Ned‡vno jsem psal o Davidu Milgaardovi a dalä’ch dvou muì’ch, kteÞ’ dohromady str‡vili 37 let v kanadskùch vžznic’ch po odsouzen’ za vraìdy, kterŽ nesp‡chali. Po kone‹nŽm dókazu neviny Milgaarda pomoci DNA analùzy se o tžchto tÞech zn‡mùch pÞ’padech (alespoË na chv’li) v mŽdi’ch dost mluvilo. V den’ku Winnipeg Free Press se 27. ‹ervence o tŽto problematice objevil dlouhù ‹l‡nek zmiËuj’c’ se teì o odhadu, ìe by v kanadskùch vžznic’ch mohlo moìn‡ bùt aì dalä’ch 250 lid’, kteÞ’ tam nemaj’ co džlat.

PÞ’pady Marshalla, Morina a Milgaarda jsou positivn’m dókazem toho, ìe kanadskù justi‹n’ systŽm móìe selhat, ìe v nžm ob‹as móìe doj’t i k manipulov‡ni s dókazy, k nedbalosti a uspžchanosti. To äokovala hodnž Kana“anó, kteÞ’ jsou od mali‹ka ve äkol‡ch vychov‡n’ k pÞ’liä velkŽmu sebeuspokojen’ - k pÞesvžd‹en’, ìe Kanada je ta nejlepä’ zemž na svžtž, kde väechno funguje tŽmžÞ perfektnž, takìe je vžtäinou ani nenapadne se o tom zkusit pÞesvžd‹it.

Ve väech tÞech uvedenùch pÞ’padech policie upravovala nebo vykonstruovala informace, nutila svždky k nepravdivùm vùpovžd’m a potla‹ovala dókazy, kterŽ by mohly vŽst ke zproätžn’ viny obìalovanùch. St‡tn’ prokur‡toÞi byli ‹asto ochotnùmi œ‹astn’ky nebo spoluautory takovùch podvodó. A soudy, kterŽ nechtžly uvžÞit, ìe by policie a prokur‡toÞi byli schopn’ takovùch neprofesion‡ln’ch ‹inó, ‹asto bleskovž zam’taly vol‡n’ nespravedlivž usvžd‹enùch o pomoc. Navzdory tžmto faktóm, nen’ pro vyäetÞov‡n’ podezÞen’ o nespravedlivùch odsouzen’ch v kanadskŽm justi‹n’m systŽmu zat’m pÞ’liä mnoho m’sta. M‡lo z tžch, kteÞ’ mžli nžco do ‹inžn’ s pÞ’pady Marshalla, Morina a Milgaarda, je ochotno pÞipustit, ìe to co se stalo tžmto tÞem nejzn‡mžjä’m obžtem justice, by mohlo m’t systŽmovù character a ìe by ve vžzen’ch mohlo trpžt mnohem v’ce podobnž postiìenùch.

O lidi, kteÞ’ tvrd’, ìe byli nespravedlivž odsouzeni, se zaj’m‡ hlavnž skupinka dobrovolnùch "rozlobenùch" pr‡vn’kó, vyäetÞovateló a aktivistó, kteÞ’ na to nedost‡vaj’ ì‡dnŽ finance. Jeden z organiz‡toró tŽto skupiny je bùvalù boxŽr Rubin "Hurricane" Carter, kterù s‡m str‡vil 19 let ve vžzen’ch st‡tu New York za vraìdu, kterou nesp‡chal. Stoj’ v ‹ele Association in Defence of Wrongly Convicted (AIDWYC - Asociace pro obranu nespravedlivž odsouzenùch), kter‡ m‡ z‡kladnu v jeho vlastn’m domku pobl’ì Toronta a snaì’ se provžÞovat pravdivost tvrzen’ o nevinnž, kter‡ pÞich‡zej’ z kanadskùch vžznic.

Davidu Milgaardovi zase pomohl na svobodu duchovn’ Jim McCloskey z Princetonu v New Jersey, jehoì organizace Centurion Ministries za posledn’ch 16 let pÞinesla svobodu 18 lidem, kteÞ’ byli v USA a v Kanadž odsouzeni k doìivot’ nebo k trestu smrti. Jedn’m z nich byl i Milgaard. V polovinž ‹ervence ale McCloskey bezmocnž pÞihl’ìel jak jeden jeho klient byl popraven ve Virginii, aniì byla vyuìita moìnost provŽst i pro nžj DNA test. McCloskey tvrdil "Oni nemžli z‡jem, protoìe se b‡li pravdy."

Ve Spojenùch st‡tech se mnoì’ dókazy o tom, ìe tam bylo odsouzeno mnohem v’ce nevinnùch, neì se komu kdy snilo. McCloskey Þ’k‡, ìe za posledn’ch 25 let bylo v USA odsouzeno asi 350 lid’ k trestu smrti a ìe z toho bylo pak v’ce neì 70, coì je 20%, uzn‡no nevinnùmi a osvobozeno. Za pÞedpokladu, ìe kanadskŽ soudy jsou dvakr‡t pe‹livžjä’ neì soudy USA, je moìnŽ, ìe kaìdù des‡tù kanadskù vžzeË (v Kanadž nen’ trest smrti) je odsouzen nespravedlivž. V Kanadž je nyn’ 2569 lid’ odsouzenùch k doìivotn’mu vžzen’. Je tedy moìnŽ, ìe v’ce neì 250 z nich je tam omylem. McCloskey Þ’k‡, ìe tato fakta zat’m ale nijak neotÞ‡sla v’rou justice v to, ìe nespravedliv‡ odsouzen’ jsou jen malùmi aberacemi systŽmu.

Winnipegskù policejn’ äŽf si tŽì mysl’, ìe nespravedliv‡ odsouzen’ jsou velice Þ’dk‡ a neobvykl‡. Û’k‡, ìe vžtäina sou‹asnùch vyäetÞovateló m‡ mnohem lepä’ vùcvik neì dÞ’ve a je schopna posuzovat kaìdù pÞ’pad pod mnohem äirä’m zornùm œhlem. PÞesto pÞipouät’, ìe by se takovŽ pÞ’pady mohly, a pravdžpodobnž budou, opakovat i v budoucnu.