Zajímavý názor na tento problém jsem dostal od pana Karla Volfa v srpnu 2005. Pan Volf chce zcela zapomenout na historii, na to, že nebyl žádný rok nula, že Kristus se podle tradice narodil na začátku roku jedna naší éry (našeho letopočtu), že podle této tradice rok 1 L.P. (rok 1 po Kristu) byl i prvním rokem našeho letopočtu.

Ve svém novoročním přání jsem tu zdůrazňoval, že rok 2000 ještě patří do druhého tisíciletí, protože jsem tu kolem sebe neustále slyšel tvrzení, že 1.1. 2000 nastává třetí tisíciletí. Pro českého čtenáře to asi bylo zbytečné zdůrazňovat. Zdá se, že víc jak polovina Čechů má v této věci jasno. Na západní polokouli je to nejspíš bohužel jasné asi jen pro několik procent vzdělanějších obyvatel. Zajímavé je, že diskuze o tom, jestli století začínají letopočtem, který má na konci 00 nebo 01, se v anglosaském světě opakují už alespoň po dvě století.

Problém je asi způsoben tím, že v angličtině jsou pojmy typu "padesátá léta" (roky 50 až 59 nějakého století) často rozšiřovány i na stovky let - je možno se setkat s pojmy typu "eighteen hundreds" (osmnáctistovky = osmnáctistá léta) označující roky 1800 až 1899 a toto období je pak nesprávně ztotožňováno s 19. stoletím (tj. s roky 1801 až 1900), atd. (Ostatně podobný jev/nešvar je možno najít třeba i v italštině, v níž dokonce vynechají i tu první tisícovku a množné číslo, takže např. "cinquecento" (nebo psáno také '500), tj. doslova "pět set" znamená celé 16. století (tedy nejenom populárního Fiata 500).)

Samozřejmě všechno záleží na dohodě, takže klidně bychom se mohli dohodnout na tom, že století začínají rokem s posledními ciframi 00 a končí rokem s 99. K tomu nám ale chybí rok 0 pro začátek prvního století a museli bychom pak mít jedno nelogické století dlouhé pouhých 99 let, což by protiřečilo samotnému pojmu "století". Protože rok 0 prostě nebyl. Byl rok 1 před Kristem (př.n.l.) následován hned rokem 1 po Kristu (léta Páně, n.l.). A bylo by stejně nelogické přidat rok 1 před Kristem k prvnímu století naší, tj. křesťanské, tj. Kristovy éry. (Já vím, pokud se Kristus opravdu narodil, tak se nyní zdá, že to stejně bylo asi o čtyři roky dříve, v r. 4 př.n.l, ale s tím se teď už vůbec nic nedá dělat.)

Prostě když mnich Dionysius Exiguus na samém konci 5. století zpětně vytvářel náš letopočet, neměl ještě o tom, že existuje nějaká nula, ani potuchy. Ani když se začal až o dalších 230 let později tento letopočet skutečně používat, nebyl objev nuly v Evropě stále ještě znám, i když Indové ji znali jako číslo už od prvního století a Mayové asi ještě dříve (a Novobabyloňané používali cosi skoro jako nulu k označení prázdného místa ve své vylepšené šedesátkové číselné soustavě ještě o mnoho staletí dříve). Pojem "nulla" ve smyslu "žádný znak" se v Evropě poprvé objevil v latinských překladech arabských prací ve 12. století (a Arabové získali matematické znalosti od Indů). Ještě v 15-17. století tu ale nula nebyla považována za skutečné číslo. Teprve v r. 1629 byla nula uznána jako platné řešení rovnic a teprve z r. 1697 je známo tvrzení, že je to číslo. Mezi přirozená čísla (používaná k očíslovávání řad stejných objektů) ji přijal až Euler v r. 1768. Přitom Mayové používali rok 0 jako začátek svých delších časových období už před tisíciletími! Kdyby chtěli, Španělé měli možnost převzít od Mayů jejich znalosti o nule a jiné poznatky už 250 let před Eulerem. Místo toho jejich netolerantní bigotní katoličtí biskupové dali spálit velkou většinu mayských rukopisů a fyzicky zlikvidovat i jejich znalce, dříve než se jejich poznáníchtiví soukmenovci od nich mohli pořádně naučit komplikovanému mayskému písmu a převzít jejich poznatky. Později bylo třeba mayské hieroglyfy pracně luštit a ani dnes není ještě zcela jasno, jestli čteme správně všechny mayské nápisy zachovalé alespoň na kamenných stavbách a blocích. A různé pokusy o korelaci jejich kalendáře s naším se navzájem liší až o tisíc let.

Měli bychom si uvědomit, že když jiní dělali tak důležité objevy jako je znalost nuly, bez níž by nebylo skutečné počítání a vědecký a technický pokrok možný, my jsme ve většině Evropy ještě žili primitivním životem jeskynních lidí (s vyjímkou starých Řeků a Římanů, kteří nám sice dali demokracii a republiku, ale jejichž číselné systémy byly také naprosto k ničemu, nevhodné k jakýmkoliv složitějším výpočtům, stovky a tisíce let pozadu za vyspělými pozičními číselnými systémy starých Sumérů, Babyloňanů, Mayů a Indů). Takže bychom neměli být tolik namyšlení tím, že v posledních asi 400 letech jsme se náhodou dostali do čela světového vývoje. Za dalších 100-200 let by v něm mohl zase být někdo úplně jiný. Jenže do té doby snad už na Zemi naštěstí bude jediná globální dosti rovnoměrně se vyvíjející civilizace (v jejímž čele mohou ale ze začátku klidně stát třeba Číňané). Prozatím nás ještě pronásleduje naše dřívější zaostalost, v důsledku níž se ani po již několik set let trvající diskuzi nemůžeme všichni shodnout na tom, kdy vlastně začíná náš letopočet a jeho jednotlivá století a tisíciletí.

A proč je vlastně potřeba slavit různé zaokrouhlené letopočty? Vždyť všechny roky jsem zcela stejné. To, že některé z nich dostanou nálepku s hodně nulami je jen díky zcela náhodně stanovenému počátku letopočtu a základu číselné soustavy, kterou zrovna používáme (tak třeba Mayové místo naší desítkové používali soustavu dvacítkovou a Sumerové a Babyloňané šedesátkovou).

To jak je tady v Kanadě bombardována tvrzeními, že už rokem 2000 začíná 3. tisíciletí, rozčílilo i paní Julii Novotnou v Novém Domově (Toronto) z 11.12. 1999. Lidi, kteří mají zájem o různá vyjímečná data ve svém článku při tom upozorňuje na to, že 19.11. 1999 bylo na dost dlouho poslední datum sestavené pouze z lichých cifer. To příští bude až 1.1. 3111. Naopak nás brzo opět čeká datum sestavené jen ze sudých cifer a to 2.2. 2000. Před tím se naposledy vyskytlo 28.8. 888.

Jak jsem předpokládal, žádnou velkou ani malou katastrofu, nebo vůbec jakékoliv problémy, které by stály za pořádnou zmínku, počítače při příchodu roku 2000 nezpůsobily. Kvůli takovým obavám přitom hodně lidí ze sebe asi nechalo zbytečně vytahat spousty peněz. Různí "experti" např. doporučovali všem městkým radám po celé severní Americe, i v těch nejmenších obcích, které penězi jistě neoplývají, vyměnit všechny mikroprocesory ve všech komponentách rozvodů vody a podobných zařízení, pokud nezískají od původního výrobce ujistění, že to naprosto není třeba. Kanada a USA se chlubily, že jsou na Y2K připravené nejlépe z celého světa (tj., že na to utratily nejvíce peněz - nutně?, zbytečně?) a očekávaly, že v zemích, které se na přípravu na Y2K zcela nebo do značné míry vykašlaly, nebude hodně věcí fungovat. Američané zredukovali v Rusku počet svého personálu na nezbytné minimum a poslali domů všechny své rodinné příšlušníky. Předpokládali totiž, že v Rusku přestane o půlnoci 31. prosince téct voda a fungovat elektřina.

Zdá se ale, že země, které na přípravu zlomu letopočtu utratily minimum, na tom nejsou o nic hůře, než země, které utratily miliardy dolarů. Fakt je, že pokud jsou stále ještě taková místa, kde nemají žádné počítače ani vestavěné mikroprocesory, nebylo se tam čeho bát. Na druhé straně, u velké většiny mikroprocesorů je úplně jedno, jestli si myslí, že je rok 1900 nebo 2000, hlavní je, že správně řídí proces, který řídit mají. I když k tomu náhodou potřebují čas, ten je (jako u všech počítačů) interně reprezentován jako počet jistých zlomků sekundy od určitého okamžiku. Při takové reprezentaci jsou si všechny časové okamžiky naprosto rovnocenné. Takže bylo směšné očekávat, že bez výměny všech vestavěných mikroprocesorů přestanou 31. 12. 1999 fungovat elektrárny nebo vodovod. A i kdyby nějaká elektrárna fungovat přestala, její personál by jisté během krátké doby našel alespoň provizorní řešení, jak ji zase rychle uvést do provozu. Přece nechce nikdo tvrdit, že elektrikáři jiných zemí jsou méně schopní než elektrikáři srbští, kteří vloni po každém bombardování dokázali obnovit během několika hodin činnost zasažených elektráren.

I ve Winnipegu a okolí se našlo dost lidí, kteří si mohli dovolit podlehnout hysterii bezprostředně přicházející zkázy a nakupovali zásoby na přežití příchodu roku 2000 - přenosné generátory, propanové spotřebiče, baterie, svítilny, velké zásoby tekutého propanu (Zuzana, která si při studiu přivydělavá u benzinové pumpy, mi vyprávěla, jak musela koncem roku málem bez ustání čepovat propan do tlakových nádob a jak dohnala k slzám paní, které odmítla naplnit nádobu s už hodně dávno prošlým tlakovým testem - jak ona teď bude moci bez toho propanu přežít očekávaný kolaps elektrické sítě na Nový rok?), atd. Když pak na Nový rok úplně všechno fungovalo zcela normálně, snažili se všechny ty zbytečné zásoby vracet. Některé obchody se jim alespoň v něčem snažily vyjít vstříct. Ale většinou měli smůlu - např. jsem četl v novinách, že vrátit třeba 100 litrů oleje na svícení určitě nepůjde.

V Čechách, kde jsem v té době zrovna byl, jsem žádnou takovou hysterii nezaznamenal. Buď si tam takhle zbytečně vyhazovat peníze zatím stále jen opravdu málokdo může dovolit, nebo se v něčem Češi přece jen nedají tak snadno zblbnout. Až na tu příšernou kanonádu soukromých rachejtlí po silvestrovské půlnoci téměř z každého okna, tam panovala naprostá pohoda bez nějakých viditelných obav z "konce světa".

Když se zrovna nejedná o mikroprocesor, který řídí chod hodinek, málokdy je třeba převádět interní reprezentaci času vestavěných mikropocesorů do tvaru, v jakém si lidé obvykle sdělují datum a čas. Aktuální to však je u počítačů, které počítají úroky v bankách, připravují faktury, výplaty, důchody a automatizují všechny další úkony, kde dochází k manipulaci s daty. Problémem může být starší programové vybavení takových počítačů, v němž se v minulosti roky často reprezentavaly jen dvěma posledními ciframi. Je možné, že přes veškerou snahu tento problém napravit, se i tady v severní Americe ještě vyskytnou nějaká zapomenutá místa v programech, která rok 2000 nezvládnou. Takže bude po nějakou dobu dobré obzvláště pečlivě kontrolovat stav vašich bankovních účtů a správnost veškerých počítači produkovaných dokumentů a prováděných finančních transakcí. A i když se v této oblasti vyskytnou v nadcházejících měsících nějaké problémy, nepůjde o žádnou katastrofu, všechno se nakonec určitě podaří opravit a napravit.