15. 4.   Včera v noci pořádně lilo, pak trochu padal sníh, všechno nakonec zamrzlo a dneska bylo celý den zima a ve Winnipegu perfektní náledí.

Povodňová vlna se už blíží ke Grand Forks v Severní Dakotě.

Minulý pátek dorazil i Winnipegu český film Kolja. Dneska jsem se na něj konečně šel podívat. Líbil se mi. Hlediště bylo zaplněno asi z jedné třetiny, nejspíš tam bylo i několik dalších Čechů (moc jich tady zatím neznám, ale mělo by tu žít několik desítek českých rodin), protože se často ozýval smích jako reakce na některé Svěrákovy výroky o zlomek vteřiny dříve než se objevily v titulku přeložené.

16. 4.   Před půlnocí jsem se ještě šel na chvíli projít (proběhnout) ven, kde mě čekala nádherná polární záře - nad severním obzorem se táhla od východu na západ klikatá čára tvořená zelenavými ohníčky a z centra oblohy přímo nad mou hlavou "vystřelovaly" občas paprsky stejné barvy na všechny strany.

Díky jakési anomálii zemského magnetického pole se na této zeměpisné délce objevují polární záře i tady u nás daleko od severního pólu, a to velmi intenzivně a často (v některých ročních obdobích i každý den). Jenže předtím jsem polární záři nikdy neviděl uprostřed města mezi lampami pouličního osvětlení. I v malé Pinawě bylo třeba zajít do lesa kousíček za městečko, když jsem chtěl polární záři vidět. Takže nejpíš stále ještě pokračuje zvýšená činnost Slunce, která začala minulý týden.

17. 4.   Sníh ve Winnipegu dost rychle taje, některé chodníky už jsou zase průchozí i v okrajových residenčních čtvrtích. Červená řeka se rozlila do šíře 14 km už pouhých 200 km na jih od Winnipegu u města Grand Forks v Severní Dakotě. Ve Winnipegu helikoptéry sypou na její led písek, který bude rychleji vstřebávat sluneční teplo, aby se urychlilo tání ledu. V oblasti ústí řeky na sever od Winnipegu rybáři už stihli vyvrtat do ledu 40000 děr. To všechno se dělá ve snaze zabránit vytváření "přehrad" z velkých ledových ker, které v minulých letech záplavy zhoršovaly. Federální vláda a armáda se připravují pomoci, bude-li to třeba.

Přestože letošní zima a jaro by mohly vést k přesvědčení, že přichází nová doba ledová, objektivní měření rozsahu arktické vegetace prováděné z družic naopak ukazují, že v posledních letech přichází jaro do Arktídy dříve. Rostlinná pokrývka arktických oblastí se objevuje asi o osm dní dříve než před deseti lety, rostliny jsou životaschopnější - jejich fotosyntéza je v období maximálního růstu o 10% intenzivnější a na podzim rostliny přežívají o čtyři dni déle. Neví se, jestli tyto změny představují nějaký přirozený trend nebo jestli jsou to první známky globálního oteplování způsobeného lidskou činností.

19. 4.   Ochranné hráze v Grand Forks nevydržely nápor Červené řeky, jejíž maximální úroveň tam včera překročila předpověděné maximum. Většina města, včetně centra (downtown), je zaplavena.

V Manitobě většina sněhu z krajiny v okolí Winnipegu už zmizela. Díky vodě z tohoto místního tání muselo být dočasně uzavřeno 15 venkovských silnic a hladina řek tady stoupla až o několik stop.

Dnes jsem celý den také pomáhal při stavbě ochranných hrází.

20. 4.   Z Grand Forks sem dorazily fotografie zaplavených domů, jimž vyčuhují nad hladinu jen střechy. V některých částech města jsou domy zaplaveny až do ke stropům prvního patra. V centru města navíc vyhořel celý blok domů. Hasiči se k ohni nemohli dostat a požární hydranty jsou stejně pod vodou! Celkem bylo z 50000 obyvatel Grand Forks 35000 evakuováno. Voda stále ještě stoupá.

21. 4.   Grand Forks už musely být evakuované téměř úplně. Několik tisíc lidí našlo dočasné přístřeší na nedaleké letecké základně, zbylé desetitisíce jsou rozptýleny po velké části Severní Dakoty a Minnesoty. Někteří našli útočiště u příbuzných po celých USA. Může to trvat i celý měsíc než se budou moci vrátit domů, protože městská vodárna je zcela vyřazena z provozu. Pomoc a přístřeší jim v hojném počtu též nabízejí Manitobané (kteří mimochodem budou mít z jejich neštěstí trochu užitku - voda, která se po Grand Forks rozlila tam nějakou dobu zůstane a o ní bude menší příval, který dorazí do dvou týdnu sem).

Zatím tam naštěstí nebyly žádné oběti na životech. Zato u nás v Manitobě už jedna obět byla - čtyřletý chlapec, který spadl na jedné hutteritské kolonii na západě Manitoby do rozvodněného příkopu s prudce tekoucí vodou, se utopil, než mu mohla být poskytnuta pomoc.

Dnes jsem viděl už pěkně rozvodněnou malou Brokenhead River (Řeka zlomené hlavy) na východ od Winnipegu. V lesnatějších částech na východě jsou stále ještě k vidění i dvoumetrové hromady navátého sněhu, který teď prudce taje. Začíná tu být najednou horko a někteří lidé dnes začali nosit šortky.

22. 4.   Našel jsem první rozkvétající kočičky. Zase se ale ochladilo, teplota se pohybuje mezi nulou v noci a +10C ve dne.

Záplavy v severní Dakotě byly díky svému rozsahu "překlasifikovány" na presidentské - president Bill Clinton tam strávil dnešní den povzbuzováním postižených a zjišťováním rozsahu škod. Do těchto odlehlých končin Spojených států jinak president zavítá zcela vyjímečně.

Město Fargo také přiznalo porážku od Červené řeky a darovalo zbylých nepoužitých 75000 pytlů s pískem Winnipegu, kde byla mezitím zakoupena další mašina na plnění pytlů s pískem a zvýšena jejich produkce na 220 tisíc denně. Předpověd maximální výšky, které dosáhne hladina v řece příští týden je totiž každodenně zvyšována. Je to důsledek rychlého tání sněhu díky teplému počasí v posledních několika dnech.

Povodňová vlna překročila kanadsko-americké hranice. První lidé odcházejí před povodní z městečka Emerson a okolí.

Jarní tání sněhu si pravděpodobně vyžádalo další obět - přímo ve Winnipegu byl spláchnut prudce tekoucí vodou do městské kanalizace čtrnáctiletý kluk, který si s kamarády hrál blízko vtoku do podzemního kanálu, z něhož byla ze zatím neznámých důvodů odstraněna ochranná mříž.

23. 4.   Do dnešního rána se stále ještě v podzemí nepodařilo najít toho čtrnáctiletého nešťastníka ani jeho tělo.

"Floodway" kolem Winnipegu byla otevřena v pondělí večer a dnes ráno, když jsme ji cestou do práce přejížděli, už v ní bylo více vody než v době vrcholu loňské jarní povodně.

Ráno byl vydán příkaz k evakuaci celého údolí Červené řeky na jih od Winnipegu, oblasti, kde žije asi 17000 lidí! Jedná se o preventivní opatření - úřady stále věří, že všechny ochranné hráze tam nápor vody vydrží, lidé by tam ale byli zcela odříznuti od okolního světa po několik týdnů. Pokud chtějí odjet po silnici, musejí to učinit teď, protože silnice v této oblasti začínají rychle mizet pod vodou.

Spousty informací o současné povodní a srovnání s minulostí lze dosáhnout z povodňové stránky university of Manitoba - dostanete se z ní třeba i na několik kamer, které v reálném čase ukazují rozvodněnou Červenou řeku, jedna z nich v centru Winnipegu je zde, nebo na ilustraci, srovnávající výšku hladiny na témže místě - zvaném The Forks (=soutok Červené řeky a řeky Assiniboine - důležitá křižovatka cest od pravěku) při povodních v různých letech.

24. 4.   Včera večer jsem snad už slyšel ve Winnipegu kvákání žab! Že by už žáby rozmrzly? (V těchto končinách zřejmě tráví často zimu zamrzlé v ledu. Pokusy ukázaly, že když se žáby např. v kbelíku vody nechají pomalu zamrznout a pak opět velice pomalu roztát, drtivá většina jich to přežije. Moc by mě zajímalo, jestli tímto způsobem také mohou přečkat zimu želvy, kterých je tady také dost. I když jsou v bahně dna jezer promrzlých až ke dnu, jak tam dýchají? Musí v zime dýchat?). Když jsem ale došel až k místu v přeplněném příkopu (stále ještě obklopeném trochou sněhu), odkud se ty zvuky ozývaly, tak zcela ustaly.

Někdy před týdnem jsem napsal, že sníh z krajiny kolem Winnipegu téměř zmizel. To bylo pod dojmem zjištění, že tam kde předtím byly jen bílé sněhové pláně, je najednou spousta hnědých ploch. Sníh ale beze zbytku nezmizel ještě ani teď ani ne z Winnipegu, u plotů, mezi keři a jinde všude přetrvávají hromady navátého sněhu.

Včera byl vyhlášen vyjímečný stav i ve Winnipegu. Umožňuje úřadům vstup na jakýchkoliv pozemek, kde je potřeba prestavět hráze tak, aby opravdu nápor vody vydržely (některým majitelům domů u řeky bylo třeba líto nějakého okrasného keře nebo terasy a místo, aby hráz z pytlů dodaných městem postavili co nejpříměji na solidním podkladě, stavěli hráze na zledovatělých šikmých březích řeky tak, že ještě před povodní začaly sjíždět do řeky), zabavit jakékoliv stroje a dopravní prostředky pro práce na ochranných hrázích, atd.

Vojáci dopravili obřími letadly Hercules 1,5 miliónu pytlů s pískem z Edmontonu v Albertě do ohrožených oblastí na jih od Winnipegu, kde je už nedostatek materiálu na potřebné další zvyšování hrází před zítříjší lhůtou k evakuaci - do 8 hodin večer by měli všichni opustit ohroženou oblast, viz mapa na nynější titulní straně Zajímavostí.

24. 4. večer:   Dnes poprvé začali mít i obyvatelé Winnipegu trošínku pochybnosti, jestli nás floodway před tou letošní povodní opravdu stoprocentně ochrání, jak nám úřady doposud slibovaly. Zdá se totiž, že to co se sem valí není jen stoletá voda, ale alespoň pětisetletá (nejde to bohužel dokázat, protože nejstarší historické záznamy jsou sotva dvěstě let staré a z minulého století ne moc přesné). Určitě to bude největší povodeň od rekordní povodně z r. 1826. Floodway byla prý navržena tak, aby zvládla jakoukoliv povodeň. Jenže už včera v ní průtok překročil "projektovanou kapacitu" o 7000 kubických stop za vteřinů! A to je vrchol povodně predpověděn až na 6. května! A zítra má navíc trochu pršet.

25. 4.   Napršelo naštěstí jen několik zanedbatelných milimetrů. Hladina vody na jihu Manitoby již překročila dosavadní rekord z tohoto století, zaregistrovaný při povodni v r. 1950. Už se připouští možnost, že ochranné hráze kolem tří obcí - Emersonu, Letellieru a St. Adolphe - nejsou dost vysoké a voda pres ně přeteče. Jediná obec, která zatím bitvu s Červenou řekou zcela beze ztrát "vyhrála", je malé městečko Drayton (900 obyv.) v Severní Dakotě nedaleko hranic s Kanadou (na hranicích už je celnice také obklopená vodou). Když už se voda blížila k vrcholu hrází, v Draytonu nakoupili spoustu překlížky a postavili během devíti hodin na vrcholu hráze tři kilometry dlouhý plot z překlížky, který utěsnili vším, co bylo po ruce, a plot vydržel! Hladina vody tam už dosáhla maxima. Totéž zkouší teď právě vojáci v evakuovaném Emersonu na kanadské straně hranic.

Ukázalo se, že na jihozápadě Winnipegu u Brunkildu chybí 15 kilometrů hrází! Je to právě místo horečné stavební aktivity, na dokončení hrází tam zbývají tři dni. Když se to nepovede, přivalí se do Winnipegu spousta vody "zadními vrátky" od jihozápadu podél řeky La Salle (do jejíhož údolí na jihu přetečou vzedmuté vody Červené řeky) ze směru odkud to nikdo nečekal.

26. 4.   Nervozita ve Winnipegu mírně stoupá. Hladina řeky Assiniboine totiž také nečekaně stoupla. Múzea i jednotlivci začínají vyklízet svoje sklepy (je prý reálné nebezpečí, že polovina sklepů ve Winnipegu bude zaplavena splaškami z kanalizace). Já si osobně pořád myslím, že to tady přežijeme celkem bez úhony. To jen ve sdělovacích prostředcích se občas objevují konfliktní zprávy. Dneska jsem například slyšel, že té hráze u Brunkildu chybí celých 24 kilometrů a naproti tomu jsem byl ujišťován, že hráze ve všech městečkách na jihu jsou dostatečně vysoké a že floodway ještě maximální kapacity nedosáhla! Povodeň si vyžadala další oběť, kdosi se zřejmě utopil, když se pokoušel jezdit v kajaku po rozvodněné řece. Evakuace celého jihu (20000 lidí) je dokončena. Zůstalo tam jen asi 200 místních lidí, kteří dohlížejí na hráze a pomáhá jim v tom 2000 vojáků s příslušnou technikou. Do Manitoby proudí pomoc pro evakuanty (šaty, peníze) sesbíraná od jednotlivců po celé Kanadě. I lidé tady si navzájem hodně pomáhají. Takovéhle mimořádné situace jsou alespoň příležitostí pro ty, kdož občas potřebují nějaké dobrodružství. Kapitalismus (hlavně ten kanadský) může totiž být za normálních okolností, kdy se všechno měří penězi, velice nudný společenský systém a normálně v něm není moc místa pro hrdinské činy.

Dnes nás tu navštíví ministerský předseda Chretien, oblídne situaci z helikoptéry a ohlásí federální pomoc. Moc se mu to nehodí, protože se očekává, že zítra se chystá v Ottawě vyhlásit federální volby na 2. června. Manitobané teď zrovna na volby ale nemají pomyšlení ...