Nëkolika vëtami 19. 5. 1997

V rádiu CBC v poradu As it happens byl nedávno zajímavý rozhovor s çlovëkem zabývajícím se zkoumáním volného çasu. Byl to Ameriçan, ale tvrdil, ze jeho výsledky (a mnozství volného çasu, který mají lidé k dispozici) jsou stejne platné i pro Kanadu. Ríkal, ze prestoze si stále více stëzujeme na to, ze máme stále ménë volného çasu a zijeme stále rychlejsím tempem, ve skuteçnosti máme volného çasu více. Za posledních 30 let se prűmërná délka volného çasu, který má kazdý jedinec k dispozici jen pro sebe podle nëho prodlouzila z 35 na 45 hodin týdne. Tento nárűst ovsem vyuzili Severoameriçané témër beze zbytku tím, ze tráví pred televizí o 10 hodin týdnë déle. Pocit uspëchanosti vzniká tím, ze je mozno dëlat stále více çinností, o kterých se pred 30 lety lidem ani nesnilo a tím, ze si nyní lidé treba myjí hlavu kazdý den zatímco pred 30 lety si ji myli jen jednou za týden a vűbec dëlají spoustu vëcí, o kterých si mysli, ze jsou nutné, které ve skuteçnosti vűbec nutné nejsou.

Zajímavé bylo, ze zeny mají zhruba stejnë volného çasu jako muzi (sice stále tráví více çasu v domácnosti a výchovou dëtí, muzi ale tráví mnohem více hodin v práci) - tak tomu prý bylo uz od tricátých let. S jednotlivými dëtmi tráví Severoameriçané stejné mnozství çasu jako pred 30 lety prostë proto, ze dëtí je ted v rodinách mnohem ménë (v prűmëru necelé dvë).

Jeden ontarijský soud rozhodl minulý týden, ze v rámci rovnoprávnosti s muzi budou naprístë smët zeny chodit beztrestnë v letních vedrech odhalené do pűl tëla a koupat se nahore bez. V puritánské Kanadë bylo takové "nemravné" odhalování doposud trestné. Rozhodnë tady nenajdete neformální nudistické pláze u kazdého rybníku tak jak je to nyní zvykem po celé Evropë - tedy kromë nëkolika málo takových dobre ukrytých plází tady nenajdete zádné.

Minulý týden se konala v Torontu konference klimatologű, na níz se probírala budoucnost Velkých jezer. Pokud skuteçnë bude probíhat globální çlovëkem zpűsobené oteplování Zemë, hladina vody ve Velkých kanadských (kanadsko-amerických) jezerech műze prý klesnout az o 2 metry, coz by vedlo k ústupu jejich brehű az o nëkolik kilometrű, narusení lodní dopravy, snízení výkonu hydroelektráren, snízení zemëdelské produkce, zhorsení kvality vody a k zvýsenému výskytu chorob spojených s horkým podnebím (léta v Ontariu jsou i ted horká a vlhká; klimatické podmínky v oblasti Toronta jsou prý uz ted zralé pro výskyt malarie). Hladina vody v jezerech dlouhodobë fluktuovala i v minulosti, v souçasné dobë je témër na rekordní výsi, coz prý ale nebude trvat naporád.

Na jiné konferenci ve Winnipegu vyslo na jevo, ze zrejmë nëkdy v nedávné minulosti zemrel v jedné z winnipegských nemocnic bëhem operace pacient, poté co pri této operaci byla vyçerpána celá pohotovostní zásoba lidské krve, která je normálnë k dispozici ve Winnipegu, coz je asi 20 jednotek (myslím, ze jedna jednotka odpovídá zhruba mnozství poskytnutému jedním dárcem pri jednom odbëru krve). Operace byla komplikována tím, ze pacient mël absces - kapsu plnou infekce, která se pri operaci provalila a kontaminovala rychle jeho vlastni krev smrtícími bakteriemi. Kdyz uz lekari nemëli nic jiného k tranfúzi, vrátili mu çást jeho otrávené krve, coz ale vedlo k rychlému zhorsení jeho stavu. Pacient by mozná stejnë zemrel i kdyby bylo k dispozici více krve, na druhé stranë v Torontu v podobné situaci nedávno pacient prezil operaci, kdyz mu pri transfúzi byla dodána veskerá zásoba krve v celém Torontu, coz bylo 44 jednotek (Toronto je nëkolikanásobnë vëtsí nez Winnipeg).

Tato konference se právë zabývala tím jak zlepsit zásobování kanadských nemocnic lidskou krví a celý systém darování krve. Ten stále jestë prochází váznou krizí - právë se schyluje ke konci asi dvouleté vysetrování jehoz cílem bylo zjistit, kdo vlastnë nese zodpovëdnost za to, ze jestë dlouho poté co byly k dispozici testy pro HIV (AIDS) viry, bylo v 80. letech nëkolik set pacientű pri transfúzích krve infikováno touto nemocí a také rűznymi druhy hepatitidy (ted zrovna pokraçují právní tahanice o to, jestli v závëreçné zprávë o tomto vysetrování bude mozno uverejnit jména zodpovëdných osob a institucí a naznaçit jejich podíl viny). Nemocnice nemusí za pouzitou krev v souçasné dobë platit. Çervený kríz, který zatím obhospodaruje získávaní krve od dárcű a její distribuci nemocnicím, prekládá celkové úçty jednotlivým provinçním vládam bez ohledu na to, jestli se získaná krev pouzije nebo ne. Obças se, jak je vidët z výse uvedeného, krve nedostává, na druhé stranë se ale roçnë v Kanadë vyhodí nëkolik tisíc jednotek çerstvé krve, dost na provedení trasfúzí u 25 tisíc pacientű, coz predstavuje finançní ztrátu asi 250 miliónű dolarű, protoze dnesní systém nikoho nenutí k dobrému hospodarení s krví.

Kromë zlepsení hospodarení s darovanou lidskou krví se konference také zabývala vývojem umëlých náhrad lidské krve nebo jejich slozek a technikou beztransfúzních operací.

Nedávno jsem se zmińoval o problémech kriminalogické laboratore americké FBI. Podobná nejvëtsí kanadská elitní laborator má nyní také máslo na hlavë. Pri vysetrování toho jak se mohlo stát, ze nevinný Guy Paul Morin z Toronta byl v roce 1992 odsouzen za vrazdu devítileté dcery svých sousedű, kterou nespáchal (vrazda se stala nëkdy v roce 1984, poprvé byl souzen v r. 1986, ale byl osvobozen, v r. 1992 byl pri opakovaném procesu uznán vinným a v r. 1995 byl zcela zprostën viny na základë testű DNA). Hlavním argumentem v procesech z let 1986 a 1992 bylo pët vláken ze svetru, které patrily mezi stovky rűzných vláken nalezených v jeho autë a bytë, které prý byly stejné jako sedm vláken nalezených mezi stovkami vlákem na satech zavrazdëné holçiçky. Nyní se ukázalo, ze tato vlákna pocházela ze svetru laborantky, která v té dobë nosila do práce çervený chlupatý svetr a uz v roce 1991 se vyskytlo hlásení, ze tato vlákna kontaminovala dűkazní materiál z jiného prípadu. Dále se prislo na to, ze napr. výcvik a dohled nad pracovníky laboratore a vedení záznamű byly velice nedostateçné. Oba odborníci, jejiz analýzy a svëdectví pomohly odsoudit Morina uz v laboratori nepracují. Dalsích tricet starých zrejmë namátkovë vybraných prípadű, z nichz nëkteré se datují zpët az do r. 1979, bude ale pro jistotu provërováno nezávislými odborníky (od té doby laborator pracovala asi na 80000 prípadű, není prý ale dűvodné podezrení, ze by doslo k podobným prehmatűm i v jiných prípadech).

V Torontu je pravdëpodobnë nejrychleji rostoucí ruská komunita z celé severní Ameriky, rostoucí i rychleji nez známá Brighton Beach v New Yorku. V Torontu uz zije více nez sto tisíc Rusű.

Kanadská firma Cameco, která se zabývá tezbou uranu v Kanadë (na palivo do kanadských jaderných elektráren) vyjednává s Ruskem o nákupu ruského uranu, který byl pűvodnë urçen pro vojenské úçely, který bude podle komplikované rusko-americké dohody z r. 1994 ve "zredëném" stavu prodáván jako palivo do jaderných reaktorű na Západ. Celkem se bude jednat o prodej uranu asi za 8 miliard US dolarű bëhem prístích 20 let. O toto celkového mnozství se spolu s Camecem ucházejí i jiný zájemci. Uran by do Kanady nepricházel prímo z Ruska, ale pres USA, kde bude provádëna transformace z vojenského uranu na jaderné palivo.

4. dubna byli pilot kanadské vojenské helikoptéry a styçný dűstojník amerického namornictva, který byl na palubë této helikoptéry, pri preletu ruské obchodní lodë Kapitán Man v Pacifiku nedaleko pobrezí státu Washington v amerických výsostných vodách oslnëni zábleskem çerveného svëtla, které se zdálo vycházet z kapitánského műstku ruské lodi. Neutrpëli zádné trvalé poranëní oçí. Ameriçané obvinili ruskou lod s pouzívání laserové zbranë, jez je zakázáno mezinárodními úmluvami a dűraznë protestovali u ruských úradű. Pri prohlídce lodi ale nebyl zádný, ani navigaçní, laser nalezen. Ameriçané si presto myslí, ze nëjaký laser byl pouzit, jen není jasno, kde byl vlastnë umistën - po pouzití mohl být prý schován nebo vhozen do vody. V té oblasti se nacházi hodnë základen amerických jaderných ponorek i jiných vojenských zarízení, jez by stále mohly být objektem pozornosti spionáze. Kanadská strana není presvëdçena o tom, ze se jednalo o laserové svëtlo. Lod Kapitán Man je v té oblasti dobre známa - plaví se pravidelnë mezi Vladivostokem, Tacomou ve Washingtonu a Los Angeles v Kalifornii.

V dobë vrcholu studené války provádëla americká armáda simulace pouzití chemických zbraní i tady ve Winnipegu. Celkem 32 amerických mëst bylo místem tëchto tajných pokusű. Z letadel, nákladních aut a ze strech byl do vzduchu rozprasován sirník zinku a kadmia, který je karcinogenní, v malém mnozství se ale vyskytuje i v prírodë ve vodë, ve vzduchu a v pűdë, a bylo zkoumáno jeho sírení. Nad Winnipegem bylo této slouçeniny uvolnëno témër sest kilogramű celkem ve 36 pokusech v çervenci 1953. Pouze v Dallasu a v Minneapolisu bylo provedeno více testű nez ve Winnipegu.

Tyto testy byly provádëny brzo po té, co Sovëtský svaz oznámil, z e má jaderné zbranë, které jsou schopné zasáhnout severní Ameriku. Mnoho lidí se tenkrát obávalo, ze takový útok műze prijít kazdou chvíli. Obyvatelé Winnipegu se tenkrát pokusűm americké armády nebránili, ochotnë pri nich spolupracovali, protoze jim nebyla znám pravý cíl pokusű, bylo jim místo toho sdëleno, ze se jedná o pokus vytvorit nad mëstem ochranný oblak jemnë rozptýleného prachu, který by mël mësto ochránit v prípadë jaderného útoku.

V nedávné dobë se tëmito starými pokusy zabývali tri rűzné komise - americké armády, kanadské armády a civilní komise amerického kongresu. Vsechny tri se shodly na tom, ze pouzité mnozství chemikálií bylo prý tak malé, ze obyvatelé nemohli utrpët zádnou skodu.

Letos se çeká ve vëtsinë Kanady opët velké mnozství nepríjemných komárű, protoze vsude je dost stojaté vody potrebné k jejich líhnutí. V nëkterých místech napr. v Albertë, kde uz mají teploty kolem 20oC, komári uz vesele bodají a jsou prý letos obzvlástë velcí. Souçasné chladno v Manitobë má také svou výhodu - zatím jsem tady letos nepotkal jediného komára!

Záplavy se nyní konají na nëkterých rekách v Britské Kolumbii. Z Manitoby tam prý posíláme 2 milióny pytlű s pískem, které tady uz nejsou potreba.

Tak nevím jestli ty moje dnesní zprávy nevyznívají prílis negativnë. Písi ale hlavnë o tom, co sdëlují místní média, která se asi vsude zamërují hlavnë na negativní vëci. Vëtsina lidí je pres nejrűznëjsí nepríznivé ekonomické zprávy asi i tady se svým zivotem docela spokojena. Sobotní noviny ale vlastnë prinesly jednu pozitivní zprávu - manitobská ekonomie je v dobrém stavu, vloni zaznamenala druhý nejvëtsí prírűstek hrubého národního dűchodu mezi vsemi kanadskými provinciemi a letos se çekají stejnë dobré nebo jestë lepsí výsledky. Pritom v hospodarení provincie nejsou zádné slabé çlánky, vsechny sektory ekonomiky prospívají zhruba stejnë.

Dvaadvacetiletá australská plavkynë Susie Maroney jako první zena preplavala 190 km dlouhou trasu z Havany na Kubë do Key West na Floridë. Plavala uvnitr 8,5 krát 2,5 metrű velké klece chránící proti zralokűm pokrytá vrstvou ochranného zelé proti medúzám. Preplavání ji trvalo 24 a pűl hodiny, dorazila spálená od slunce, pokousaná od medúz a dehydratovaná. Çtyri a pűl hodiny po ukonçení preplavby jestë omdlela pri prímém televizním interview.

Americký president se omluvil posledním zijícím pokusným objektűm tzv. tuskegeeského sifilisového experimentu. U prílezitosti toho jsem vidël kus televizního poradu, ve kterém vystupoval advokát obëtí pokusu a jakýsi universitní profesor, oba to byli çernosi. Oba tvrdili, ze se tímto experimentem rozsáhle zabývali a ze nenasli zádné jasné dűkazy pro to, ze by onëch 400 çernochű bylo lékari úmyslnë infikováno, jak jsem slysel v tom predchozím rozhlasovém poradu koncem dubna a jak se zrejmë témër vseobecnë vërí. Nezvratným faktem ovsem zűstává, ze mëli sifilis, nebyli léçeni i kdyz uz léçba byla známa a nebyli informováni o podstatë experimentu.

Nedávno se ve winnipegských novinách objevilo varování pred návstëvou restaurací v Budapesti, kde prý berou cizince velice na hűl. 2. kvëtna byl napr. jakémusi dánskému turistovi naúçtován ekvivalent 8300 kanadských dolarű (asi 187000 Kç) za obëd pro çtyri (v tom bylo napr. 1279 dolarű za çtyri rízky, 460 dolarű za çtyri końaky a 4448 dolarű za jednu rundu pro cikánskou kapelu). Nejedná se prý o izolovaný incident, vyskytly se i prípady násilí a bytí zákazníkű, kterí odmítali zaplatit prehnané úçty. Americké velvyslanectví dalo zatím pët budapestských restaurací a noçních podnikű na çernou listinu pro neetické obchodní praktiky a varuje pred jejich návstëvou.
Nejspís jste si vsimli, ze Ameriçané v poslední dobë vznásejí stále nová obvinëní pokud jde o roli Svýcarska ve Druhé svëtové válce a o to, jak Svýcarsko nalozilo se zlatem uloupeným nacisty. Minulý týden byl na toto téma v As it happens zajímavý rozhovor s Angliçanem Tomem Bauersem, autorem právë publikované knízky "The Nazi Gold" (Nacistické zlato). Tvrdil, ze hned po skonçení války sice vítëzné mocnosti narídili Svýcarsku vrátit uloupené zlato zidűm, ale nijak na to netlaçily, nebot Británie se bála, ze z navrácených penëz bude finacováno masové stëhování zidű do Palestiny, která byla tenkrát jestë pod britskou správou (Británie slíbila sice zidűm uz v roce 1917, ze si tam műzou vytvorit svűj stát, ale pod podmínkou, ze se dohodnout s Araby), v amerických úradech mëli prý v té dobë prevahu antisemité a Francie mëla sama spatné svëdomí z kolaborace s nacisty pri odsunech francouzských zidű. Tom Bauers ovsem prohlásil, ze Svýcarsko mëlo samo od zaçátku vëdët, ze je povinno uloupené bohatství vrátit pűvodním majitelűm. Prohlásil téz, ze svýcarská neutralita ve válce byl mýtus, který umoznil Svýcarsku vydëlat hodnë penëz a pritom se vyhnout trestu za spolupráci s nacisty.