Předchozí povětrnostní stránka: Podzim a zima 1998/99
24. 3.: Led kolem pinawského mostu během posledního týdne skoro úplně zmizel. Dnes se tam na odpočívadle páslo několik desítek divokých kanadských hus. Jsou to první navrátivší se husy, které jsem letos zaregistroval.
4. 4.: V noci ze čtvrtka na Velký pátek tu napadlo 25 cm sněhu. A dnes dalších 20 cm!
16. 4.: Velikonoční sníh sice dost rychle roztál a nasledovalo několik teplých dní, nedávno však teploty klesly zpět k nule a dnes ráno byla zem opět zcela bílá (asi 1 cm).
10. 5.: Poslední dva týdny dubna bylo překrásné teplé počasí s až 26°C, které mělo však za následek velká sucha vedoucí k 65 lesním požárům na východ od jezera Winnipeg, které si vyžádaly evakuaci mnoha set lidi, převážně Indiánů. A kolem Winnipegu silné větry začaly odnášet hlínu z polí a působit prachové bouře. Pak naštěstí začalo pršet, jenže se nakonec ochladilo natolik, že už 3 dni klesají noční teploty pod nulu a ve dne se maximální teploty pohybují kolem 8° a leje tolik, že se zase začínají rozlévat některé menší řeky. Je to pěkná ilustrace toho jak se manitobské počasí může rychle měnit od jednoho extrému k druhému.
25. 5.: Až do soboty bylo neobvykle chladno a pršelo tolik, že se někteří farmáři zase bojí, že nebudou moci včas zasít. Hlavně v jihozápadní Manitobě, kde je asi 700 tisíc hektarů půdy pod vodou nebo namočené tak, že se na ni nedá vjet a 9 obcí tam proto vyhlásilo stav nouze.
30. 5. (neděle): Od pondělí do pátku byla konečně perfektně modrá obloha a teploměr se vyšplhal v pátek až na 31°C. Pak v sobotu opět hodně pršelo a dnes bylo jen asi 12°C.
8. 6. Je opět teplo, skoro neprší, ve většině Manitoby se podařilo zasít
až 90% obhospodařovaných ploch, jen v té jihozápadní Manitobě na oněch
podmáčených 700 tisících hektarech pouhých 10%. Přitom už pomalu prošly lhůty
pro všechny plodiny, do nichž je tu nutno provést osev, aby stačily dozrát.
Mimochodem, přes všechny silné deště stále hoří několik lesních požárů na
severu, ale už nejsou nebezpečné. Z těch 65 dole zmíněných jich bylo 64
založeno lidmi, lidskou činností (z nepozornosti, atd.).
Po květnových deštích je v řece Winnipeg u pinawského mostu tak vysoká voda, že z balvanů vyčnívají nad hladinu pouhé dva na severu kousek od bobřího hradu. A nejvyšší body ostrůvků na jihu jsou zhruba na úrovni hladiny - rozhodně na nich letos nemůžou žádní ptáci hnízdit jako vloni. I potokem v onom opuštěném bobřím sídlišti teče tolik vody, že staré neudržované hráze jsou málem plné.
20. 6. Před týdnem (13-16. 6.) v jižní Manitobě noční teploty
opět klesaly až k nule a v okolí Steinbachu zaznamenali jedno ráno i ranní mrazíky
a škody na polích. Pak ve čtvrtek naopak na úplném severu Manitoby v
Churchillu vystoupila teplota až na rekordních 28°C a od té doby je
zase docela teplo i tady na jihu. Včera jsem poprvé skočil do řeky, moc
dlouho se tam ale ještě vydržet nedalo.
Na několika místech na severu ožírají milióny housenek dohola listí
osikových lesů.
23. 6. Včera tu bylo nesnesitelně vlhko a Pinawa bylo se 33°C nejteplejším místem Kanady (ve Winnipegu bylo 32°C). Přes Manitobu se přehnala odpoledne a večer silná bouře se spoustou deště. Dnes je opět slunečno. Komáři začínají být stále nepříjemnější.
3. 7. V posledních dnech silné lijáky, dost chladno. Nedaleko odtud, ve městě
Kenora v severovýchodním cípu Ontária je vyhlášen stav ohrožení
díky vysoké hladině vody v jezeře Lake in the Woods.
U Kenory z něj vytéká řeka Winnipeg, v níž je stále mimořádně vysoký
stav vody i v okolí Pinawy (už tam vyčuhuje jen malinká špička jediného balvanu
u bobřího hradu z mých fotografií a vnitřek hradu bude nejspíš
už také zaplaven), kde v ní pluje hodně celých kmenů a jiných
kusů dřeva odplavených z jejích břehů.
Ve Skalistých horách v Banffském národním parků má napadnout 15 cm
sněhu a cesty na sever od něj jsou opět uzavřeny díky zimnímu počasí.
11.-16. 7. Alespoň v severní Manitobě šlo počasí z jednoho extrému do druhého: Slunce, vedra, krupobití, bouřky, déšť, zima.
19. 7. Voda v řece Winnipeg se konečně vrací k normálu, všechny balvany a ostrůvky u pinawského mostu jsou opět vidět. Voda se zdá stále ještě o něco studenější než v Travnaté řece na severu.
24.-30. 7. Většinou subtropická vedra přes 30°C, jednou či dvakrát také nezvyklé vlhko a dusno. Sportovcům z Jižní Ameriky účastnících se právě zahájených Panamerických her se to líbí. I řeka Winnipeg je konečně příjemná i při delším pobytu v ní.
31. 7. - 2. 8. Teploty prudce klesly často i pod dvacet stupňu. Najednou se zdá být nepříjemně chladno.
9. 8. Relativně chladné a dost deštivé počasí pokračovalo po celý předchozí týden. Občas už to málem začíná dýchat podzimem.
11.-14. 8. Vrátilo se slunečné počasí tak, že se mohly naplno rozjet žně (dříve než normálně, zřejmě díky vedrům v dubnu). Podařilo se za ty čtyři dny sklidit třetinu plochy pšenice.
15.-17. 8. Opět zima a hodně deště. 17. 8. postihla Winnipeg a okolí velká bouře, která udělala z ulic na chvíli rybníky. Po jižní Manitobě se při tom procházelo tornado, které se naštěstí nikdy pořádně nedotklo povrchu země, alespoň ne v obydlených oblastech.
19. 8. Od včerejška je zase teplo a předpověď na víkend slibuje 35°C! Další tornádo dnes zaznamenali daleko na východě v Novém Skotsku.
22. 8. Předpověď později změnili na maximálně 30°C a tolik opravdu v sobotu (včera) bylo. Dnes ale bylo už jen asi 25°C a odpoledne bylo pořádně zamračeno, dešť, bouřky. Už více jak týden tu podzimně žloutnou listy.
29. 8. Od úterý bylo opět většinou hezky, občas až přes 30°C. Noci však poslední dva dny začaly být nepříjemně studené. Velice větrno, na severu hoří 40 lesních požárů, z toho šest nekontrolovatelně. Od včerejška je přísný zákaz rozdělávání ohňů v celé Manitobě mimo hlídaná tábořistě. Letos už v Manitobě shořelo 11 tisíc km2 lesů. Před týdnem kroupy způsobily dost škod v některých částech Manitoby a farmáři si stěžují, že v důsledku předchozích dešťů mají stále ještě problémy s pokračovaním sklizně na namočených polích.
22. 9. První dva týdny září bylo dost zima a neobvykle deštivo. Jen vyjímečně se udělalo hezky. Například na severoamerický Svátek práce, který letos připadl na 6. září, kdy jsem se letos nejspíš už naposledy odvážil skočit venku do vody. Tento týden je zase neobvykle teplo s odpoledními teplotami až 24°C. V noci ale teplota klesá už nepříjemně blízko k bodu mrazu. Stromy jsou pěkně podzimně zbarvené. Téměř každou noc je možno na obloze pozorovat polární záři.
30. 9. Ochladilo se na max. 6°C ve dne a i mírně pod nulou v noci. Vítr až 70 km/hod. Přitom za západě Manitoby není v některých místech ještě sklizena ani polovina obilí. Na východě jsou žně skoro u konce.
2. 10. Celé dna dny tu vzduchem poletovaly sněhové vločky. Dvakrát se to změnilo v krátkou vánici. Na zemi zatím nic nezůstává. V noci je pod nulou. Nevím jak to bude letos s babím ("indiánským") létem.
Následující povětrnostní stránka: Podzim 1999