Rok po povodni | 5. 4. 1998 |
I když se dnes počasí trochu pokazilo, bylo téměř celý den zamračeno, foukal vítr a večer začalo pršet, vyrazili jsme na první letošní výlet na kolech. Na jih od Winnipegu podél Červené řeky oblastí nejhůře postiženou loňskou povodní. Většina domů je tam už je opravena nebo nebo na místě těch úplně zničených stojí domy nově vybudované. Víc jak polovina všech domů, starých i nových, teď stojí na docela mohutně vypadajích umělých kopcích. Jen menší část lidí zvolila levnější řešení a obehnala dům vysokou permanentní hrází, za níž není dům skoro vidět a přes níž není z domu také nikam vidět. Několik domů je ještě v troskách nebo jsou opraveny, ale bez ochrany sedí na původním místě.
Po roce jsem poprvé zaskočil se podívat na rodinu, které jsem vloni pomáhal stavět provizorní hráz z pytlů s pískem. Dozvěděl jsem se konečně, že to mělo smysl, jejich domek přežil povodeň v celkem dobrém stavu, jen jim voda prosakovala do přízemí. Hráz kolem jejich autodílny ale nevydržela a dílna byla zaplavena vodou asi do výše 2,5 metrů.
Dnes jsem je zastihl jak právě opět vyklízeli celý dům. Vedle něj je připraven umělý pahorek
a chystají se celý dům zvednout o několik metrů a posunout ho do trvalého bezpečí
na ten nový kopec tak jak to již učinilo mnoho jejich sousedů.