V druhé části předchozího článku jsem se zapomněl zmínit o dalším přesvědčení, které sdílelo několik posluchačů: že evropské soudní systémy jsou mnohem lepší než kanadský. Vypadá to, že přesvědčení, že všechno cizí je lepší než to co má kdo ve své vlastní zemi je dost universální. Vzpomínám si, že když jsem v r. 1989 odjížděl z Lethbridge v Albertě na dva roky do Japonska, tak mi to dost lidí (včetně lékaře, který mi do příslušných japonských formulařů potvrzoval, že jsem zdráv) závidělo. Asi šlo hlavně o lidi, kteří si mysleli, že nemají šanci se z té prérijní díry (je to sice třetí největší město v Albertě, asi 65 tisíc lidí, ale ve dne si ho málem nevšimnete, když se k němu po silnici blížíte, snad až na architektonicky zajímavou budovu university ve tvaru dlouhého kvádru jakoby lehce pohozeného na dost strmém svahu na okraji kaňonu Oldman River) už nikdy dostat.

Včera ráno ale CBC vysílalo další pořad věnovaný soudnímu systému, který začal variací na vtip o právnících a spermiích, který jsem tady už dvakrát uvedl, doplněný tvrzením, že pokud jde o neoblíbenost různých skupin lidí, právníci bezpečně vedou a za nimi není daleko nic, že jim ale zastaralý kanadský soudní systém jejich situaci vůbec neusnadňuje, že naopak nejspíš přispívá k jejich nepopularitě. Že je nyní jasné, že něco se musí změnit, že už dlouho nebude možno pokračovat tím způsobem jak v posledních 150 letech soudy v Kanadě fungovaly, že kanadský soudní systém zaostává 150 let za ostatním světem. Následovala komentovaná reportáž ze zákulisního jednání jednoho dne u jednoho ontárijského soudu. Ukazovala jak díky nedostatku finančních prostředků a složitým procedurám neustále roste počet nevyřízených případů i v trestním řizení, což nutí prokurátory vyřizovat i některé trestní případy mimosoudními dohodami s advokáty obžalovaných, aby obžalovaný neunikl spravedlnosti úplně, na základě toho, že jeho případ nebyl projednán v rozumné době od spáchání trestného činu.