ern’ n‡vraty z dlouhùch vùletó pÞed tÞemi a v’ce lety. A tak web neweb, Þekl jsem si, ìe pokud bude zima i nad‡le spolupracovat, mus’m si ty vùlety po Þece letos co nej‹astžji zase zopakovat!

6. 2. 2000:

Zat’m zima celkem spolupracuje, Þeka je docela zamrzl‡, ve dne je te“ uì dost dlouho docela teplo (-10°C i tepleji), v noci dost mrzne, takìe led je pevnù.

13. 2. 2000:

Uì Þadu noc’ kles‡ teplota opžt aì na -30°C a denn’ maxima jsou -20 aì -15°C.

Zimn’ prerijn’ vzduch je suää’ neì vzduch saharskù

13. 2. 2000

Jak suchù je vlastnž v zimž vzduch na preri’ch se dnes Þeäilo i v r‡diu. Nejprve je dobrŽ si uvždomit, ìe maxim‡ln’ mnoìstv’ vody, kterŽ se ve formž p‡ry vejde do stejnŽho obsahu vzduchu, dost rychle kles‡ s teplotou. Tak pÞi -20°C je toto mnoìstv’ asi 40kr‡t menä’ neì pÞi +30°C. Toto maxim‡ln’ mnoìstv’ odpov’d‡ 100% (relativn’) vlhkosti vzduchu. Na prŽri’ch je pÞitom vlhkost vzduchu vžtäinou hluboko pod 50%, zat’mco v Ont‡riu móìe bùt 80% i v’ce.

Pak nen’ divu, ìe absolutn’ mnoìstv’ vody obsaìenŽ v zimž v 1 m³ prŽrijn’ho vzduchu je niìä’ neì v 1 m³ mnohem teplejä’ho saharskŽho vzduchu, pÞestoìe relativn’ vlhost saharskŽho vzduchu móìe bùt jeätž menä’ neì vlhkost vzduchu prŽrijn’ho.

Dalä’ vùhodou manitobskŽ zimy je po‹et hodin se slune‹n’m svitem. V obdob’ tÞech ofici‡ln’ch zimn’ch mžs’có (prosinec, leden a œnor) sv’t’ ve Winnipegu slunce v prómžru 358 hodin. Po nžm n‡sleduje Calgary s 353 hodinami, tÞet’ je Estevan se 349 (väechno prŽrijn’ mžsta). Ve Vancouveru sice teplota vzduchu v zimž moc pod nulu nekles‡, je tam ale jen 195 slune‹n’ch hodin. V z‡vžtÞ’ na manitobskŽm zimn’m slunci móìe bùt aì o 10 stupËó v’ce neì kousek vedle ve st’nu (coì je teplota, kter‡ se ofici‡lnž ud‡v‡ ve zprav‡ch a statistik‡ch). Na otevÞenŽ Þece oväem moc z‡vžtÞ’ nebùv‡. Slunce je väak pÞ’jemnŽ väude.

Zima nakonec pÞece jen za moc nest‡la

4. 3. 2000

Letoän’ manitobsk‡ zima byla celkovž opžt neobvykle m’rn‡ - uì tÞet’ po sobž. Norm‡ln’ (dlouhodob‡ prómžrn‡) zimn’ (prosinec-œnor) teplota ve Winnipegu je -16,1°C, letos byla jen -11,6°C, v minulŽ zimž -12,8°C a v zimž 1997-98 dokonce jen -8,12°C. Nav’c jaro pÞiälo alespoË o pžt tùdnó dÞ’ve neì norm‡lnž. A jiì pÞed nžkolika dny se tu pÞed‹asnž objevily prvn’ husy vracej’c’ se z jihu. PÞed tùdnem se tu prudce oteplilo, celù v’kend dost präelo, sn’h bžhem tùdne tŽmžÞ zmizel. Takìe obdob’, kdy sn’h na Þek‡ch je väude dobÞe vžtrem upžchov‡n a povrch je dostate‹nž tuhù a zase jeätž ne zcela zledovatžlù, takìe œplnž väude je moìno se na bžìk‡ch rychle rozletžt do d‡lky bruslic’m stylem (a vychutn‡vat pocit tŽmžÞ pta‹’ volnosti vzbuzenù moìnost’ dostat se snadno vlastn’ silou do velkùch d‡lek), tu letos trvalo jen necelù tùden. A tak jsem stihl nejezdit na bžìk‡ch od za‹‡tku roku jen 250 km neì pÞed tùdnem sn’h i na Þece rozt‡l. Pozdžji nžkolik dn’ mrzlo alespoË v noci, takìe po r‡nu älo dobÞe bruslit. Te“ tu teplomžr opžt l‡me stoletŽ rekordy (dnes pÞekro‹il +10°C), slunce celù den pÞ’mo p‡l’ a povrch ledu je mžkkù uì r‡no (na Þece Winnipeg je led st‡le jeätž alespoË pól metru tlustù - ledn’ ryb‡Þi po nžm st‡le jezd’ i s tunovùmi dod‡vkami). Jeätž je poÞ‡d nadžje, ìe se teploty na p‡r tùdnó vr‡t’ trochu pod nulu a povrch ledu bude pÞes noc dobÞe zamrzat ...

Zima se jeätž œplnž nevzdala, ale vodn’ bombardŽry uì v pohotovosti

8. 4. 2000

V druhŽm tùdnu bÞezna se opravdu jeätž dost ochladilo a i v tÞet’m älo jeätž bruslit alespoË po r‡nu. Na konci bÞezna väak led zmizel i z Þeky Winnipeg v oblasti Pinawy a Lac du Bonnet a te“ uì zóst‡v‡ jen ve velkùch z‡livech Þeky, jako tÞeba v m’stž kon‡n’ tŽ soutžìe v rybolovu 11. 3. I led na jezeru Winnipeg za‹al rychle mžknout. A na severu v mžstž The Pas se ned‡vno utopili v Þece Saskatchewan dva ryb‡Þi, jejichì dod‡vka se propadla skrz led.

TeplŽ dny se zpžvem pt‡kó se st‡le stÞ’daj’ s chladnùmi. Ko‹i‹ky jsou sice pÞed rozpukem, ale pr‡vž te“ se denn’ maxima pohybuj’ jen kolem 2 aì 5°C a v noci poÞ‡dnž mrzne.

14. 3. napadlo 10 cm snžhu a pak 17. 3. jeätž dalä’ 4 cm a zem zóstala b’l‡ tŽmžÞ tùden. Pak v noci z 26. na 27. 3. se pÞihnal silnù v’tr z Colorada a spustila se pžkn‡ v‡nice. Opravdovù blizzard z toho väak nebyl. Snad se uì letos ani konat nebude. I 3. 4. na chv’li sn’h popr‡äil vùchodn’ Manitobu a dnes opžt celù den aì do noci dost silnž chumel’ a v noci n‡m ten sn’h ur‹itž poÞ‡dnž pÞimrzne.

PÞes to väechno se póda po zmizen’ chabŽ zimn’ snžhovŽ pokrùvky zd‡ velice such‡ aì vyprahl‡. O‹ek‡v‡ se, ìe sez—na lesn’ch poì‡ró za‹ne letos o mžs’c dÞ’ve a bude zl‡. Jeden lesn’ poì‡r uì kdesi hoÞ’. Hore‹nž se dokon‹uje zimn’ œdrìba vodn’ch bombardŽró pouì’vanùch v boji proti lesn’m poì‡róm.

9. 4.:

Moc toho snžhu zase nenapadlo. Dnes je sice st‡le chladno, ale slune‹no, a tak v‹erejä’ sn’h zmizel bžhem dopoledne.

Kone‹nž poÞ‡dnŽ jaro. HoÞela sl‡ma - ale jak!

22. 4. 2000

AlespoË pžt dn’ v noci jiì nemrzne. Zmizely snad uì posledn’ zvytky ledovùch ker, kterŽ doposud lemovaly bÞehy Þeky v okol’ Pinawy. Te“ o Velikonoc’ch se teploty pÞibliìuj’ aì k +20°C. Potkal jsem letos prvn’ho medvžda.

Je velice sucho. Hladina nžkterùch Þek a jezer je aì tŽmžÞ o dva metry pod norm‡lem. Te“ pr‡vž hoÞ’ v Manitobž 14 menä’ch lesn’ch poì‡ró. Celkem jich letos bylo jiì 39.

Ve stÞedu 19. 4. byly vodn’ bombardŽry poprvŽ pouìity i k haäen’ jinŽho neì lesn’ho poì‡ru, kdyì nžjac’ ìh‡Þi zap‡lili 90 tis’c balikó lnžnŽ sl‡my (v hodnotž asi 2 mili—ny dolaró) uskladnžnŽ bl’zko US hranic na velikŽm pozemku vedle provozovny, kter‡ sl‡mu drtila na vùchoz’ surovinu pro vùrobu cigaretovŽho pap’ru. ‰‡st tŽ sl‡my tam byla uì nžkolik let a tak byla dobÞe vysuäen‡ a vysoce hoÞlav‡ (prù horä’ neì benz’n). A tak pÞehr‡tù rychle stoupaj’c’ vzduch vytvoÞil nad hoÞ’c’m polem torn‡dovitùch trychtùÞ, kterù do sebe vs‡l i n‡kla“‡‹ek se ‹tyÞmi zamžstnanaci, kterù se pÞibl’ìil moc bl’zko a odhodil ho o 15 metró d‡le. Ûidi‹ pÞi dopadu pÞiäel o ìivot, dalä’ dva byli vys‡ti z kabiny (nikdo z nich nepouì’val ochrannŽ p‡sy!) a odnesli si jen leh‹’ zranžn’.

Kvžty a sn’h

13. 5. 2000

Bylo tu uì kone‹nž teplo i na äortky a minulù tùden se väechno prudce zazelenalo a rozvekly naplno i stromy (hlavnž divokŽ d‡vivŽ tÞeänž "chokecherries" a "krab’" jablonž, plod’c’ malinkat‡, sp’äe okrasn‡ jabl’‹ka). V‹era v p‡tek se ale pÞihnala z Montany siln‡ tlakov‡ n’ìe, kter‡ zasypala z‡padn’ Manitobu aì 25 cm mokrŽho snžhu (na stejnŽ zemžpisnŽ ä’Þce jako Praha). Transkanadsk‡ silnice v oblasti manitobsko-saskatchewanskùch hranic byla na mnoho hodin uzavÞena kvóli n‡led’, äpatnŽ viditelnosti a dopravn’m nehod‡m. Ve Winnipegu a d‡l na vùchod vydatnŽ präelo, jen ob‹as se snžhem. Dnes ale i tu ob‹asnŽ snžhovŽ pÞeh‡Ëky nad tžmi rozkvetlùmi stromy trvaly po vžtäinu dne. Teploty se v noci pohybuj’ kolem nuly.