16. 9. Přichází podzim:   Minulý týden tady bylo opět hodně teplo, hodně přes dvacet stupňů, takže jsem si ve čtvrtek ráno dokonce ještě zaplaval v rychlé vodě řeky Winnipeg, přestože ji ani celý týden zvýšených teplot nedokázal zahřát na obvyklou letní teplotu - chci říci, že jsem pak vylezl ven mírně promrzlý. V sobotu (strávil jsem ji "brigádou" - konečně jsem se jednou dostal k tomu, že jsem se přímo zúčastnil stavby jednoho domu prováděné organizací Habitat for Hunanity - postavili jsme za sedm hodin celé tři stěny - ze dřeva se staví mnohem rychleji než z cihel; byla to docela zajímavá zkušenost) bylo přímo vedro a pak najednou v neděli se hodně ochladilo a bylo mi poprvé opravdu zima, když jsem ze setrvačnosti vyrazil ven v tričku a šortkách. A ve vzduchu to najednou bylo cítit podzimem. Včera (v pondělí) večer mi na břehu řeky nízko nad hlavou prolétávalo s velkým křikem obrovské hejno kanadských husí, které zřejmě hledaly vhodné místo na přenocování při svém podzimním tahu na jih. Dnes ráno foukal velmi silný vítr a celé dopoledne podzimně pršelo. Odpoledne se ale vyjasnilo a večer byl nadherný - západ hrál všemi barvami červánek a na východě se objevil obrovský měsíc v úplňku, měsíc těsně nad obzorem jaký je možno vidět jen na placatých prériích. Široké otevřené nebe (open sky) je snad to nejkrásnější co na prériích je. Vzduch je tady nějak víc průzračný, možná je to tím, že je tady relativně sucho. Kdykoliv se v noci dívám na oblohu, tak snad každou půlhodinu je možno vidět nějakou padající hvězdu, někdy jich padá celý roj najednou. Nejspíš všude na světě padají meteority zhruba stejně často, ne všude je ale asi vzduch tak pruzračný, aby je člověk všechny viděl. Takže podzim tady vůbec neznamená dlouhodobě zataženou oblohu. Zamračíno je většinou jen když prší nebo padá sníh, jinak vesele svítí slunce i když je venku v zimě třeba -40^oC. Podzim znamená, že se teď bude nepříjemně rychle ochlazovat.

21. 9.   Včera v noci tu poprvé teplota klesla na 0^oC (v závětří). Ve větru byla nekrytá lidská pokožka ochlazována na -5^oC (tomu se tu ve zprávách krátce říká windchill factor. Dnes v noci to bylo jen o něco lepší. Přes den se ale teploměr stále ještě vyšplhá občas i trochu přes 20^oC. Předpověď na příští týden slibuje, že se ještě vrátí teplejší počasí. V Saskatchewanu už ale v úterý sněžilo. V severní Manitobě také už sněží.

24. 9.   Předpověd se splnila! Dnes bylo v noci celých +9^oC a odpoledne alespoň 26^oC a možná i víc. Už jsem si na takové teploty málem odvykl, dnes mi bylo strašně vedro. Doufám, že si letos babího léta ještě přece jen trochu užijeme. Počasí zatím přeje i farmářům, už sklidili většinu obilí.

26. 9.   Dnes tu bylo dokonce 29^oC, celých 13 stupňů nad normálem pro tento den. Listí stromů ale už rychle žloutne nebo krásně červená.

27. 9.   Dnes odpoledne se už zase rychle ochladilo na normálni teplotu 16^oC, je zima, větrno a vypadá to na déšť! :-(

3. 10.   Po několika chladnějších dnech jsme tu včera měli zase překrásně. Teploměr se vyšplhal téměř ke 30^oC! Dnes dopoledne bylo stále ještě pěkně, odpoledne pršelo. Zatím si na letošní podzim opravdu nemůžeme naříkat. Vloni v tuto dobu tady už napadl (a roztál) první sníh. Očekává se, že letošní zima bude v Manitobě celkově mírná jako vždy, když se v rovníkovém Pacifiku koná jev zvaný El Niño, způsobený rozsáhlou změnou směru proudů v oceánu a v atmosféře, který tam právě teď začíná (niño je španělsky "dítě", El Niño pak "Ježíšek": meteorologické El Niño bylo totiž v minulosti, kdy neexistovala řada automatických meteorologických stanic na bójích v Pacifiku, které se dnes používají k jeho předpovídání, zaregistrováno až těsně před Vánocemi jako oteplení moře u pobřeží jižní Ameriky). El Niño se objevuje celkem náhodně jednou za několik let. Působí např. záplavy v Peru a USA a sucha v Indonésii a Austrálii (a mírné zimy tady v Manitobě).

Ještě je tu sem tam někde vidět na poli v akci kombajn, ale žně tu letos už téměř skončily. Listí najednou začíná rychle opadávat. Včera kolem poledne jsem si užíval chvíli toho (možná posledního teplého období jak tvrdí meteorologové) a koukal se na kousek krásně modrého nebe na malé mýtince mezi stromy a byl jsem překvapen jak je tam nahoře "živo". Od vršků korun stromů až nahoru někam do nedohledna tam ve větru plula krátká i dlouhá vlákna, nejspíš to byly pavučiny, které se v paprscích slunce krásně leskly. Některé byly zamotané do klubíčka a vypadaly jako vysoce letící uprchlé pouťové balónky.

9. 10.   V uplynulém týdnu se tady vystřídalo neobvykle mnoho různých typů počasí - o víkendu bylo přes den stále ještě překrásně slunečno a teplo, v noci ale silně pršelo. Od pondělka je stále větrno a občas tu byly tak silné lijáky, jaké jsem snad ještě nikdy nezažil - s viditelností jen desítky metrů. Předevčírem tak lilo skoro celý den. Přitom byly často bouřky a blesky létaly křížem krážem oblohou. Pak v noci začal dout silný teplý vítr z jihu, který pokračoval včera celý den - bylo mi vedro i v krátkých rukávech. Poslední noc zase lilo, vítr se k ránu obrátil a stal se z něj pro změnu zase silný a studený severák a v jihovýchodní Manitobě přinesl první plískanice a sněhovou nadílku - v Pinawě bylo několik centimetrů sněhu, jehož zbytky se udržely až do večera. Večer se vyjasnilo, byl krásný západ slunce a v noci má mrznout. Rádio nás ráno nabádalo, že dnes je už opravdu potřeba sklidit ze zahrádek všechna zbylá rajčata.

V neděli byla nejvyšší zaregistrovaná teplota na území Kanady +26^oC ve Windsoru v Ontariu a nejnižší -24^oC v osadě Eureka v Severozápadních teritoriích! Jižní Ontário je totiž na stejné zeměpisné šířce jako Itálie. V létě je tam opravdu teplo. Na můj vkus ale až moc vlhko a dusno - celé týdny v jednou kuse, protože je obklopené ze všech stran velkými jezery. A taky tam mají dost kyselého déště. Některé stromy a jezera tam začínají odumírat. Polovina emisí to působících přichází z USA. I poté co bude v r. 2010 dokončena současná fáze redukce škodlivých emisí, bude prý stále ještě území o velikosti Francie a Anglie dohromady, dostávat nepřípustně vysoké množství kyselého deště. Proto Kanada začíná vyjednávat s USA dohodu o dalším šnížení škodlivých emisí.

U nás v Manitobě také někdy bývá v létě dost dusno (parno). Trvá to ale nanejvýš několik málo dní. Takovému počasí se říká sticky (lepkavé). Úplně nejlépe se extrémní teploty (+40^oC i -35^oC) ale snášejí v suché jižní Albertě, kde je ve vzduchu jen minimální vlhkost.

12. 10.   Další dva dni tu zase bylo teplo až vedro, poslední noc bylo například ještě v jednu ráno +18^oC (zato v sousedním Saskatchewanu měli na jihu v Regině jen 8 stupňů a v B.C. vnitrozemí dokonce -4^oC). Přitom tu většinou pršelo až lilo a oblohu stále křižovaly blesky. Někdy to zase vypadalo úplně jako vlahý májový deštík někde v Evropě. Všechno to je jen doznívání toho obrovského uragánu, který v Mexiku zabil tento týden stovky lidí. Rozhodně letošní rok byl v Manitobě pokud jde o počasí velice neobvyklý. Uvidíme, co nás ještě čeká. Teď v neděli navečer už se zase dost ochlazuje. Kus na sever od nás mělo dnes napadnout 20 cm sněhu. Též v Sakatchewanu. Uprostřed B.C. ve městě Prince George už 20 cm sněhu mají. Tam by naopak v tuto dobu mělo být tepleji než tady. Máme tu poslední dlouhý víkend roku - zítra je kanadské díkůvzdání (vzniklo to jako jakési celonárodní dožínky; skoro o měsíc dříve než v USA), bohužel je příliš deštivý. Alespoň je dost teplo!

13. 10.   Dnes ráno byly střechy domů ve Winnipegu poprvé bílé. Na ulicích se objevily první teplé bundy a čepice (ale ještě jsem viděl i jedny šortky), teplota moc nad nulu už nevylezla. V Saskatchewanu v povodí Churchillovy řeky mají z toho deště záplavy. V Kvebeku se dnes stala asi největší dopravní nehoda v dějinách Kanady - plný autobus důchodců na podzimním výletě se zřítil do nějaké strže, přežilo to jen 5 lidí, 42 zahynulo.

Sobota, 18. 10.   Jakmile skončil dlouhý víkend, přestalo ihned sněžit a pršet a bylo pak celé čtyři pracovní dny slunečno - ve dne teplota vystupovala až k 18 stupňům, v noci jen mírně mrzlo. Dnes se samozřejmě zase ve dne ochladilo dost pod 10 stupňů, vál silný nepříjemný vítr a byla mlha a zamračeno.

Na severu Alberty v oblasti Peace River je stále ještě nesklizeno 15% úrody. Pole jsou tam namočena po deštích a sněhu z minulého víkendu. Farmáři si přejí, aby buď byly ještě dva až tři týdny hezkého počasí, nebo aby zem pořádně zmrzla před tím než napadne sníh, což by jim také umožnilo zbytek obilí sklidit. Tady u nás je už prakticky po žních, dnes jsme ale se Zuzkou na jihu od Winnipegu potkali ještě několik hektarů nedosklizeného lnu.

Ve středu kanadský ministerský předseda otevíral v malém městečku Lac du Bonnet v sousedství Pinawy nové velké železářství, aby ukázal svoji podporu vytváření pracovních příležitostí malými firmami. A dnes zase odletěl do Moskvy, kde bude přesvědčovat Jelcina, aby podepsal Kanaďany iniciovanou smlouvu o úplném zákazu pozemních min (USA i Rusko ji zatím odmítají podepsat).

Úterý, 21. 10.   Od včerejška už teplota ani ve dne nevystupuje moc nad nulu, nejvýš tak ke 4^oC. Dnes ráno byl celý Winnipeg jedno velké kluziště, protože celou noc předtím padal mrznoucí déšť. Krajina je místy už druhý den trochu pocukrovaná sněhem.

Ministerský předseda více než dohodou o zákazu min nadchnul ruské představitele návrhem vytvoření mnohem frekventovanější severní obchodní cesty mezi přístavem Churchill tady u nás v Manitobě (pro který by mnoho lidí v Kanadě rádo našlo větší úplatnění) a severními ruskými přístavy.

Neděle, 26. 10.   Celý týden vzduchem poletovaly drobné vločky sněhu, země je ale stále ještě holá. Koncem týdne už ani ve dne nevystupovaly teploty nad nulu. Je tady teď deset stupňů pod normálem (dlouhodobým průměrem pro tento týden). Kaluže už jsou dávno zamrzlé a dnes jsem si všimnul, že se led začíná tvořit i na řece Assiniboine uprostřed Winnipegu. Moc teple se tady teda to letošní El Niño zatím neprojevuje! A západním prérím v USA už stačilo přinést první blizzard roku. V Denveru v Coloradu napadlo více než 60 cm sněhu, vytvářely se až metrové závěje, ve kterých uvázly stovky aut. Podobný blizzard se tam v toto dobu zaznamenali v r. 1982, kde se konalo nejintenzivnější zatím zaznamenané El Niño.

Sobota, 1. 11.   Tento týden tady zase bylo tepleji, někdy i v noci mírně nad nulou. Vál teplý jižní vítr, bylo skoro pořád zamračeno a přitom z těch mraků nic nepadalo, což je tu dost neobvyklé. Kromě předchozího týdne jsme tady vlastně přece jen letos měli dost teplý podzim.

Včerejší halloweenové trikotrítování začaly děti v dešti, který z těch mraků po týdnu už dopoledne přece jen začal padat a skončily už za mokrého sněžení, které pořád ještě teď po 24 hodinách pokračuje doprovázeno neustále se zesilujícím větrem, takže to už začíná vypadat na blizzard. Dnes bylo stále ještě dost teplo, sníh byl pěkně mokrý a tak z něj šlo dobře dělat sněhuláky a různé pevnosti, do jejichž stavby se některé děti v okolí hned pustily.

Stávka učitelů v Ontáriu stale ještě pokračuje. Už druhý den je před soudem projednávána žádost ontárijské vlády o soudní příkaz k navrácení učitelů do práce. Příslušnému soudci se včera k vydání takového příkazu moc nechtělo, říkal, že zatím ještě nebylo dostatečně využito vyjednávání.

Neděle, 2. 11.   Pořádný blizzard se nakonec nekonal - vítr se do rána trochu utišil a sníh skoro přestal podat. Přesto byla ráno už i celá jižní Manitoba pokrytá 15 cm mokrého sněhu a prakticky všechny silnice byly nesjízdné. Do večera všechno pěkně zmrlo a všechno je stále krásně bílé. Vypadá to podobně jako vloni 7. listopadu, odkdy byla zem pokrytá sněhem nepřetržitě téměř půl roku.

3. 11.   Celý den mírně mrzlo, všechno je nadále zakryto sněhem. Dopoledne jsem cestou do práce potkal celkem 4 auta v příkopech, jedno, takové džípovité, leželo na střeše a kola mu tak nějak zoufale trčela k nebi. Další dvě jsem potkal už zavěšené za odtahovými vozidly. Šest aut v příkopě na 100 km tady vůbec není moc po takové sněhové a ledové nadílce. Já ale ráno nijak nespěchal, možná to už byly jen poslední zbytky. Je to zajímavé kolik řidičů stačí během našeho krátkého léta úplně zapomenout na to, že po ledě je dobré jezdit trochu jinak než po suché silnici.

Kousek dál na sever se už stačil utopit jeden člověk, podle jména nejspíš Indián, který se propadl na tenkém ledu jezera, když šel na kontrolu svých pastí (na kožešinová zvířata). Normálně se tady spíš skrz led propadavají lidé na těžkých snowmobilech.

A to prosím minulý čtrvtek jsem hodně pozdě v noci ještě viděl dva kombajny sklízející poslední zbytky obilí!

Sobota, 8. 11.   Celý týden mírně mrzlo, včera se ale oteplilo, sníh začal trochu tát, díky čemuž bylo mírně mlhavo a už druhý den to navozuje iluzi jara. Přesto je všude i nadále bílo. Zítra má zase začít mrznout.

Stávka učitelů v Ontáriu asi v pondělí většinou skončí. Už 4 ze zúčastněných 5 odborových svazů vyzvalo své členy, aby se vrátili do práce, že budou pokračovat v protestu jinými prostředky. Někteří učitelé nechtějí ale této výzvy uposlechnout. Teď se zase rýsuje na obzoru hrozba předvánoční celokanadské stávky poštovních zaměstnanců.

10. 11.   Celé dva dny stále mírně chumelilo a tak zem zůstává bílá. Dneska jsem potkal další auto v příkopě s koly trčícími k nebi. Předtím jsem ale sám přišel o jednu přední pneumatiku nárazem na krajnici v zledovatělé zatáčce (přestože jsem zpomalil asi na 30 km/hod, protože jsem před sebou viděl stopy jiného vozidla, které předtím potkal stejný osud) - prorazila se v ní pěkná díra.

Stávka učitelů v Ontáriu skončila úplně. Všichni učitelé se vrátili do práce, přestože vláda sporný návrh zákona téměř nezměnila. Přesto media považují učitele za vítěze, protože se jim za ty dva týdny podařilo získat veřejnost na svou stranu.

V Ontáriu se dnes konaly městské volby. Poprvé byl volen i starosta velkého sloučeného Toronta, které se tak formálně stává s více než 2 milióny obyvatel pátým největším městem kontinentu (po New Yorku, Los Angeles, Chicagu a Mexico City).

12. 11.   Červená řeka ve Winnipegu je na některých místech už zamrzlá od jednoho břehu k druhému (nejvyšší denní teploty se pohybují už jen kolem -5^oC). Kolem rodinných domků se začíná objevovat první vánoční výzdoba - řetězy barevných světel rozvěšených po zdech i živých stromech.

Úterý, 18. 11.   Zima se stabilizovala - silnice mimo města jsou zcela holé a bezpečné, teplota pomalinku klesá pod -10^o, většinu týdne bylo slunečno, občas se malinko chumelilo, krajina zůstává bílá. Kdyby to takhle chtělo zůstat až do jara!

Pondělí, 24. 11.   Minulý týden teplota v noci už klesla i k -17^o a už se začínalo s nočním ohříváním motorů aut (tady z každého auta většinou vepředu čouhá elektrická zástrčka ohřívače bloku motoru), aby ráno šlo auto snadno nastartovat. Dnes je ale i v noci opět "vedro", jen kolem nuly. Silný vítr nafoukával na silnice vrstvičku sněhu, která se měnila po koly aut v led. Na západě Manitoby má dokonce padat i mrznoucí déšť. Pro bezpečnost silničního provozu je rozhodně lepší -20^o. Letos si s tím El Niñem asi užijeme.

Stávka pošťáků pokračuje.

25. 11.   Dneska se oteplilo alespoň na +2^o, byl krásný slunečný den téměř navozující letní náladu, sníh ve volné krajině skoro zmizel. V rádiu prohlásili, že El Niño asi konečně dorazilo i do Manitoby!

Neděle, 6. 12.   Pak skoro celý týden pokračovaly denní teploty mírně nad nulou, doprovázané občas mrznoucím deštěm, mlhami a chumelenicemi. Sníh ale nikdy úplně nezmizel, protože stále (až dodnes) skoro každodenně připadává další. Teď už zas mírně mrzne, ale jedná se stále o teploty dosti nad místním normálem pro toto roční období. Na silnicích a ulicích je dost bláta, často jsou kluzké, trochu mi to připomíná zimu v Čechách. Přes někdy i dosti špatné jízdní podmínky jsem za celé ty dva týdny neviděl jediné auto v příkopě.

9. 12.   Poslední dva dny tu byla skoro nepřetržitě silná mlha, sluníčko ani na chvilku nevykouklo, což je tady neobvyklé a všechno je tu pokryto silnou vrstvou jinovatky tak jako na tomhle dva roky starém snímku ze Severní Dakoty. Jen teploty jsou mnohem vyšší než před dvěma lety, jenže tady jsme zvyklí na hodně "suchou" (s velice nízkou vlhkostí vzduchu) zimu, takže naších současných hodně vlhkých -5^oC působí stejný pocit zimy jako normálních suchých -20^oC.

Díky té mlze a špatné viditelnosti havarovalo dnes pozdě odpoledne malé turbovrtulové letadlo se 17 lidmi na palubě necelých 300 kilometrů na severovýchod odtud při přistávání na izolované indiánské rezervaci Little Grand Rapids u hranic s Ontáriem. Havarovalo asi 100 m před začátkem štěrkové přistávací plochy u zamrzlého jezera. Velký Hercules vojenské záchranné služby tam kvůli špatnému počasí přistát nemohl a dokonce ani nebyly podmínky k seskoku zachránců s padáky neho shozu zdravotnického materiálu. Místo havárie bylo v hustém lese. Sjeli se tam Indiáni na snowmobilech, kteří s obtížemi vyprošťovali zraněné. Celkem byli tři mrtví, včetně jednoho z pilotů. Skoro všichni ostatní byli zraněni, často dost vážně. Měli tam na letišti jiné malé letadlo, kterému se podařilo vzlétnou se třemi nejvíce zraněnými (včetně lékaře, který tam právě přilétal na pravidelnou návštěvu) a dovézt je do Winnipegu do nemocnice, kde jeden z nich, pětiletý chlapec pozdě večer zemřel. O ostatní zraněné se musely zatím postarat tři sestry místní ošetřovny, které s pomocí dalších obyvatel reservace, hlavně několika učitelů, do noci dávaly do dlah četné zlomeniny. Většina z 15 pasažérů letadla byli členové oblastní indiánské rady, kteří tam přilétali na poradu o organizaci vánočních oslav.

Jinak v neděli byla ve Winnipegu oficiálně zahájena vánoční sezóna průjezdem Santa Clausova průvodu ulicemi města. Od teďka až do Vánoc bude v každém nákupním středisku jeden Santa Claus přijímat přání děti, fotografovat se s nimi a všelijak se starat o jejich zábavu.

10. 12.   Dnes ráno ten Hercules zase začal kroužit nad Little Grand Rapids, ale mlha je stále tak hustá, že zatím (11 hod dopoledne) nelze přistát, snad odpoledne. Krouží prý jen 200 m nad zemí, dole ho slyší, ale není ho vůbec vidět! Celkem je 11 zraněných, takže dva lidé vyvázli zcela bez zraněni (a 4 jsou mrtví).

Neděle, 14. 12.   V nemocnici je stále ještě 7 zraněných z havárie z Little Grand Rapids. Dva zůstávají v kritickém stavu. Přičinu havárie se zatím nepodařilo určit. Havarované letadlo bylo těsně pod váhovým limitem, nad nímž musí být letadla vybavena onou pověstnou "černou skřínku". V případě této havárie se samočinný radiomaják (který nedávno zachránil životy u pobřeží Pacifiku) v činnost neuvedl. "Naštěstí" se havárie stala při přistávání, takže ji lidé na zemi ihned zaregistrovali.

Pro zajímavost, letiště v Little Grand Rapids ročně přijímá 4000 letů. V souvislosti s touto havárií se nyní mluví o nutnosti modernizace desítek malých letišť na severu, na níž po dlouhá léta nebyly peníze.

Mlha i vlhkost vzduchu už dávno zmizely a teď zrovna máme nejvyšší denní teploty i nepatrně nad nulou a venku je velice příjemně ve dne i v noci a všichni si tu libují jakou to máme letos zatím krásně teplou zimu. Přitom se na některých místech i v okolí Winnipegu už dá běhat na běžkách.

Sobota, 20. 12.   I když předevčírem klesla v noci teplota zase dost pod -10^o, v průměru je stále dost teplo - ještě vůbec nebylo potřeba vytahovat to pořádné oblečení na pravou manitobskou zimu. Den předtím celou noc lilo, což vyrobilo náledí po celé jižní Manitobě, na němž přišli o život dva řidiči. Podobné podmínky byly i za hranicemi v Ontáriu, kde jediná silnice spojující východ a západ Kanady (po níž se stěhoval do Saskatchewanu pan Hurych jak to nedávno popisoval v Kanadských listech), musela být kvůli náledí a řeťezové havárii skoro den uzavřena.

Zítra má být přes den zase +2^o! Ten led na řece ve Winnipegu ale nezmizel, já jsem řeku celý týden ve dne totiž neviděl - viz oprava. Na tomhle umělém kopci na břehu obchvatného protipovodňového kanálu se jim po nocích podařilo vyrobit tolik umělého sněhu, že se tam už několik dní lyžuje.

31. 12.   Včera v noci tady teplota poprvé klesla téměř na normál, minimum bylo asi -22^oC. Ve dne je dnes -8^oC. Tak to má zůstat i celou další silvestrovskou noc, kdy se mimo jiné bude konat velká party pod širým nebem uprostřed Winnipegu u soutoku řeky Assiniboine s Červenou řekou - včetně bruslení a jiných kratochvílí. S bruslením má letos starost winnipegský Harbourmaster (pán přístavu), který se stará o vodní toky na území města, protože na Červené řece je stále mnoho otevřených míst, které by jinak byly už dávno zamrzlé. Takže plochu určenou k bruslení bylo letos nutno oplotit a na vodních plochách ve městě umístit 600 varování před tenkým ledem. Dlouhodobá předpověd počasí ohlašuje pokračování nadprůměrných teplot. Letošní prosinec byl s průměrnou teplotou něco pod -5^oC nejteplejším prosincem od r. 1871.