C-train (fotografie zde) - calgarskù systŽm rychlŽ dopravy, jehoì dvž zcela po povrchu vedenŽ linky spojuj’ hlavn’ ‹‡sti mžsta bude po brzskŽm dokon‹en’ nžkolika dalä’ch vžtrnùch elektr‡ren (vžtry v jiìn’ Albertž ob‹as dosahuj’ rychlosti i 150 km/hod) poh‡nžn ekologicky zcela "‹istou" energi’ vžtru!

Svžtov‡ exploze pouì’v‡n’ mobiln’ch telef—nó (k n’ì ‰esko vydatnž pÞisp’v‡, jak jsem se pÞesvžd‹il pÞi svŽ ned‡vnŽ kr‡tkŽ n‡vätžvž) móìe vŽst ke zna‹nŽmu prómyslovŽmu róstu ve vùchodn’ Manitobž v bl’zkosti mŽho pracoviätž. Nedaleko odtud se totiì nach‡z’ velkŽ z‡soby tantalu, jeì se pouì’v‡ pr‡vž v obvodech mobiln’ch telefonó. Kromž tohoto manitobskŽho tantalovŽho dolu firmy Tanco existuje jen jeden dalä’ v Austr‡lii. Tantalu je tady tolik, ìe Tanco uvaìuje o otevÞen’ povrchovŽho dolu. Odpad (zlomkov‡ róìov‡ ìula), kterù produkuje st‡vaj’c’ hlubinnù dól firmy Tanco se m‡ brzo st‡t surovinou pro novù z‡vod na vùrobu róznùch dlaìdi‹ek a podobnùch vùrobkó z drcenŽho kamene a speci‡ln’ch pojiv, jehoì vùstavba m‡ za‹’t na pokraji mžste‹ka Lac du Bonnet letos na jaÞe. Tanco takŽ disponuje 82% zn‡mùch svžtovùch z‡sob cŽsia, jeì je vedlejä’m produktem dolu, pro nžjì doposud nebylo tŽmžÞ ì‡dnŽ prómyslovŽ pouìit’. Aväak s rozvojem novùch technologi’ roste i popt‡vka po cŽsiu.

Te“ jen zbùv‡ doufat, ìe toto väechno nebude m’t moc negativn’ dósledky na tuto velice hezkou pÞ’rodn’ oblast!

Za‹‡tkem tùdne byl kanadskù min. pÞedseda Jean ChrŽtien na ofici‡ln’ n‡vätžvž u novŽho americkŽho presidenta. Letos ale nebylo œplnž jasnŽ, jestli tradice, podle n’ì kanadskù pÞedstavitel vìdy jako prvn’ hlava ciz’ho st‡tu jede do Washingtonu vzd‡t hold novŽmu presidentovi, bude zachov‡na. Dalo to panu ChrŽtienovi trochu pr‡ce toho dos‡hnout. Jednak proto, ìe George W. Bush je z Texasu a m‡ tedy mnohem bliìä’ vztahy k Mexiku (v‹etnž osobn’ch s mexickùm presidentem) a on s‡m na prvn’ zahrani‹n’ n‡vätžvu nepojede do Kanady, ale do Mexika. A moìn‡ i proto, ìe pan ChrŽtien i jeho synovec, kterù je kanadskùm velvyslancem ve Washingtonu, se oba nechali v dobž americkŽ pÞedvolebn’ kampanž veÞejnž slyäet, ìe by radžji vidžli ve funkci americkŽho presidenta Gora neì Bushe. Bush je prù ale tak velkorysù, ìe mu to nevad’ (co bylo, to bylo ...). Jean ChrŽtien mžl velmi dobrŽ vztahy s Clintonem, se kterùm projednaval vz‡jemnŽ vztahy na golfovŽm hÞiäti. S Bushem si chce takŽ dobÞe rozumnžt, na nžj zase pójde pÞes spole‹nù z‡jem o rybaÞen’. A uì se i vz‡jemnž na ryb‡ÞskŽ vùlety pozvali.

NepÞip‡d‡ v‡m to takŽ trochu jako kdyì v d‡vnùch dob‡ch jel vzd‡t prvn’ vazal hold novŽmu c’saÞi? Kdyì bylo dóleìitŽ si udrìet postaven’ prvn’ho vazala? Cel‡ Kanada sledovala s dost velkùm z‡jmem, jestli v sobž ChrŽtien a Bush najdou dostate‹nŽ zal’ben’, protoìe jejich vz‡jemnù vztah móìe m’t v nejbliìä’ budoucnosti jistù vliv na ìivotn’ œroveË Kana“anó a i tžch nžkolika mili—nó Ameri‹anó, kteÞ’ z‡vis’ na obchodž s Kanadou. Nen’ to podle mž zrovna moc demokratickù pÞ’stup, ale vžtäina lid’, jichì se to tùk‡, je s n’m zat’m zÞejmž spokojena.

A dnes uì n‡ä ministerskù pÞedseda v ‹ele obrovskŽ obchodn’ mise (skl‡daj’c’ se z feder‡ln’ch ministró, tŽmžÞ väech provin‹n’ch premiŽró a 400 obchodn’kó, v‹etnž 12letŽho presidenta œspžänŽ firmy zabùvaj’c’ se po‹’ta‹ovou animac’) zase zah‡jil desetidenn’ navätžvu velkŽ ‰’ny nav‡zat novŽ obchodn’ kontakty, od nichì se o‹ek‡vaj’ pro Kanadu mnohamiliardovŽ zisky, aì se ìivotn’ œroveË ‰’Ëanó, jak se o‹ek‡v‡, brzo dostane alespoË na dneän’ œroveË Mexi‹anó a Kana“anóm se z s t’m spojenŽ zvùäenŽ ‹’nskŽ popt‡vky po spotÞebn’m zboì’ podaÞ’ z’skat pro sebe alespoË jedno procento.

V dneän’m pravidelnŽm popul‡rnž-vždeckŽm poÞadu "Quirks and Quarks" r‡dia CBC bylo u pÞ’leìitosti pl‡novanŽho ukon‹en’ ‹innosti ruskŽ vesm’rnŽ stanice MIR zaj’mavŽ vzpom’n‡n’ ruskùch, americkùch a kanadskùch kosmonautó, kteÞ’ na stanici pobùvali a jej’ho ruskŽho konstruktŽra. Stanice, kter‡ byla póvodnž navrìena s dobou ìivota 3 roky a jej’ì ‹innost byla nakonec prodlouìena na 15 let, byla charakterizov‡na jako zat’m vóbec nejœspžänžjäi a nejuìite‹nžjä’ vesm’rn‡ lo“, jak‡ kdy byla vypuätžna. Byla uvedena do provozu v r. 1986. Po rozpadu SovžtskŽho svazu se nejprve zd‡lo, ìe je odsouzena k okamìikŽmu z‡niku. Zachr‡nila ji neschopnost Ameri‹anó postavit vlastn’ vesm’rnou laboratoÞ d’ky velkŽmu zpoìdžn’ v pogramu raketopl‡nó a jejich touha z’skat od Rusó tajemstv’ dlouhodobŽho pobytu ve vesm’ru a poznatky o lidskŽ psychice bžhem takovùch pobytó, kterŽ budou potÞeba pro lety k Marsu a ke vzd‡lenejä’m c’lóm. To vedlo k americko-ruskŽ spolupr‡ci v oblasti vesm’rnùch stanic, pÞi n’ì Ameri‹anŽ poskytuj’ vžtäinu financ’ a RusovŽ svŽ znalosti.

Uk‡zalo se, ìe mnoho ruskùch zkuäenosti z pÞedchoz’ch dlouhodobùch pobytó nen’ v pÞedatelnŽ formž. Vžtäinou jsou uchov‡ny jen v hlav‡ch ruskùch vždcó, kteÞ’ program Þ’dili a kvóli utajovan’ toho moc na pap’r nezaznamen‡vali. Ameri‹anŽ dostali alespoË pÞ’leìitost vyslat do vesm’ru svoje lidi na dlouhodobŽ pobyty a z’skat tak vlastn’ data o jejich chov‡n’. Zd‡ se, ìe ruskŽ œspžchy nebyly podm’nžny ì‡dnou zvl‡ätn’ psychickou pÞ’pravou, ale prostž d‡vnou schopnosti ruskŽho ‹lovžka pÞeì’t i v tžch nejnepÞ’znivžjä’ch podm’nk‡ch - napÞ. uhasit dosti velkù poì‡r na polubž stanice, kdy kouÞ byl tak hustù, ìe bylo sotva vidžt na konce vlastn’ch prstó. A d’ky velkŽ schopnosti improvizovat. Jako pravù opak toho, co se obvykle tvrd’ o obou politickùch systŽmech, ruät’ kosmonautŽ byli schopni se na palubž stanice mnohem samostatnžji rozhodovat v pÞ’padž krize a improvizovat. O svùch americkùch koleg‡ch RusovŽ tvrdili, ìe jsou moc zvykl’ se mechanicky spolŽhat na pÞedem pÞi trŽnigu nacvi‹enŽ a v manu‡lech popsanŽ postupy, coì jim na palubž mnohokr‡t z‡platovanŽno Miru, kterù uì d‡vno manu‡lóm moc neodpov’dal, nebylo pÞ’liä platnŽ. PÞi vyskytu nepÞedv’danùch poruch, nebyli schopni u‹init samostatn‡ rozhodnut’. Ale i oni se postupnž byli schopni nau‹it improvizovat a dnes v tŽto spolupr‡ci œspeänž pokra‹uj’ pÞi sou‹asnŽm prvn’m spole‹nŽm rusko-americkŽm pobytu na novŽ mezin‡rodn’ stanici Alfa.

Ze soukromùch rozhovoró s ruskùmi kosmonauty vyplynulo, ìe i ti RusovŽ, kteÞ’ na Miru vydrìeli celù rok, po tÞech mžs’c’ch pobytu pÞest‡vali bùt dostate‹nž vùkonn’ a pak uì älo jen o vytv‡Þen’ ‹asovùch rekordó a vetäinu pr‡ce za nž museli džlat ti ‹lenovŽ pos‡dky, kteÞ’ pÞiletžli po nich na kratkodobžjä’ pobyty. Takìe problŽm, jak dlouhodobž udrìet dostate‹nou vùkonnost kosmonautó pÞi budouc’ch dlouhùch letech, jeätž st‡le zbùv‡ vyÞeäit.

V posledn’ dobž musela pos‡dka Miru vžnovat aì 75% veäkerŽho ‹asu na opravu zaÞ’zen’ stanice a na to, aby vóbec mohla pokra‹ovat v provozu a jen zbùvaj’c’ch 25% na novŽ experimenty. To se ale nyn’ povaìuje za nejvžtä’ pÞ’nos ‹innosti Miru - prok‡zalo se, ìe lidskù dóvtip je schopen ve vesm’ru pÞekonat i ty nejvžtä’ obt’ìe a zd‡nlivž fat‡ln’ katastrofy. Poznatky nasb’ranŽ pÞi Þeäen’ tžchto hav‡ri’ budou cennŽ pro d‡lkovŽ lety, kterŽ se snad nžkdy v budoucnu uskute‹n’.

Od mŽ posledn’ zm’nky o po‹as’ tu bylo vetäinou relativnž "teplo" s ob‹asnùmi vyj’mkami (napÞ. 19.1 bylo v noci -31°C; dnes r‡no -35°C a v pÞedchoz’ch dnech takŽ kolem -30°C a jeätž to tak asi p‡r dn’ zóstane). Nenapadl ale skoro ì‡dnù novù sn’h.

Trest smrti, ...

18. 2. 2001

Po‹et Kana“anó, kteÞ’ poìaduj’ znovuzaveden’ trestu smrti v posledn’ch letech dramaticky kles‡ - alespoË podle prózkumó veÞejnŽho m’nžn’ prov‡džnùch mezi 1000 n‡hodnž vybranùmi ob‹any. V r. 1982 to bylo 70% dot‡zanùch, v r. 1987 73%, v r. 1990 60%, v r. 1995 69% a letos v lednu jen 52%. Relativnž nejv’ce lid’ poìaduje trest smrti v Albertž - 64% (asi polovina obyvatel Alberty jsou pÞistžhovalci z USA), n‡sleduje Britsk‡ Kolumbie, Saskatchewan a Manitoba, Ontario a AtlantickŽ provincie a nejmenä’ podpora trestu smrti je v Quebeku - pouhùch 42%. Trest smrti poìaduje o nžco v’ce muìó (54%) neì ìen (50%).

Tento pokles podpory pro trest smrti souvis’ se zna‹nou pozornost’, kterou v posledn’ch letech vzbudily pÞ’pady nžkolika nevinnùch lid’ odsouzenùch na dlouh‡ let‡ do vžzen’ za vraìdy, kterŽ nesp‡chali, o ‹emì jsem nžkolikr‡t takŽ psal.

Trest smrti zruäili kanadät’ politici v r. 1976 a pr‡vž tento tùden se proti nžmu znovu dóraznž vyslovil kanadskù nejvyää’ soud, kterù rozhodl, ìe dva obvinžn’ ze tÞ’ vraìd ve statž Washington z r. 1996 mohou bùt do USA vyd‡ni jen pod podm’nkou, ìe tam nebudou odsouzeni k trestu smrti.

‰eln’ pÞedstavitelŽ americkŽ televize (napÞ. nejvyää’ äŽfovŽ televiz’ CBC, MTV Networks a MTV Networks International, nebo äef mnoha firem produkuj’c’ch televizn’ filmy producent Brad Grey) byli v Havanž na n‡vätžvž u Fidela Castra, s kterùm si prù velice dobÞe rozumžli. Jen necelŽ dva tùdny po ukon‹en’ afŽry p‡nó Pilipa a Buben’ka.