PromžnlivŽ jaro a lŽto 1999 - 24. 3. aì 2. 10.

PÞedchoz’ povžtrnostn’ str‡nka: Podzim a zima 1998/99

24. 3.: Led kolem pinawskŽho mostu bžhem posledn’ho tùdne skoro œplnž zmizel. Dnes se tam na odpo‹’vadle p‡slo nžkolik des’tek divokùch kanadskùch hus. Jsou to prvn’ navr‡tivä’ se husy, kterŽ jsem letos zaregistroval.

4. 4.: V noci ze ‹tvrtka na Velkù p‡tek tu napadlo 25 cm snžhu. A dnes dalä’ch 20 cm!

16. 4.: Velikono‹n’ sn’h sice dost rychle rozt‡l a nasledovalo nžkolik teplùch dn’, ned‡vno väak teploty klesly zpžt k nule a dnes r‡no byla zem opžt zcela b’l‡ (asi 1 cm).

10. 5.: Posledn’ dva tùdny dubna bylo pÞekr‡snŽ teplŽ po‹as’ s aì 26°C, kterŽ mžlo väak za n‡sledek velk‡ sucha vedouc’ k 65 lesn’m poì‡róm na vùchod od jezera Winnipeg, kterŽ si vyì‡daly evakuaci mnoha set lidi, pÞev‡ìnž Indi‡nó. A kolem Winnipegu silnŽ vžtry za‹aly odn‡äet hl’nu z pol’ a pósobit prachovŽ bouÞe. Pak naätžst’ za‹alo präet, jenìe se nakonec ochladilo natolik, ìe uì 3 dni klesaj’ no‹n’ teploty pod nulu a ve dne se maxim‡ln’ teploty pohybuj’ kolem 8° a leje tolik, ìe se zase za‹’naj’ rozlŽvat nžkterŽ menä’ Þeky. Je to pžkn‡ ilustrace toho jak se manitobskŽ po‹as’ móìe rychle mžnit od jednoho extrŽmu k druhŽmu.

25. 5.: Aì do soboty bylo neobvykle chladno a präelo tolik, ìe se nžkteÞ’ farm‡Þi zase boj’, ìe nebudou moci v‹as zas’t. Hlavnž v jihoz‡padn’ Manitobž, kde je asi 700 tis’c hektaró pódy pod vodou nebo namo‹enŽ tak, ìe se na ni ned‡ vjet a 9 obc’ tam proto vyhl‡silo stav nouze.

30. 5. (nedžle): Od pondžl’ do p‡tku byla kone‹nž perfektnž modr‡ obloha a teplomžr se vyäplhal v p‡tek aì na 31°C. Pak v sobotu opžt hodnž präelo a dnes bylo jen asi 12°C.

8. 6. Je opžt teplo, skoro neprä’, ve vžtäinž Manitoby se podaÞilo zas’t aì 90% obhospodaÞovanùch ploch, jen v tŽ jihoz‡padn’ Manitobž na onžch podm‡‹enùch 700 tis’c’ch hektarech pouhùch 10%. PÞitom uì pomalu proäly lhóty pro väechny plodiny, do nichì je tu nutno provŽst osev, aby sta‹ily dozr‡t.
Mimochodem, pÞes väechny silnŽ deätž st‡le hoÞ’ nžkolik lesn’ch poì‡ró na severu, ale uì nejsou nebezpe‹nŽ. Z tžch 65 dole zm’nžnùch jich bylo 64 zaloìeno lidmi, lidskou ‹innost’ (z nepozornosti, atd.).

Po kvžtnovùch deät’ch je v Þece Winnipeg u pinawskŽho mostu tak vysok‡ voda, ìe z balvanó vy‹n’vaj’ nad hladinu pouhŽ dva na severu kousek od bobÞ’ho hradu. A nejvyää’ body ostróvkó na jihu jsou zhruba na œrovni hladiny - rozhodnž na nich letos nemóìou ì‡dn’ pt‡ci hn’zdit jako vloni. I potokem v onom opuätžnŽm bobÞ’m s’dliäti te‹e tolik vody, ìe starŽ neudrìovanŽ hr‡ze jsou m‡lem plnŽ.

20. 6. PÞed tùdnem (13-16. 6.) v jiìn’ Manitobž no‹n’ teploty opžt klesaly aì k nule a v okol’ Steinbachu zaznamenali jedno r‡no i rann’ mraz’ky a äkody na pol’ch. Pak ve ‹tvrtek naopak na œplnŽm severu Manitoby v Churchillu vystoupila teplota aì na rekordn’ch 28°C a od tŽ doby je zase docela teplo i tady na jihu. V‹era jsem poprvŽ sko‹il do Þeky, moc dlouho se tam ale jeätž vydrìet nedalo.
Na nžkolika m’stech na severu oì’raj’ mili—ny housenek dohola list’ osikovùch lesó.

23. 6. V‹era tu bylo nesnesitelnž vlhko a Pinawa bylo se 33°C nejteplejä’m m’stem Kanady (ve Winnipegu bylo 32°C). PÞes Manitobu se pÞehnala odpoledne a ve‹er siln‡ bouÞe se spoustou deätž. Dnes je opžt slune‹no. Kom‡Þi za‹’naj’ bùt st‡le nepÞ’jemnžjä’.

3. 7. V posledn’ch dnech silnŽ lij‡ky, dost chladno. Nedaleko odtud, ve mžstž Kenora v severovùchodn’m c’pu Ont‡ria je vyhl‡äen stav ohroìen’ d’ky vysokŽ hladinž vody v jezeÞe Lake in the Woods. U Kenory z nžj vytŽk‡ Þeka Winnipeg, v n’ì je st‡le mimoÞ‡dnž vysokù stav vody i v okol’ Pinawy (uì tam vy‹uhuje jen malink‡ äpi‹ka jedinŽho balvanu u bobÞ’ho hradu z mùch fotografi’ a vnitÞek hradu bude nejsp’ä uì takŽ zaplaven), kde v n’ pluje hodnž celùch kmenó a jinùch kusó dÞeva odplavenùch z jej’ch bÞehó.
Ve Skalistùch hor‡ch v BanffskŽm n‡rodn’m parkó m‡ napadnout 15 cm snžhu a cesty na sever od nžj jsou opžt uzavÞeny d’ky zimn’mu po‹as’.

11.-16. 7. AlespoË v severn’ Manitobž älo po‹as’ z jednoho extrŽmu do druhŽho: Slunce, vedra, krupobit’, bouÞky, dŽäé, zima.

19. 7. Voda v Þece Winnipeg se kone‹nž vrac’ k norm‡lu, väechny balvany a ostróvky u pinawskŽho mostu jsou opžt vidžt. Voda se zd‡ st‡le jeätž o nžco studenžjä’ neì v TravnatŽ Þece na severu.

24.-30. 7. Vžtäinou subtropick‡ vedra pÞes 30°C, jednou ‹i dvakr‡t takŽ nezvyklŽ vlhko a dusno. Sportovcóm z Jiìn’ Ameriky œ‹astn’c’ch se pr‡vž zah‡jenùch Panamerickùch her se to l’b’. I Þeka Winnipeg je kone‹nž pÞ’jemn‡ i pÞi delä’m pobytu v n’.

31. 7. - 2. 8. Teploty prudce klesly ‹asto i pod dvacet stupËu. Najednou se zd‡ bùt nepÞ’jemnž chladno.

9. 8. Relativnž chladnŽ a dost deätivŽ po‹as’ pokra‹ovalo po celù pÞedchoz’ tùden. Ob‹as uì to m‡lem za‹’n‡ dùchat podzimem.

11.-14. 8. Vr‡tilo se slune‹nŽ po‹as’ tak, ìe se mohly naplno rozjet ìnž (dÞ’ve neì norm‡lnž, zÞejmž d’ky vedróm v dubnu). PodaÞilo se za ty ‹tyÞi dny sklidit tÞetinu plochy päenice.

15.-17. 8. Opžt zima a hodnž deätž. 17. 8. postihla Winnipeg a okol’ velk‡ bouÞe, kter‡ udžlala z ulic na chv’li rybn’ky. Po jiìn’ Manitobž se pÞi tom proch‡zelo tornado, kterŽ se naätžst’ nikdy poÞ‡dnž nedotklo povrchu zemž, alespoË ne v obydlenùch oblastech.

19. 8. Od v‹erejäka je zase teplo a pÞedpovž“ na v’kend slibuje 35°C! Dalä’ torn‡do dnes zaznamenali daleko na vùchodž v NovŽm Skotsku.

22. 8. PÞedpovž“ pozdžji zmžnili na maxim‡lnž 30°C a tolik opravdu v sobotu (v‹era) bylo. Dnes ale bylo uì jen asi 25°C a odpoledne bylo poÞ‡dnž zamra‹eno, deäé, bouÞky. Uì v’ce jak tùden tu podzimnž ìloutnou listy.

29. 8. Od œterù bylo opžt vžtäinou hezky, ob‹as aì pÞes 30°C. Noci väak posledn’ dva dny za‹aly bùt nepÞ’jemnž studenŽ. Velice vžtrno, na severu hoÞ’ 40 lesn’ch poì‡ró, z toho äest nekontrolovatelnž. Od v‹erejäka je pÞ’snù z‡kaz rozdžl‡v‡n’ ohËó v celŽ Manitobž mimo hl’dan‡ t‡boÞistž. Letos uì v Manitobž shoÞelo 11 tis’c km2 lesó. PÞed tùdnem kroupy zpósobily dost äkod v nžkterùch ‹‡stech Manitoby a farm‡Þi si stžìuj’, ìe v dósledku pÞedchoz’ch deäéó maj’ st‡le jeätž problŽmy s pokra‹ovan’m skliznž na namo‹enùch pol’ch.

22. 9. Prvn’ dva tùdny z‡Þ’ bylo dost zima a neobvykle deätivo. Jen vyj’me‹nž se udžlalo hezky. NapÞ’klad na severoamerickù Sv‡tek pr‡ce, kterù letos pÞipadl na 6. z‡Þ’, kdy jsem se letos nejsp’ä uì naposledy odv‡ìil sko‹it venku do vody. Tento tùden je zase neobvykle teplo s odpoledn’mi teplotami aì 24°C. V noci ale teplota kles‡ uì nepÞ’jemnž bl’zko k bodu mrazu. Stromy jsou pžknž podzimnž zbarvenŽ. TŽmžÞ kaìdou noc je moìno na obloze pozorovat pol‡rn’ z‡Þi.

30. 9. Ochladilo se na max. 6°C ve dne a i m’rnž pod nulou v noci. V’tr aì 70 km/hod. PÞitom za z‡padž Manitoby nen’ v nžkterùch m’stech jeätž sklizena ani polovina obil’. Na vùchodž jsou ìnž skoro u konce.

2. 10. CelŽ dna dny tu vzduchem poletovaly snžhovŽ vlo‹ky. Dvakr‡t se to zmžnilo v kr‡tkou v‡nici. Na zemi zat’m nic nezóst‡v‡. V noci je pod nulou. Nev’m jak to bude letos s bab’m ("indi‡nskùm") lŽtem.

N‡sleduj’c’ povžtrnostn’ str‡nka: Podzim 1999