Někdy minulé úterý jsem poprvé s překvapením slyšel zprávu o tom, že Cikáni (tady se stále používá slovo Gypsies v naprosto neutrálním nehanlivém významu, jen občas se to upřesňuje jako Gypsies-Roma ^*) z Čech vykoupili všechna místa v letadlech do Kanady až do října po oné reportáži v TV Nova. Další den jsem slyšel jak ve francouzském vysílání CBC (kterému bohužel pořád rozumím jen částečně) vyslýchali svou budapeštskou zpravodajku skoro čtvrt hodiny proč si ti Rómové proboha vybrali zrovna Kanadu jako svoji zaslíbenou zemi. Mluvilo se tam opět o té reportáži Novy a taky dost o rasismu. Pak jsem se po více než tři dny nechal naprosto odříznout od jakýchkoliv zpráv, když jsem se věnoval cyklistice, a tak toho nejspíš o vývoji této aféry víte víc než já. K dizkuzi o ní v Neviditelném psu i jinde snad přidám jen pár osobních úvah:

Vzpomínky na ještě kočující Cikány ve vozech tažených koňskými potahy patří k mých úplně nejranějším vzpomínkám z první poloviny 50tých let (narodil jsem se v r. 1948). Každoročně se na pár dní utábořili na "svém" místě ze třech stran chráněném vysokými stráněmi v lese u silnice mezi dvěma sousedními vesnicemi. Z této základny pak jejich ženy obcházeli okolní vesnice a nabízeli na prodej jejich výrobky (už si moc nepamatuji co to bylo, nějaké drátenické potřeby pro domáctnost nebo co) a ochotně též přijímali cokoliv nepotřebného jim kdo dal. Maminka se jich trochu bála a vždycky po jejich návštěvě šla přepočítat slepice, ale pokud se dobře pamatuji, nikdy nic nechybělo. Myslím, že tenkrát nebrali žádné sociální dávky, ani by to nešlo - nebyli nijak evidovaní. Chci řici, že dokud jim bylo umožněno jen trochu žít volným životem, který jim vyhovoval, uživili se docela dobře sami tím co uměli tradičně vyrábět nebo co si někde v lese ulovili či nasbírali, aniž nějak neúnosně obtěžovali nebo zatěžovali většinovou společnost.

Před necelými dvěma lety se tady v jednom malém filmovém klubu promítal nadherný dokumentární film Latcho Drom Tonyho Gatlifa (můžete ho dostat třeba tady) o životě a hlavně zpěvu Cikánů, který je považován za jeden z nejlepších hudebních dokumentů všech dob. Film se skládá ze 103 minut scén natočených v Indii, Egyptě, Turecku, Rumunsku, Slovensku, Francii a ve Španělsku, které jsou neustále doprovázeny hypnotizující hudbou a zpěvem, ale vůbec žádným mluveným doprovodem. Je tam třeba krásná scéna cikánské karavany v rozpálene egyptské^** poušti, která navečer rozbíjí tábor a mimo jiné zřizuje přenosnou kovářskou dílnu, v níž pak dva kováři vykovávají jakýsi nástroj ze žhavého železa, zatímco zbytek tlupy vedle ověnčuje osamělý strom a zapaluje kolem něj tisíce svíček k jakémusi starodávnému náboženskému obřadu. Opět - zcela svobodní Cikáni, kterým uprostřed pouště nikdo nebránil v jejich tradičním způsobu života, byli také zcela soběstační.

Jak třeba tento film naznačuje, mají v některých zemích mnozí lidé s Cikány spojeno mnoho romantiky (asi tak jako lidé v Evropě s Indiány, o kterých zase tady pořád ještě má hodně lidí stejně špatné mínění jako Češi o Cikánech; to špatné mínění má nejspíš v obou případech alespoň částečně původ v potlačovaném pocitu viny většinové společnosti za současný neutěšený stav těchto menšin) a mají rádi jejich hudbu. Takže možná se tady dost těch rómských uprchlíků z Čech docela uchytí, obzvláště když budou umět hezky hrát. Myslím, že španělské flamenco, které vzniklo i z tradiční cikánské hudby tady je stále více populární.

Pár militantních Indiánů tady v Kanadě nebo USA si klidně vezme ze samoobsluhy jídlo bez placení a nepovažují to za krádež podle následující argumentace: Před příchodem bílých lidí jsme samoobsluhy nepotřebovali. Naší samoobsluhou byla celá příroda. Kdykoliv jsme něco potřebovali, vzali jsme si to prostě na tom místě, kde to rostlo. Evropští přistěhovalci nám nedovolili pokračovat v našem tradičním způsobu života. Zničili nám naši "samoobsluhu" - původní přírodu. Aniž se nás ptali, zastavěli ji svými samoobsluhami a jinými budovami. Když něco potřebujeme, nezbývá nám nic jiného než si to vzít tam, kde se zrovna nějaké potraviny nacházejí. Nevidíme důvodu, proč bychom za to teď měli platit, když jsme dříve platit nemuseli a nikdo se nás neptal jestli souhlasíme se změnami, které se tu mezitím staly.

Nemá náhodou zločinost českých Cikánů podobné kořeny?

Sociální podpory severoamerickým Indiánům i českým Cikánům není nic jiného než snaha je uplatit, aby se vzdali původního způsobu života, nebo vlastně odškodnění za náhlou likvidaci jejich tradičního způsobu živoata. Násilná asimilace z našeho hlediska méně civilizovaných etnik, byť by byla sebelépe míněná, nikdy moc dobře nepracovala. Tady vedla jen k dost velké degeneraci kdysi hrdých Indiánů, kteří se teprve teď pomalu vzpamatovávají z letargie, do které byli v minulých stoletích uvrženi ztrátou své tradiční volnosti. Někteří lidé prostě potřebují spousty času se přizpůsobit novým podmínkám. Ideálním řešením by bylo jim ponechat prostor, kde si mohou žít po svém, podle svých zákonů a zvyků, dokud se sami nerozhodnout přestoupit do většinové společnosti. Když se pro přestup rozhodnou dobrovolně, budou se také bez donucení dobrovolně snažit dodržovat zákony a zvyky většinové společnosti. Pokud se ještě dnes v Čechách najdou Cikáni, kteří by zase rádi kočovali a živili se svými tradičnimi řemesly, dejte jim probůh možnost to dělat. Nebo alespoň vymezte nějaký prostor, kde budou platit jen jejich zákony. To nebude segregace když jim nebude na jejich území vnucovat zákony někdo jiný, to je autonomie. Žili v té zemi po staletí, mají tedy právo na kousek prostoru, kde si můžou žít po svém. Pokud vím v Itálii a ve Francii má každá obec povinnost zřídit někde na okrají prostranství, kde mohou kočující Cikáni bez jakýchkoliv omezení tábořit (jsou tam už dávno motorizovaní; sám jsem se jednou omylem na takovém prostranství v Itálii před pár lety pozdě večer uložil vedle auta ke spánku, aniž jsem došel k nějaké úhoně od opodál tábořících Cikánů, které jsem objevil až ráno). Mám dojem, že jim tam nikdo nikdy kočování ještě nezakázal a zřejmě tam také nemají tak velké problémy s jejich vztahem k většinové společnosti.

^** Mimochodem anglický ekvivalent slova Cikán - Gypsy - je zkomoleninou slova Egyptian - Egypťan.