Dnes se tu opžt slavil Halloween. ZubaÞi se z nžj pÞece jen asi vóbec moc neraduj’, pÞestoìe by jim mohl pÞinŽst zvùäenŽ vùdžlky, jak jsem vloni nazna‹il. AlespoË jeden zubaÞ ve Winnipegu nab’dl väem svùm džtskùm pacientóm, ìe od nich vykoup’ väechny bonb—ny, kterŽ pÞi halloweenovŽm "trikotr’tov‡n’" vyìebraj’. Za kaìdou libru (454 g) bonbonó od nžj dostanou jeden dolar. Džl‡ to po vzoru jednoho americkŽho kolegy, kterù vloni pÞi stejnŽ akci zaplatil svùm pacientóm za halloweenovŽ mlsky celùch $400. Prù se to zubaÞóm vyplat’, protoìe nžkterŽ obl’benŽ bonb—ny rozpouät’ lepidlo, kterùm tady maj’ mnohŽ džti dlouhodobž pÞilepen‡ k zubóm rovn‡tka a je s t’m pak spoustu zbyte‹nŽ pr‡ce. Onen zubaÞ pÞi Halloweenu rozd‡v‡ džtem kart‡‹ky na zuby m’sto mlskó (bonbony vykoupenŽ od džti chce oväem darovat jednŽ potravinovŽ bance, kter‡ rozdžluje j’dlo chudùm lidem, kteÞ’ uì na zubaÞe vóbec nemaj’ ...? Snad to tam budou kaìdŽ rodinž vyd‡vat jen v neäkodnŽm mnoìstv’). V r‡diu jsem zaslechl vùzvu veÞejnosti, aby m’sto bonbonó d‡vala o Halloweenu džtem nžco zdravŽho, jako jablka nebo suäenŽ ovoce. Dcery mi oväem Þ’kaj’, ìe to je problematickŽ, protoìe znaj’ hodnž džt’, kterŽ ovoce vóbec nej’ a jablka by zahodila a nav’c rodi‹e striktnž pÞikazuj’ džtem, aby si nebraly nic co nen’ zabaleno v póvodn’m obalu (asi aby nžkdo vyäinutù n‡hodou nemohl rozd‡vat nžco otr‡venŽho - i kdyì jsem neslyäel, ìe by se pÞi Halloweenu nžco podobnŽho kdy stalo).

Modr‡ chÞipka - ProblŽmy Indi‡nó

31. 10. 1998

PÞed nžkolika tùdny winnipegskù policejn’ n‡‹eln’k pozastavil (aì do projedn‡n’ pÞed soudem) bez platu zamžstn‡n’ policistovi, kterù byl obvinžn ze surovŽho zbit’ ‹lovžka, zatùkanŽho kvóli nžjakŽmu trestnŽmu ‹inu. Mnoha jeho kolegóm se rozhodnut’ jejich n‡‹eln’ka nel’bilo a na protest proti nžmu jich 107 dalä’ den ohl‡silo, ìe jsou nemocn’ a nedostavili se do pr‡ce. MŽdi’m se ale mnoz’ z nich svžÞili, ìe jde o protestn’ akci, ìe se jedn‡ o princip. O tomto hromadnŽm "onemocnžn’" se od tŽ doby mluv’ jako o modrŽ chÞipce. Policejn’ n‡‹eln’k jim väak ozn‡mil, ìe nedostanou za svou absenci plat, pokud nepÞinesou potvrzen’ od lŽkaÞe o svŽ nemoci. 91 jich opravdu takovŽ potvrzen’ pÞineslo. N‡‹eln’k by te“ r‡d vždžl jak je moìnŽ, ìe tolik lŽkaÞó vystavilo potvrzen’ lidem, kteÞ’ evidentnž nemocn’ nebyli. Poslal väechna ta potvrzen’ o onemocnžn’ policistó ManitobskŽ lŽkaÞskŽ komoÞe, aby zjistila, jestli väechny jej’ pravidla o vyd‡van’ takovùch potvrzen’ byla dodrìena. N‡‹eln’k si mysl’, ìe asi 50 z tžch potvrzen’ je na prvn’ pohled podezÞelùch ...

Arbiter pro pracovn’ vztahy mezit’m rozhodl, ìe obvinžnù policista, kvóli kterŽmu to väechno za‹alo, se m‡ aì do rozhodnut’ soudu vr‡tit do pr‡ce. Nyn’ tedy vykon‡v‡ pomocnou kancel‡Þskou pr‡ci.

Nen’ vóbec jasnŽ komu v tomto sporu fandit. Jedn‡ se tu o disciplinu, striktn’ dodrìov‡n’ pÞedpisó, solidaritu, shov’vavost lŽkaÞó k pacientóm s problŽmy, vz‡jemnŽ džl‡n’ schv‡lnost’, nebo o co vlastnž? Proto se asi touto miniafŽrou zabùvala i celokanadsk‡ media.

N‡‹eln’k policie shodou okolnost’ v‹era odeäel pÞed‹asnž do dóchodu (na vlastn’ ì‡dost, rozhodl se k tomu uì d‡vno pÞed afŽrou s modrou chÞipkou) a tak nen’ jasnŽ jak se afŽra bude d‡le vyv’jet. Den pÞed t’m, se s n’m winnipegsk‡ pobo‹ka r‡dia CBC lou‹ila v poÞadu, do nžhoì mohli poslucha‹i pÞisp’vat po telef—nu svùmi n‡zory. Velk‡ vžtäina volaj’c’ch džkovala n‡‹eln’kovi za jeho pr‡ci - zÞejmž za dva roky, po nžì vykon‡val svou funkci, pÞispžl hodnž ke zkvalitnžn’ pr‡ce winnipegskŽ policie.

Snad jedinù kritickù hlas (pÞestoìe moder‡tor neust‡le vyzùval poslucha‹e, aby n‡‹eln’ka policie vóbec neäetÞili) se ozval od nžjakŽho Indi‡na, kterù chtžl vždžt, pro‹ i dnes je mezi vžzni 90% póvodn’ch obyvatel Manitoby, kteÞ’ pÞitom tvoÞ’ jen asi 10% väech obyvatel provincie a obvinil na‹eln’ka a celou policii z toho, ìe m‡lo džlaj’ pro pÞekon‡n’ rasovùch pÞedsudkó. áŽf policie mu odpovždžl, aby si pÞedstavil, ìe je v jeho roli a Þekl mu, co by navrhl udžlat, aby se situace zlepäila. Plnž souhlasil se väemi n‡vrhy volaj’c’ho (najmout v’ce policistó indi‡nskŽho póvodu, vzdžl‡vat väechny policisty ve znalosti indi‡nskùch tradic, zvykó a kultury, z‡v‡džt tradi‹n’ systŽm indi‡nskŽ spravedlnosti pro Indi‡ny) a Þ’kal, ìe pokud to bylo v jeho pravomoci (nemóìe tÞeba s‡m zmžnit soudn’ systŽm), snaìil se džlat pr‡vž to, co poslucha‹ navrhuje, ìe se ale bude jednat o dlouhodobù proces. PÞesto volaj’c’ rozhoÞ‹enž prohl‡sil, ìe procento Indi‡nó ve vžznic’ch i po dobu funkce odch‡zej’c’ho äŽfa policie sp’äe jeätž rostlo a pÞirovnal jeho policii k nžmeckŽ SS a Manitobu k nacistickŽmu Nžmecku pokud jde o nakl‡d‡n’ s Indi‡ny. Bylo mi v tu chv’li äŽfa policie l’to, protoìe se asi skute‹nž snaìil nžco pro Indi‡ny udžlat. Na druhŽ stranž, pÞestoìe jeho vùroky byly hodnž pÞehnanŽ, ch‡pu i rozhoÞ‹en’ toho Indi‡na zpósobenŽ jeho zklam‡n’m z toho, ìe zlepäov‡n’ situace jeho soukmenovcó prob’h‡ tak pomalu. Cel‡ tahle vùmžna n‡zoró dobÞe ilustruje, jak velkù problŽm zpósobenù mnoha minulùmi kÞivdami, kterŽ Indi‡ni utrpžli a hlavnž n‡silnùm pÞeruäen’m jejich pÞirozenŽho vùvoje po ztr‡tž vžtäiny zemž na n’ì ìili, n‡m tu minulost zanechala k vyÞeäen’.