Asi před 10 dny se objevila zpráva o zatčení jednoho ze skupiny 7 Kanaďanů, kteří před nějakou dobou založili v Nikaragui farmu na pěstování konopí. Nikaragujská policie při tom spálila celých asi 100 ha konopí, které pěstovali a obvinila všech 7 (z nichž 6 se právě zdržovalo v Kanadě, takže nemohli být zatčeni) z pěstování drog. To přestože, pěstování konopí měli povoleno od nikaragujského ministerstva zemědělství (i když je to podle doposud platných nikaragujských zákonů ilegální) a při jejich příchodu do země je vítal osobně nikaragujský prezident a další oficiální činitelé jako investory, kteří přispějí k rozvoji nikaragujského hospodářství.

Kanadská média samozřejmě zatčení okamžitě odsoudila a vyjádřila názor, že jde o nedorozumění, které se brzo vysvětlí. V pátek 15. ledna se ale ukázalo, že celá záležitost může být mnohem komplikovanější. Rádio CBC věnovalo v pořadu This Morning tomuto případu 15timinutový rozhovor s americkým investigativním novinářem Gary Webbem, kterého na případu zaujal fakt, že za manažéra sporné konopné farmy si Kanaďané vybrali Danilo Blandona, v USA usvědčeného a odsouzeného pašeráka drog, obchodníka ze zbraněmi, ale současně také dobře známého informátora americké agentury pro potíráni drog (DEA). Gary Webb se domnívá, že se těch 7 Kanaďanů buď opravdu vědomně zabývalo pěstováním nebo pašováním drog, nebo se nechali nalákat do nějaké pasti, která má zkompromitovat Kanadu, které USA vyčítají, že nedávno zlegalizovala pěstování konopí, zatímco oficiální Amerika stále odmítá dělat rozdíl mezi marihuánou a konopím. Razie na Kanaďany vlastněnou konopnou farmu se uskutečnila brzy po tom, co v Managui byla zřízena k nepříliš velké radosti nikaragujských úřadů pobočka americké DEA (Drug Enforcement Administration).

Gary Webb toho o světě pašeráků drog asi ví dost. Před 3 lety se dlouhodobě zabýval souvislostmi mezi rychlým šířením drog nejprve v Los Angeles a později v celých USA v 80. letech, získáváním peněz pro nikaragujské contras (kontrarevolucionáře) prodejem drog a CIA, která nad tím zamhouřila oči a tak možná přispěla k obrovskému problému s drogami, s kterým se teď marně potýká jiný orgán americké vlády, výše zmíněná DEA. Gary Webb o tom v srpnu 1996 uveřejnil sérii článků v lokálním kalifornském deníku San Jose Mercury News, která způsobila velký rozruch, ale také nelibost na různých místech, takže nakonec o místo novináře u Mercury News přišel. Od té doby o tom však napsal knihu Dark Alliance: The CIA, the Contras, and the Crack Cocaine Explosion (Temná aliance: CIA, contras a exploze crack kokainu).

Danilo Blandon je synem bohatého majitele pozemků z doby diktátora Somózy. Po revoluci Daniela Ortegy odešel do USA asi se 100 dolary a manažerským diplomem (MBA) v kapse. Začal jako obchodník z ojetými auty. Když na tom vydělal dost peněz dal se na obchod s drogami. Zprostředkoval spojení právě vznikajících kolumbijských drogových kartelů s odběrateli v Los Angeles, kde se podílel na prodeji tun kokainu vůdcům černých gangů (které pak asi za 50 tisíc dolarů udal DEA). Milióny dolarů zisku z tohoto obchodu z drogami prý předával nikaragujským contras, jejichž američtí pravicoví zastánci se to snaží bagatelizovat a tvrdí, že contras dostali jen asi tak 50 tisíc dolarů drogových peněz, které byly použity na nákup zbraní, že za zbytek si jejich vůdci jen postavili drahé vily. CIA o tom všem nejspíš od začátku věděla a nic proti tomu neudělala a tak vlastně sabotovala úsilí DEA o potírání drog. Gary Webb o Blandonovi v pořadu CBC prohlásil, že to je největší ztělesnění zla, jaké zná. Přitom se jedná o člověka s uhlazeným jednáním, který je současně schopen perfektně hrát dvě protichůdné role (obchodníka z drogami a policejního donašeče), takže není vůbec jasné jakou roli sehrál s těmi sedmi Kanaďany. V USA byl usvědčen z prodeje drog v množství, za než má být udělen povinný trest doživotního vězení. Dostal jen asi 28 mesíců a není prý známo, že by si z toho něco odseděl.

Bylo to vůbec poprvé, co jsem o této věci slyšel a tak jsem se vydal pátrat trochu více po Internetu a objevil jsem fascinující zprávy a obvinění o předivu intrik, které se táhnou do minulosti. Je to spousta čtení, které nemám čas zpracovat, přeložit a posoudit, co z toho může být pravda. Uvedu tu alespoň několik odkazů a přeložím z nich několik odstavců jako východisko pro vaše případné další samostatné pátrání.

788  Drugs
On May   11, 1997, the Mercury News published a column that is important to an understanding of this document or story. GRAND JURY FOR THE NORTHERN DISTRICT.
http://www2.sjmercury.com/drugs/library/4.htm (AltaVista)
     Pages at this site with the same name:
     1. http://www2.sjmercury.com/drugs/library/30.htm
     2. http://www2.sjmercury.com/drugs/library/10.htm
     3. http://www2.sjmercury.com/drugs/library/28.htm

• Nicaraguan Contras and Cocaine - zpráva výboru U.S. senatora Johna Kerryho o pašování kokainu nikaragujskými contras. Mluví se tam třeba o pilotech, kteří doprovovali zbraně pro contras z USA do Kostariky a zpět se vraceli do USA s nákladem drog.

• Reno Withholds Report on CIA and Drugs - Generální prokurátorka Janet Reno (dočasně) zakázala zveřejnit generálnímu inspektorovi justice zprávu o vyšetřování, které podnikl na základě informací zjištěným novinářem Gary Webbem.

• Americké ministerstvo spravedlnosti - Úřad generálního inspektora: mnohasetstránková zpráva o 15timěsičním vyšetřování obvinění vznesených v článcích Garyho Webba:
  
  • Vysvětlení zpoždění vydání zprávy - nešlo o snahu něco zakrývat, bylo to kvůli rozhodnutí DEA znovu použít služeb Blandona jako informátora
  • Exekutivní souhrn
  • Podrobná zpráva

  Z celé zprávy jsem stačil přečíst jen menší část. Její závěr zní, že obvinění Garryho Webba jsou přeháněním skutečných faktů. Zpráva došla k závěru, že Blandon a jeho společníci byli skutečně velkými pašeraky drog, kteří skutečně dali nějaké peníze vydělané prodejem drog Contras, že se ale jednalo o relativně malou sumu. CIA tuto činnost oficiálně nepodporovala. Blandonův trest nebyl snížen zásluhou CIA, ale proto, že účinně spolupracoval s úřady. Nebyl se svými společníky hlavním původcem rozšíření cracku po USA. Závěr pak pokračuje, že to neznamená, že všechno bylo zcela v pořádku. Bylo zjištěno, že Blandon dostal zelenou kartu (povolení k trvalému pobytu v USA) zcela nepřípustným způsobem. Ministerstvo spravedlnosti si po nějakou dobu nebylo jisto, jestli má jiného pašeraka drog Menesese poslat do vězení nebo ho také zaměstnat jako informátora. CIA se zasadila o vráceni zabavených peněz dalšímu odsouzenému pašerákovi. Část vlády zamezila důkladnému vyšetřeni situace (z hlediska pašování drog) kolem jakéhosi letiště v Ilopango, protože se tam prováděly tajné operace. Na závěr generální inspektor říká, že si je realisticky vědom toho, že po deseti letech nelze mít stoprocentní jistotu, že všechny závěry, ke kterým zpráva dospěla jsou zcela pravdivé, protože se jedná o choulostivé záležitosti, důkazy mohly být dávno odstraněny a pamět lidí selhává.

  Můj dojem ze čtení části zprávy byl, že v mnoha případech zpráva dochází k závěru, že Webb přehání, jen na základě toho, že svědkové, od nichž získal informaci, sdělili vyšetřovatelům generálního inspektora jinou verzi události než Webbovi, z čehož byl učiněn závěr, že svědkové jsou nevěrohodní. V mnoha případech byla zřejmě bez velké diskuze přijata oficiání záporná odpověd CIA nebo FBI na obvinění vznesená Webbem. Zajimavé je, že Garry Webb i nadále trvá na plné pravdivosti své verze. Takže když už stránky s důkazy Garry Webba byly z Internety staženy (viz výše), nezbývá mi asi nic jiného, než si objednat a přečíst celou jeho knížku, abych ukojil svou zvědavost.

  Zpráva senátora Johna Kerryho připouští, že se děly trochu větší nepřístojnosti než zpráva generálního inspektora justice.

• Secret ties between CIA, drugs revealed - tajné spojení mezi CIA a drogami objeveno. Téměř celé desetiletí pomáhala CIA šířit crack kokain v černých ghetech ...

• The Big White Lie: The Deep Cover Operation That Exposed the CIA Sabotage of the Drug War - An Undercover Odyssey
  V této knize, která má zjevnou tendenci šokovat a přehánět, zkoumá bývalý agent DEA Michal Levine "válku proti drogám", kterou považuje za největší podvod kdy spáchaný vládou na amerických občanech. Ukazuje též rivalitu mezi CIA a DEA.

• WHITEOUT: The CIA, Drugs and the Press, autoři: Alexander Cockburn a Jeffrey St. Clair

  Recenze této knihy začíná takto: 18. 3. 1998 ohromil generální inspektor CIA Fred Hitz při slyšení v Kongresu USA jeho členy potvrzením zpráv, že CIA udržovala styky s firmami a jednotlivci, o nichž věděla, že jsou zapojeni do obchodu s drogami. A ještě více tím, že CIA v r. 1982 požádala Reaganovo ministerstvo spravedlnosti o povolení nemuset hlásit obchodováni s drogami takovými svými spolupracovníky a toto povolení skutečně dostala.

  Dále jsou tam např. tyto odstavce:
  Autoři ukazují, že mnoho i z těch na první pohled zdánlivě zcela nevěrohodných obvinění v minulosti vznesených proti CIA se zakládá na pravdě. Po serii Webbových článků například rozhořčené černošské komunity obvinily CIA, že po mnoho let prováděla program experimentů na menšinách. Cockburn a St. Clair dokazují, že CIA dovezla nacistické vědce přímo z jejich laborotoří z Dachau a Buchenwaldu a zapojila je do vývoje chemických a biologických prostředků, které byly zkoušeny na černoších, v některých případech v psychiatrických nemocnicích.
  ...
  Zabývají se tím, jak studená válka a boj proti podvratným živlům vedl CIA ke spojenectví s nejničemnějšími válečnými zločinci typu Klause Barbieho nebo s fanatickými obchodníky s opiem jako jsou afghánští mudžahedíni.

A nakonec tady je ještě odkaz na Dark defiance (temný vzdor), což je úryvek ze začátku zmíněné knihy Garyho Webba. Je to fascinující čtení o tom, jak sbíral informace a bojoval s redaktory novin o dostatek prostoru na uveřejnění toho, co zjistil. Díky současné publikaci na Internetu se poprvé stalo, že si série článků tenkrát odvážného místního deníku získala celonárodní pozornost. Poprvé se navzdory ignorování velkými médii nepodařilo celou záležitost ututlat. Webové stránky San Jose Mercury News věnované Webbovým informacím zaznamenaly až 800 tisíc hitů za den! Byl zlomen monopol několika relativně málo redaktorů a producentů z východního pobřeží USA v určování toho, co se dostane do zpráv. Vznikla naděje, že Internet změnil poměry ve prospěch demokracie. Na základě Webbových článků bylo zahájeno oficiální vyšetřováni vznesených obvinění (viz výše zmíněné zprávy).

Způsobený rozruch byl tak velký, že se šéfredaktor San Jose Mercury News nakonec všeho polekal, nedovolil Webbovy pokračovat v dalších článcích, uveřejnil jakési "uvedení záležitosti na pravou míru", v němž se tvrdilo, že vlastně nemají úplné důkazy i na věci, které měli stoprocentně potvrzené (podle Webba) a donutil Webba k odchodu z novin.

Na konci Webb říká spolu s jiným kolegou, že si zvolili novinářskou kariéru v domění, že jejich úkolem bude říkat lidem pravdu. Že tomu tak možná skutečně bylo v atmosféře "probouzení" 70. let kolem aféry Watergate. Ale v 80. letech se prý něco špatného stalo se zpravodajskými médii. Částečně to bylo díky tlaku zvenčí, ale dílem to bylo i zásluhou samolibých lidí s malým přehledem, kteří v 80. letech ovládli velká americká media zevnitř. A v 90. letech se z medií stalo monstrum.