Jaro 1997 v Manitobě - část 2

4. 4.   Meteorologové předpovídají na zítřek sněhovou bouři i pro Winnipeg! Má trvat až do neděle a přinést až 30 cm sněhu. Právě když sníh konečně zmizel z chodníků po celém Winnipegu. Venku se opravdu začíná chumelit (pátek 9:30 večer)!

5. 4.   Je 9 hodin večer a venku stále ještě bez přestávky chumelí. Tedy jedná se přímo o blizzard, vítr má rychlost až 80 km/hod. Teplota je -10C. Už napadlo asi 12 cm sněhu. Není vůbec mokrý, to co padá se většinou víc blíží malým ledovým kuličkám, které při 80 km/hod velice nepříjemně bodají do tváře, než načechraným sněhovým vločkám. Takže je to pěkně kluzké. I ve středu města se stále tvořily desítky centimetrů vysoké závěje. Ježdění autem bylo dnes zase jednou docela dobrodružství. Mimo město se jezdit nedoporučovalo vůbec. Musel jsem dnes přejet celý Winnipeg dvakrát, když jsem se navečer vracel po okruhu kolem Winnipegu domů, bylo to téměř srovnatelné s tím co jsem zažil před nedávnem u Farga. Třikrát jsem uvízl v hlubokých závějích, naposledy jsem musel vylézt ven z auta a pracně si vyhrabávat koleje před autem, abych se dostal dál.

Vznášedlo letos na Červené řece v okolí Winnipegu led ještě lámat nebude. Na celé západní polokouli jsou prý jen dva takové stroje, které by to mohly dělat. Jeden patří kanadské pobřežní stráži v a ten bude lámat řeky asi na patnácti řekách v Québecu ve stejnou dobu, kdy by ho bylo třeba tady. Ten druhý patřil nějaké důlní společnosti na Aljašce, byl nedávno na prodej a je teď zrovna prý na cestě do Paraguaye. Manitobská vláda slibuje, se bude něco podobného v budoucnu snažit získat i pro Manitobu. Podle dnešních zpráv ta mašina snad ani nemusí vrtat do ledu díry, Zřejmě stačí, kdyz opakovaným přejížděním led vhodně rozvlní. Letos zatím do řeky vrtá díry devět komerčních rybářů obvykle působících na jezeře Winnipeg. Denně stačí navrtat až čtyři kilometry řeky. Vrtání provádějí pomocí obrovských vrtáků namontovaných na zadi svých dosti těžkých snowmobilů značky Bombardier, které používají k zimnímu rybolovu. Na rozdíl od vznášedla hrozí snowmobilům (a jejich majitelům) propadnutí do řeky v místech se slabším ledem.

Ani současné nepříznivé počasí není moc schopno omezit zločinnost. Dnes ve 4 hodiny ráno byl v centru Winnipegu ubit k smrti 18tiletý příslušník indiánského pouličního gangu osmi příslušníky konkurenčního, taktéž indiánského gangu...

6. 4.   10 hodin ráno (už "letního" času): Blizzard venku pokračuje neztenčenou silou. Teplota -11C. Vítr 50 až 80 km/hod. Z okna vidím všude kolem metrové závěje sněhu. Už padají normální chumdelaté sněhové vločky - jsme najednou zpět uprostřed hluboké zimy. Celková výška napadaného sněhu má brzo dosáhnout 40 cm. Winnipegské letiště je uzavřeno. Všechny silnice v jižní Manitobě máme považovat za oficiálně uzavřené, jízdu po nich za životu nebezpečnou. Policie není schopna vyjíždět. I tak už jsou prý zablokované stovkami opuštěných aut a náklaďáků, stejně tak ulice ve Winnipegu (kdyby se mi včera večer nepodařilo vyprostit ze závějí vlastní silou, určitě by tam moje auto teď také stálo už zcela pohřbené ve sněhu; zhruba v té době totiž blizzard dosáhl své plné síly a od té doby nejspíš už žádná pomoc nevyjížděla). Nemocnice hledají dobrovolníky, kteří vlastní vozidla s pohonem na všechna čtyři kola, aby jim pomohli dopravovat personál z domu do práce a zpět.

Asi před třemi dny už jsem viděl první navrátivšší se divoké husy i v Pinawy, capkaly tam po ledě na řece Winnipeg. Moc rád bych věděl, jak se s tímhle blizzardem vyrovnávají.

Půlnoc: Už konečně přestává sněžit a vítr se uklidňuje. Přesto jsem si ještě musel zakrýt celý obličej maskou, když jsem večer vyrazil asi na dvě hodiny do města na běžkách. Vypadá to tady velice nezvykle, není vůbec vidět, kde jsou vedlejší ulice, auta jsou často zasypaná až po kapotu sněhem. Jen ty nejhlavněší ulice jsou jakž takž vyhrnuté a sjízdné, většinou po nich stejně jezdily jen auta s pohonem na všechny kola. Jinak byl dnes navečer Winnipeg rájem pro snowmobilisty, kteří mají normálně provoz na území města zakázan - dneska ale nebyl na ulicích nikdo, kdo by vybíral pokuty. Zítra budou všechny školy, obě university, pošta, atd. ještě zavřené.

Prý to byla největší zimní bouře ve Winnipegu za posledních 31 let. Zvětšila opět pravděpodobnost toho, že se na jaře budou konat největší záplavy za století.

Souvislá (a tlustá) vrstva sněhu tu už pokrývá zemi nepřetržitě po celých pět měsíců. Pro zajímavost, v Torontu bylo dnes +22C a bylo tam vydáno varování, že existují podmínky pro vznik tornáda.

7. 4.   Poledne: venku stále ještě mírně popadává sníh, vítr je jen asi 30 km/hod, ráno byla teplota -16C, maximální teplota má být asi -12C. Letiště po 22tihodinové uzavírce opět začalo dnes ráno fungovat. Silnice v jižní Manitobě jsou stále ještě oficiálně nesjízdné (policie na ně nevyjíždí). Řada lidí je bez proudu. Dnes se nepracuje ani v řadě malých i velkých soukromých podniků. Bude trvat dalších několik dní než se Winnipeg vrátí do normáních kolejí. Už funguje asi 75% autobusových linek. Na odklízení sněhu z ulic padne asi 2,5 až 3 milióny dolarů, které byly původně rozpočtovány na počátek příští zimy (říjen-prosinec 1997).

8. 4.   Včera nakonec ještě docela vydatně sněžilo celé odpoledne a večer. Není jasné, kolik sněhu vlastně celkem napadlo, slyšel jsem údaje od 35 do 47 cm. Nevím jak se to vlastně měří, když vítr neustále sníh přemísťuje po krajině. Každý sníh je také jinak hustý. Nejlepší údaj bude asi tvrzení, že celkové srážky (včetně počátečního mrznoucího deště byly 57 mm (to je po roztání, kdydy se všechno převedlo na vodu). Dneska bylo už modré nebe, tam kde se povedlo sníh vyhrnout až na asfalt, začal sníh trochu tát. V noci bylo ale -20C a má to tak ještě několik dní zůstat. Ve dne maximum kolem -10C. Dneska jsem dostal najednou noviny za poslední tři dni a i pošta už přišla. Téměř všechny ulice už jsou sjízdné, i ve vedlejších je už vyhrnut alespoň jeden úzký pruh, město doufá, že zbytek sněhu během týdne roztaje. Jen moje auto stále ještě není pojízdné, má totálně zamrzlá kola.

9. 4.   Celý den slunečno, ale hodně zima. Auto už jsem rozhýbal, je sice ještě plné zledovatělého sněhu, ale jezdí. Ještě se v okolí stále najde dost aut, které jsou po kapotu zasypané sněhem. Příští týden nás podle meteorologů možná postihne další podobná sněhová bouře! Služby města Winnipegu se prozatím vrátily k plnění pískem 80 tisíc pytlů denně na výstavbu ochranných hrází v případě očekávané povodně.

12. 4.   Podle nejnovější předpovědi se už žádný další blizzard ve Winnipegu letos konat nebude, tlaková níže přicházející z Colorada, která ho měla způsobit se až sem nedostane, vyřádí se na jih od nás v USA, kde už teď zase sněží. Blizzard z minulého víkendu byla událost takového rozsahu, že se o ní bude v Manitobě jistě povídat dalších několik desítek let, stejně jako si doposud lidi vyprávěli o blizzardu ze 4. března 1966. Ten z minulého týdne, který se už běžně označuje jako "Blizzard 1997" ho v mnoha směrech o něco překonal (trvání, množství napadlého sněhu). Blizzard 1997 ukončil předčasně život alespoň 4 lidem, všechno to byli staří pánové, kteří zemřeli na selhání srdce, když se snažili během nebo po blizzardu odhrnovat ty spousty sněhu, které blokovaly přístupové cesty k jejich domům. Jednoho z nich našli dokonce až druhý den po té neblahé příhodě s lopatou v ruce, zapadlého v závěji. Předevčírem jsem byl v centru Winnipegu, kde většina chodníků byla stále zablokovaná hromadami sněhu vyhrnutého z ulic. Přes ty hromady vedly nahoru a dolů úzké pěšinky. Parkovacím automatům z toho sněhu většinou sotva vyčuhují vršky. Dokud sníh neroztaje, je dovoleno neplatit poplatky za parkování.

Ty spousty čerstvého sněhu tady všechno ochladily. Ještě ve středu ráno tu byla pro tuto roční dobu rekordně nízká teplota -21.7C, další den -16C a ve čtvrtek -13C. Přestože už od úterka tu stále máme překrásně modrou oblohu a slunce na nás zeshora praží co mu síli stačí, tání sněhu se málem zastavilo. Teprve dnes odpoledne teplota vyšplhala opět na +4C. Vyrazil jsem konečně letos poprvé ven na kole. Zrovna když se vozovky zase zamokřily obnovením táním okolního sněhu!

Naši sousedé na jihu v Severní Dakotě už rekordní povodně mají. Vrchol povodňově vlny tam dospěl k městu Fargo, v jehož okolí vzniklo veliké jezero, které pomalu zamrzá. Byl tam vyhlášen mimořádný stav, přijel je morálně podpořit americký vicepresident Al Gore (vylezl na vršek čerstvě vybudované hráze a pronesl řeč "celá Amerika je s vámi") a manželka předchozího vicepresidenta, takže si lidé mírně dělají legraci, že to ještě tak vážné není, že to je jen vicepresidentská povodeň. Vyžádala si ale už dvě oběti na životě - těhotnou maminku a její tříletou dcerku, které se v úterý večer na druhé straně hranic v Minnesotě vracely domů a pět kilometrů od domova vjelo jejich auto do rozvodněného potoka. Podařilo se jim vylézt oknem ven, doplavat ke břehu a pak maminka promáčená na kůží při teplotě pod bodem mrazu ještě nesla dceru více než kilometr směrem k farmě, kde bydlel jejich známý. Narazily ale na další rozvodněný potok pouhých 180 m od oné farmy, zřejmě už neměly síly se pokusit ho překonat, uložily se k odpočinku a už se nikdy neprobudily. Další den odpoledne byly nalezeny zmrzlé. Mimochodem, místní šerif, který to vyšetřoval se jmenuje Tom Matejka. A šéf městkých služeb ve Fargo, který má na starosti i protipovodňové práce se zase jmenuje Pat Zavoral.

Hladina řek už začíná viditelně stoupat i ve Winnipegu, led se zvedá a odpoutává od břehů. Pokud se vrchol povodňové vlny z jihu dostane sem k nám ve stejnou dobu, kdy tady bude naplno tát náš místní sníh, očekává se tu povodeň, která by mohla překonat všechny předchozí rekordy z tohoto století. Prakticky celé město Winnipeg je chráněno tzv. floodway, což je umělý kanál, který obchází celý Winnipeg po východní straně, do něhož se v případě povodně pouští většina přebytečné vody tekoucí Červenou řekou. Postiženo bude hlavně rozsáhlé území na jih od města. Ve Winnipegu je ohroženo jen několik ulic a jednotlivé domy v bezprostřední blízkosti řeky. Tyto ulice a domy se jejich obyvatelé s pomocí města snaží chránit dočasnými hrázemi postavenými z napůl pískem naplněných pytlů. Pytle připravuje město. Naplnění jednoho pytle stojí $1,50. V případě rekordních záplav jich bude potřeba 2,5 miliónu. Tolik se vzhledem ke zdržení způsobeném Blizzardem 1997 už asi nestihne připravit, takže se začínají stavět i hráze jílové, obzvláště tam, kde mají obyvatelé jednotlivých domů zájem si je ponechat natrvalo.

Zrovna jsem se vrátil z keňské večeře s kulturním programem pořádané jednou organizací pro pomoc přistěhovalcům a winnipegskou keňskou komunitou. Keňská jídla (ochutnali jsme jich asi deset) se dost podobají kuchyni indické. Obé je velice dobré. Keňané mluvili o své zemi s velkou láskou. Odcházejí z ní jen proto, že je tam ve srovnání s Kanadou příliš velká hustota obyvatelstva. Ve Winnipegu jich zase tolik není. Winnipeg a Manitoba jsou etnicky nejrozmanitější oblasti Kanady. Aktivně tady pěstuje svoji kulturu asi 40 různých etnických komunit přišedších z různých částí světa. Takže je tu možnost se seznámit s nejrůznějšími kulturami.

13. 4.   Ve Fargu už hladina řeky dosáhla maxima, 11.45 m nad normálem, o něco méně než rekordních 11.9 m z roku 1897. Město má 74000 obyvatel a téměř celé je v suchu a bezpečí za permanentními protipovodňovými hrázemi, které ho obklopují. V malých městečkách na jihu Manitoby právě teď buldozéry zvyšují podobné ochranné hráze o dalších 60 cm. V době povodně se z těch městeček na několik týdnů stanou ostrovy uprostřed obrovského jezera. Přístup k nim budu pouze po vodě nebo ze vzduchu.