Jako před 100 lety? | 12. 10. 1998 |
Zuzana ve svém příspěvku napsala, že na (Podkarpatské) Ukrajině žijí lidé tak jako v Kanadě asi před 100 lety, zřejmě protože 100 let je pěkné zaokrouhlené číslo. Jen bych k tomu chtěl jen dodat, že taková srovnání jsou velice nepřesná, protože přírodní podmínky v obou místech jsou tak odlišné, že je dost dobře srovnávat nejde (určitě ne prérie, které Zuzana hlavně zná, s hornatou Podkarpatskou Rusí). Na prériích se asi nikdy nežilo tak jako v Podkrapatí, protože tady se muselo všechno od začátku dělat ve velkém, aby se to vůbec vyplatilo. Nevím, jestli se někdo tady na prériích byl kdy schopen uživit na jednom místě za pomocí jedné krávy a toho, co si vypěstoval na malém políčku (na druhé straně možná tato nepřízeň přírody tu lidi donutila k větším výkonům než jinde). Před sto lety to tady první začínající farmáři rozhodně vůbec neměli lehké. Možná ale nejhorší byla na prériích 30. léta tohoto století, kdy skoro celý svět velice tížila tehdejší hospodářská krize a farmáře na prériích k tomu navíc postihla veliká sucha. Četl jsem o jejich tehdejší situaci dost drastická vyprávění. Třeba o farmáři švédského původu, kterému jeho příbuzní zaviděli odchod do Kanady a on se zatím styděl domů napsat, že žije v podmínkách mnohem horších než na jaké byli lidé ve Švédsku zvyklí. Lidé s bídou přežívali, mnoho z nich si nemohlo po dlouhou dobu koupit nové šaty, dětí nechodily do školy prostě proto, že neměly boty a co na sebe. Tato situace tenkrát zrodila kanadské socialistické hnutí, jehož cílem bylo zajistit, aby se nic takového už nikdy neopakovalo, což pak později vedlo k všeobecnému zdravotnímu pojištění v celé Kanadě a k vybudování rozsáhlé sociální "záchrané sítě" (welfare), která opravdu zajistila dost vysokou minimální životní úroveň pro všechny Kanaďany. (To třeba vedlo k tomu, že po 2. svět. válce se Kanada stala obzvláště atraktivním cílem pro mnoho nových přistěhovalců - v první polovině století před existencí sociálního zabezpečení po většinu let odcházelo z Kanady více lidí, než se sem stěhovala. Ale také k velkému zadlužení kanadské vlády, protože se vždycky najde dost lidí, kteří každou dobrou věc zneužívají. To už jsme ale někde daleko od původního tématu.)
Mnoho mladých Kanaďanů o tomhle všem dnes už asi moc neví. Problémy dnešních Podkarpaťanů jsou určitě pohodou proti bídě, kterou prožívala většina kanadských prérií před (pouhými) 60. lety. (Na druhé straně Karpat, ve vlastní Ukrajině ovšem ve 30. letech prožívali lidé ještě mnohem horší Stalinem uměle zorganizované peklo hladomoru jako trest za neochotu ke kolektivizaci.)
Ale jak už jsem řekl, podle mne taková srovnávání nemají moc smysl. V dlouhodobé historii vývoje lidstva se rozdíly mezi rychlostí vývoje na různých místech zeměkoule jeví jen jako nepatrné fluktuace. I když se někomu může zdát, že v něčem je zrovna o 10 nebo 20 nebo snad i 100 let před svými sousedy, to neznamená, že za dalších pár desítek let se to nemůže jevit právě naopak.