WinnipegskŽ divadlo MTC (Manitoba Theatre Centre) pr‡vž (od 4. do 27. ledna) uv‡d’ svoje vóbec nejdraìä’ pÞedstaven’ - muzik‡l Camelot, napsanù v 50tùch letech (20. stol.) podle tis’c let starùch mùtó o b‡jnŽm anglickŽm kr‡li Arthurovi, jeho ryt’Þ’ch kulatŽho stolu a jejich snaze pouì’vat moc pro dobro väech a zajistit stejnou spravedlnost pro väechny. Muzik‡l byl prù inspirac’ pro idealismus doby J.F. Kennedyho v USA. Navozen’ nadhery stÞedovžkŽho kr‡lovskŽho dvora (kostùmy) a dovoz zn‡mych hercó z celŽ sev. Ameriky (Broadway, Toronto; jen jedin‡ here‹ka z celŽho obsazen’ pÞed t’m jednou hr‡la v MTC) st‡lo MTC tŽmžÞ mili—n dolaró. PÞi vstupnŽm 14-55 dolaró to nemóìe ve Winnipegu dostat zpžt. Snad pÞi n‡slednŽm turnŽ po z‡padn’ Kanadž. PÞes väechnu ok‡zalou n‡dheru mž pÞi premiŽÞe pÞ’jemnž pÞekvapilo, ìe se vóbec nejedn‡ jen o pr‡zdnou z‡bavu. Zd‡lo se mi, ìe se autoróm i hercóm podaÞilo ve zkratce podat silnou vùpovžd o tragŽdii (nebo tragikomŽdii) lidskŽ existence - jak je tis’ce let star‡ snaha o nastolen’ spravedlivŽ spole‹nosti maÞena vlastn’mi slabostmi jej’ch protagonistó i zlobou jej’ch oponentó.

PÞed tùdnem zabil kagu‡r (cougar, puma, horskù lev) 14 km od zn‡mŽho turistickŽho stÞediska Banffu ve Skalistùch hor‡ch 30tiletou ìenu na bžìk‡ch. Byl zastÞelen, kdyì ho naäli poj’dat svoji obžt. Je to velice vyj’me‹n‡ ud‡lost. Norm‡lnž se tahle asi 50 kg tžìk‡ "ko‹ka" d‡ zahnat silnùm klackem, pokud oväem ‹lovžka nepÞekvap’ pÞeraìen’m vazu skokem z vùäky z vžtv’ nžjakŽho stromu, v nžmì se neslyänž ukrùv‡. Kagu‡Þi a vlci se posledn’ dobou stahuj’ do bl’zkosti Banffu, na jehoì œzem’ nach‡z’ œto‹iätž velkŽ st‡do elkó (velc’ jeleni). Ostatn’ kagu‡Þi jsou nyn’ v okol’ Banffu odchyt‡v‡ni a vyv‡ìen’ do odlehlùch ‹‡st’ n‡rodn’ch parkó.

Zat’mco pr‡vž uplynulù prosinec byl v Manitobž tÞet’ nejstudenžjä’ v posledn’ch sto letech, kdy se vedly z‡znamy, leden je zat’m nadprómžrnž teplù. Teploty jsou jen kolem -10°C, nžkdy vystupuj’ aì k nule. Neì pomalu zmizela ze silnic nahnždl‡ klouzav‡ smžs snžhu a soli, bylo jeìdžn’ mnohem horä’ neì pÞi poÞ‡dnŽm mr‡zu.

Winnipegskù Mezin‡rodn’ œstav pro udrìitelnù rozvoj (IISD) pÞedpov’d‡, ìe glob‡ln’ oteplov‡n’ probžhne tak rychle, ìe za pouhùch 30 let bude m’t Manitoba stejnŽ klima, jakŽ dnes panuje o 1000 km jiìnžji v Iowž a Nebrasce. Manitobž to pÞinese ‹etnŽ klady i z‡pory.

Kana“anŽ si väimli, ìe novù americkù film Miss Congeniality obsahuje subtiln’ œtok na Kanadu ve formž n‡lepek s pÞeskrtnutùm javorovùm listem (kanadskùm st‡tn’m znakem), nalepenùch na televizn’m zaÞ’zen’ pouìitŽm v džji filmu pÞi fiktivn’ soutžìi o kr‡lovnu kr‡sy USA. Film byl nato‹en pÞev‡ìnž v Texasu, kterù nejv’c utrpžl pÞesunem nat‡‹en’ americkŽ televizn’ a filmovŽ produkce z velkŽ ‹‡sti mimo œzem’ USA, vžtäinou do Kanady. V Texasu bùvalo ro‹nž nat‡‹eno osm aì 12 televizn’ch filmó. Dnes jsou r‡di, kdyì se u nich nato‹’ dva filmy ro‹nž. Proto si nžkteÞ’ lidŽ v americkŽm filmovŽm prómyslu stžìuj’, ìe Kanada jim vzala pr‡ci. StejnŽ pÞeäkrtnutŽ javorovŽ listy se objevily i na plak‡tech pÞi protestn’ch próvodech v Hollywoodu. Jak je vidžt, odstranžn’ obchodn’ch bariŽr mezi st‡ty podporuj’ lidŽ jen pokud je to pro nž vùhodnŽ.

V Kitcheneru v Ontariu rodina dnes 17letŽ d’vky, kter‡ v 11 letech zachr‡nila svou sedmiletou kamar‡dku pÞed pÞejet’m soupravou taha‹e s n‡vžsem a sama pÞi tom byla v‡ìnž zranžna, se nyn’ soud’ se zachr‡nžnou a jej’mi rodi‹i, Þidi‹em soupravy, jej’m majitelem a dopravn’ pojiäéovnou. Poìaduj’ odäkodnŽ ve vùäi 5,5 mili—nu dolaró jako n‡hradu za budouc’ uälù pÞ’jem v dósledku trvalùch n‡sledkó utrpžnùch zranžn’. Zachr‡Ëkynž dostala v r. 1996 od kanadskŽho gener‡ln’ho guvernŽra jedno z nejvyää’ch kanadskùch vyznamen‡n’ za state‹nost.

V listopadu zemÞel v BritskŽ Kolumbii policista, kterù 18 let bojoval proti omamnùm drog‡m a posledn’ dva roky pÞedn‡äel o jejich nebezpe‹’. Ned‡vno se prok‡zalo, ìe zemÞel na n‡sledky pÞed‡vkovan’ heroinem, coì byl obrovskù äok pro jeho pÞ’buznŽ i kolegy.

Rodi‹e (matka a jej’ druh) v ‹ervenci beze stopy zmizivä’ho Marcuse McKaye se ned‡vno pÞestžhovali do Winnipegu, aby unikli napjatŽ atmosfŽÞe a i hrozb‡m n‡sil’ ve svŽm póvodn’m bydliäti. SousedŽ i policie podez’rali, nebo moìn‡ jeätž st‡le podez’raj’, ìe Marcuse zabil jeho nevlastn’ otec. Nepomohlo mu, ìe a‹koliv se dvakr‡t ochotnž podrobil testu na detektoru lìi, v obou pÞ’padech neuspžl. Vùsledky testó na detektoru lìi nejsou pr‡vnž z‡vaznŽ (nejsou povaìov‡ny za dókaz viny, protoìe zjiätžnŽ reakce mohou bùt jen dósledkem nervozity, mimoÞ‡dnosti testu). Pokud väak ‹lovžk testem projde uspžänž (tj., nejsou u nžho zjiätžny fyziologickŽ reakce obvyklŽ pÞi lhan’), je to povaìov‡no za dókaz pravdomluvnosti (neviny). Marcusova matka proäla testem bez problŽmó. T’m, ìe se vydal na lov, pÞi nžmì se mu Marcus stratil, poruäil jeho nevlastn’ otec soudn’ zak‡z vlastnit zbr‡Ë, kterù na nžj v tŽ dobž byl uvalen za nžjakù pÞedchoz’ pÞestupek.

5. 1. pÞiznala kanadsk‡ vl‡da, ìe se neœspžänž pokouäela koupit pžt supertajnùch ruskùch torpŽd a pl‡ny na jejich vùrobu od zbrojovky v Kirgizii, kter‡ je vyr‡b’. Podle vl‡dn’ho prohl‡äen’ se jednalo o zcela leg‡ln’ akci, kter‡ nem‡ nic spole‹nŽho s pÞ’padem Ameri‹ana Edmonda Popea, kterù byl vloni odsouzen v Moskvž za äpion‡ì (a od tŽ doby z humanit‡rn’ch dóvodó propuätžn) za to, ìe se snaìil koupit pl‡ny tŽhoì torpŽda pro svou firmu, kter‡ se podle nžj zaj’mala pouze o jejich civiln’ vyuìit’. Jedn‡ se o torpŽda s raketovùm pohonem, kterŽ jsou dvakr‡t rychlejä’, neì podobnŽ zbranž vyr‡bžnŽ na Z‡padž. Je podezÞen’, ìe toto torpŽdo zpósobilo loËskou hav‡rii ponorky Kursk.

Od z’tra, 15. 1., je moìno na internetu na www.U8TV.com nepÞetrìitž po celù pÞ’ät’ rok sledovat souìit’ osmi mladùch Kana“anó ve vžku 19 aì 29 let v rozs‡hlŽm podkrov’ jakŽsi budovy v centru Toronta. Projekt m‡ n‡zev "Lofters" (obyvatelŽ podkrov’) a poÞ‡d‡ jen televizn’ stanic’ U8TV, kter‡ bude na svŽm televizn’m kan‡lu dennž pÞin‡äet pólhodinù program hlavn’ch ud‡lost’ v podkrov’. Celkem 21 kamer, kterŽ budou pokrùvat kaìdù cm podkrov’, v‹etnž koupelen, z‡chodó a loìnic, bude nepÞetrìitž sn’mat ìivot jeho osmi obyvatel. Ti nebudou celù den jen posed‡vat, ale maj’ za œkol kaìdù den vyprodukovat tÞi origin‡ln’ hodinovŽ programy s n‡zvy jako "‰as sprchov‡n’", "Pokus o l‡sku" nebo "Dom‡c’ party." Osm "lofters" bylo pe‹livž vyb’r‡no z velkŽho po‹tu z‡jemcó z celŽ Kanady, kteÞ’ by si t’mto zpósobem chtžli zajistit œspžänù start medi‡ln’ kariŽry. Vybran’ finalistŽ jsou uì väichni pÞed kamerou jako doma. Jedna se o ‹tyÞi d’vky a ‹tyÞi muìe. Je mezi nimi jedna ‹ernoäka, dva frankof—ni, alespoË jeden homosexu‡l a jedna panna (23let‡ here‹ka a kosmeti‹ka Sandy).