Letošní "skóre" v lososí válce, ochrana přírody a víza do USA 12. 10. 1997

Možná vás zajímá, jestli už byl vyřešen spor kolem kvót odlovu pacifických lososů mezi Britskou Kolumbií (B.C.) na jedné straně a sousedními americkými státy Aljaškou, Washingtonem a Oregonem na druhé straně, o kterém jsem už několikrát psal. Zatím ještě ne, ve vyjednávání se ale bude pokračovat:

Letošní rybolovná sezóna pomalu končí a zdá se, že na jižní frontě kanadští rybáři dosáhli svého - vychytali téměř všechny lososy, které pocházejí z kanadské Fraserovy řeky, zatímco washingtonským a oregonským rybářům se podařilo získat pouze 13% z těchto lososů, což je právě podíl, který jim byli Kanaďané v doposud neúspešných vyjednávaních stejně ochotni přenechat. Na severní frontě zřejmě B.C. rybáři prohráli, rybářům z Aljašky se podařilo vychytat velké množství lososů ze severních kanadských řek Skeena a Nass.

Aljašský přívoz (trajekt) mezi severním B.C. městem Prince Rupert (což je jediné další místo, kromě Vancouveru, kam se dá v Kanadě dojet k Pacifiku po silnici a odkud pak mohou Aljaščané pokračovat autem přes Kanadu do zbytku USA) a Aljaškou obnovil provoz po té, co byl aljašský guvernér uspokojen, že byla přijata dostatečná bezpečnostní opatření znemožňující B.C. rybářům v budoucnu uspořádat nějakou další blokádu. Činitelé obou zemí souhlasí s tím, že je potřeba striktně oddělovat spor kolem rybolovu od všech ostatních záležitostí společného zájmu. B.C. činitelé ovšem odmítají požadavky na odškodnění stovek aljašských turistů za zdržení způsobené třídenní červencovou blokádou.

Pokud jde o onu torpédovou střelnici, celou záležitost právě projednávají kanadské soudy. Detailní popis problematiky této střelnice je možno si v angličtině přečíst v tomto americkém článku. Ve zkratce: pokusy jsou řízeny z malé vojenské zkušební základny na malinkém ostrově v zálivu Nanoose Bay u Nanaima na Vancouverově ostrově. Tento ostrůvek je majetkem kanadské federální vlády. Samotné pokusy se ale provádějí ve vyhraženém prostoru Whiskey Golf v úžině mezi Vancouverovým ostrovem a pevninou, která je formalně majetkem provincie B.C.. Ona vypovězená smlouva je ve skutečnosti smlouvou mezi B.C. provinční vládou a kanadskou federální vládou, kterou B.C. pronajímá onen vyhrazený prostor vždy na deset let kanadskému námořnictvu, které tam pak povoluje testy i Američanům. Pokud platnost smlouvy skončí, nebude tam moci provádět testy nikdo, ani kanadské námořnictvo. Federální kanadská vláda se proti zrušení smlouvy Britskou Kolumbií odvolala ke kanadským soudům. Soud zatím než dospěje ke konečnému rozhodnutí nařídil, že námořnictvo obou zemí může provádět testy tak jako doposud.

Kanadská federální vláda předem prohlásila, že když soud nerozhodne v její prospěch, onen testovací prostor v Pacifiku prostě vyvlastní od B.C. provinční vlády a převede pod přímou federální správu. Američané měli zřejmě z vypovězení ze základny vážné obavy, protože paní Albrightová nedávno v této věci kontaktovala kanadského ministra zahraničí Lloyda Axworthyho. Ten ji ujistil, že kanadská federální vláda dostojí všem svým mezinárodním závazkům pokud jde o základnu v Nannose Bay. Paní Albrightová za to slíbila, že pro Kanaďany bude pravděpodobně učiněna vyjímka z nového amerického zákona, který je právě ve stavu schvalování, podle něhož budou muset všichni návštěvníci USA vyplňovat dlouhé žádosti o vstupní vísa přímo na hraničních přechodech**. President Clinton a ministerský předseda Chretien jmenovali vyjednavače, kteří mají za úkol vyřešit všechny spory kolem rybolovu do konce listopadu. Pokud se to podaří a pokud na hranicích zůstane vše při starém, ukáže se nakonec, že taktika levicového B.C. premiéra Glena Clarka, který je za svůj ostrý postoj vůči Američanům občas kritizován, možná nebyla zase tak špatná.

Ochránci životního prostředí ze Společnosti pro záchranu B.C. dešťového pobřeží, ovšem tvrdí, že Clark je pokrytec, když kritizuje Aljašku za nadměrný rybolov a přitom nebere v úvahu, že na Aljašce dělají mnohem více pro ochranu prostředí v němž se lososi rozmnožují (a tedy i pro zachování dostatečného množství lososů). Zatímco Clark halasně kritizuje Američany, jeho vlastní vláda prý v tichosti schvaluje totální vykácení lesů v okolí jedné lososí řeky za druhou (lososi se vždy táhnou rozmnožovat k pramenům řeky, kde se narodili. Ke svému tření potřebují pokud možno neporušené čisté řeky).

Glen Clark letos také prohlásil organizaci Greenpeace, která mimo jiné organizovala protestní akce, často i násilné, také proti dřevorubeckým praktikám v B.C., veřejným nepřítelem číslo jedna. To je velký obrat, protože v minulosti jeho strana Nových demokratů s Greenpeacem spolupracovala. (Spory kolem způsobu kácení lesů v B.C. i jinde v Kanadě by se též mohly probírat hodně dlouho ...)

------------------
** Odhaduje se, že by aplikace nového amerického zákona i na Kanaďany mohla na rušných kanadsko-amerických hranicích vést až k sedmnáct hodin dlouhým frontám. Současná praxe je taková, že na silničních přechodech musí každý zastavit na americké celnici u úředníka v budce. Ten se zeptá na státní příslušnost a místo trvalého bydliště všech osob v autě a na cíl, účel a délku trvání návštevy v USA. Mezitím naťuká do počítače poznávací značku vašeho auta, kterou mu nějaká kamera zřejmě přenese přímo do jeho budky. Když vaše odpovědi znějí věrohodně a vaše auto není ukradené nebo hledané v souvislosti s nějakým zločinem nebo čímkoliv jiným, můžete pokračovat v jízdě, aniž je třeba ukazovat jakékoliv dokumenty. Někdy toto zdržení netrvá snad ani minutu. Přesto i při tento systému si dovedou americké orgány najít hledaného člověka.

Podobná procedura nás čeká u kanadské celnice zpět při návratu do Kanady, kde mají ovšem u kanadských občanů zájem hlavně o to, aby řádně zaplatili clo za zboží venku zakoupené. Kdo odjíždí z jejich země ani jedna strana nekontroluje. Zajímají je jen příchozí. Mnohé počítačové systémy mají samozřejmě propojené a tak spolupracují, když třeba jde o zabránění útěku nějakého zločince do druhé země (u trestních činů, které obě země uznávají).

Při cestě letadlem mezi Kanadou a USA ukazuje pas každý. Americká imigrační služba má pracoviště přímo na všech mezinárodních letištích v Kanadě, takže musíte projít jejich kontrolou ještě v Kanadě před nástupem do letadla.