Lidový sumit národů Amerik v Quebec City

19. 4. 2001

Oficiální sumit Amerik má začít zítra. Už od pondělí 16. 4. probíhá v Quebec City 2nd Peoples' Summit of the Americas - shromáždění obyčejných lidí ze všech zemí západní polokoule, jehož cílem je přinutit politiky, aby se alespoň trochu zabývali i sociálními důsledky připravovaných dohod o "volném" obchodu na celé polokouli (s vyjímkou Kuby). V souvislostí s tím se pořádá celá řada zajímavých diskuzí (možno slyšet i na CBC) na věčná témata jako jsou: povede dodržování pravidel hry obchodními společnostmi skutečně k demokratizaci společnosti, funguje opravdu "trickle down effect" (tj. vede zbohatnutí špiček společnosti k zlepšení situace celého národa), máme se v Kanadě (a USA, ...) docela dobře jen proto, že mnoho částí světa je udržováno v chudobě nebo je to díky našim lepším schopnostem, dovednostem, lepšímu vzdělání?

Z připravované polokoulové sféry volného obchodu bude možno vyloučit státy, které přestanou být demokratické. Není jasné jaká budou kriteria jejich (ne)demokratičnosti. V současné době jsou pro účely dohody povžovány za demokratické všechny země všech tří Amerik s vyjímkou Kuby. A to přestože hlavním oficiálním hříchem Kuby je asi 300 zbývajících politických vězňů, zatímco v jiných zemích latinské Ameriky (Guatemala, Columbie, ...) pouze (stále ještě) beze stopy občas mizí lidé kritizující vládu, jsou každoročně beztrestně vražděny (i příslušníky policie) stovky neštastných dětí bez domova (Brazílie, ...), které jsou považovány za odpad společnosti, za dotěrnou havět, které se nikdo nezastane.

Žádost skupiny občanů o odstranění plotu v Quebec City soud včera odmítl s tím, že se sice jedná o omezování svobody projevu protestujících, že je to ale omezení přijatelné vzhledem k rozsahu incidentů při podobných příležitostech v nedávné minulosti.

Včera také byla v Quebecu zatčena skupina šesti osob podezřelých s přípravy teroristických akcí nebo provokací u příležitosti sumitu. Byly u nich zabaveny výbušniny a zbraně, které získali od aktivních příslušníků kanadské armády - jeden ze zatčených je příslušníkem armádních rezerv! Ze zpráv nebylo zatím moc jasné jestli chtěli napadnou demonstranty (účastníky výše zmíněného lidového sumitu), policii nebo delegáty oficiálního sumitu.

Sedmý člen patřící ke skupině šesti zatčených aktivistů (viz níže) se o něco později sám přihlásil na policii. Jsou to "teroristé" vskutku kanadští. Jejich arsenál se skládal z dělobuchů, cvičných slepých granátů, baseballových pálek, praků s velkou zásobou ocelových ložiskových kuliček a plynových masek.

Díky rozsáhlým bezpečnostním opatřením se protestujícím proti ekonomické globalizaci západní polokoule dostalo značné pozornosti sdělovacích prostředků. Dnes se bohužel jejich demonstrace, které byly plánováný jako pokojné, zvrhly v potyčky s policií. Slzný plyn létal z obou stran. Z vyprovokování srážek se obviňují navzájem obě strany. Hned první den se ukázalo, že tolik diskutovaný plot kolem centra Quebec City není moc platný. Byl na dvou místech v dosti velké délce demonstranty protržen. Přes všechna bezpečností opatření se jim podařilo zdržet zahájení oficiálního sumitu o celou hodinu. A zahajovalo se s pachem slzného pluchu ve vzduchu. Někteří z přítomných politiků začínají brát protestní hnutí na vědomí a někteří se o něm i zmiňují ve svých projevech a připouštějí jeho jistou oprávněnost způsobenou malým zájmem vlád o sociální důsledky globalizace.

Celkem je v Quebec City reprezentováno 34 států západní polokoule s šesti oficiálními jazyky (včetně holandštiny a kreolštiny). 10 z nich má stejnou formální hlavu státu - anglickou královnu.

Oficiální sumit Amerik skončil dnes odpoledne podepsáním zavěrečné deklarace, v níž se nejvyšší přestavitelé státu 34 zemí západní polokoule zavázali, že do konce roku 2005 zavedou sféru volného obchodu (FTAA) po celé polokouli (s vyjímkou Kuby). Je v ní i doložka o demokracii (Democracy Clause), která umožňuje vyloučení členských zemí ze sféry volného obchodu, pokud přestanou být demokratické. Pro tyto účely se nedemokratickou stane země zřejmě jen v případě vojenského puče. Není jasné, co vyloučení bude znamenat - zda jen to, že nejvyšší představitel dané země se nebude smět zúčastnit dalšího sumitu Amerik, nebo i to, že přestanou platit všechny kontrakty uzavřené se všemi firmami dané země. Příští sumit Amerik se bude konat v r. 2005 v Argentině.

Páteční demolice plotu (viz níže) se účastnilo snad až pět tisíc demonstrantů! V sobotu probíhal pokojný protestní průvod, jehož se účastnily desetitisíce lidí, daleko od míst střetů. Tento protest přešel do velké pouliční party, jakéhosi nefalšovaného folkového festivalu, při němž si zábavu zajišťovali sami účastníci. Přesto v sobotu se menší skupiny demonstrantů nebo pouhých výtržníků či provokatérů pouštěli do bitek s policií kolem bezpečnostního plotu. Protestující si ale stěžovali, že policie kropila slzným plynem preventivně bez provokace i pokojné lidi daleko od plotu. Například 1000 lidí tančících pod mostem daleko od středu města. Nakonec se celé Quebec City, včetně oficiálních delegátů více či méně dusilo v slzném plynu. Jen za pátek a sobotu bylo zatčeno asi 150 lidí (včetně reportéra amerického časopisu Time), zraněno 34 policistů a 57 demonstrantů (konečný zatčených byl 463). Bylo i pár vytlučených výkladních skříní. Škody tohoto druhu bude ale prý možno odstranit zhruba během jednoho dne. Přesto si město oddychlo, když sumit skončil a jeho představitelé mírně litovali, že se nechali zlákat k jeho pořádání.

Hned dnes večer se o první zhodnocení sumitu pokusil zajímavým způsobem pořad TV CBC counterSpin. Charakter pořadu je udáván jeho moderátorem Avi Lewisem, synem bývalého vůdce ontarijské levicové strany NPD. Avi je navíc manželem Noami Kleinové, dcery profesora lékařství a zběha z vietnamské války a vnučky marxistického animátora od Disneyho postiženého zákazem výkonu povolání za organizaci stávky animátorů v r. 1941, která svým globálním antiglobalizačním aktivizmem vnáší zcela nový duch do kanadské levice hledající smysluplnný program pro současnost.

V pořadu dikutovalo několik desítek odborářů, environmentalistů a dalších aktivistů z celé západní polokoule i odjinud (byl mezi i onen protiMcDonaldsovský francouzský farmář, který byl po mnoha protestech nakonec přece jen vpuštěn do Kanady i když vyjádřil obavu, že už se sem vícekrát nedostane) se čtyřmi účastníky oficiálního sumitu (vyslanec Antigui u OAS, chilský ministerský úředník, pracovník amerického institutu CATO a poslanec kanadského federálního parlamentu). Ze strany aktivistů zaznělo mnoho zajímavých myšlenek:
- Kdyby se doložka o demokracii brala vážně, nezbyl by v FTAA vůbec nikdo - ani Kanada není demokratická, to co se dělo v Quebec City, není demokratické.
- FTAA bude prosazovat jen jeden úzce vymezený druh demokracie (vyhovující nadnárodním společnostem) a pokud se někdo bude snažit vybočit z tohoto úzkého rámce, bude mu to zatrženo. FTAA bude tak vytvářet svět demokracii nepříznívý a ne prostor pro (skutečnou) demokracii (world safe from democracy, not for democracy).
- Odboráři severní Ameriky nejsou proti přesunu dobrých pracovních příležitostí na jih. Naopak úzce spolupracují s odboráři z celé polokoule, aby se dosáhlo stejně vysokého standartu pro všechny.
- Skutečný rozvoj třetího světa se dosáhne jen úplným odepsáním všech dluhů zemí třetího světa, reperacemi za kolonializmus a reparacemi za minulé vojenské agrese USA proti nim.

Čtyři oficiální činitelé vesměs hájili tézi, že jen odstranění bariér obchodu může odstranit chudobu. Kanadský poslanec říkal, že v ulicích se nic nevyřeší, že je třeba dát řádně zvoleným přestavitelům klid na vyjednání všech detailů rozvoje obchodu (nezmínil se ale o tom, že by je nejspíš ani ve snu nenapadlo brát v úvahu zájmy obyčejných lidí, kdyby to v hojném počtu a důrazně nepožadovali - samozřejmě nejlepší by bylo, kdyby se to obešlo bez násilností a ničení majetku). Představitel Antigui tvrdil, že nejlepší ochrana místních kulturních hodnot je jejich masový prodej turistům - trvalý příjem z této činnosti zajistí jen trvalé uchování zajímavých místních kulturních hodnot - hmotných i duchovních.

Diskuzi nebylo možno ve vyhrazeném čase ukončit a tak Avi Lewis požádal účastníky, aby setrvali i po skončení přímého vysílaní. Pokračování diskuze bude vysíláno ze záznamu v pondělí večer na CBC Newsworld.

Všechny tyto vedlejší iniciativy dávají naději na to, že z těchto jednání nakonec vzejde něco užitečného opravdu pro většinu obyvatel polokoule a časem snad i celého světa.

Prezident Mezinárodního centra pro lidská práva a rozvoj demokracie komentoval na CBC hned v pondělí 23. 4. večer po přečtení plného textu doložky o demokracii její význam. Jedná se podle něj o dokument plný dobrých věcí. Pokud bude opravdu uveden v život, bude se jednak o vítězstí pro lidská práva na celé západní polokouli. Vyjádřil ale pochybnost, zda prezident Bush bude vůbec schopen prosadit schválení této doložky US kongresem. Obsahuje i zřeknutí se násilí v řešení problémů všeho druhu, což by mělo znamenat i konec aplikace Monroeovy doktríny, na jejímž základě např. provedla vláda USA invazi Panamy, zasahovala do záležitosti Chile, Nikaragui nebo doposud provádí blokádu Kuby.

Monroeovu doktrinu vyhlásil v r. 1823 prezident James Monroe. Její oficiální motivace byla chválihodná - zamezit rekolonizace částí západní polokoule evropskými mocnostmi. Ovšem velice znepokujující je její závěrečný odstavec, který v podstatě postuluje, že "jižní bratři" USA jsou zcela nesvéprávní. I kdyby sami přijali nějaké rozhodnutí, které by bylo proti zájmům USA, není možno věřit, že tak učinili svobodně, musí se nutně jednak o špatný vliv nějaké neamarické vlády a je tedy možno a nutno zasáhnout do jejich záležitostí nebo na jejich teritoriu! Tento přístup je např. ilustrován záznamem z jednání Kongresu z r. 1912 o zásahu v zálivu Magdalena Bay v Mexiku.

Přitom možná skutečným původním motivem vyhlášení Monroevy doktríny bylo zajistit úspěch ve volbách Monroeovu nastupci J.Q. Adamsovi. Poslední odstavec této stránky zní (můj překlad): Monroeova doktrína zanechala trvalé stopy na uspořádání západního světa i na pověsti USA. Vedla je k roli světového protektora, ale také ke zhoršení jejich vztahů s Evropou. Ironií je, že mnoho Američanů se slepě drželo principů Monroeovy doktríny. Ve světě politiky snad neexistuje jiná méně podložená víra, než je víra Amerického národa v Monroeovu doktrínu. Málokdo ji dokáže definovat, ale to jim vůbec nevadí. Pokud jde o skutečný důvod proč tato doktrina spatřila světlo světa, je možno se jen dohadovat, zda-li to byla ochrana západního světa, nebo jen zájmů jednoho kandidáta na úřad prezidenta v r. 1824.

Po sumitu se ukázalo, že doložku o demokracii zatím nepodepsala Venezuela.

Hned v pondělí podepsala Kanada dohodu o volném obchodu s Kostarikou (tato dohoda následuje po podobné dohodě s Chile a dohodě NAFTA s USA a Mexikem).

Quebecký ministr pro veřejnou bezpečnost se omluvil za některé přehmaty policie při akcích proti demonstrantům - např. za přecpání vězenských cel zadrženými. Celkový počet zatčených dosáhl 463. Mnoho z nich bylo mezitím propuštěno na kauci. Menší části byla kauce odmítnuta a budou možná muset trávit čas ve vězení až do září, kdy začnou soudy projednávat jejich případy. Přinejmenším to bude osud jednoho z organizátorů protestu Jaggi Singha, obviněného z porušení podmínky předchozího podmíněného propuštění (byl nedávno obviněl z útoku na veřejného činitele, který spočíval v tom, že při jedné demonstraci v B.C. vloni na podzim mluvil do megafónu tak hlasitě, že poranil ušní bubínek jednoho z policitů; podmínka mu nařizovala odejít z místa protestu pokud ten přestane být pokojný) a z toho, že při zatčení měl u sebe nebezpečnou zbraň (prý to byl nepoužitý prak). Brání se tím, že se v době zatčení pokoušel přesvědčit ostatní demonstranty ke zmírnění úrovně konfrontace s policií. Zatkli ho 20. 4. policisté maskovaní jako demonstranti, zřejmě po odposlechnutí jeho rozhovoru po mobilním telefonu s výše zmíněnou Noami Kleinovou. Sama o tom ihned napsala toto. Tvrdí, že jediným zločinem Jaggi Singha je, že je velice dobrým rečníkem.

Další popis událostí z hlediska protestujících přinesla např. Nezávislá media nebo stránka jednoho z účastníků Garyho Mortona. Na ní je také řada digitálních fotografií:
Nesení vlajky v slzách
Několik pochodujících
Je to slzný plyn
Vykouřeni
Všichni jsou mokří
Plynový kopec
Voda a kouř
Policie
Pochodující
První linie
Tanečníci
Pochodující
Pochodující

Amnesty international protestovala proti některým akcím policie, jako bylo používání plastických projektilů, když nebyla ohrožena jejich bezpečnost, bezdůvodné vrhání kontainerů se slzným plynem na jednotlivé osoby a do uzavřených soukromých budov, aplikace elektrického šoku na pokojného demonstranta, který se odmítal posunout, nebo umísťování pěti zatčeních do cel pro dva.