Některé dobře zachovalé prehistorické kostry, které byly objeveny v několika západních státech USA a nejdále na východě až v Minnesotě, vůbec neodpovídají tradiční představě, že všichni nejpůvodnější obyvatelé Ameriky se podobali dnešním Asiatům. Tyto kostry mají lebky s výrazně evropskémi rysy, takže se zdá, že mezi prvními obyvateli Ameriky před více než 9000 lety byli i lidé bílé rasy (Kavkazoidi). Ti se pak během tisíciletí zřejmě čile míchali s asijsky vypadajícími lidmi (Mongoloidy) a tak dali vznik dnešním americkým Indiánům. Mezi nimi jsou lidé, kteří mají asijské i evropské rysy. Doposud se věřilo, že ty evropské rysy získali až v několika posledních stoletích mícháním s pokolumbovskymi evropskými přistěhovalci. Ve světle posledních poznatků se ale zdá, že je mohli získat už před tisíci lety.

Některé z těchto kavkazoidních koster byly nalezeny už před mnoha lety, jedna dokonce už v r. 1940. Měly vyloženě evropské rysy (některé byly suchem částečně mumifikované), takže byly původně považovány za pozůstaky nedávných evropských přistěhovalců. Teprve v posledních několika měsících bylo moderními datovacími metodami bezpečně zjištěno, že jsou staré minimálně 8000 let. Jedna z těchto částečně mumifikovaných koster patři muži, který zemřel asi před 9400 lety. Měl na nohou mokasíny a byl zabalen do tkané látky. Jeho vzhled byl "evropský" či "archaicko kaukazoidní" - morfologicky byl nejvíce podobný Ainům (domorodým obyvatel japonských ostrovů) a středověkým Skandinávcům. Další podrobnosti je možno najít (v angličtině) v tomto článku z Washington Post.

Tyto nové poznatky také vrhají nové světlo na záhadu národa Ainu, který před více než dvěma tisíci lety obýval celé japonské ostrovy, patří k bílé (kavkazské = evropské) rase - Ainu jsou světlejší pleti než Japonci, mají kučeravé vlasy a hodně vousů. V dnešní době jejich zbytky byly vytlačeny na severní okraj Hokkaida, kde žijí v jakýchci reservacích a Japonci s nimi zacházejí podobně špatně jako se tady zachází (snad už brzo bude možno říci "zacházelo") s Indiány či v Evropě s Cikány. Zdá se, že před tisíci lety byli lidé evropského vzhledu roztroušeni po celé Ásii, na mnohem větší oblasti než se doposud věřilo, možná tam žili dříve než lidé asijského vzhledu. Část se jich usadila na japonských ostrovech jako předkové dnešních Ainů a část došla přes dnešní Beringovu úžinu, kterou bylo v té době pravděpodobně možno přejít po suchu, až do Ameriky. Jestli tito pradávní kavkazoidi byli přímími příbuznými předchůdců dnešních Evropanů, není zatím známo.

Jiné vzrušující objevy učiněné v Ujgurské autonomní oblasti Číny by mohly znamenat, že by taková příbuznost mohla existovat. V pánvi Tarim tam před 4000 lety žil nějaký kmen (národ), jehož kultura pravděpodobně přetrvala až do 2. století n.l. a pak zmizela. V posledním desetiletí (zřejmě už i dříve, ale málokdo o tom věděl) byly nalezeny mumifikované ostatky lidí z této kultury v hrobech zasypaných pískem. Mají také jasné kavkazoidní rysy, rozhodně to nebyly ani Číňani ani jiní Asiaté. V některých hrobech byly nalezeny vedle sebe pozůstatky lidí kavkazoidních i mongoloidních. Někteří současní Ujguři mají také hnědé vlasy a neasijské rysy, myslí si, že by mohli být potomci těchto zmizelých tarimských lidí. Jakým jazykem tito dávní lidé mluvili, není vůbec známo. Jazyk dnešních Ujgurů patří do skupiny tureckých jazyků, ale je známo, že v počátcích své existence v té oblasti před 12 stoletími mezi sebe absorbovali Točarijce, kteří mluvili jazykem blízkým germánským a kelským jazykům. Některé textilie nalezené v hrobech tarimské kultury jsou prý tkané podobným způsobem jako staré keltské látky. Byly nalezeny i obrázky připomínající výjevy z řecké mytologie. Profesor Victor Mair z Pensylvánské university předvádí tři plstěné čepice z doby před 4000 lety - jedna pochází ze zmrazeného muže nalezeného nedávno v rakouských Alpách, druhá z jižní Číny a třetí z Tarimské pánve. Všechny tři prý vypadají stejně.

Všechny tyto nové objevy přinášejí řadu nových fascinujících otázek, na které bude nutno hledat odpovědi. Třeba bude nutno přehodnotit staré čínské rukopisy, které se zmiňují o vysokých lidech s hluboko zasazenýma modrýma či zelenýma očima, dlouhými nosy, plnovousy a ryšavými či plavými vlasy. Vědci je doposud považovali za smyšleniny.