Kanadská ústava začíná preambulí "Protože Kanada je založena na principech, které uznávají Boha jako nejvyšší autoritu a vládu zákona:". Myslí se tím (na základě tradice) křesťanský bůh. Proti vládě zákona nemůže nikdo mít námitek, nadřazenost Boha zní trochu jako vedoucí úloha jisté strany (obé znamená přihlášení se k jisté ideologii, kterou nemusí nutně každý občan vyznávat). Podle právníků preambule nemá prakticky žádný právní účinek, protože jinak by byla ve sporu s náboženskou svobodou, která se kus dál v ústavě zajišťuje a která se i tady už dost dlouho interpretuje i jako svoboda nemít žádné náboženství a většina Kanaďanů se ani nezdá být (vnitřně) nábožensky založená. Takže snad ta preambule je neškodná. Přesto proti ní mají někteří lidé principiální výhrady a tak včera poslanec za NDP (Nová dem. strana) Svend Robinson předložil ve federálním parlamentu petici podepsanou tisícovkou humanistů (tak se tady říká ateistům, snad aby to neznělo pohoršlivě nebo co) požadující, aby zmínka o Bohovi jako nejvyšší autoritě byla z preambule ústavy vyškrtnuta a aby ustanovení o náboženské svobodě bylo explicitně formulováno jako právo na svobodu vyznání a na svobodu od náboženství (tj. nevěřit v Boha). Petice však vzbudila v parlamentu velké pozdvižení a nejvíce se Svend se zlou potázal ve vlastních řadách. Byl za přednesení petice požadující takovou "nehoráznost" veřejně pokárán vůdkyní své strany a za trest přesazen z první lavice do lavice páte (socialisté z NDP mají dnes v parlamentu poslance hlavně z venkovských obvodů, kde by velké volnomyšlenkářství mohlo vést ke ztrátě hlasů, a vůbec u zrodu jejich strany v 30. letech prý stála řada sociálně smýšlejících kazatelů).

Svend Robinson už předtím způsobil nejednu kontroverzi. Je prvním poslancem parlamentu, který se (před svým znovuzvolením v tolerantním velkém Vancouveru) veřejně přiznal ke své homosexualitě. Úplně nedávno zase na vlastní pěst s několika kolegy z NDP vyrazil do bombardovaného Srbska a Kosova zjišťovat situaci (viz. změna postoje NDP k válce o Kosovo).

Dnes ráno o té neštastné petici diskutovali na CBC dva duchovní z různých církví a jedna pravděpodobně nevěřící novinářka. I oba duchovní se dost divili proč se ta petice v parlamentu setkala s takovým odmítnutím (každý tam má právo předložit petici o čemkoliv) a neměli by ani nic proti provedení změn v ní navržených. Prý by i věřícím udělalo dobře se nespoléhat na sebemenší podporu státu. I paní novinářka zase mínila, že změny navrhované peticí nejsou tak palčivé, aby za jejich uskutečnění někdo vyrazil demonstrovat do ulic. Jsou mnohem naléhavější sociální problémy, které je třeba řešit hned.