Úplně náhodou, když jsem psal zmínku o Elvisu Presleym, vysílalo rádio CBC pořad o počátcích rokenrolu, za který může dnes už legendární nahrávací firma Sun Studio založená Samem Phillipsem na adrese 706 Union Avenue v Memphisu v Tennessee. Bylo to začátkem padesátých let ještě v době rasové segregace v USA, kdy široké publikum nebylo ochotno poslouchat černošské interprety. Sam Phillips chtěl samozřejmě hlavně vydělávat peníze, ale přitom měl i zájem o propagaci zajímavé hudby. Prohlásil, že by to chtělo bílého zpěváka z jihu s citem pro černošskou hudbu a způsob myšlení, aby bylo možno seznámit i bílou veřejnost s poklady černošské hudby. Brzo na to se v jeho studio objevil Elvis Presley, který přesně tuto roli sehrál. Když se objevily první rokenrolové nahrávky Elvise Presleyho a dalších zpěváků, z kazatelen nejrůznějších bělošských kostelů v Tennessee i jinde bylo možno slyšet varování (doloženo zvukovými nahrávkami) o tom, že nová hudba kazí bělošskou mládež, že ji přivádí na myšlenku bratřit se s negry, že když se proti tomu nic neudělá, bude mládež a nadřazenost bělochů ztracena. Varování nepomohla, ideologická diverze se povedla, rasová segregace byla zrušena a dnešní americká mládež z velké části rasové rozdíly vůbec nevnímá.

Na tom mě zaujalo jak se komunističtí funkcionáři v padesátých letech krásně shodli s částí tehdejšího amerického establišmentu o ideologické škodlivosti rokenrolu.

A ještě jedna vzpomínka na Elvise. V r. 1978 jsem se účastnil jedné jarní škole fyziky v Terstu v Itálii. Byla zamýšlena hlavně pro mladé fyziky ze třetího světa (do něhož bylo v té době možno počítat i Československo, když to bylo výhodné), takže tam bylo i hodně lidí z Latinské Ameriky (Mexika, Kostariky, Argentiny, Chile, ...). V té době tam zrovna dávali i jeden z filmů Elvise Presleyho. Nějak jsem se před některými z těch Latinoameričanů zmínil o tom, že na něj chci jít (přestože jsem nikdy nebyl žádný velký fanoušek Elvise nebo rokenrolu, považoval jsem to ale za zajímavý zjev). Dost je to pohoršilo nebo alespoň nemohli pochopit jak mě může zajímat něco, co oni (vlastně hlavně to byly ony) považovali za symbol nenáviděného yankeeismu (proč tam hlavně dřív tolik neměli rádi USA pochopíte, když se alespoň trochu seznámíte s celou historií zasahování vlády USA do Latinské Ameriky, které kdysi bylo ještě mnohem nevybíravější než zasahování Sovětského svazu do střední Evropy; tam má kořeny i jistá solidarita Kanady s Kubou). Je fakt, že když se Elvis stal slavným, byl bývalý rebel velkým showbyznisem hodně uhlazen a zkomercializován.